Cílem osvětového projektu Kompostuj.cz je prohloubit vztah lidí k půdě a přírodě. Na svém webu sdílí autoři projektu spoustu cenných rad a tipů, přehledně zpracovávají současnou legislativu, která se k problematice odpadu váže, nebo třeba poskytují konzultace skrze Kompostovací poradnu. Tvůrci dokonce každoročně vyhlašují soutěž Miss kompost.

Kompostování však už není jen výsadou majitelů zahrad. Pokud si do bytu nechcete pořídit kompaktní vermikompostér, pomůže vám Kompostovací mapa. Díky ní jednoduše vyhledáte nejbližší komunitní zahradu nebo kompostér, v němž najde bioodpad vyprodukovaný ve vaší domácnosti své útočiště.

„Nové podmínky jsou postaveny na principu odpovědného přístupu ke krajině. V dnešní době klimatických změn a zásadního zhoršování kvality zemědělské půdy je důležité přijmout taková opatření, která nám pomohou v boji proti suchu a klimatickým změnám,“ uvedl náměstek primátora Petr Hlubuček. Ze zhruba 14 tisíc hektarů zemědělské půdy v hlavním městě vlastní Praha 1460 hektarů, z nichž téměř pět set bude nyní propachtováno.

Rozdělením polí vznikne necelých 30 kilometrů mezí, které budou sedm metrů široké. Některé z nich by měly být zatravněné, na dalších budou i stromy. Meze budou určeny živočichům i rostlinám. V plánu je, že je budou udržovat pachtýři, případně chovatelé, jenž projeví zájem. Zemědělci budou muset dodržovat dané osevní postupy, například nebude možné dva roky po sobě vysadit stejnou plodinu. Také by měli používat organická hnojiva a hlubokou orbu.

Půdu se už podařilo rozdělit u Dolních Počernic nebo ve Slivenci. Tam vznikla tři pole o šířce 30 metrů. Na každém z nich roste jiná plodina.

Zdroj: Ekolist.cz

Nepořádným návštěvníkům parků v Abú Dhabí jdou příkladem papoušci žako a vrány indické. Díky speciálnímu výcviku v rámci kampaně Nature Educates Us je trenéři naučili sbírat drobné odpadky a házet je do košů. A to rovnou do těch správných – kromě sběru odpadků jsou totiž vycvičeni i k jejich třídění. Protože však zadarmo ani kuře nehrabe, za přinesené úlovky je čeká odměna v podobě pamlsku.

Jejich trénink má na svědomí tamní organizace Barari Natural Resources, která spravuje více než 400 lesů a přírodních rezervací. Inspirovali se iniciativou francouzského zábavního parku Puy de Fou, kde se o pohozené odpadky starají vrány. Cílem těchto kampaní je nejen udržet přírodu čistou, ale i ukázat návštěvníkům, jak snadné to je.

Zdroj: barari.ae

Cílem je podpořit občany v třídění odpadu. „Věříme, že s novými nádobami se ještě zdokonalí systém sběru biologicky rozložitelných odpadů ve městě. Kontejner vzhledově podobný běžné popelnici bude mít každý u svého domu. Očekáváme, že se díky tomu zvýší množství vytříděného biologicky rozložitelného odpadu a klesne jeho podíl ve směsném komunálním odpadu,“ upřesnil starosta Blanska Jiří Crha. Nové kontejnery by měly usnadnit manipulaci s bioodpadem, nebude také potřeba řešit následnou likvidaci dosud používaných plastových pytlů.

Blansko do pořízení kontejnerů investovalo téměř dva miliony korun. Tamní obyvatelé, kteří budou mít o nádobu na odpad zájem, ji obdrží zdarma. S rozdělováním plastových kontejnerů městu pomohou dobrovolní hasiči. Třídění bioodpadu zavádí stále více měst, novinka funguje také například v Brně.

Šéf centrály cestovního ruchu pro tamní alpskou oblast Luciano Rizzi oznámil, že všechny místní restaurace, hotely, penziony i horské chaty se budou muset obejít bez plastového nádobí. Mezi ně patří například kelímky, tácky nebo příbory. Zejména restaurace v horských oblastech používají právě jednorázové nádobí v rámci rychlého občerstvení. Podle provozovatelů se jedná o první krok na cestě k ochránění vysokohorských ekosystémů před plastovým odpadem.

Středisko Pejo 3000 přijalo omezení týkající se jednorázových plastů poté, co univerzita v italském Miláně zveřejnila studii, ve které zkoumala znečištění alpských ledovců. Výzkumníci tehdy při analýze složení ledovce Forni v národním parku Stelvio zjistili, že obsahuje až 162 milionů částeček plastů. Jde o zhruba stejné množství, jaké se nachází v evropských mořích.

Vypadá to tedy, že se začíná udržitelnost probojovávat i do komerčních lyžařských středisek.

Zdroj: ekolist.cz

Vánoční trhy na pražském Staroměstském náměstí patří mezi ty nejoblíbenější nejen u turistů. V letošním roce navíc už podruhé nabídnou výhradně kompostovatelné nádobí. „Bez ohledu na vysokou náročnost zajištění celého procesu a s tím spojené náklady jsme se rozhodli jednoznačně upřednostnit ekologii a vztah k životnímu prostředí před ekonomickou stránkou. Chceme jít příkladem a přispět tak k dalšímu posunu v oblasti ekologie v České republice,“ uvádí za pořadatele Libor Votruba.

Řada dalších českých měst volí cestu vratných kelímků či hrnečků. Brno systém zavedlo jako první v republice na všechny svá čtyři centrální náměstí v roce 2015. „Tento systém je opravdu funkční a ročně šetří obrovské množství plastového odpadu,“ potvrzuje mluvčí informačního centra Adéla Nováková. V Brně využívají keramické hrnky a kelímky z tvrzeného plastu, které letos nově zavádějí i v Liberci. Zálohované hrnečky přitom na severu Čech fungují už tři roky.

Pro ekologičtější rozměr trhů se letos rozhodli i v Olomouci. „První novinkou jsou zálohované keramické hrníčky, které po vrácení na centrálním sběrovém místě projdou nově pořízenou mycí linkou. Ani ti, kdo upřednostní jednorázové kelímky, nebudou zatěžovat životní prostředí, o což se postará druhá ekologická novinka. Kelímky totiž nebudou z plastu, ale ze speciální stoprocentně recyklovatelné směsi papíru a vosku,“ říká mluvčí magistrátu Radka Štědrá. Návštěvníci trhů v Olomouci tak poprvé dostanou punč pouze ve vratných či recyklovatelných nádobách.

Původ řezaných květin je pro čím dál více zákazníků květinářství důležitým kritériem při výběru. Dovoz květin ze zahraničí za sebou totiž nechává výraznou ekologickou stopu, stejně jako jejich masová produkce, která je náročná na velké množství vody, ale i pesticidů a dalších chemikálií. Místo květin dovezených přes půl zeměkoule, nejčastěji z Keni, Etiopie, Kolumbie a Ekvádoru, se těší vzrůstající oblibě neméně působivé kytice navázané z pokladů tuzemské přírody.

Rostoucí počet květinářství čerpajících z lokálních zdrojů je toho důkazem. Často mají vlastní zahrady či oslovují menší pěstitele v okolí. Zájem roste zejména o známé i méně obvyklé luční květiny. Zkušené floristky si však umí poradit i mimo sezónu, kdy využívají stálezelené větve nebo sušené květy.

Zdroj: Ekolist

Podle Petra Hlubočka, náměstka pražského primátora se starostí o oblast životního prostředí, Praha zemědělskou půdu pronajme klidně za korunu. Stačí, když na ní nový nájemce bude hospodařit ekologicky. „V ideálním případě bychom chtěli z polí zcela odstranit veškerou chemii, která se tam nyní používá, nebo ji výrazně omezit. Za podmínku budeme mít také rozdělení velkých lánů minimálně na sedmihektarová pole,“ řekl Hlubuček pro iHned.cz.

Právě symbolickým nájemným může město vyvážit fakt, že na území Prahy nemohou biozemědělci dostat takovou podporu z evropských dotací jako jinde v republice. Praha je totiž bohatý region. V případě, že by se některou půdu nepodařilo pronajmout, město ji zatravní nebo zde vysadí remízky a vybuduje opatření pro zadržení vody v krajině.

Zdroj: iHned.cz

BIOtejner je prodyšný, takže v něm jde kompostovat běžně jako v kompostéru, zároveň jej ale lze využít jako kontejner, jeho obsah vysypat a odvézt na kompostárnu. Bonusem je pak užitečná voliéra slepic. „Slepice jsou mistryně v likvidaci bioodpadu. Je to princip, který funguje už tisíce let,“ řekl Radek Staňka z firmy Moje odpadky, který celý projekt inicioval. Slavnostního otevření BIOtejneru se zúčastnily i děti ze Základní školy na Valtické, které převzaly patronát nad slepicemi ve voliéře.

V budoucnu by se mohly BIOtejnery rozšířit i do dalších částí Břeclavi. „Snažíme se tímto projektem zpopularizovat téma bioodpadu a jeho třídění v návaznosti na nový motivační systém třídění odpadu, který budeme ve městě zavádět od nového roku. Pokud se tady Na Valtické BIOtejner osvědčí, tak máme vytipovány tři další lokality, kde bychom mohli umístit další,“ uvedl místostarosta města Jakub Matuška.

Právě vědci z IPCC varovali, že pokud státy do roku 2050 nezastaví vypouštění emisí, globální teplota do konce století stoupne o více než jeden a půl stupně. Toto oteplení pak bude mít velký dopad na fungování ekosystémů. K úplnému zastavení vypouštění emisí je potřeba velké změny ve fungování hospodářství včetně skoro úplného zastavení spalování fosilních paliv.

Klimatickou neutralitu už kromě Švýcarska do svých zákonů zařadila Francie, Velká Británie a Švédsko, letos se stejný krok očekává od Německa. V rámci Evropské unie se ale názory na uhlíkovou neutralitu liší. Většina zemí sice s návrhem souhlasí, některé jej ale blokují. Námitky má například Polsko, ale i Česká republika.

Zdroj: Aktuálně.cz

Zelené střechy autobusových zastávek poskytují v létě příjemně chladné útočiště nejen cestujícím. Zachycují také prach, zadržují dešťovou vodu a díky lákání včel přispívají k městské biodiverzitě. O údržbu se starají městští pracovníci využívající elektrická vozidla. Zastávky doplňují bambusové lavičky a LED světla pro noční svícení.

Aby byl Utrecht k životnímu prostředí ještě ohleduplnější, začal pro hromadnou dopravu částečně využívat elektrické autobusy. Do roku 2028 si navíc klade za cíl využívat pouze bezemisní autobusy. Bez zajímavosti není také systém odměňování místních řidičů, jenž oceňuje ty z nich, kteří řídí zvlášť efektivně či bezpečně.

Tričko s názvem Plant and Algae T-Shirt spoléhá právě na řasy jako na zdroj veškerého rostlinného života na Zemi. Místo umělých materiálů proto při tvorbě novinky vsadili návrháři právě na ně. Eukalyptus i buky použité na výrobu přitom pocházejí z certifikovaných udržitelných plantáží. Řasy jsou pak pěstovány v bioreaktorech, ke svému růstu potřebují světlo, oxid uhličitý a vodu. Z řasy se nejdříve vyfiltruje voda, vzniklá pasta se pak nechá uschnout na prášek, který se společně s ekologickým tmelem nanáší jako potisk na trička. Při výrobě nejsou použita žádná barviva, vše je přírodní, takže během nošení dochází i ke změnám barvy potisku.

Tričko je také snadno rozložitelné. Když se majitel Plant and Algae T-Shirt rozhodne, že už tričko nechce nosit, může jej zkompostovat nebo zakopat do díry na zahradě. V přírodě se tričko rozloží za 12 týdnů, na kompostu už za osm. A jak je to s péčí o tričko? Tenhle kousek oblečení se doporučuje prát ručně ve studené vodě jen s minimem pracího prostředku.

Na video o triku se můžete podívat ZDE.

Neoprenových kombinéz pro surfování či potápění se ročně vyhodí až 380 tun. Protože však neopren recyklovat nelze, skončí tento odpad rovnou na skládkách. Britská firma Finisterre zaměřená na udržitelné outdoorové vybavení si je této skutečnosti naštěstí velmi dobře vědoma. Rozhodla se proto nabídnout milovníkům vodních sportů inovativní řešení – plně recyklovatelnou kombinézu.

Finisterre již delší dobu vyrábí oblečení z Econylu, recyklovaného nylonu z použitých rybářských sítí. Výroba zcela recyklovatelné kombinézy však byla až do nedávna zapeklitým oříškem. Zakladatel firmy Tom Kay proto založil iniciativu Wetsuit from Wetsuit s odhodláním tuto metu pokořit. Výsledkem je elegantní, ale dostatečně pevný a odolný prototyp kombinézy, který ještě projde množstvím testů a drobných vylepšení. Už teď jej ale Kay považuje za dlouho očekávaný úspěch a doufá, že bude kompletně recyklovatelná vodní kombinéza s přispěním investorů na trhu dostupná co nejdříve.

Zdroj: The Guardian

Se vším začala studentka Amal Talhaová s kamarádem Jasonem Princem. Prince zveřejnil na svém profilu fotografii láhve plné nedopalků s komentářem, že je sesbíral za pouhých 20 minut v okolí 50 metrů. Studentka motivována tím, že by bylo skvělé, kdyby toto udělal každý, vymyslela dnes už známý hashtag. Během 24 hodin se fotografie rozšířila a do sběru nedopalků se zapojili lidé napříč světem, od Bulharska až po Afriku.

Cigaretové nedopalky a jejich filtry často obsahují arzen, plast, olovo a nikotin. Všechny tyto látky po odhození odpadku kontaminují půdu a vsáknou se do spodních vod. Tvrdí to britská organizace Keep Britain Tidy, která také šíří, že rozpad nedopalku trvá od 18 měsíců až do několika let. Studentka Amal Talhaová proto chce přesvědčit lidi k jednání, dle ní stačí jen malý krůček.

Zdroj: Aktuálně.cz

Závod letos zažívá jubilejní desátý ročník. A zároveň první, kdy je součástí povinné výbavy závodníků vlastní kelímek, který nahradí ty jednorázové. „Byla to obrovská ekologická zátěž, proto jsme kelímky zrušili. Každý účastník dostane před startem bonusový dárek – skládací silikonový kelímek – který by ho měl doprovázet po celou dobu závodu,“ vysvětluje hlavní organizátor závodu Libor Uher.

Kelímky byly dříve dostupné na občerstvovacích stanicích, každoročně jich během závodu účastnící spotřebovali 25 až 30 tisíc. Igelitové tašky, které dostávali závodníci před startem, odbourali pořadatelé z obdobného důvodu. Nahradí je tašky textilní.

Za společností stojí Jerzy Wysocki, který před lety vymyslel výrobní proces tohoto netradičního nádobí. Sám pochází z rodiny s mlynářskou tradicí a prvotně mu šlo o využití odpadu, který zbývá po namletí mouky. Až později z toho vzešla myšlenka vytvořit alternativu k většině jednorázového nádobí.

Produkty Biotrem vlastně splňují všechno, na co je člověk zvyklý. Jsou dostatečně pevné, vhodné na studená i teplá jídla a lze je použít v mikrovlnných i běžných troubách. Navíc jsou plně kompostovatelné, a to v horizontu měsíce. A s ohledem na jejich složení se do nich klidně můžete i zakousnout.

Ekologický je přitom nejen výsledný produkt, ale i proces výroby. Potřeba jsou totiž jen pšeničné otruby a malé množství vody. O zbytek se postará vysoká teplota a velký tlak. O nádobí je nemalý zájem, k dostání je i v Dánsku, Kanadě či Libanonu. Produkty lze zakoupit i u nás.

„Kupoval jsem si letenku do Spojených států a zjistil, že tato letecká společnost neuvádí, kolik uhlíku se při letu uvolní do vzduchu,“ vzpomíná Matthías na zrod myšlenky. Ačkoli stále více aerolinií nabízí jako službu možnost připlatit si za kompenzaci vypouštěného oxidu uhličitého, je i tak pořád dost jiných, které s něčím takovým nepočítají.

A právě pro takové případy je určena Matthíasova aplikace. Stačí jen na této webové stránce zadat číslo letu a dozvíte se, kolik galonů CO2 se v jeho průběhu vypustí do vzduchu celkově, kolik kilogramů to dělá na osobu a především kolik stromů byste měli po přistání zasadit. Například v případě letu z Prahy do islandského Keflavíku to činí 1,8 stromu.

Zdroj: Wave.rozhlas.cz

Výsledky studie technické vysoké školy v Curychu, otištěné v prestižním magazínu Science, sebraly vítr z plachet všem skeptikům. Sázení stromů se totiž ukázalo být nejen účinnou zbraní, která může zvrátit katastrofické scénáře o zkáze našeho klimatu, ale je také možné a udržitelné. Na Zemi podle expertů může být ještě o třetinu více lesů, než je tomu nyní, a to bez újmy pro města či zemědělskou půdu.

Zalesňování má potenciál pohltit až dvě třetiny emisí oxidu uhličitého produkovaného člověkem, jenž se na globálním oteplování významně podílí. Cíl, který si vytyčil Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu, tedy udržet růst oteplování na úrovni 1,5 °C oproti době před průmyslovou revolucí, tak rozhodně není utopií. Autoři studie však zdůrazňují, že je potřeba jednat rychle – ploch vhodných k zalesňování totiž právě v důsledku klimatických změn každým rokem ubývá.

Zdroj: České novinky

Restaurace ani kiosky už návštěvníkům zlínské zoologické zahrady nenandají jídlo na plastové talíře. Totéž platí pro příbory, kelímky či brčka. ZOO místo toho zvolila nádobí na bázi kukuřičného škrobu a cukrové třtiny, tedy kompostovatelné. Podnětem pro změnu bylo množství plastového odpadu, které bylo dříve při provozu běžně vyprodukováno. Ředitel ZOO Roman Horský ho označil za hrůzné.

Nejde přitom o jediné opatření zoologické zahrady s ohledem k životnímu prostředí. Využívá solární ohřev vody, třídí plastový odpad, do velkoobjemových nádrží sbírá dešťovou vodu k zavlažování rostlin, používá také spořiče na splachovadlech a vodovodních bateriích.

Zdroj: ekolist.cz

Tokio vyzvalo japonské občany, aby se připojili ke sběru plastového materiálu, který mohou odevzdat v jedné ze dvou tisíc prodejen po celé zemi. Plasty vybrané od veřejnosti i ty posbírané z oceánů budou poté zrecyklovány a přetvořeny v pódiové stupínky určené olympijským medailistům. Po skončení her budou zrecyklovány znovu a vyrobí se z nich obaly na přípravky společnosti Procter&Gamble, která na projektu spolupracuje. Jde o první recyklované stupně vítězů v olympijské historii.

„Projekt je excelentním příkladem, jak mohou olympijské hry inspirovat udržitelné změny v hostitelském městě a zemi,“ vyzdvihuje Marie Sallois z Mezinárodního olympijského výboru. Pořadatelé už dříve informovali, že tokijské medaile budou vyrobeny ze staré elektroniky a že domácí tým bude závodit v dresech z recyklovaného oblečení.