Během období Vánoc vzniká ještě více odpadu než ve zbylých měsících. Je proto třeba vědět, kam s ním, aby se zbytečně neplnil směsný odpad a mohlo dojít k recyklaci. Pokud si nebudete vědět rady, kam co vyhodit, vyzkoušejte odpadový slovníček od Samosebou, který vám poradí s čímkoliv budete potřebovat.

Kam tedy vytřídit vánoční odpad?

Bioodpad

Zbytky z kuchyně během Vánoc tvoří celkem čtvrtinu celkového odpadu. Jedná se mimo jiné o zbytky ovoce, zeleniny, kávovou sedlinu nebo popel z krbu. Je důležité, aby se bioodpad vytřídil správně a neskončil zbytečně v obyčejné popelnici. Vyhoďte jej na vlastní kompost, do domácích kompostérů a nebo do hnědých kontejnerů. Odvézt ho můžete také do sběrných kompostáren.

Olej ze smažení

Další odpad, který během Vánoc v kuchyni vzniká, je olej, který zbyde po přípravě slavnostní večeře. Vyvarujte se lití zbytkového oleje do toalety, kde zahlcuje odpadní vody. Raději ho vychlazený slijte do plastových lahví a vytřiďte do speciálních sběrných nádob nebo odvezte do sběrného dvora.

Balicí papír a stuhy

Po rozbalení dárků zbyde spousta balicího papíru, struh a různých ozdob. Jejich třídění není nic složitého. Kartonové krabice a balicí papír vytřiďte do modrého kontejneru. Pozor však na balicí papíry s odlišným povrchem, který je třeba povoskovaný nebo hliníkový, ty do papíru nepatří. Stuhy, rozbité vánoční ozdoby nebo celofán patří do směsného odpadu. Polystyren, bublinkovou fólii a plastové sáčky zase vyhoďte do žluté popelnice. Dárkové taštičky můžete zachovat a použít je příští rok znovu.

Vánoční stromky

Nakonec se budete muset rozloučit i s vánočním stromkem. Umělý si uschovejte na další rok, živý postavte vedle veřejně dostupného kontejneru na směsný odpad nebo odneste k nejbližšímu tříděnému odpadu. „Vyhozené vánoční stromky rozhodně nepatří do sběrných nádob na směsný odpad, protože výrazně snižují jejich kapacitu,“ sdělil Ekolistu mluvčí Pražských služeb Radim Mana.

Svozové firmy navíc plánují o Vánocích navýšit svou kapacitu a svážet odpady častěji než jindy. O svátcích tak budou odvážet odpad se stejnou frekvencí jako v běžných všedních dnech a u popelnic se tak nebude hromadit.

Autorský článek Anety Šmejcové s využitím informací z jakvkuchyni.cz, ekolist.cz a samosebou.cz

Autonomnější život může vést ke snížení existenciálního strachu a úzkosti. Tak zní poznatek, na který přišli vědci ve svých nedávných studiích. Lidé, kteří žijí autonomní život, mají podle nic vyšší tzv. symbolickou nesmrtelnost. Tento termín odkazuje k idee, že naše já žije do určité míry i po smrti, např. v obecně uznávaných úspěších či v myšlenkách druhých lidí. Symbolická nesmrtelnost jako určitý pohled na život pak pomáhá snižovat obavy ze smrti.

Ale co to vlastně znamená žít autonomní život? Podle odborníků je autonomní jedinec schopný vyjadřovat své já ve svém konání. Jeho chování je dobrovolné, samoúčelné a svobodné. Má svobodnou vůli a pocit, že má svůj život pod kontrolou. Autonomie podporuje růst a nové zkušenosti, protože poskytuje pevný základ, který snižuje úzkost a strach z neznámého. Takový způsob života může zvýšit i celkovou duševní pohodu a pocit štěstí.

Odborníci také uvedli několik otázek, které vám pomohou odhalit, zda žijete autonomně:

• Pouštím se do aktivit, protože chci? Mohu s nimi přestat, když budu chtít?
• Prožívám často pocit, že mám svobodnou volbu?
• Uspokojuje většina mých aktivit vrozené touhy (např. prozkoumávat své okolí, učit se novým věcem nebo se vyjadřovat)?
• Jak často se do nějakého chování zapojím, protože musím (např. kvůli povinnostem nebo strachu z trestu)?

O autonomii v životě tak stojí za to usilovat. Nejde přitom o zcela nové poznatky. Důležitost osobní volby a sebeurčení zdůrazňovali již velcí existenciální myslitelé jako Viktor Frankl nebo Otto Rank. Nyní jsou jejich myšlenky potvrzené také daty.

Zdroj: psychologytoday.com, springer.com

Jak zmírnit menstruační bolesti, když léky nepomáhají? Takovou otázku si položila studentka medicíny Serah Sannohová. V existujících datech nalezla, že dívkám a ženám může od bolesti ulevit úprava jídelníčku a omezení příjmu zánětlivých potravin. „Silné menstruační bolesti jsou hlavní příčinou absencí ve škole u dospívajících a studentek. Provedení změn v jejich stravování může výrazně zlepšit kvalitu jejich života,“ popisuje Sannohová pro EveryDayHealth.

Receptem na úlevu od menstruačních bolestí je podle výzkumu vyřazení potravin, které obsahují omega-6 mastné kyseliny, ty totiž těle podporují vznik zánětu. Jde o tuky, které se objevují ve zpracovaném mase a olejích. Ženy by se měly vyhýbat i příliš slaným pokrmům, sladkostem a kávě.

Naopak potraviny bohaté na omega-3 mastné kyseliny mohou působit proti vzniku zánětů a menstruační bolesti tak mírnit. Pro úlevu od křečí je dobré zařadit do jídelníčku ryby, ořechy, chia a lněná semínka nebo rostlinné oleje, jako například řepkový. Doporučuje se také zvýšit příjem ovoce, mléčných výrobků a dodržovat pitný režim.

Ačkoliv je třeba podrobit tuto otázku dalšímu výzkumu, z analýzy dosavadních dat se zdá, že by změna jídelníčku mohla ženám, kterým jejich dny přinášejí spoustu nepříjemností a trápení, usnadnit každodenní fungování během periody.

Zdroj: everydayhealth.com, verywellhealth.com

Jak je známo, voda v přírodě je díky obsahu rozpuštěných nečistot vodivým materiálem. Čistá voda bez znečištění však může vodivosti dosáhnout pouze pod velkým tlakem, který v laboratoři současnými metodami nelze vyvinout. Již v roce 2021 však vědci přišli na to, že lze vodu na kov přeměnit i jiným způsobem, a to s využitím slitiny sodíku a draslíku.

Ve chvíli, kdy kapka vody přijde do styku s alkalickým kovem, dojde k přenosu volně se pohybujících částic, které vodu promění na kov. Vodivost sice trvá jen několik sekund, ale i tak je významným vodítkem pro pochopení jejího chování. Celý proces změny vypadá nádherně, jak se můžete na přiloženém videu přesvědčit i vy.

Poprvé se vytvoření kovové vody v pozemských podmínkách povedlo mezinárodnímu týmu vědců v letošním roce. Členem úspěšné skupiny fyziků a chemiků byl i český vědec Pavel Jungwirth z Akademie věd ČR.

Zdroj: nature.com, sciencealert.com

Ve vesmíru se neustále všechno proměňuje, i když pouhým okem nejsme schopni tyto změny pozorovat. Naštěstí máme vyspělé technologie, které sledují jevy ve vesmíru za nás. Teleskop NEOWISE sbírá data o pohybu vesmírných objektů už několik let a poskytuje tak vědcům cenný vhled do dějů na obloze. NASA dala nyní dohromady údaje o obloze z každého půl roku a vytvořila tak unikátní časosběrný snímek, který zachycuje celou oblohu za posledních dvanáct let.

Družice NEOWISE za své putování ve vesmíru od roku 2009 odhalila polohu stovek milionů objektů. Snímá také množství infračerveného světla, které tyto objekty vyzařují, díky čemuž může určit, jak se po obloze pohybují. Úspěšný byl teleskop také v hledání hnědých trpaslíků. Nalezl jich asi 260 a poskytl tak astronomům důležité vodítko v otázkách vzniku hvězd.

Zdroj: NASA, Scienealert.com

Ceny energií šplhají do nezměrných výšek a spousta domácností se tak topí v obavách, jak zaplatí za letošní topnou sezónu. Sice se dá různými způsoby ušetřit – snížit teplotu o pár stupňů, zhasínat nebo používat eko programy spotřebičů, účty jsou však vysoké i po zavedení těchto úsporných opatření. V tuto chvíli vstupuje do hry stát, který se rozhodl občanům podat pomocnou ruku.

Příspěvek na bydlení

O příspěvek na bydlení mohou žádat domácnosti, které vydávají na položky spojené s bydlením více než 30 % celkového příjmu (v Praze 35 %). Od října se navíc legislativa týkající se pomoci s náklady na bydlení upravila tak, aby zohledňovala skutečné náklady, a řada rodin si tak může přijít na vyšší příspěvek než dříve.

Na příspěvek na bydlení má nárok spousta domácností, mnoho z nich si však o pomoc vůbec nepožádá. Jde přitom o nemalou finanční injekci, která může výrazně usnadnit rodinám život. O příspěvek můžete zažádat jednoduše online.

Úsporný tarif

Asi největší z vládních pomocí, která je zavedena plošně a týká se tak každého občana, je úsporný tarif. Na jakém principu funuguje? Dotace ze státního rozpočtu popoutuje přímo k dodavateli energií, který pak bude moci dodávat energii domácnostem za nižší cenu.

O úsporný tarif se nemusí nijak žádat, má na něj nárok automaticky každá domácnost, která je odběratelem tepla, energie nebo plynu. Úsporný tarif platí od října 2022 do konce roku.

Kolik financí v rámci úsporného tarifu obdržíte, si můžete spočítat pomocí online kalkulačky na stránkách ministerstva práce a sociální věcí.

Zastropování cen energií

Vláda se také rozhodla zastropovat ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, živnostníky a malé firmy. Strop u elektřiny činí 6 Kč/kWh a plynu 3 Kč/kWh včetně DPH. Pro dodavatele začíná platit strop až od ledna, domácnostem ho však zohlední již v listopadu 2022. Zastropování cen, které zabrání nárůstu cen energií do nesnesitelných rozměrů, bude trvat přinejmenším celý příští rok.

Od října 2022 také začne platit odpuštění plateb za obnovitelné zdroje energií, což činilo dosud asi 600 Kč za MWh. Společně s úsporným tarifem tak může toto opatření ušetřit domácnostem až 4 000 Kč za platby na energie.

Autorský článek Anety Šmejcové s využitím informací z energiezamene.cz a novinky.cz

Nejpozději do roku 2024 bude možné nabíjet všechny mobilní telefony, tablety a fotoaparáty prodávané na území Evropské unie pomocí USB-C portu. V roce 2026 by se měla tato povinnost rozšířit i na notebooky. Shodla se na tom drtivá většina europoslanců, kteří tímto způsobem chtějí snížit množství elektronického odpadu a finančně ulevit spotřebitelům.

Od počátku roku 2024 tak již nebude nutné si při pořízení nového elektronického zařízení kupovat také novou nabíječku. Ročně proto spotřebitelé ušetří až 250 milionu korun, které by za nové nabíječky vydali. V novele je totiž zahrnuté i právo spotřebitele koupit si elektronické zařízení bez nabíječky a používat tak opakovaně svou stávající.

Významná je nejen celková úspora spotřebitelů, ale také úbytek elektronického odpadu. Odhaduje se, že se v Evropské unii ročně vyhodí více než jedenáct tisíc tun nepoužívaných nabíječek, které tak tvoří výraznou část elektronického odpadu. Nová legislativa tedy pomůže i životnímu prostředí, pro které je odpad z elektronických zařízení obrovskou zátěží.

Zdroj: europarl.europa.eu, novinky.cz

Nezřídka se v dlouhodobých vztazích stává, že upadnou do stereotypu, až se zdá, že láska uvadá. Dá se podle vás znovu zažehnout jiskra i po několika letech partnerství či manželství?

Myslím si, že rozhodně ano. Pokud se dva lidé milují a pokud byl začátek jejich vztahu opravdu hezký a láskyplný, pak jsem přesvědčený, že se oživit dá, protože láska tam stále zůstává, jen trochu vyprchává. Velmi hezky se o tom píše v knížce Pět jazyků lásky. Na začátku máte plnou nádobu, ale tím, že přestanete dávat a dostávat pocit lásky, tak se ta nádoba postupně vyprazdňuje.

Každý z nás touží po lásce. Ten pocit, když jsme milováni, je úžasný. Každý den je růžový, sluníčko stále svítí. To je pocit, po kterém každý toužíme, a pokud ho nedostáváme, začneme ho hledat někde mimo vztah. Nemusí jít přitom hned o nevěru, můžeme „jen“ začít trávit čas v jiném kolektivu, jinými koníčky apod. Problém nastává ve chvíli, když spolu s partnerem netrávíme čas, proto poté se naše nádoba vyprazdňuje. Pokud si to však včas uvědomíme a začneme dělat věci, které jsme dělali na začátku, dá se vztah ještě zachránit.

Vy jste pro tento účel vytvořil deskovou hru Partnerské souznění. Jak se hraje?

Hra Partnerské souznění má člověka vést k uvědomění toho, jak se má ve vztahu chovat a jaké drobnosti může pro druhého dělat. Člověk pochopí, co je potřeba, aby jeho vztah fungoval. Nejprve si na zeď pověsíte obraz, krásné umělecké dílo od malíře Karla Kotizy, které je zároveň symbolem toho, kde se momentálně váš vztah nachází a kam chcete dojít. V první fázi je tmavý, a nakonec se zesvětluje, zatímco se dva stromy na obraze navzájem propojují. Postupně stoupáte po schodech nahoru s cílem zocelit váš vztah, což je reprezentací jednotlivých herních úkolů.

Samotná hra probíhá tak, že si vezmete kartičku s úkolem, který je určený buď pro jednoho, nebo pro oba. Například můžete dostat za úkol připravit pro partnerku domácí rande, uvařit večeři, postarat se o děti a udělat si hezký večer. Žena zase bude mít za úkol se na rande připravit, hezky se upravit a obléct. Hrajete sedm týdnů a výhodou je, že nepřestanete jen tak hrát, protože také neukončíte Člověče, nezlob se, když vás vyhodí před domečkem. Postupem času vidíte, jak se vztah zlepšuje. Jdete krůček po krůčku, jako na začátku.

Má hra ambici člověka naučit takovému chování, i když ho k tomu nepovede žádná kartička?

Přesně to je ve hře důležité. Protože když hrajete, splníte úkol a váš protějšek je šťastný. Zažehnete v něm příjemný pocit a ta chvíle je nádherná. Když si člověk uvědomí, jak byl ten pocit krásný, pak ho bude chtít zase získat. Bude ho chtít zopakovat. A to je právě smysl té hry. Nakonec přijdou na řadu i prázdné kartičky, s jejichž pomocí můžete vytvořit, co potřebujete. Hra má být přirozeným návodem.

Co vás k vytvoření hry Partnerské souznění inspirovalo?

Hra vznikla tak, že jsem šel na dvůr a koukat se na hvězdy a najednou jsem si začal uvědomovat, proč jsem pokazil svůj první vztah. Pochopil jsem, že jsem své bývalé partnerce neprojevoval lásku a od rána do večera jsem jen pracoval. Pamatuji si, jak za mnou vždycky přišla zeptat se, jestli už jdu za ní, a já jsem většinou odpověděl, že jen ještě dodělám jednu tabulku a hned půjdu.

Abych svůj vztah pozvedl, koupil jsem si už dříve jednu podobnou partnerskou hru, ale hned první úkol zněl „cucejte partnerce palec“, tak jsem si řekl, že tohle mi asi vztah nezachrání. Chtěl jsem proto vytvořit hru s větší hloubkou, která jde do opravdové podstaty té krize ve vztahu.

Jakým způsobem hra vznikala? Je podložena reálnými zkušenostmi a terapeutickými metodami?

Pracoval jsem dvanáct let jako realitní makléř a školitel obchodní strategie. Během toho času jsem zjistil, že mnohým lidem chybí doma opora. Často jsme s lidmi vedli tyto diskuze a já najednou viděl, že většina párů má problém, protože se navzájem nepodporují, neprožívají hezké chvíle, od ráda do večera pracují. Začal jsem si s lidmi víc a víc povídat a všiml jsem si, že u všech párů je to podobné – mají na sebe málo času na sebe, už nerostou kytky, nejsou dárky a podobně. Druhým důvodem pro vznik hry bylo, že jsem chodil k terapeutovi, a to, co mi radil, tak jsem přesně v deskovce zužitkoval. Poté jsem vše konzultoval i s párovým koučem a dozvěděl se, že tohle je to pravé, co by mohlo pomoci.

Procházela hra nějakým testováním? Máte již nějaké ohlasy?

Několik sad her jsem rozdal různým párům. Bylo to pro ně velké oživení vztahu a hraní jim ukázalo, co mají dělat. Zároveň si potvrdily, že to, co dělají sami od sebe, dělají správně. A díky tomu se nedostávají do stereotypu. Zatím nejsme na trhu tak dlouho, proto nemáme mnoho zpětné vazby, ale každý, s kým jsem hru konzultoval, tak na něj působila dobře. Můj psycholog řekl, že už samotný obraz na něj působí skvěle, protože máte stále na očích, co byste měli ve vztahu dělat.

Koupí hry však partneři nepomáhají pouze sami sobě. Rozhodl jste se věnovat část výdělku na charitu. S kým spolupracujete?

Spolupracujeme s Nadací Malý Noe, což je nadace, která pomáhá dětem, které to v rodinách neměly snadné. Spolupráce probíhá tak, že z každé prodané hry vezmu z čistého zisku 500 Kč a pošlu je nadaci. Unikátní je také práce samotné nadace, protože pomáhá systémem 100 procent. Od počátku jsem chtěl, aby hra pomáhala. Děti totiž dobře vidí, jakým způsobem se k sobě ve vztahu chováme. Vidí, že si rodiče nedají pusu, nejdou na výlet, nepřekvapí se. Jakým způsobem se budou ony budou chovat ve svých vztazích? Asi hodně podobně. A pokud se budeme my budeme ve svém vztahu láskyplnější a pozornější, můžeme tím něco změnit i pro další generaci.

Hygge je dánský přístup k životu, který mluví o nalézání radosti i v maličkostech a vytváření pohodové a příjemné atmosféry. Budete-li žít podle stylu hygge, můžete si užít krásný podzim a v každém momentu nacházet něco krásného. Dánové se pravidelně umísťují mezi nejšťastnější národy světa, tak proč se z jejich filozofie trochu nepoučit?

Věnujte se na podzim následujícím aktivitám, vyzkoušejte naše tipy a nezapomínejte na to, že důležité je především to, jak se cítíte. Zůstávejte v přítomnosti a užívejte si vůně, chutě i příjemnou melodii smíchu.

Sbírání hub a kaštanů

Jestli mají hygge aktivity něco společného, je to jejich obyčejnost. I když se již venku ochlazuje, můžete ještě podnikat spoustu aktivit v přírodě. Nejlépe chutná to, co si sami nasbíráte nebo vypěstujete. Není nad pocit, když se po deštivém ránu v lese na houbách vrátíte do tepla a jejich vůně se line z kuchyně. Stejně tak můžete vyrazit sbírat kaštany, děti z nich mohou vytvářet zvířátka, dospělí si zase mohou koupit jedl kaštany a upéct je v troubě.

Udělejte si útulnou domácí atmosféru

Podzimní večery nemusí být ponuré. Vytvořte si doma útulnou atmosféru pomocí svíček, tlumeného světla, dek, polštářků a horkého nápoje podle vlastní chutě. Vyzdobte si i okolí domu podzimními květinami, abyste už při příchodu vnímali něco hezkého. V teple domova si poté dopřejte trochu odpočinku u oblíbené knížky nebo s rodinou či přáteli.

Uspořádejte polévkobraní

Horký talíř dobré polévky dokáže člověku vykouzlit úsměv na tváři. Uspořádejte se svými příteli nebo rodinou soutěž o nejlepší polévku a střídejte se v jejich přípravě. Můžete naplánovat víc takových večerů nebo ochutnat různé polévky v menších porcích v jeden čas. Potěšíte tím nejen své chuťové pohárky, ale i ty, které máte rádi.

Dopřejte si šálek teplého nápoje

Ať už je to kakao, čaj, káva anebo horká čokoláda, teplý nápoj dokáže vždycky spolehlivě zajistit pohodu. Dopřávejte si ho na podzim každý den – jednak se zahřejte a jednak navodíte příjemné pocity odpočinku. U svého oblíbeného nápoje se zabalte do huňaté deky, pomalu usrkávejte a užívejte si výjimečnou podzimní chvíli.

Travte čas s lidmi, které máte rádi

Pocit štěstí a pohody sice můžete vytvořit s pomocí svíček, horké čokolády a chlupaté deky. Ty pravé radosti však prožíváme všichni společně. Myslete na to, že být v přítomnosti lidí, které máte rádi, je to nejkrásnější a nejhodnější, co můžete tento podzim prožít. Zavolejte přátelům, pozvěte je někam, zajděte spolu na něco sladkého a užívejte si vzájemné přítomnosti.

Autorský článek Anety Šmejcové s využitím informací z knížky Hygge: Prostě šťastný způsob života od Meika Wikinga

Poutní cesta Říp–Blaník je dlouhá téměř 190 kilometrů, které zvládnete ujít přibližně za 12 dnů. Pokud si tolik času vyhradit nemůžete, existuje i varianta projít poutní stezku po částech, jelikož je rozdělena do sedmi samostatných etap. Mezi nejzajímavější zastavení patří hora Blaník, Český Šternberk, Sázava, Kouřim, Sadská, Stará Boleslav, Mělník a Říp.

Proč se na cestu vydat? Při putování českou krajinou poznáte spoustu nového. Prozkoumáte charakteristickou tuzemskou přírodu a nahlédnete do historie a kultury. Putování pro vás ale může být i cestou k sebepoznání a osobnímu růstu. Odpovíte si na otázky ohledně vlastního já, utřídíte si myšlenky a zklidníte se. Potkáte nové tváře a vytvoříte si vztah k lidem, sobě i naší krásné zemi. Právě tím se odlišuje běžná turistika od putování.

„Je známo, že jsme národem milujícím turistiku. Naše putování propojuje dvě nejznámější a nejdůležitější české hory, tedy horu Blaník se symbolikou ochrany a Říp představující zrod, počátek. Poutník navštěvuje místa, která jsou neodmyslitelně spjatá s českými dějinami, a získává tak nový pohled na svou zemi a společnost, ve které žije,“ popisuje Jindřich Chmelař, předseda spolku Cesta Česka.

Jak si zpestřit putování?

Patříte-li mezi milovníky procházek v přírodě, pak pro vás bude tato poutní stezka opravdovým zážitkem. Spolek Cesta Česka navíc vytvořil spoustu zajímavých doplňků, díky kterým vás putování bude bavit ještě o něco víc. Ke každé ze sedmi etap je připravené jedno téma, nad kterým se můžete během putování zamýšlet. Možná vám tak na mysl přijdou nevšední nápady.

Putování vám usnadní tištěná mapa, abyste se neztratili ani bez přístupu k internetu. S orientací vám pomohou i tabulky s QR kódy na rozcestích, které vám po načtení uvedou podrobnosti o pokračování cesty.

Zajímavým zpestřením je Poutníkův deník, do kterého si můžete zapisovat své myšlenky, zážitky a úvahy nad tématem k zamyšlení. Do deníku také dostanete razítko pokaždé, když začnete i dokončíte jednu z etap. Deník seženete ve spřátelených informačních centrech.

Autorský článek Anety Šmejcové s využitím informací z cestaceska.cz

Překvapivě detailní snímky pořídil Inouyeho sluneční dalekohled, nejvýkonnější sluneční teleskop současnosti, a překvapil tak odbornou i laickou veřejnost. Na snímku zachytil střední vrstvu sluneční atmosféry, která vypadá trochu jako huňatý koberec. Proudy ohnivého plazmatu připomínají včelí plástve, které můžete vidět na fotografii níže. Zajímavé je, že každá z těchto skvrnek, kterou na snímku vidíte, je široká asi 1 600 km.

Snímky jsou sice pořízené v detailu, zachycují však velkou část Slunce, přesto jde vzhledem k jeho velikosti o necelé procento celkového obvodu. Pro představu: jedna fotografie ukazuje neuvěřitelných 82 500 kilometrů. Inouyeho dalekohled dokáže vidět prvky ve sluneční atmosféře, které jsou malé jako například České Budějovice.

Zdroj: sciencealert.com, nso.edu.com

Zlatý oříšek je jedinečnou příležitostí, protože jsou v něm vítané rozmanité aktivity. Umí vaše dítě hrát na hudební nástroj, je skvělé ve fotbale nebo je šikovný tanečník? S čímkoliv, v čem se mu daří, se může do talentové soutěže přihlásit. Za zmínku stojí také dlouhá tradice Zlatého oříšku, který podporuje nadané děti z České republiky už téměř čtvrt století. Mnohým malým talentům soutěž pomohla, aby svou šikovnost mohli zúročit a svůj talent dále rozvíjet.

„O tom, zda se talent podaří rozvinout a zda dané dítě ve svém oboru skutečně vynikne, rozhoduje celá řada věcí. Není to jen houževnatost a píle, ale občas i náhoda. Chce to zkrátka štěstí, být ve správný čas na správném místě. Těší nás, že pro celou řadu talentovaných dětí byl tím správným místem právě Zlatý oříšek, který děti nejen oceňuje, ale prostřednictvím nadačního fondu tyto děti systematicky a všestranně podporuje,“ říká hlavní organizátor soutěže a předseda nadačního fondu Zlatý oříšek Jiří Kotmel.

A kdo se může přihlásit? Do 15. října mohou zákonní zástupci přihlásit své děti do soutěže na webu zlatyorisek.cz. Ve hře jsou jediné dvě podmínky, děti musí být ve věku od 6 do 14 let a mít něco, s čím se mohou pochlubit. Jak říkají sami organizátoři, talentu se meze nekladou a uspět může kdokoliv.

Autorský článek Anety Šmejcové s využitím informací ze zlatyorisek.cz  

Proč jste si pro své podnikání vybral právě oblast vzdělání?

Začalo to už v době mých vlastních studií. Škola mi často nepřinášela to, co jsem od ní čekal. Kvůli vlastní nespokojenosti jsem se pak rozhodl se ještě během studií vysoké školy začít věnovat podnikání. Dávalo mi smysl věnovat se něčemu, co chci změnit, kde můžu pomáhat inovovat a rozvíjet. Vzdělávání je pro mě jednou z nejdůležitějších hodnot společnosti. Proto jsem se rozhodl jít do této oblasti.

Jakým způsobem pomáhá vaše společnost Education.cz studentům dosáhnout kvalitního vzdělání?

Pomáháme studentům ke studiu na zahraničních středních i vysokých školách a tím jim umožňujeme poznat jiný vzdělávací systém. Pro všechny naše studenty je to nezapomenutelná zkušenost, která je velmi posunula. Ať už v samostatnosti, nebo v tom, co chtějí v životě dělat. Mnozí z nich se pak vracejí a studují nebo pracují zpátky v České republice, zkušenost ze zahraničí je ale pro ně neocenitelná. 

Kromě toho máme i vlastní program zaměřený na kariérní poradenství EduPlán. Ten pomáhá studentům, kteří si nejsou jistí, který obor nebo školu zvolit. Někteří v něm třeba přijdou na to, jak kombinovat dosavadní koníčky a zájmy. Jiní zase řeší to, že chtějí maximálně využít příležitostí, které mají, a chtějí se perfektně připravit třeba právě na přijímací řízení na školy v zahraničí. 

Co může studentům přinést studium v zahraničí? Získá tím něco také česká společnost?

S touhle otázkou se občas setkáváme – zda vlastně nepodporujeme odliv šikovných a nadaných studentů. Důležité je ale si uvědomit, že spousta studentů, kteří mají středoškolskou nebo vysokoškolskou zkušenost v zahraničí, se vrací zpět domů a mohou šířit mezinárodní zkušenosti dál.

Pro studenty má zahraniční zkušenost spoustu výhod od již zmíněného osamostatnění po to, že poznají spolužáky z celého světa. Budoucí zaměstnavatelé ví minimálně to, že umí cizí řeč na takové úrovni, aby v ní dokázali vystudovat. Studium v zahraničí přináší ale spoustu dalšího, je to skvělá zkušenost, kterou nejen my, ale především absolventi zahraničních škol doporučují každému.

České společnosti tak tito mladí lidé bezpochyby přinášejí jinou perspektivu, zkušenosti a rozhled.

Je pro české studenty/studentky náročné dostat se na zahraniční školu?

Důležité je začít s přípravou včas, potom to tak složité být nemusí. Doporučujeme studentům začít s přípravou minimálně rok dopředu. Pak se můžeme pořádně poznat, zjistit, jaká škola je pro daného studenta vhodná, a pracovat na portfoliu. Připravit studenta na přijímací řízení. Úspěšnost pak máme téměř stoprocentní. Přípravu ale studenti nesmějí podceňovat, nejde tu o to, že za ně vše připravíme, musí do toho vložit vlastní snahu a motivaci. 

České školství je často kritizované. Má však podle vás i nějaké přednosti?

V posledních letech vnímám určitě zlepšující se trend, a to i skrze rostoucí zájem o studium na pedagogických školách, jakou je třeba naše Střední pedagogická škola Futurum. Poslední roky byly pro školství velmi náročné, ale některé školy tuto krizi opravdu využily a inovovaly svoje přístupy. Využívání technologií ve výuce, o kterém mluvíme už dlouhé roky, se konečně začalo realizovat. A i když je jasné, že vše nebude fungovat hned, vidíme čím dál více příkladů škol, které přinášejí něco nového, zajímavého a mohou inspirovat další. Obecně mám pocit, že se také trochu mění přístup k osobě učitele, a právě to se demonstruje na větším zájmu o tento obor.

Jaké změny podle vás české školství nyní potřebuje? Bude snadné jich dosáhnout?

České školství především musí začít myslet na ty, které má vzdělávat, musí se přizpůsobit mladé generaci, kterou má připravit na život. Pro mě je to především využití technologií, mnohem větší zapojení jazyků i mimo výuku jazyků. Jako důležité také vnímám prolínání výuky jednotlivých předmětů, potřebujeme studenty učit v kontextech, naučit je přemýšlet o věcech a propojovat vědomosti získané ve škole s praxí. Otázka sama pro sebe je pak kariérní poradenství, které by mělo být součástí vzdělávání a přípravy na vstup na trh práce. 

V oblasti vzdělávání podnikáte již 10 let. Pozorujte za tu dobu nějaké změny v tuzemském školním systému?

Pozoruji například větší zájem o alternativní možnosti studia. Změny se ale ve školství realizují poměrně pomalu. Jde spíše o individuální přístup jednotlivých škol nebo organizací. 

4. října pořádáte v Cubex Centru v Praze EduFestival, který se věnuje vzdělání z pohledu středoškoláků i jejich rodičů. Co návštěvníky na festivalu čeká?

Program jsme stavěli tak, aby zaujal jak středoškoláky, tak jejich rodiče. Naším cílem bylo propojit nad tématem vzdělávání celou rodinu. Dopolední program je zaměřen na školy, kde si na své přijdou jak učitelé, tak studenti.

Na dvou pódiích proběhne spousta zajímavých přednášek a panelových diskusí, například o kompetencích budoucnosti nebo roli školy v identifikaci a rozvoji talentu. 

Marian Jelínek se jako mentální kouč a dlouholetý trenér bude věnovat tomu, jak pracovat s talentem. Petr Chára zase tomu, jak a jestli vybírat tu pravou školu. Hana Bernhardová zase přinese svoje zkušenosti ze studia na Oxfordu. Vystoupí ale třeba i Věra Komárová z Dermacolu nebo Libor Musil z Liko-S.

Svoje místo na festivalu mají i mladí podnikatelé Libor Hoření, Anna Veselá a Jan Sláma. 

Účastníci budou moct navštívit i kariérní centrum, kde si mohou udělat zdarma osobnostní test a probrat svoje otázky s kariérními poradci. No a nezapomněli jsme ani na ty, které zajímá studium v zahraničí. Pozvali jsme zástupce zahraničních škol, na festivalu bude možné se s nimi potkat a doptat se na vše osobně. Je toho opravdu hodně, kompletní program je už na webu www.edufestival.cz, kde je možné se i registrovat.

Jak se na festival registrovat?

Úplně jednoduše vyplní účastníci formulář na webu. Vyberou, zda chtějí standardní vstupenku, která jim umožní být na celém odpoledním programu, nebo VIP vstupenku, díky které se budou moci setkat i se zahraničními školami. Obě varianty jsou zdarma. 

Případně pokud chtějí studenti pozvat svoje vyučující a registrovat celou třídu, i to je možné udělat přes web v sekci pro školy.

Medailonek

Tomáš začal podnikat už při studiu ve svých 20 letech a od začátku se věnuje oblasti vzdělávání. Na podzim 2018 založil vlastní vzdělávací platformu Education.cz, díky které pomáhá studentům najít cestu ke vzdělání v zahraničí. Důležitým tématem je pro něj i kariérní poradenství a rozvoj talentu. Tomáš je také majitelem Střední pedagogické školy Futurum v Praze, kde pracuje na modernizaci, zapojení technologií i nových principů do výuky. Vystudoval Ekonomickou fakultu na Mendelově univerzitě v Brně. Mezi jeho koníčky patří lyžování, kolo a plavání.

Chceme-li obývat i jiné planety, musíme najít způsoby, jak pěstovat potraviny s omezenými zdroji. Podle odborníků by to fotosyntéza v takovém případě nemusela zvládnout a rostliny by zkrátka v nehostinné půdě nikdy nevyklíčily. Fotosyntéza je podle nich sice proces velmi úspěšný, ale také neefektivní. Z tohoto důvodu se zajímají se o to, zda by bylo možné dosáhnout vyšší efektivity pěstováním rostlin ve tmě.

Nedávno vědci učinili první úspěšný krok k tomuto neuvěřitelnému cíli. Uskutečnili studii, která ukázala, že řasy, jedlé kvasinky a houby lze pěstovat i ve tmě. Organismy vyživovali sloučeninou na bázi uhlíku zvanou acetát, vyrobenou pomocí sluneční elektřiny. Právě tato metoda  „umělé fotosyntézy“ by mohla být nápomocná při snaze vypěstovat potravinářské plodiny bez přístupu slunce.

V dalším experimentu se povedlo vypěstovat tkáň salátu v kapalném roztoku se zmiňovaným acetátem. „Je to poprvé, kdy se nějaký fotosyntetický organismus, jako jsou řasy nebo rostliny, pěstuje nezávisle na fotosyntéze od doby, kdy se vyvinul,“ řekl pro National Geographic autor studie Robert Jinkerson. Salát však může růst bez světla pouze do určitého bodu, poté opět potřebuje fotosyntézu. Proto možná bude potřeba genetického inženýrství, které by umožnilo efektivnější fotosyntézu.

Zdroj: nationalgeographic.com, newatlas.com

Bouře, silné větry, polární záře. Jupiter je největší planetou sluneční soustavy, na které se toho děje opravdu hodně. Webbův teleskop, který byl vyslán do vesmíru, aby odhalil jeho samotné počátky i tajemství jiných galaxií, pomůže vědcům také s pochopením toho, co se na tomto plynovém obrovi odehrává.

Veřejnosti i odborníkům poslal Webbův teleskop úžasnou fotografii Jupiteru v celého jeho kráse. Její detaily si vychvalují i astronomové: „Upřímně řečeno, nečekali jsme, že to bude tak dobré,“ přiznala pro NASA profesorka planetární astronomie Imke de Pater z Kalifornské univerzity v Berkeley. „Je opravdu pozoruhodné, že na jednom snímku můžeme vidět detaily Jupiteru spolu s jeho prstenci, malými satelity a dokonce i galaxiemi,“ řekla.

Zdroj: blog.nasa.gov, washingtonpost.com

Půda na Marsu je zbavena organických látek a mikrobů a naopak plná soli a minerálů, které komplikují růst mnohých rostlin. Vědci však nyní navrhli cestu, která by mohla vést k úspěchu. Rostliny známé jako vojtěšky by měly mít schopnost přežít i ve vulkanické půdě a následně sloužit jako hnojivo pro plodiny, jako je řepa nebo ředkvičky.

Vojtěška používaná jako hnojivo by mohla dodat prašné půdě více živin. Dokládá to i experiment, který vědci provedli na simulaci půdy na Marsu. S použitím hnojiva z vojtěšky se jim povedlo vypěstovat tuřín, ředkvičky a salát.

Má to však malý háček. K tomu, aby mohlo přírodní hnojivo vyrůst, potřebuje sladkou vodu. Ta by se však na Marsu musela získávat ze slané vody, která tu je k dispozici.

Zdroj: sciencealert.com, journals.plos.org

Jeden mravenec objeví nové hnízdo a naučí se k němu dostat i ostatní. Jak se mravenci navzájem učí? Tak zněla otázka, na kterou hledali vědci odpověď pomocí malého robota. Výsledky, které byly zveřejněny ve vědeckém časopise Experimentální biologie, potvrdily, že proces je nám nyní již známý.

Jak to tedy mezi mravenci chodí? Podle vědců se novou cestu naučí díky tzv. tandemovému běhu. Jeden mravenec pomalu vede druhého mravence k novému hnízdu, ten si cestu zapamatuje tak dobře, že jí dokáže k cíli dovést zase dalšího svého druha. A tak to pokračuje dál.

Experiment proběhl úspěšně. Vědcům se podařilo naučit živého mravence novou cestu pomocí vyvinutého robota. Výzkum je tak dalším krokem k zjištění, jaké faktory za úspěšným učení stojí.

Mravenec byl prvním živým tvorem kromě člověka, u kterého byl prokázán proces učení. To, že se nyní vědcům podařilo sestrojit robota, který dokáže učícího mravence nahradit, dokazuje, že už jsme pochopili základní prvky mravenčího chování.

Zdroj: Phys.org, sciencedaily.com

Studie amerických vědců zjistila, že zpravidla podceňujeme, jak moc druzí lidé oceňují naši zprávu, telefonát nebo vzkaz. Čím je takový kontakt překvapivější, tím vděčnější se kontaktovaný člověk cítí a tím větší radost z takové nečekané zprávy má.

Na toto téma proběhlo 13 experimentů s 5 900 účastníky rozdělenými do dvou skupin. První skupina měla za úkol na škále od 1 do 7 určit, jak moc si myslí, že by jejich zpráva druhého člověka potěšila. Druhá skupina naopak hodnotila, jak moc by oni sami ocenili, pokud by jim přišla nečekaná zpráva. Ukázalo se, že ti, kteří zprávu obdrželi byly vděčnější a radostnější, než odesílatelé zpráv tušili.

Sociální kontakt je důležitý pro duševní i fyzické zdraví člověka. Zkuste se ozvat svým přátelům a vězte, že je vaše zpráva potěší víc, než možná čekáte.

Zdroj: everydayhealth.com, apa.org

Cesta k porozumění našemu tělu není snadná. Naučit se mu naslouchat a mít ho ráda dělá problém mnohým z nás. Právě pochopení, jak funguje a jaké procesy se v něm odehrávají, nám může pomoci. Knížka Jóga pro holky ze Západu představuje východní učení jógy v kontextu západního světa a předává spoustu informací ze světa ženství.

Co v knížce najdete?

Knížka je přehledná a dobře strukturovaná. Ke složitějším popisům orgánů nebo energetických drah jsou připojené obrázky a schémata, která pomáhají vše lépe pochopit. Díky barevným prvkům působí kniha po vizuální stránce velmi příjemně.

Na 231 stránkách si přečtete o různých tématech, které vás postupně seznámí nejprve se základy jógy, poté s lidským tělem, především hormonální soustavou, a nakonec s fázemi menstruačního cyklu a hormonálním zdraví ženy. Autorka se věnuje každému z důležitých životních období žen – od prvních měsíčků až po menopauzu.

Dozvíte se o důležitosti pánevního dna a práci s ním, o dechu a základních technikách meditace nebo o meridiánech, o kterých hovoří tradiční čínská medicína.

Součástí jsou také jógové sestavy vhodné pro praxi v jednotlivých fázích cyklu. Celá kniha směřuje k finální homornální sestavě, jejíž autorkou je sama Šárka Simonidesová. Všechny cviky jsou jasně popsány a zobrazeny, takže se podle nich dobře cvičí.

V závěru knížky jsou popsané také autentické příběhy klientek autorky, které popisují, jak jim hormonální jóga pomohla na cestě k ženskému zdraví, sebepoznání a sebelásce.

Knížka je vhodným průvodcem pro každou ženu, která chce lépe pochopit své tělo a využívat jógu na cestě ke zdraví. Je vhodná i pro začátečnice, protože obsahuje i úplné základy jógového učení.

O autorce

Šárka Simonidesová je jednou z mála certifikovaných lektorek hormonální jógy. Absolvovala studium u brazilské psycholožky Dinah Rodrigues, která hormonální jógu vymyslela. Šárka se ji věnuje již 12 let a za tu dobu prošlo jejími kurzy více než 7 tisíc žen a mužů.

Samotné józe se věnuje 15 let a je také certifikovanou lektorkou jin jógy a školy pánevního dna. Má i mnoho znalostí z oblasti anatomie lidského těla a fyziologie, protože pohyb hrál v jejím životě velkou roli i před tím, než se vydala na cestu jógy.

Slovo autorky článku:

Jóga pro holky ze Západu mě zaujala tím, že přehledně shrnuje základy učení jógy, ženského těla a zdraví. Aniž by se autorka snažila komukoliv cokoliv nutit, předává své zkušenosti z praxe a načrtává cestu, po které se lze vydat. Líbilo se mi množství praktických cvičení, které si lze rovnou vyzkoušet na vlastní kůži. Spíše než ke čtení od začátku do konce knížka slouží jako malá encyklopedie, do které můžu nahlédnout, kdykoliv si potřebuju něco zopakovat. Bohužel některé informace pro mě nebyly nové a pár stránek jsem musela přeskočit, na druhou stranu je dobré, že je vhodná i pro jógové začátečníky.

Autorský článek Anety Šmejcové

Navzdory obrovským škodám, které oheň v národním parku napáchal, zůstávají experti spíše pozitivní. Příroda si podle nich s takovou tragédií poradí, a nebude to ani trvat příliš dlouho. Nyní však zůstává půda v oblasti spálená, šedá a bez života. O to víc uživatele sociálních sítích dojal facebookový příspěvek správy národního parku s fotografiemi prvních rostlinných výhonků, které si prorazili cestu spáleništěm.

„V krajině zasažená požárem teď převládají temné, smutné barvy. A přece stačil první drobný déšť, aby se opět začala budit. Na tomto místě trvalo 5 dní, než se objevily první odstíny zelené. První malý krok k zacelení ran zasazených ohněm,“ popsala správa národní parku následující fotografii.

Odborníci se shodují na tom, že příroda si poradí a za pár let bude ohněm zničená oblast opět překypovat životem. Někteří jdou ještě dál a tvrdí, že požár tamější přírodě dokonce prospěje. „Pro přírodu je to dobře, nastartuje se tím přirozená obnova lesa. Pro ekosystém je to takový restart. Nicméně je to samozřejmě katastrofa pro park, turistiku a okolní obce,” popisuje pro server Novinky problém botanik Martin Adámek.

Autorský článek Anety Šmejcové s využitím informací z Novinky.cz