Proč darovat krevní plazmu?

Motivací k dárcovství krevní plazmy je u většiny lidí dobrý pocit –⁠ v nejednom případě můžete někomu zachránit život. Plazma se používá například při léčbě krvácení, popálenin, jaterním selhání a dalších život ohrožujících stavech. Jaké jsou další výhody darování plazmy? Kromě dobrého pocitu je možné získat finanční náhradu. Pokud ji nevyužijete, lze si nárokovat slevu na dani. 

Budete mít také výborný přehled o svém zdravotním stavu. Dárci jsou totiž podrobeni pravidelným prohlídkám a krevnímu testování. Jde o to, aby byl celý proces pro všechny zúčastněné co nejbezpečnější. Plazmu může darovat každý zdravý dospělý do 60 let, který váží alespoň 50 kg. Pokud jste prodělali infekční nemoc nebo trpíte chronickým onemocněním, dárcem se stát nemůžete. 

Existuje ale řada výjimek, kdy nemůžete plazmu darovat dočasně, jako např. těhotenství či poté, co jste se nechali tetovat. Kontraindikací je ale také například to, že jste měli nedávno klíště. Nezapomeňte se tedy včas podívat na podmínky darování krevní plazmy, jestli do některé z těchto skupin nepatříte. 

Je darování plazmy bezpečné?

Darování krevní plazmy je bezpečné, pokud splňujete podmínky pro darování. Jednou z obav při darování plazmy je také strach z nakažení při samotném odběru. Proto vybírejte jen ověřená dárcovská centra. Ta by měla přísně dbát nejen na hygienické podmínky a používat sterilní jednorázové pomůcky, ale také nepřijímat infekční či rizikové dárce. 

Jaká jsou další rizika darování krevní plazmy? Nejčastějším vedlejším účinkem jsou modřiny nebo krevní výrony na místě vpichu. Ty jsou sice nepříjemné, nepředstavují však vážné riziko a zmizí během pár dnů. Stejně jako při darování krve se nevyhnete bolesti při vpichu a někdo může po odběru cítit nevolnost. Nezapomínejte na dostatečný příjem tekutin, výživné jídla a odpočinek. Odebraná krevní plazma se obnoví v řádu několika hodin, maximálně pár dní. 

Ilustrační foto: Freepik.com

Jak probíhá proces darování plazmy?

Pokud navštívíte ověřené odběrové centrum, čeká vás zhruba následující postup. Nejprve se zaregistrujete –⁠ vyplníte dotazník a přeložíte potřebné doklady. Zdravotníci vám pak změří krevní tlak, puls, teplotu a zváží vás. Po první návštěvě by také měla následovat prohlídka lékařem, který posoudí, jestli jste ve správné kondici pro darování. Poté dojde k odběru krevních vzorků. 

Pokud bude vše v pořádku, můžete se přihlásit na samotný odběr podle podmínek vybraného centra. Plazmaferéza neboli odběr plazmy trvá přibližně hodinu. Na začátku se otestuje vzorek krve pro vyloučení možné infekce. Po ukončení dostanete ohřátý fyziologický roztok. Ten slouží jako náhrada tekuté složky krve do obnovy plazmy. Stejně jako u odběrů krve dostanete občerstvení na posilněnou a případně i finanční náhradu. 

Darování plazmy je spojené s chvilkovým nepohodlím, které však za dobrý pocit stojí. Důležité je ale myslet nejen na ostatní, ale i na sebe. Pokud se pro darování rozhodnete, ověřte si, že splňujete podmínky pro darování a pečlivě vybírejte i dárcovské centrum. 

Předávání ocenění otevřeli úvodním slovem Lilie a Karel Janečkovi, na které s krátkými přednáškami navázali čtyři inspirativní řečníci – Klára Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, Marek Dvořák, lékař a záchranář, Michal Šrajer, manažer štěstí a psycholožka Vlaďka Bartáková. Pokračoval zpěvák a kytarista James Harries hudebním představením.

Prostor Pražské křižovatky v bývalém kostele je vyhledávaným eventovým místem. Foto: Jan Tichý

Po představení ve video medailonku všech 12 Laskavců převzalo skleněnou plastiku od designérského studia DECHEM. „Laskavci jsou zpravidla velmi skromní lidé, kteří svou nezištnou pomoc druhým nepovažují za nic výjimečného. Prostřednictvím slavnostního ocenění jim chceme vyjádřit obdiv, respekt a poděkování,” vysvětluje ředitel Nadace Lilie & Karla Janečkových Tomáš Řemínek.

První ocenění proběhlo v roce 2016, kdy nadace ocenila učitele matematiky a fyziky Jindřicha Haška. Laskavce nominuje veřejnost prostřednictvím formuláře na webových stránkách. Pokud víte o někom, kdo by si ocenění zasloužil, neváhejte ho přihlásit. Další ročník začíná v září. Vybraní Laskavci pak získávají finanční odměnu 46 656 Kč a společně pak přebírají ocenění na slavnostním večeru.

Ocenění Laskavci 5. série. Foto: Nadace Lilie & Karla Janečkových

V případě Česka se jednalo o nárůst o 29 %. Kromě výrazného zlepšení svého skóre se Česká republika posunula v žebříčku o 75 míst oproti roku 2020 a o 115 míst oproti roku 2017. Češi se v roce 2021 stali ještě o něco štědřejšími. V porovnání s rokem 2020 darovalo peníze mnohem více lidí. „Podle aktuálního výzkumu, který pro Asociaci společenské odpovědnosti provedla agentura Ipsos, je pomáhat druhým důležité pro devět z deseti Čechů,” uvedla Lucie Mádlová, zakladatelka a ředitelka Asociace společenské odpovědnosti.

Letošní index zahrnuje údaje ze 119 států a celkem od 1,95 milionu lidí, kteří byli dotazováni po celém světě od roku 2009. To z něj dělá jeden z největších průzkumů dárcovství, jaký byl kdy proveden. Nejštědřejší zemí světa je již pátým rokem Indonésie následovaná Keňou. 

Zdroj: Asociace společenské odpovědnosti, World Giving Index 2022

Zakladatel Travel Hands Ishan Jha onemocněl v roce 2013 keratokonem, tedy chorobou postihující oční rohovku. Vlivem této nepříjemné skutečnosti pocítil potřebu služby, která by pomohla lidem se zrakovým postižením k získání pocitu nezávislosti.

Spousta osob se zrakovým postižením běžně k navigaci používá slepeckou hůl, nicméně ne vždy je to dostačující. Zrakově postižení musí často i k překonávání malých vzdáleností využívat například na taxi služby nebo jinou formu dopravy. Tento způsob není efektivní ani z hlediska nákladů, ani z pohledu šetrnosti k životnímu prostředí.

Aplikace Travel Hands po vzoru Uberu řeší tento problém tím, že propojuje zrakově postižené osoby s dobrovolnými průvodci v jejich blízkosti, kteří jim mohou poskytnout asistenci. Každý dobrovolník, který službu poskytuje, musí projít povinným školením, aby se naučil osvědčené postupy pro poskytování řízené pomoci.

Pro větší bezpečnost a jistotu jsou všechny trasy centrálně monitorovány. Dobrovolníci, kteří jsou do programu Travel Hands zapojeni, dostávají odměny v závislosti na vzdálenosti, kterou ujdou, a rovněž za dobu, kterou pochůzka trvá. Uživatelé této služby platí pouze tři libry za 3 hodiny času stráveného s průvodcem, případně mají možnost si zaplatit měsíční předplatné ve výši 15 liber a získat možnost neomezené asistence během pohybu po městě.

Zdroj: Optimist Daily

Kalendář australských hasičů má dlouhou tradici, vychází pravidelně už od roku 1993. Za tu dobu se pro různé charitativní organizace vybralo přes 3,2 miliardy australských dolarů. Většinu této částky se přitom podařilo získat jen za posledních pět let. Letos požárníci podpoří například děti s rakovinou, záchranu mořského ptactva, osoby s Downovým syndromem nebo zemědělce při živelných katastrofách.

Letos se nabízí dokonce vícero variant kalendáře, tak aby si vybral každý – v jednom hasiči pózují společně s kočkami, v jiném zase se psy nebo s koňmi, v nabídce je i mix zvířat. Pro klasiky pak nechybí ani možnost sáhnout čistě po hasičích bez zvířecího doprovodu. A ano, taky bez triček. Na závěr pak nesmí chybět stěžejní a samozřejmě pozitivní zpráva: posílají i do Česka.

Zdroj: Australian Firefighters

Sbírka potravin se na podzim v Česku koná každoročně. Nákup jídla nebo drogerie lze uskutečnit v obchodech Albert, Billa, Globus, Kaufland, Lidl, Makro, Rossman a Tesco. Akci lze podpořit také online skrz internetové supermarkety Košík.cz, Rohlík.cz a iTesco.

A co je během sbírky vhodné nakoupit? Potravin je to celá řada, zvlášť žádoucí jsou konzervy, dětská výživa, rýže a těstoviny, trvanlivé mléko, luštěniny, olej nebo polévky. Z drogerie pak jakékoliv základní hygienické a dětské potřeby. Zboží zákazníci standardně nakoupí a za pokladnami pak odloží do vozíků k tomu určených. Na místě vždy asistují dobrovolníci.

Sbírka potravin je jednou z největších tuzemských charitativních akcí, kromě podzimu se koná ještě na jaře. Před rokem se díky ní podařilo vybrat 440 tun zboží – z toho 396 tun potravin, ze kterých lze připravit až 80 tisíc porcí jídla, a 44 tun drogerie. Sbírka každoročně pomáhá opuštěným seniorům, matkám samoživitelkám, lidem bez domova, rodinám v krizi nebo lidem s postižením.

Zdroj: Sbírka potravin

Babeta Schneiderová hledá způsoby, jak pomáhat, neustále. Jako nadšená sportovkyně už dříve založila tradici Adventního běhání, díky které pomohla jen loni vybrat přes milion korun na zdravotní pomůcky pro rodiny dětí s hendikepem. Během koronavirové krize začala jako šéfka sítě hotelů v prázdných pokojích ubytovávat lidi bez domova. Díky tomu je jednou z trojice oceněných v kategorii Umění darovat.

Studenti pro onkologii darovali také. Konkrétně přes sto tisíc korun rodině tříletého Tomáška trpícího leukémií. Inspirací jim byla osobní zkušenost s příběhem spolužačky Anežky, která dříve na zákeřnou chorobu zemřela. Skupina deváťáků zároveň vyzvala veřejnost k následování Anežčina motta „vyfotíme se, pomodlíme se“ – každý se může vyfotit společně se vzkazem pro nemocné děti a jejich rodiny a fotku s hashtagem vyfotitpomodlit přidat na sociální sítě.

Trojici oceněných uzavírá novinářka Nora Fridrichová, která ve veřejném prostoru vyzdvihla téma samoživitelství. Sama se mu věnuje už tři roky a její zájem ještě posílila koronavirová krize, která na samoživitele zvlášť těžce dolehla. Skrze sbírku se jí pro tuto zranitelnou skupinu podařilo vybrat 11 milionů (původní cíl byl 50 tisíc korun). Při zavření škol se pak Fridrichové povedlo sehnat přes tisíc počítačů pro děti z rodin samoživitelů, aby se mohly připojit k distanční výuce. Další pomoc nabízí projekt Šatník, skrz který mohou lidé věnovat nepotřebné oblečení i další věci a rodiny v nouzi si je pak zdarma odnést.

Příběh plný naděje a inspirace ukazuje i Věra Fina. Ta si sama prošla onkologickou léčbou a po této zkušenosti založila organizaci Jelimán, z.s., jejímž prostřednictvím se snaží pomáhat osobám s podobným osudem s překonáním těžkého životního období. Naději dodává skrze vlastní knihy, kalendáře, pořádání výstav i dalších charitativních akcí nebo aktivitu na blogu a sociálních sítích. Stojí také za motivačním projektem Sad nadějí, který umožňuje pacientům po překonání těžké nemoci vysadit stromy naděje, stejně jako chodit si na místo odpočinout a načerpat energii i zmíněnou naději.

Umění žít spolu projevil také František Kynčl, a to ve vztahu k lidem bez domova. Ty zapojil do pravidelných dobrovolných úklidů v Táboře a Českých Budějovicích a díky spolupráci s charitou jim za hodinu práce věnuje stravenku v hodnotě 60 korun. Přispívá tak nejen ke zvelebení veřejného prostoru, ale navíc pracovně i lidsky aktivizuje občany žijící na ulici, kteří se díky úklidu učí spolupracovat a vytvářet nová společenství.

Dvojčata Věra Luhanová a Petra Zábranová potvrdily, jak důležitou roli v pomoci druhým hraje vlastní zkušenost. Jako dcery matky samoživitelky se v dospělosti rozhodly samy pomáhat osobám s podobným osudem. V Chebu založily pobočku organizace Nádech, kde na vlastní náklady vytvořily zázemí pro samoživitele v kritických situacích. Založily také dobročinný šatník, nábytkovou banku a za rok a půl už pomohly stovkám rodin. Jejich dobrovolnické snažení je přitom dlouhodobé – skrze různé aktivity pomáhají také seniorům, hospicům, azylovým domům či onkologicky nemocným.

Nadace Via se věnuje rozvoji filantropie a podpoře aktivních lidí, kteří pomáhají svému okolí se změnou k lepšímu, už 24 let. Stejně dlouho uděluje ocenění Cena Via Bona, v němž chce vyzdvihnout zvlášť inspirativní příběhy dobročinnosti a pomoci druhým. „Mohlo se zdát, že poslední rok byl jen rokem krize a nic dobrého se nedělo, což ale nejen dle našich zkušeností a informací z regionů není pravda. Různě po republice vznikaly a vznikají dobré věci, drobné iniciativy lidí, kteří dál mění Česko k lepšímu,“ říká k letošnímu ročníku manažerka ocenění Nela Šandová. Letošním tématem byly Příběhy naděje a ceny se udělovaly ve dvou kategoriích – Umění žít spolu a Umění darovat.

Zdroj: Nadace Via

Dobrovolnické programy zaměřené výhradně na oblast onkologie v České republice dlouho chyběly. Důvodem je náročné téma a nutnost dobrovolníky důkladně vybrat a proškolit. Nezisková organizace Amelie se dlouhodobě zabývá pomocí lidem s rakovinou a jejich blízkým, kterým zdarma nabízí konzultace s odborníky i skupinové aktivity. A protože pro fungování organizace je pomoc dobrovolníků od samého začátku zásadní, jejich zapojení do nemocnic bylo dalším logickým krokem.

Dobrovolnický program funguje jednoduše. Zájemci, kteří chtějí svůj volný čas trávit pomocí druhým, navštěvují onkologická oddělení a snaží se podpořit dospělé pacienty čelící vážné diagnóze a zpříjemnit jim často dlouhé hodiny, které čekáním a léčbou stráví. „Jedna moje klientka to nazvala takhle: „Najednou se na ambulanci zjevil anděl a naléval mi kafe. To bylo něco neuvěřitelného. Moc mi to pomohlo,“ popisuje psycholožka Kristýna Maulenová, která sama během studií jako dobrovolník působila.

Anděly ve žlutém potkáte v nemocnicích v Praze, Olomouci, Hradci Králové a Středočeském kraji, tedy všude tam, kde má organizace svá centra. Do programu se může zapojit kdokoliv, kdo má chuť bez nároku na honorář vykouzlit úsměv na tváři lidem v těžké životní situace a bylo mu 18 let. Další školení nových dobrovolníků chystá Amelie už na září.  

Průzkum proběhl mezi třemi a půl tisíci dárci krevní plazmy. Hlavním impulsem k dárcovství se ukázala být touha pomoci lidem, kteří to potřebují. Shodly se na tom tři čtvrtiny dotazovaných dárců. Podle většiny z nich je vpich bezbolestný a odběr rychlý, což dotyčné motivuje, aby plazmu darovali pravidelně – většinou jednou nebo dvakrát měsíčně. Finanční příspěvek, který odběrová centra dárcům nabízejí jako kompenzaci za čas a cestovní náklady, je podle průzkumu motivací pro 24 procent lidí.

Krevní plazmu může darovat každý zdravý člověk ve věku 18 až 65 let s tělesnou váhou v rozmezí 50 a 150 kilogramů. Plazmu naopak nemohou darovat lidé, kteří jsou nemocní nebo v minulosti závažné onemocnění prodělali. Odběrová centra zároveň nepřijímají nikoho, kdo v posledních šesti měsících podstoupil tetování nebo piercing.

Pro současnou medicínu je lidská plazma získávaná od dárců nenahraditelná. Krevní plazma představuje více než polovinu objemu krve a obsahuje nejrůznější životně důležité látky, jako jsou ionty, cukry, tuky, protilátky, enzymy nebo hormony. Používá se buď v celku jako čerstvě zmražená plazma, nebo se zpracovává. Následně se z ní získávají důležité léky, jako jsou protilátky, srážlivé faktory a další.

Zdroj: Hradecká drbna, Sanaplasma

Společnost Reknihy vrací přečtené knihy do oběhu. Nově bude v pravidelných intervalech odebírat literární díla z RE-USE pointů na pražských sběrných dvorech. Knihy zkontroluje, zhodnotí jejich stav a dále nabídne na svém e-shopu k prodeji. Část získaných finančních prostředků pak poputuje na účet neziskové organizace Přestupní stanice. Ta se zaměřuje na vytváření pracovních míst pro lidi bez domova a zároveň jim poskytuje zázemí i podporu v těžké životní situaci.

RE-USE pointy jsou místa, kam mohou Pražané odvézt předměty z domácnosti, které již nepotřebují, ale někomu jinému ještě dobře poslouží. V rámci pilotního projektu jsou provozovány ve třech sběrných dvorech – ve Vysočanech (sběrný dvůr Pod Šancemi), Spořilově (sběrný dvůr Zakrytá) a Horních Počernicích (sběrný dvůr Chvalkovická).

„RE-USE pointy se v Praze osvědčily. Zatím provozujeme tři a jejich počet chceme dále rozšiřovat. Kromě vybavení domácnosti, sportovního vybavení a nábytku teď dáme druhou šanci i knihám. Je to naplňování principů cirkulární ekonomiky a snižování celkového množství vyprodukovaných odpadů,“ uvedl náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlubuček, v jehož gesci je i oblast životního prostředí.

„Mám z celé spolupráce ohromnou radost a pomyslnou třešničkou na dortu je pro mě to, že se nám také podařilo domluvit se na svážení knih k prodeji s Cargo bajkery. Díky tomu je tak i logistická část mnohem ekologičtější,“ dodal k novému projektu Tadeáš Kula, zakladatel Reknih.

Za dva roky fungování se dobrovolníkům z organizace EMOTER podařilo ošetřit více než 4700 ugandských pacientů. Ti často žijí v oblastech, ve kterých si o pomoci vyškoleného lékaře mohou nechat jen zdát. Právě do těch nejchudších míst vzdálených od velkých měst EMOTER jednou měsíčně vyjíždí s mobilním týmem zdravotníků. „Lékařská péče je zde opravdu nedostačující, někteří pacienti k nám docházejí až z třicet kilometrů vzdálených osad. Musí vstávat ve čtyři ráno. Nemají na výběr, nikdo jiný se o ně nepostará,“ svěřuje se místní organizátor Denis z Ugandy.

Právě spolupráce českých mediků s místními zdravotníky a komunitou je dlouhodobým záměrem neziskové organizace. Velkým snem je pak vybudování vlastní nemocnice s porodnicí, která by výrazně zlepšila dostupnost lékařské péče v oblasti. „V současné chvíli spolupracujeme s Arcidiecézní charitou Praha, která v minulosti už jednu nemocnici v Africe vybudovala,“ líčí jeden ze spoluzakladatelů, medik Petr Janota. „Arcidiecézní charita je nám schopna zařídit financování, zatímco z naší strany je možné zajistit personální zázemí,” dodává.

Dalším z důležitých úkolů EMOTERU je osvěta. Právě téma prevence a reprodukčního zdraví je totiž v ugandské společnosti značně tabuizováno. Formou vysílání v ugandských rádiích se tak nezisková organizace snaží vzdělávat mládež a při výjezdech zvyšovat důvěru místních obyvatel v lékaře.

Díky podpoře Ministerstva zahraničních věcí získala organizace dostatek financí na pokrytí čtyř výjezdů. Další činnost financuje z grantů a darů široké veřejnosti. Ta může projekt podpořit prostřednictvím veřejné sbírky na portálu Darujme.

Vydání knihy je dalším krokem v rámci dlouhodobého projektu Laskavec Nadace Karla Janečka. Publikace vzdává hold lidem, kteří dělají (ne)obyčejné věci a nezištně pomáhají nejen svému okolí. „Vždy mě fascinovaly příběhy lidí, kteří se jednoho dne rozhodli změnit věci k lepšímu. Jsem přesvědčená o tom, že příklady táhnou a že v našem životě potřebujeme inspirativní odvážné osobnosti. Příběhy v knize nám dávají naději, že DOBRO stále existuje. Bez laskavosti můžeme my lidé jen těžko fungovat. Je to dovednost, která může zachránit tento svět,“ říká autorka knihy Dominika Trčková.

Příběhy sedmi lidí, kteří se nebojí vystoupit ze své komfortní zóny, mohou podle autorky dodat odvahu i ostatním. „Je spousta lidí, kteří chtějí pomáhat nebo si založit charitativní projekt, ale nevědí, jak to uchopit. Pak si ale přečtou příběh nějakého úplně normálního člověka a zjistí, že to jde. Tahle knížka je vlastně takovým návodem,“ vysvětluje Trčková. Kromě příběhů však kniha obsahuje i celou řadu praktických tipů, jak žít smysluplnější život, příklady dobrých skutků, které zvládne každý, ale i názory odborníků z oblasti medicíny či duchovna.

Už samotný nákup knihy je navíc dobrým skutkem. Celkem 252 korun z každého prodaného kusu totiž poputuje na podporu dalších laskavých projektů. Příjemným bonusem jsou také dva milé dárky, které mohou udělat radost na více frontách. Součástí výpravné knihy je totiž pohled a semínka rostliny s příznačným názvem laskavec. Knihu, jež svými fotkami doplnil Petr Hricko, si můžete objednat na webových stránkách laskavost.cz.

„Naším přáním je naučit lidi pomáhat a zařadit pomoc do běžného života každého zdravého člověka,“ uvedla zakladatelka organizace Petra Pachlová. Osobní výzvou může být cokoliv – od sportovních výkonů po přečtené strany v knížce. Za každý milník, například v podobě jednoho uběhnutého kilometru, pak zájemci přispívají jednou korunou na dobročinné účely. „Když každý z nás věnuje malou částku, která nebude bolet naši peněženku, dokážeme získat obnos peněz, který někomu významně pomůže,“ popsala Pachlová myšlenku projektu Jedna se počítá.

Zapojit se mohou i takzvané společensky odpovědné podniky, které věnují jednu korunu za každý prodaný kus zboží, vystavenou fakturu či prodanou nemovitost. V současnosti s organizací spolupracuje celkem 13 firem z nejrůznějších odvětví a vybraná částka už přesáhla jeden milion korun. „Lidé mají ze sebe dvojnásobně hezký pocit, protože pro ty poslané koruny museli něco udělat,“ doplnila Pachlová.

Podle výzkumníků z americké Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health může během následujících šesti měsíců přijít o život až 1,2 milionu dětí, což je šest tisíc ztracených dětských životů každý den. Může za to špatný zdravotnický systém oslabený pandemií nemoci covid-19.

Na podporu kampaně vydala rodina Boba Marleyho novou verzi písně One Love, přičemž veškerý zisk z písně půjde na pomoc dětem ohroženým důsledky pandemie. Zapojit se do kampaně ale může každý. „Vyfoťte nebo natočte sami sebe při činnosti, kterou máte rádi a která vám pomáhá zůstat v dobré fyzické i psychické kondici. Použijte při tom srdce v barvách UNICEF, nebo symbol srdce vytvořte pomocí rukou,“ vyzývá organizace na svých stránkách. Fotky a videa pak mohou zájemci označit hashtagem #OneLoveOneHeart a následně nominovat 3 ze svých přátel, aby se do kampaně také zapojili. Projekt mohou lidé podpořit také finančně.

Ve dnech, kdy se může městská hromadná doprava jevit přinejmenším jako problematická, se ke slovu ještě víc dostává cyklodoprava. A to i ta sdílená. Společnost Rekola se proto rozhodla na dva týdny poskytnout své bikesharingové služby zdarma. „Teď už to není sranda. Kola nyní představují jednu z nejbezpečnějších možností přepravy a každý případ, kterému se podaří zabránit, má ohromnou cenu,“ říká Josef Průša z Prusa Research, která společně s Rohlík.cz iniciativu finančně podpořila.

S ochotou pomoci druhým se nicméně ozývají i jednotlivci. V Praze byla na telefonním čísle 800 160 166 zřízena speciální linka pro seniory, kteří potřebují pomoct s nákupem, vyzvednutím léků nebo vyvenčením psa. Díky zapojení spousty dobrovolníků, jejichž počet výrazně převyšuje poptávku, pak tato riziková skupina obyvatel nemusí vůbec opouštět nejen teplo, ale především bezpečí svého domova.

V Jihomoravském kraji se dobro sdružuje ve facebookové skupině. Lidé nabízejí výpomoc s nákupy, hlídáním a doučováním dětí i služby psychologické poradny nebo prádelny zdarma. Kde je vůle, tam je cesta, takže nabízená pomoc může mít opravdu různé podoby. „Jsem bohužel riziková skupina (státní úředník) a nevyhnu se setkávání s náhodnými lidmi, tak nemůžu pomoct nakupováním seniorům. Co ale můžu, je poradit lidem, jak podávat na finanční úřad věci elektronicky, i když nemají datovou schránku a vyhnout se tak frontám na úřadě. Není to moc, ale třeba to pomůže,“ zní jeden z příspěvků ve skupině.

A svojí trochou do mlýna přispívají i firmy. Banky odkládají splácení hypoték a spotřebitelských úvěrů. Řada online obchodů stále neúnavně dodává zákazníkům zboží, a to včetně potravin. Někteří mobilní operátoři zase nabídli část svých služeb zdarma, ať už jde o neomezená data, nebo volání. Jednoduše dobré vůle je kolem nás i v těchto obtížných dnech pořád dost.

Co to vlastně je, laskavost? Většina respondentů agentury STEM si pod tímto pojmem představí ochotu pomáhat svému okolí a taky milého, hodného a dobrého člověka. Za laskavé se považuje asi milion Čechů, právě tolik se jich zapojuje do pravidelných dobrovolnických aktivit. Alespoň jednorázově jich takto pomůže hned čtyřnásobek. „Jsou to desítky milionů hodin práce, které nejsou nijak nebo jen symbolicky ohodnocené. Často máme tendenci všechno přepočítávat na peníze, ale tady se jasně ukazuje, že pro spoustu lidí peníze nemusí být až tak podstatné,“ uvádí ředitel agentury Martin Buchtík.

Laskavost navíc plodí další laskavost. „Je vědecky potvrzeno, že je laskavost nakažlivá. Kdykoli konáme dobré skutky, nebo jen rozdáváme úsměvy, vždy se vedle vás najde někdo, koho svým chováním můžete inspirovat,“ vysvětluje Tomáš Řemínek, ředitel Nadace Karla Janečka. I proto se nadace snaží k podobné aktivitě motivovat širokou veřejnost. Od roku 2017 vyhledává dobrosrdečné lidi a každý měsíc jednomu (případně dvojici) udělí titul Laskavec.

Velkoprostorové automobily, které pod krycím jménem Taxík Maxík levně a bezpečně převáží seniory a handicapované, jezdí v českých městech již od roku 2016. Ke dvanáctce stávajících se nyní přidala další čtyři města, a to České Budějovice, Havířov, Šumperk a Vimperk. Obliba služeb sociální taxislužby přitom neustále roste – jednotlivé taxíky přepraví ročně až 500 osob s průměrným věkem kolem 80 let.

Financování projektu zajišťuje hlavní partner – síť lékáren Dr. Max, která daruje vždy jednu korunu z každého prodaného produktu privátní značky. Za shromážděné peníze pak zástupci Nadace Charty 77 zprostředkovávají speciální vozy přímo městským částem či provozujícím organizacím, které navíc výměnou za závazek k alespoň pětiletému trvání projektu obdrží příspěvek na provoz v prvním roce.

„Teprve předáváme auta pro rok 2020, a už máme zájemce na rok další. Moc mě to těší, protože je to důkazem nejen úspěšnosti našeho projektu, ale také stále většího počtu osvícených lidí na radnicích, kteří se chtějí postarat o stárnoucí spoluobčany,“ řekla při adventním předávání klíčů k novým vozům ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků.

Vezměme to pěkně od začátku. Dědeček João Stanganelli přemýšlel, čím by mohl udělat radost své vnučce Isabelle. Chtěl jí darovat něco osobního na památku, což ho nakonec společně s motivací od manželky dovedlo k rozhodnutí naučit se háčkovat. Vnučce pak uháčkoval panenku, která jí měla dědečka připomínat, a to se vším všudy – měla proto na obličeji pigmentové skvrny stejně jako její tvůrce, který trpí nemocí vitiligo.

U vnučky slavila originální hračka úspěch, a tak svůj um ukázal Brazilec i na sociálních sítích. Záhy se mu začali ozývat lidé, kteří si také přáli panenku. Někdo s alopecií, někdo na invalidním vozíku. Jednoduše panenku, která – na rozdíl od těch vyumělkovaných na regálech hračkářství – bude odrážet reálný svět a lidi v něm.

A tak se Stanganelliho portfolio začalo rozšiřovat a k panenkám s vitiligem přibyly další bez nohy, s poruchami pigmentu, nevidomé, bez vlasů nebo s tmavou barvou pleti. Sám autor projevy svého kožního onemocnění považuje za krásné a rád by prostřednictvím panenek pomohl dětem s podobnou diagnózou k větší sebedůvěře a většinové společnosti k tomu, aby podobné nezvyklosti vmínala jako normální.

Zdroj: huffingtonpost.com

Během srpnového koncertu v Praze rozdávala Metallica radost hned několikrát. Na své si přišli nejen fanoušci, kterých se v místě konání sešlo okolo 70 tisíc, došlo i na konání dobrých skutků. Světoznámí hudebníci se totiž už podruhé rozhodli podpořit projekt Obědy pro děti, který zprostředkovává školní stravování dětem ve finanční tísni. Z každé vstupenky putovalo na tento účel 25 korun – celkem tedy téměř 1,8 milionu korun, které zajistí neuvěřitelných 72 tisíc obědů. Letos byla částka oproti loňskému daru čtyřnásobná.

„Členové kapely byli při předání šeku velmi přátelští a vřelí. Velmi se zajímali o projekt a měli obrovskou radost, že i díky jejich pomoci budou moci děti sdílet společný čas u školního oběda,“ sdělila s dojetím Ivana Tykač, ředitelka zaštiťující organizace Women for Women.

Sociální kurátoři Magistrátu města Brna zřídili na svém oddělení sociální šatník pro lidi bez domova. Přispět do něj může každý, a to vždy první středu v měsíci od 16 do 20 hodin. Po domluvě však lze přijít i jindy. V současné chvíli je zvýšená poptávka zejména po pánském oblečení, bundách a spodním prádle včetně ponožek. Přispět můžete také ložním povlečením, utěrkami či ručníky.

Oddělení sociálních kurátorů sídlí na adrese Křenová 20 a s odmítnutím se zde nesetkáte – oblečení, které nenajde využití u klientů bez domova, využijí například maminky z azylových domů. Část textilu nevhodná pro charitativní účely putuje do Charitního bazaru Balthazar pod záštitou Diecézní charity Brno.