2 minuty radosti Umíte háčkovat? A naučili jste/byste se to za pět dní? João Stanganelli to zvládl se záměrem udělat radost své vnučce. Ve výsledku ale svými výtvory potěšil mnohem více lidí.
Vezměme to pěkně od začátku. Dědeček João Stanganelli přemýšlel, čím by mohl udělat radost své vnučce Isabelle. Chtěl jí darovat něco osobního na památku, což ho nakonec společně s motivací od manželky dovedlo k rozhodnutí naučit se háčkovat. Vnučce pak uháčkoval panenku, která jí měla dědečka připomínat, a to se vším všudy – měla proto na obličeji pigmentové skvrny stejně jako její tvůrce, který trpí nemocí vitiligo.
U vnučky slavila originální hračka úspěch, a tak svůj um ukázal Brazilec i na sociálních sítích. Záhy se mu začali ozývat lidé, kteří si také přáli panenku. Někdo s alopecií, někdo na invalidním vozíku. Jednoduše panenku, která – na rozdíl od těch vyumělkovaných na regálech hračkářství – bude odrážet reálný svět a lidi v něm.
A tak se Stanganelliho portfolio začalo rozšiřovat a k panenkám s vitiligem přibyly další bez nohy, s poruchami pigmentu, nevidomé, bez vlasů nebo s tmavou barvou pleti. Sám autor projevy svého kožního onemocnění považuje za krásné a rád by prostřednictvím panenek pomohl dětem s podobnou diagnózou k větší sebedůvěře a většinové společnosti k tomu, aby podobné nezvyklosti vmínala jako normální.
Zdroj: huffingtonpost.com
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Životy mileniálů nejsou jednoduché. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že jde především o zábavu…