Jak znovu zažehnout jiskru ve vztahu? Pomůže nová desková hra

Může deskovka pomoct s oživením a okořeněním skomírajícího vztahu? Tuto ambici má hra Partnerské souznění, kterou vytvořil Jan Derka s cílem pomoci párům opětovně nalézt radost ve společném soužití a najít cestu ven z ubíjejícího stereotypu. Všem, kteří ji budou hrát, připomene, že harmonický a láskyplný vztah není samozřejmostí, ale je potřeba na něm denně pracovat. Na jakém principu hra funguje?

Nezřídka se v dlouhodobých vztazích stává, že upadnou do stereotypu, až se zdá, že láska uvadá. Dá se podle vás znovu zažehnout jiskra i po několika letech partnerství či manželství?

Myslím si, že rozhodně ano. Pokud se dva lidé milují a pokud byl začátek jejich vztahu opravdu hezký a láskyplný, pak jsem přesvědčený, že se oživit dá, protože láska tam stále zůstává, jen trochu vyprchává. Velmi hezky se o tom píše v knížce Pět jazyků lásky. Na začátku máte plnou nádobu, ale tím, že přestanete dávat a dostávat pocit lásky, tak se ta nádoba postupně vyprazdňuje.

Každý z nás touží po lásce. Ten pocit, když jsme milováni, je úžasný. Každý den je růžový, sluníčko stále svítí. To je pocit, po kterém každý toužíme, a pokud ho nedostáváme, začneme ho hledat někde mimo vztah. Nemusí jít přitom hned o nevěru, můžeme „jen“ začít trávit čas v jiném kolektivu, jinými koníčky apod. Problém nastává ve chvíli, když spolu s partnerem netrávíme čas, proto poté se naše nádoba vyprazdňuje. Pokud si to však včas uvědomíme a začneme dělat věci, které jsme dělali na začátku, dá se vztah ještě zachránit.

Vy jste pro tento účel vytvořil deskovou hru Partnerské souznění. Jak se hraje?

Hra Partnerské souznění má člověka vést k uvědomění toho, jak se má ve vztahu chovat a jaké drobnosti může pro druhého dělat. Člověk pochopí, co je potřeba, aby jeho vztah fungoval. Nejprve si na zeď pověsíte obraz, krásné umělecké dílo od malíře Karla Kotizy, které je zároveň symbolem toho, kde se momentálně váš vztah nachází a kam chcete dojít. V první fázi je tmavý, a nakonec se zesvětluje, zatímco se dva stromy na obraze navzájem propojují. Postupně stoupáte po schodech nahoru s cílem zocelit váš vztah, což je reprezentací jednotlivých herních úkolů.

Samotná hra probíhá tak, že si vezmete kartičku s úkolem, který je určený buď pro jednoho, nebo pro oba. Například můžete dostat za úkol připravit pro partnerku domácí rande, uvařit večeři, postarat se o děti a udělat si hezký večer. Žena zase bude mít za úkol se na rande připravit, hezky se upravit a obléct. Hrajete sedm týdnů a výhodou je, že nepřestanete jen tak hrát, protože také neukončíte Člověče, nezlob se, když vás vyhodí před domečkem. Postupem času vidíte, jak se vztah zlepšuje. Jdete krůček po krůčku, jako na začátku.

Má hra ambici člověka naučit takovému chování, i když ho k tomu nepovede žádná kartička?

Přesně to je ve hře důležité. Protože když hrajete, splníte úkol a váš protějšek je šťastný. Zažehnete v něm příjemný pocit a ta chvíle je nádherná. Když si člověk uvědomí, jak byl ten pocit krásný, pak ho bude chtít zase získat. Bude ho chtít zopakovat. A to je právě smysl té hry. Nakonec přijdou na řadu i prázdné kartičky, s jejichž pomocí můžete vytvořit, co potřebujete. Hra má být přirozeným návodem.

Co vás k vytvoření hry Partnerské souznění inspirovalo?

Hra vznikla tak, že jsem šel na dvůr a koukat se na hvězdy a najednou jsem si začal uvědomovat, proč jsem pokazil svůj první vztah. Pochopil jsem, že jsem své bývalé partnerce neprojevoval lásku a od rána do večera jsem jen pracoval. Pamatuji si, jak za mnou vždycky přišla zeptat se, jestli už jdu za ní, a já jsem většinou odpověděl, že jen ještě dodělám jednu tabulku a hned půjdu.

Abych svůj vztah pozvedl, koupil jsem si už dříve jednu podobnou partnerskou hru, ale hned první úkol zněl „cucejte partnerce palec“, tak jsem si řekl, že tohle mi asi vztah nezachrání. Chtěl jsem proto vytvořit hru s větší hloubkou, která jde do opravdové podstaty té krize ve vztahu.

Jakým způsobem hra vznikala? Je podložena reálnými zkušenostmi a terapeutickými metodami?

Pracoval jsem dvanáct let jako realitní makléř a školitel obchodní strategie. Během toho času jsem zjistil, že mnohým lidem chybí doma opora. Často jsme s lidmi vedli tyto diskuze a já najednou viděl, že většina párů má problém, protože se navzájem nepodporují, neprožívají hezké chvíle, od ráda do večera pracují. Začal jsem si s lidmi víc a víc povídat a všiml jsem si, že u všech párů je to podobné – mají na sebe málo času na sebe, už nerostou kytky, nejsou dárky a podobně. Druhým důvodem pro vznik hry bylo, že jsem chodil k terapeutovi, a to, co mi radil, tak jsem přesně v deskovce zužitkoval. Poté jsem vše konzultoval i s párovým koučem a dozvěděl se, že tohle je to pravé, co by mohlo pomoci.

Procházela hra nějakým testováním? Máte již nějaké ohlasy?

Několik sad her jsem rozdal různým párům. Bylo to pro ně velké oživení vztahu a hraní jim ukázalo, co mají dělat. Zároveň si potvrdily, že to, co dělají sami od sebe, dělají správně. A díky tomu se nedostávají do stereotypu. Zatím nejsme na trhu tak dlouho, proto nemáme mnoho zpětné vazby, ale každý, s kým jsem hru konzultoval, tak na něj působila dobře. Můj psycholog řekl, že už samotný obraz na něj působí skvěle, protože máte stále na očích, co byste měli ve vztahu dělat.

Koupí hry však partneři nepomáhají pouze sami sobě. Rozhodl jste se věnovat část výdělku na charitu. S kým spolupracujete?

Spolupracujeme s Nadací Malý Noe, což je nadace, která pomáhá dětem, které to v rodinách neměly snadné. Spolupráce probíhá tak, že z každé prodané hry vezmu z čistého zisku 500 Kč a pošlu je nadaci. Unikátní je také práce samotné nadace, protože pomáhá systémem 100 procent. Od počátku jsem chtěl, aby hra pomáhala. Děti totiž dobře vidí, jakým způsobem se k sobě ve vztahu chováme. Vidí, že si rodiče nedají pusu, nejdou na výlet, nepřekvapí se. Jakým způsobem se budou ony budou chovat ve svých vztazích? Asi hodně podobně. A pokud se budeme my budeme ve svém vztahu láskyplnější a pozornější, můžeme tím něco změnit i pro další generaci.