Výzkumníci sledovali biologický věk pomocí klinických ukazatelů a porovnávali ho s čajovými návyky účastníků. Výsledky naznačují, že prospěšné mohou být různé druhy čaje, od zeleného po černý, a roli pravděpodobně hrají hlavně polyfenoly (primární bioaktivní látky v čaji).

Kromě toho, že zlepší chuť vašich jídel, jsou plné antioxidantů, které pomáhají chránit buňky před poškozením způsobeným volnými radikály. Volné radikály si představte jako drobné potížisty, kteří mohou přispívat ke stárnutí a různým nemocem. Zařazení potravin bohatých na polyfenoly do vašeho jídelníčku je jednoduchý způsob, jak zlepšit své celkové zdraví. Studie naznačují, že tyto sloučeniny mohou snižovat záněty, zlepšovat zdraví srdce a dokonce snižovat riziko některých druhů rakoviny. Navíc existují důkazy, že zlepšují funkci mozku a pomáhají udržovat bystrou paměť s přibývajícím věkem.

Autoři studie ale zároveň upozorňují, že nejde o definitivní důkaz příčiny a následku. Výzkum byl observační, takže nemůže s jistotou říct, že právě čaj sám o sobě zpomalil stárnutí.

Studie sledovala tisíce lidí z různých evropských zemí a porovnávala jejich jazykové dovednosti s výsledky testů zaměřených na paměť a myšlení. Výzkumníci zjistili, že vícejazyční lidé dosahovali lepších výsledků zejména v úlohách, které vyžadují rychlé rozhodování a flexibilní práci s informacemi. Mozek je při používání více jazyků nucen neustále vybírat správná slova a potlačovat ta z jiných jazyků, což působí jako přirozený trénink.

Odborníci zároveň zdůrazňují, že s učením jazyků není nikdy pozdě začít. I lidé, kteří se nový jazyk naučí až v dospělosti nebo ve stáří, mohou podle výzkumu posilovat svou mentální kondici. Aktivní práce s jazykem tak může být jedním z jednoduchých způsobů, jak dlouhodobě podporovat zdraví mozku.

Klíčovou roli hrají takzvané melanocytové kmenové buňky, které produkují pigment melanin. Vědci zjistili, že tyto buňky se sice s přibývajícím věkem neztrácejí, ale „uvíznou“ v neaktivním stavu a přestanou se vyvíjet správným směrem. Studie, provedená na myších, ukázala, že pokud se buňky nemohou přesouvat mezi jednotlivými zónami folikulu, jejich funkce se zastaví a nový vlas už vyrůstá bez barvy. Právě tato ztráta flexibility tedy vede k tomu, že vlasy postupně šediví, i když základní buněčný potenciál zůstává zachován.

Zásadní je zjištění, že buňky jsou stále přítomné a teoreticky znovu použitelné. Pokud by se podařilo obnovit jejich pohyblivost nebo flexibilitu, mohlo by dojít k návratu přirozené barvy vlasů. Výzkum je zatím v rané fázi a netýká se přímé léčby u lidí, ale poprvé jasně ukazuje, že šedivění není způsobeno ztrátou buněk, ale změnou jejich chování. To výrazně mění pohled na stárnutí vlasů i možnosti budoucích zásahů.

S přibývajícími roky naše pokožka přirozeně ztenčuje a slábne, protože se zpomaluje tvorba nových buněk. Výzkumníci pod vedením Akihita Ishigamiho z Tokijského metropolitního institutu pro geriatrii a gerontologii zjistili, že vitamin C působí proti tomuto procesu tím, že aktivuje geny odpovědné za růst a vývoj kožních buněk – a to prostřednictvím epigenetických změn známých jako DNA demetylace.

Vědci použili trojrozměrný model lidské kůže, který napodobuje skutečné podmínky: svrchní vrstva buněk je vystavena vzduchu, zatímco spodní část je vyživována živným roztokem. Do tohoto roztoku přidali množství vitaminu C odpovídající běžné hladině, jaká se dostává do kůže z krevního oběhu. Po 7 dnech byla epidermis (vrchní živá vrstva pokožky) znatelně silnější, aniž by se změnila rohová vrstva (stratum corneum) tvořená odumřelými buňkami. Po 14 dnech byla vnitřní vrstva ještě silnější, zatímco vnější se mírně ztenčila. To vše právě díky vitaminu C.

Vitamin C pomáhá buňkám růst tím, že odstraňuje metylové skupiny z DNA (DNA demetylace). Methylace DNA často tlumí činnost genů, zatímco demetylace ji naopak zvyšuje. Aktivované geny pak podporují proliferaci, růst a diferenciaci buněk. DNA methylace je jedním z klíčových procesů spojených se stárnutím organismu a patří i mezi ukazatele tzv. biologického věku. Proto má schopnost vitaminu C ovlivňovat tento mechanismus potenciál nejen v péči o pokožku, ale i v širším kontextu zdravého stárnutí.

Výsledky studie vedené doktorem Markusem Böhmem z univerzity v Münsteru naznačují, že určité hormonální terapie by mohly poskytnout slibná nová řešení v případě stárnutí. „Kůže je největším orgánem lidského těla a prochází vnitřním i vnějším stárnutím,“ napsali vědci. Odborníci poznamenali, že vnitřní a vnější stárnutí spolu souvisí, což vede k rozpadu pojivových tkání, snížení funkce kmenových buněk a ztrátě pigmentu.

Spánkový hormon melatonin má podle odborníků antioxidační vlastnosti, které mohou chránit kožní buňky před poškozením. Vědci rovněž zkoumají hormon stimulující α-melanocyty, aby zjistili, zda ovlivňuje pigmentaci kůže. Věnují se také endokanabinoidům, nalezeným v produktech na bázi CBD pro jejich účinek na stresové reakce pokožky. V určitých studiích se zdálo, že tyto molekuly poskytují ochranu proti změnám vyvolaným UV zářením. Mohou také souviset s tím, jak vlasy ztrácejí svůj přirozený pigment.

Výzkumné týmy nyní dávají dohromady, jak různé hormonální systémy ovlivňují vrásky a barevné změny na kůži a ve vlasech. Doufají, že budoucí léčba bude kombinovat vnější a vnitřní metody, aby byla pokožka odolnější a zdravější.

Historicky byl černý čaj uznáván pro své potenciální zdravotní přínosy, zejména pro zlepšení zdraví srdce, střev a mozku. Studie na zvířatech navíc ukázaly, že flavonoidy, které se hojně vyskytují v čaji, by mohly potenciálně prodloužit životnost organismů od červů a much až po myši.

Komplexní studie odborníků z univerzity Sichuan v Chengdu v Číně zahrnovala analýzu dat 5 998 britských jedinců ve věku 37 až 73 let a 7 931 čínských účastníků ve věku 30 až 79 let. Účastníci poskytli podrobné informace o svých zvycích při konzumaci čaje, včetně typu čaje, který preferovali (zelený, černý, žlutý nebo oolong) a průměrném počtu šálků, které každý den vypili. Vědci poté hodnotili různé ukazatele stárnutí, jako je krevní tlak, cholesterol a procento tělesného tuku, aby určili biologický věk účastníků.

Zjištění odhalila, že pijáci čaje vykazovali známky pomalejšího biologického stárnutí. „Ukázalo se, že konzumace přibližně tří šálků čaje nebo šesti až osmi gramů čajových lístků denně může nabídnout nejzjevnější výhody proti stárnutí,“ napsali autoři. Je zajímavé, že ti, kteří přestali pít čaj, vykazovali vyšší nárůst zrychlení biologického stárnutí.

Odborníci identifikovali neuronově specifickou reakci zprostředkovanou genem zvaným OXR1, který je zesílen strategiemi, jako je přerušovaný půst a nízkokalorické diety. „Když lidé omezují množství jídla, které jedí, obvykle si myslí, že by to mohlo ovlivnit jejich trávicí trakt nebo hromadění tuku, ale nenapadá je už, jaký to má vliv na mozek,“ uvedl autor studie doktor Kenneth Wilson.

Výzkum prováděný pomocí ovocných mušek a lidských buněk odhalil, jak dietní omezení oddaluje stárnutí a zpomaluje progresi neurodegenerativních mozkových onemocnění. „Strategie, jako je přerušovaný půst nebo kalorická restrikce, které omezují živiny, mohou zvýšit hladiny genu OXR1 a zprostředkovat jeho ochranné účinky,“ řekl profesor Pankaj Kapahi, který se na výzkumu podílel. Gen má důležitý vliv na odolnost mozku, chrání jej před stárnutím a neurologickými chorobami. Podle výzkumníků má tedy výběr stravy a její množsví hluboký dopad na naše buněčné zdraví, funkčnost mozku a dlouhověkost.

Zjištění potvrdila hypotézu, že lidé, kteří popíjí pravidelně čaj, pomaleji stárnou. Bylo zároveň zajímavé, že ti, kteří se vzdali pití čaje, vykazovali vyšší nárůst zrychlení biologického stárnutí.

Délka lidského života je průměrně 70 let. Díky pokrokům v lékařské péči a novým informacím o správné životosprávě se dá tato hranice posunout, ale ne nijak závratně. 

Podle některých genetiků je maximální délka lidského života stanovena na 115 let a je takto zapsaná v našem genomu. Jiní vědci jsou ale věří, že do lidských buněk se dá zasáhnout jako do operačního systému a tuto hranici mnohonásobně překonat.

Jedním z nich je molekulární biogerontolog João Pedro de Magalhães z britského Institutu pro zánět a stárnutí na Birminghamské univerzitě. Ten je mimo jiné také autorem sci-fi příběhů. Na základě výzkumu genomů dlouhověkých živočichů (např. velryby grónské či rypoše lysého) přišel s tvrzením, že lidé by mohli díky přeprogramování organismu žít třeba až 20 tisíc let.. Podle Magalhãese jde ale o záležitost daleké budoucnosti a nebude to lehký úkol.

Skupina vědců z University of Edinburgh vyvinula algoritmus umělé inteligence k prozkoumání sbírky více než 4 300 chemických sloučenin. Cílem jejich počínání bylo najít léky označované jako sloučeniny proti stárnutí. Mají totiž usmrtit stárnoucí buňky a tím zlepšit celkové zdraví jedinců. Tyto buňky jsou rozšířeným jevem u mnoha zdravotních stavů, které souvisejí se stárnutím, včetně zhoršení zraku, osteoartrózy, Alzheimerovy choroby nebo některých druhů rakoviny.

Umělá inteligence byla na své misi úspěšná – podařilo se jí identifikovat 21 kandidátů, kteří by mohli podporovat stárnutí buněk a jejich následné odumírání. Problém totiž mnohdy tkví v tom, že se defektní buňky přestávají množit, ale přetrvávají v těle místo toho, aby odumíraly. Buňky tak nadále vylučují chemikálie, které stimulují zánět. Ze zmíněných 21 kandidátů na léky se tým zaměřil na tři sloučeniny: ginkgetin, oleandrin a periplocin. Tyto látky působivě prokázaly schopnost eliminovat nefunkční buňky bez poškození zdravých buněk, když byly podrobeny testům na lidských buňkách.

Vědci doufají, že jejich poznatky budou v budoucnu využitelné pro omlazení buněk i u dalších tělesných orgánů. Šéf výzkumu profesor Wolf Reik v rozhovoru pro zpravodajskou stanicí BBC řekl, že doufá, že jednou bude možné stárnoucím lidem zachovat zdraví déle. „O něčem takovém jsme snili. Z mnoha běžných potíží se s věkem stávají vážné nemoci a je úžasné přijít na to, jak lidem pomoci,“ řekl. Cílem výzkumu je vyvinout léčbu nemocí vázaných na přibývající věk, například diabetu, nemocí srdce a neurologických poruch.

Při zmlazování kůže byly použity postupy známé z výzkumu, který vedl k narození naklonované ovce Dolly. Výchozím bodem výzkumu byly poznatky z Roslinova institutu v Edinburghu, kde se v 90. letech podařilo naklonovat ovci z kožní buňky dospělého jedince. Technika, která byla nakonec použita v poslední studii, se nazývá IPS. Jedná se o složitý proces, během kterého musí kmenové buňky narůst do buněk a tkání potřebných pro pacienta. Ačkoliv metoda byla úspěšná, bude muset projít ještě vývojem a testováním, než dojde k jejímu používání na klinikách.

Zdroj: České noviny

Stárnutí mozku se projevuje zhoršením krátkodobé a dlouhodobé paměti a snížením rychlosti zpracovávání informací. Vědci se rozhodli zkoumat, zda na stárnutí mozku nemá pozitivní vliv ovládání více jazyků. Udělali proto experiment, který měřil rychlost kognitivních funkcí u 63 zdravých starších dospělých, kteří měli více než 60 let. Výsledky výzkumu prokázaly, že čím lepší byli účastníci experimentu v druhém jazyce, tím rychlejší byli v řešení úkolů, jenž jim byly předloženy. Prokázalo se tedy, že bilingvismus u lidí může mít pozitivní vliv na mozek.

„Dnes nejsou k dispozici žádné skutečně účinné léky, které by předcházely nebo zpomalovaly stárnutí mozku. Vývoj léčby pomocí medikamentů vyžaduje obrovské finanční prostředky. Prioritou vědy by se proto mělo stát hledání a výzkum alternativních, nelékových způsobů, jak zpomalit kognitivní stárnutí,“ uvedl hlavní autor studie doktor Federico Gallo z Higher School of Economics v Rusku.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Earth

Vědci ze Salk insititutu ve spolupráci se společností Genentech dokázali nemožné. Úspěšně a především bezpečně odvrátili stárnutí u myší středního a staršího věku, a to tím, že částečně „resetovali“ jejich buňky do mladšího stavu. Díky tomu nebyl u myší, které podstoupili tuto omlazující terapii, nalezen žádný nárůst rakoviny či jiných zdravotních problémů.

„Kromě řešení nemocí souvisejících s věkem může tento přístup poskytnout biomedicínské komunitě nový nástroj k obnově zdraví tkání a organismu zlepšením buněčné funkce a odolnosti při různých nemocech,“ uvádí autor výzkumu profesor Juan Carlos Izpisua Belmonte.

A jak tento elixír mládí funguje? Když organismus stárne, proměňuje se kromě vnějšího vzhledu také chemické složení buněk. Vědci ale přišli na to, že pokud do stárnoucí buňky vloží směs molekul, dokážou obnovit původní podobu buňky. Tato směs je známá jako faktory Yamanaka a s jejich pomocí lze přeměnit již dospělé buňky zpět na kmenové. Dojde tak vlastně k buněčnému omlazení.

Poté, co vědci buněčné omlazení vyzkoušeli na myších, mohli pozorovat, jak zvířata často vykazovala znaky mladšího věku. Omlazení bylo znát v ledvinách i kůži a její regeneraci při poranění. Zároveň nedošlo k žádným vedlejším a nežádoucím účinkům.

Zdroj: sciencedaily.com

Kyslíkové komory se již využívají například pro léčbu těžko zhojitelných ran. Nově objevili vědci jejich využití pro léčbu neurodegenerativních onemocnění. Pacienti při terapii vdechují čistý kyslík v komoře, kde je dvojnásobný tlak vzduchu oproti běžné atmosféře. Kombinace vysokých dávek kyslíku a zvýšeného tlaku vzduchu vede k regeneraci mozkových tkání, zvyšuje rozpustnost kyslíku v krvi a zrychluje metabolismus.

Při pokusu s myšmi léčba usnadnila tvorbu kmenových buněk napomáhajících hojení mozku a zlepšila tak příznaky Alzheimerovy choroby o 40 %. „Předpokládáme, že hlavní výzvou u lidí bude zahájení terapie v raných stádiích. Tedy předtím, než pacienti přijdou o výrazný podíl mozkové tkáně,“ uvedl spoluautor studie Shain Efrati.

Pozdější studie provedená na lidech prokázala, že kyslíková terapie navíc umí zvrátit důsledky stárnutí mozku u zdravých jedinců. Léčba prokazatelně zlepšuje pozornost, rychlost zpracování informací a exekutivní funkce, které mají tendenci s věkem klesat. „Vůbec poprvé jsme objevili účinný a bezpečný lékařský zákrok, který může u lidí zvrátit úpadek mozku v důsledku stárnutí organismu,“ doplnil Efrati.

Zdroj: Tel Aviv University

Na studii o sépiích se podíleli vědci z Cambridgeské univerzity ve spolupráci s odborníky z Laboratoře mořské biologie ve Woods Hole a University of Caen. Provedli paměťové testy na 24 sépiích obecných, z nichž polovina byla ve věku 10 až 12 měsíců, tedy sotva dospělé, a polovina ve věku 22 až 24 měsíců, což odpovídá lidské devadesátce.

„Sépie si dokážou zapamatovat, co snědly, kde a kdy, a podle toho se v budoucnu řídit při obstarávání potravy. Překvapivé je, že s věkem tuto schopnost neztrácejí, přestože vykazují další známky stárnutí, jako je ztráta svalové funkce a chuti k jídlu,“ popisuje závěry jedna z autorek výzkumu Alexandra Schnell. Skvělé paměti se sépie těší díky tomu, že jejich vertikální lalok, který je zodpovědný za paměť a učení, neztrácí svou funkci až do posledních dní života.

Podle vědců je za rozvojem této schopnosti rozmnožovací vzorec sépií, které se páří až na konci svého dvouletého života. Díky tomu, že si pamatují, s kým, kde a jak dávno se pářily, se znovu nevrátí ke stejnému partnerovi, ale naopak jich vystřídají co nejvíce, aby mohly efektivně šířit své geny.

Nevítaný nápadník? Chobotnice si poradí

Vědci zkoumající chobotnice si všimli, že dokážou „házet“ mušle nebo písek na ostatní. Analýza videozáběrů ukázala, že jde často o samičky, jež svými přesně mířenými ranami odhánějí samečky, kteří je obtěžují. Technika, při které chobotnice nashromáždí předměty pod svým tělem a poté ze sifonu vypustí proud vody, kterým je „vystřelí“ na vzdálenost několika metrů, je běžně používána také při zbavování se zbytků jídla a hloubení nor.

Toho, že chobotnice cíleně míří na ostatní příslušníky svého druhu, si vědci všimli už v roce 2015, ale nebyli schopni s jistotou popsat, proč se tomu tak děje. Jde navíc o velmi unikátní chování, které se vyskytuje jen u několika málo druhů zvířat. Od té doby výzkumný tým nasbíral více materiálu k analýze a podařilo se rozlišit, s jakým záměrem hlavonožci techniku házení používají.

Jedna ze zkoumaných samic například tímto způsoben reagovala na samečkovy pokusy o páření dokonce desetkrát, přičemž pětkrát se jí podařilo ho trefit. „Tato sekvence byla jednou z těch, které mě přesvědčily, že jde o úmyslné chování,“ říká Peter Godfrey-Smith z Univerzity v Sydney. Zdá se, že si tímto způsobem chobotnice také vybíjejí frustraci po sociálních interakcích. Od lidského chování se však liší v tom, že když jsou samy cílem útoku, nikdy podobné chování neopětují.

Zdroje: University of Cambridge, New Scientist

Výzkum byl veden profesorem Mattem Whitemanem z Lékařské fakulty Univerzity v Exeteru a profesorkou Uraiwan Panich z Lékařské fakulty Mahidol University v Bangkoku. Vědci vystavili lidské kožní buňky a myši ultrafialovému záření (UVA), které zapříčiňuje stárnutí kůže tím, že vyvolá v enzymech kolagenázy trávení kolagenu. Pokožka pak kvůli tomu ztratí elasticitu, což se projevuje právě vráskami a povislou kůží. Krom toho se UVA záření dostane v pokožce hlouběji a ničí buněčnou DNA, což vede k rakovinotvorným mutacím. Mazáním krémy se můžeme bránit proti spálení, ale před pronikáním do hlubší vrstvy pokožky nás to neochrání.

Právě ochranou kožních buněk se zabývali vědci, kteří použili sloučeniny s názvy AP39 a AP123 vyvinuté na Univerzitě v Exeteru, o nichž už se ví, že jsou účinné v boji proti popáleninám, zánětům kůže nebo atopickému ekzému. Dobře si vedou také v prevenci stárnutí kůže jako takové, ale jejich použití proti stárnutí způsobenému slunečním zářením bylo otestováno poprvé. Látky brání tomu, aby záření vypnulo produkci a tvorbu energie v buněčných mitochondriích. Ty proti vlivům UVA ochraňují a spouštějí v nich protizánětlivé mechanismy, čímž zabrání aktivaci enzymů kolagenázy a následnému poškození kůže. Po úspěšném dalším výzkumu by mohly být molekuly AP39 a 1P123 použity v medicíně i kosmetickém průmyslu.

Zdroj: Univerzita v Exeteru

Počet lidí, kteří se dožívají sta a více let, neustále roste. Na celém světě jich je více než půl milionu. Nejdéle žijící osobou je v současné době Kane Tanaka z Japonska, která má 118 let. Absolutní rekord drží Jeanne Calment z Francie, která v roce 1997 oslavila své poslední 122. narozeniny. Podle vědců z Washingtonské univerzity je možné očekávat maximální délku života mezi 125 a 130 lety. Předpokládají tedy, že bude dosavadní rekord brzy překročen.

S pokračujícím výzkumem stárnutí a perspektivami budoucích lékařských a vědeckých objevů se odborníci zabývají možnými mezemi toho, co je označováno jako maximální uváděný věk úmrtí. Zatímco někteří vědci tvrdí, že nemoci a základní poškození buněk vedou k přirozenému limitu délky lidského života, jiní tvrdí, že žádná hranice neexistuje. Důkazem mají být rekordní supercentenariáni, tedy lidé, kteří se dožili více než 110 let.

Zdroj: University of Washington

Pokud se vám blíží padesátka, začínají vaše nejspokojenější a nejsebejistější roky. Alespoň to tvrdí výsledky ankety, do které obuvní značka Hotter zapojila dva tisíce Britů starších 55 let. Vyplynulo z ní, že muže začal těšit jejich vzhled ve 34 letech a ženy až po 36. narozeninách. Se svou kariérou začali být respondenti spokojeni ve čtyřiceti, o dva roky poté se pak začali cítit dobře ve své vlastní kůži. Odvahy se ozvat a obhájit si svůj názor dosáhli muži ve čtyřiceti letech a ženy o pět roků později. Nejdéle Britům trvalo, než dosáhli pocitu finančního zabezpečení – dočkali se až na prahu padesátky.

„Pro hodně lidí je touha zapadnout, nedělat vlny a jít s davem jen nedostatkem sebevědomí, které nabydou až později v životě,“ říká Victoria Betts ze společnosti Hotter. Díky tomu, že mohou být bez ústupků a kompromisů sami sebou, se 72 procent dotazovaných Britů cítí být více naplněných. „Život tě vede cestou, na které je potřeba se naučit vážit si sama sebe na základě toho, kým jsi, a ne pro to, čeho jsi dosáhla materiálně,“ říká jedna z respondentek Clare Odia. Mezi nejzásadnější body zlomu v pocitu osobního pohodlí patřilo rodičovství, které zmínil každý třetí respondent. Čtvrtina pak uvedla získání řidičského průkazu.

Proces stárnutí, který je u všeho živého považován za nevyhnutelný, se odborníkům podařilo nejen zastavit, ale rovnou obrátit. Krevní buňky dospělých tedy mohou díky této léčbě i omládnout. Dlouho očekávaným elixírem mládí je přitom „obyčejný“ kyslík.

Převratný výzkum má na svědomí izraelský vědec Šaj Efrati ze Sacklerovy lékařské fakulty Telavivské univerzity spolu s týmem z centra Sagol Center for Hyperbaric Medicine and Research. Výsledkem jejich bádání je zjištění, že když je lidem starším 64 let podáván čistý kyslík, dochází nejen ke zpoždění procesu stárnutí, ale dokonce k jeho obrácení. Kyslíková terapie přitom musí probíhat v tlakové komoře, a to vždy 90 minut pět dní v týdnu po dobu alespoň tří měsíců.

Podle studie se pak buněčná úroveň těl a mozku účastníků rovnala té, na jaké byla před 25 lety. To je podle Efratiho prvním důkazem, že lze buněčné stárnutí opravdu zvrátit. „Dáváme tím naději a otevíráme dveře mnoha mladým vědcům, aby se zaměřili na stárnutí jako na vratné onemocnění,“ řekl serveru The Times of Israel. U pozorovaných lidí došlo také ke zlepšení pozornosti, rychlosti zpracování informací a zvýšení výkonnosti – všechny tyto schopnosti se přitom s přibývajícím věkem obvykle snižují.

Zdroj: Novinky.cz

Cílem projektu s názvem SIPS (Systém integrovaných podpůrných služeb pro seniory) je zapojení obcí a místní samosprávy do péče o seniory a handicapované. Díky vyškoleným koordinátorům sociálních a zdravotních služeb by tak mohli žít co nejdéle v domácím prostředí.

Slavnostní vyhlášení proběhlo 26. listopadu 2018 v budově České spořitelny. Její nadace věnovala vítěznému projektu finanční odměnu 50 tisíc korun. Institut důstojného stárnutí peníze použije na rozvoj týmu, který se díky přibývajícím aktivitám neustále rozrůstá.

Do sedmého běhu akceleračního programu se přihlásilo celkem 26 organizací, z nichž odborná porota vybrala devět účastníků. Ti pak měli příležitost spolupracovat s mentory, a pozvednout tak své společensky prospěšné podnikání na vyšší úroveň. Další, již osmý běh tohoto programu bude zahájen na začátku roku 2019.