Pozice je trendy i díky lidem z generace Z. Lidé z ní totiž chtějí pro své mazlíčky jen to nejlepší. Dokazuje to i fakt, že veterináři se na seznam nejlepších zaměstnání, který sestavuje agentura Indeed, dostali vůbec poprvé od roku 2019. A to hned na první místo. Z 25 hodnocených pozic jsou veterináři také nejrozšířenější na trhu, a to s 1 065 nabídkami práce na 1 milion všech pracovních míst. Podíl pracovních míst se přitom mezi lety 2021 a 2024 zvýšil o 124 %.

Veterináři pobírají průměrný roční plat 139 999 dolarů ročně (zhruba 3 miliony 300 tisíc korun). Pro srovnání, průměrný americký pracovník vydělává 66 621 dolarů ročně (zhruba jeden a půl milionu). Uvádí index mezd pro rok 2023 od americké správy sociálního zabezpečení.

Podle vědců z University of Nottingham může před vyhořením pomoci všímavost v práci. Ve studii vedené Elizabeth Marshovou, která zkoumala nepříznivé účinky digitálního pracoviště, jako je stres, přetížení, úzkost, strach z promeškání a závislost, u 142 zaměstnanců, zjistila, že je důležité procvičování všímavosti a zobrazování digitální sebedůvěry v dnešním pracovním prostředí. „Protože je práce stále více zprostředkována digitální technologií, chtěli jsme zjistit, jaký dopad to má na zdraví lidí a zda existují způsoby, jak to zmírnit,“ poznamenala Marsh.

Výzkum odhalil, že zaměstnanci s vyšší úrovní digitální sebedůvěry byli méně náchylní k prožívání úzkosti související s digitálními pracovními prostory. Podobně ti, kteří projevovali větší všímavost, byli odolnější vůči zjištěným negativním dopadům. „Ukázalo se, že technologie digitálních pracovišť, jako je e-mail, rychlé zasílání zpráv a mobilní zařízení, přispívají k vnímání stresu. Zaměstnanci tak mohou zažívat stres způsobený tím, že se musí přizpůsobovat neustále se vyvíjejícímu digitálnímu pracovišti, což může vést k vyhoření a horšímu zdraví,“ vysvětlila docentka psychologie Alexa Spence.

„Vaše směna skončila. Kancelářský systém se vypne za 10 minut. Prosím, běžte domů!“ Tak zní upomínka, která nutí zaměstnance indické technologické společnosti SoftGrid Computers odejít včas z práce.

Cílem společnosti je zamezit negativnímu vlivu přemíry práce na zdraví a vztahy zaměstnanců. Světová zdravotnická organizace například v roce 2021 varovala, že práce 55 a více hodin týdně může vést k o 35 % vyššímu riziku mrtvice a o 17 % vyššímu riziku úmrtí na srdeční choroby. „Myšlenkou je poskytnout zaměstnancům dobrou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, aby mohli trávit čas se svými rodinami a blízkými,“ uvedl generální ředitel partnerské společnosti ANI Ajay Golani.

Nad digitálním nomádstvím uvažuje čím dál více Čechů, kterým se nechce platit vysoké ceny za energie a bydlení v zimních měsících. Mnoho z nich proto mizí za sluncem, teplem a nízkými náklady v jižní Americe nebo Asii. „Asi by mě nelákalo být půl roku na jednom místě, ale vždycky tak trochu cestovat, trochu pracovat, taková ta kombinace tři, čtyři hodiny dopoledne pracovat, potom jít objevovat, večer zase chvíli pracovat, přejet někam jinam,“ popsal šestadvacetiletý Martin Koudela.

Na tyto lidi cílí nová vízová politika stále více zemí světa. Podle amerického migračního institutu momentálně už více než čtyřicet zemí světa nabízí speciální víza pro digitální nomády. Pokud zůstanou v zemi půl roku nebo rok, přináší do místní ekonomiky zajímavé peníze. Tamní vlády proto vymýšlejí, jak tyhle mladé a neklidné v zemi udržet. „V době covidu jenom tady na Bali uvízlo přes pět tisíc digitálních nomádů. Vezměte si, že oni tady každý den po dobu dvou let utráceli za ubytování, za jídlo, za alkohol. Jejich peníze pomohly spoustě lidí a oni sami přitom měli životní náklady mnohonásobně nižší než doma v Evropě nebo v Americe,“ vysvětlil taxíkář Fred z indonéského ostrova Bali.

Zdroj: iRozhlas

Rodičům dětí mladších patnácti let, těhotným ženám či lidem dlouhodobě pečujícím o silně handicapovanou osobu by se od příštího roku měla otevřít snazší cesta k práci z domova, tedy k takzvanému home officu. Pokud o to písemně požádají, zaměstnavatel jim bude muset vyhovět. Jedinou výjimkou budou vážné provozní důvody nebo to, že tomu bude bránit povaha vykonávané práce. To se týká pracovních pozic, u jejichž vykonávání musí být člověk fyzicky přítomen na pracovišti (například prodavači nebo dělníci).

S příjemnou novinkou počítá novela zákoníku práce, kterou už poslalo ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení. Zaměstnavatel nyní bude muset hradit i část nákladů, které s prací z domova souvisejí. Tyto výdaje ovšem nebudou smět být zahrnuty ve mzdě. „Dojde ke stanovení paušální částky zahrnující obvyklé náklady, například elektřinu,“ konstatoval Jakub Augusta z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí. Tato částka je v zákoníku stanovena na 2,80 koruny za každou započatou hodinu práce. To při 160 odpracovaných hodinách měsíčně činí 448 korun.

Zdroj: Novinky, Seznam zprávy

Pilotní projekt potrvá šest měsíců a má zjistit, zda se podaří zkrátit pracovní týden bez toho, aby se snížila produktivita práce. Spektrum zapojených společností je přitom rozsáhlé – projekt zkouší vývojáři, náborové firmy, charity, ale i restaurace. Podle organizátorů akce je experiment největší svého druhu na světě. Řídí ji akademici z univerzit v Oxfordu a Cambridge, americké Boston College a výzkumníci z institutu Autonomy. Budou sledovat, jak zaměstnanci reagují na den volna navíc, včetně faktorů, jako je stres, spokojenost s prací a životem, zdraví, spánek, využití energie a cestování.

„Pevně věříme, že čtyřdenní pracovní týdne bez změny mzdy nebo výhod vytvoří šťastnější pracovní sílu a bude mít stejně pozitivní dopad na produktivitu podnikání, zkušenosti zákazníků a naše sociální poslání,“ uvedl ředitel Charity Bank, která se do průzkumu zapojila. Experiment je součástí širší celosvětové iniciativy. Testy menšího rozsahu se konají také v Irsku, USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu. Třeba se v budoucnu dočkáme kratšího pracovního týdne i v Česku.

Zdroj: iDnes, Radio Wave

56 procent mladých lidí z generace Z a 55 procent mileniálů v průzkumu poradenské firmy Randstad uvedlo, že by opustili zaměstnání, které by příliš ovlivňovalo jejich osobní život. Přitom téměř polovina z nich by nepřijala nabídku práce ve společnosti, která neladí s jejich postoji k sociálním a environmentálním tématům. Dva z pěti lidí také uvedli, že by jim nevadilo mít nižší plat, pokud by to znamenalo, že prospívají blahu společnosti.

Získané údaje poukazují na to, že současná mladá generace vnímá hodnotu svého času, kterým nehodlá zbytečně mrhat. „Naše zjištění by měla u zaměstnavatelů zafungovat jako budíček. Probíhá přesun moci, protože lidé přehodnocují priority,“ uvedl v prohlášení Sander van’t Noordende, globální generální ředitel společnosti Randstad. „Mladí lidé chtějí do práce vnést celé své já, což se odráží v jejich odhodlání neslevit z osobních hodnot při výběru zaměstnavatele,“ dodal.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Dazed

Zaměstnání v zemědělství, potravinářství a lesnictví

Ministerstvo zemědělství neotálí. Blíží se sezóna sběru ovoce. V létě se sbírají jahody, borůvky a další plodiny. Úřad proto plánuje spustit speciální internetovou stránku, kde uprchlíci z Ukrajiny najdou informace k možnostem práce v zemědělství, potravinářství a lesnictví. Ministerstvo je v kontaktu se zemědělskými i potravinářskými svazy, firmy tak mohou nabídnout zaměstnání jejich prostřednictvím. Řada společností je schopná poskytnout lidem i ubytování. V zemědělství, lesnictví a potravinářství by mělo být nyní možné zaměstnat až 50 tisíc osob. Nejedná se přitom o z nouze ctnost – podle odborníků jsou ukrajinští pracovníci v zemědělství nenahraditelní.

Pomocnou ruku nabízejí i největší pracovní portály

Hledání práce je pro cizince leckdy složité, protože ne všichni hovoří anglicky či česky. Největší pracovní portály, které v Česku existují, proto spustily i verze v ukrajinštině. Všichni dělají co můžou, aby lidem postiženým válkou usnadnili život, jak je to jen možné.

Pracovní portál Jobs proto do filtrovacího políčka: Vhodné i pro zařadil možnost Pracovníky z Ukrajiny. Případně je možné přejít rovnou na tento odkaz. Poté se objeví inzeráty s nabídkami práce, kterou lze vykonávat i bez znalosti českého jazyka. Jsou to pozice napříč firmami působícími v České republice, tuzemskými i mezinárodními.

Podobně funguje i web Prace.cz. V sekci Vhodné i pro lze zvolit položku Uprchlíky z Ukrajiny. Případně jde rovnou zvolit tento link. Hledajícímu vzápětí vyjede řada inzerátů. Nabídek je na pracovním trhu v Česku zatím spousta. Jedná se jak o práci se výrobě, tak administrativu nebo třeba pohostinství.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Ekolist, Jobs, Prace.cz

Otcovskou dovolenou v současnosti nabízí celkem 90 zemí světa, a 4 z 10 firem dokonce poskytují svým zaměstnancům delší než zákonnou dobu placené dovolené. V Česku mohou muži ze zákona odejít do domácnosti na 14 dní, a to do šesti týdnů od narození dítěte. Naproti tomu ve skandinávských zemích dosahuje zákonná délka otcovské dovolené až jednoho roku.

Průzkum mezi muži, kteří dovolenou absolvovali, ukázal celou řadu benefitů. 90 % mužů zaznamenalo zlepšení vztahu s partnerkou, ke kterému dochází díky snížení zátěže kladené na matky a umožnění vyšší stability vztahu. Mimo jiné zlepšuje převzetí otěží otcem také mentální zdraví partnerek, které jsou pak méně náchylné k poporodním depresím. Delší otcovská dovolená navíc usnadňuje matkám dřívější nástup do práce či zachování kariéry a potažmo zlepšení finanční dynamiky v domácnosti.

Otcové dále mezi hlavními výhodami uváděli vytvoření citové vazby s potomkem, která přetrvává i po návratu do práce. Přes 80 % z nich se navíc po návratu cítilo v práci spokojenější. „Otcovská dovolená nepomáhá jen mentální pohodě zaměstnanců, ale i vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Otcové si více váží zaměstnavatelů, kteří je v jejich šťastných chvílích podporují, a mnoho z nich pak pro ně chce pracovat déle,“ uvedl Honza Klusoň z české firmy Welcome to the Jungle.

Zdroj: FEEDIT, McKinsey

Pracovní týden byl sice jen o 4 až 5 hodin kratší než ten klasický 40hodinový, i tento rozdíl však přinesl řadu pozitivních změn. Při stejné mzdě se produktivita práce oproti běžnému týdnu nezhoršila, v některých případech dokonce vzrostla. Zaměstnanci zároveň zaznamenali zvýšení duševní pohody, snížení stresu z vyhoření a lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem. Zkrácení pracovního týdne jim poskytlo více času, který mohli strávit s rodinou, péčí o domácnost či svými koníčky.

„Výsledky ukazují, že veřejný sektor je vhodným kandidátem pro zavedení kratšího pracovního týdne. Experiment může být inspirací pro další světové vlády,“ uvedl vedoucí výzkumu britské společnosti Autonomy. Po ukončení experimentu postupně přešlo 86 % islandských zaměstnanců do režimu zkráceného týdne na trvalo. Podobné projekty v současnosti probíhají například ve Španělsku či na Novém Zélandu.

Zdroj: Association for Sustainable Democracy, BBC News

Zaměstnavatel musí respektovat soukromí zaměstnance. Stanovil to nový zákon s tím, že v případě jeho porušení hrozí dotyčnému zaměstnavateli pokuta. O nová pravidla se zasadila vládní Socialistická strana. Pravidla se týkají i práce z domova, takzvaného home office. Podle zákona ho zaměstnanci mohou nově odmítnout, pokud chtějí raději pracovat z kanceláře. Pokud je však práce z domova slučitelná s jejich povoláním, mohou o ni požádat.

Novela také zaměstnavatelům nařizuje, aby lidem pracujícím na home office poskytli potřebné nástroje k jejich práci a hradili výdaje, které jsou s prací z domova spojené. Týká se to třeba vyšších plateb za energie. Stát se v Portugalsku jednoduše přiklonil na stranu zaměstnanců, pro které bude nyní práce příjemnější.

Zdroj: Novinky

Analýzu výsledků provedla islandská Asociace pro udržitelnou demokracii spolu s britským think-tankem Autonomy. Organizace přitom vycházely z dat od 2500 pracujících, jejichž zaměstnavatelem je město Reykjavík nebo vláda. Šlo jak o úředníky pracující takzvaně od devíti do pěti, tak o lidi s nepravidelnými směnami v sociálních službách, u policie nebo v nemocnicích. Právě zapojení státních orgánů do pilotních projektů s celospolečenským dopadem je vedle získaných výsledků unikátní.

Závěry dvou experimentů ukazují, že snížení počtu odpracovaných hodin vedlo k lepší rovnováze mezi soukromým a pracovním životem. Lidé se necítili tolik vyhořelí ani ve stresu, a naopak se stali zdravějšími. Zároveň byla zachována dosavadní produktivita a úroveň služeb – ta se v některých případech dokonce zvýšila. Na výsledky zareagovaly odbory, kterým se pro desítky tisíc lidí podařilo vyjednat zkrácení pracovního týdne. Až 86 procent Islanďanů díky tomu zůstává v práci kratší dobu nebo na to má ze smlouvy nárok.

Zdroj: Asociace pro udržitelnou demokracii (ALDA)

V druhé polovině loňského roku změnilo práci jen 13 procent Čechů. Oproti tomu se letos na jaře počet lidí, kteří si jinou práci hledají, vyšplhal dokonce na celou jednu čtvrtinu. Motivací ke změně je nejčastěji touha po větší jistotě a lepším výdělku. Průzkum vypracovala personálně poradenská společnost Randstad.

„Během podzimní druhé vlny pandemie zejména z důvodu striktních opatření nastal výrazný útlum a lidé zůstávali u svých zaměstnavatelů a před hledáním nových pracovních příležitostí preferovali spíše jistotu stávajícího zaměstnání. Během letošního jara už se ale díky všeobecnému rozvolňování a restartu ekonomiky trh práce opět dostal do pohybu a počet lidí, kteří hledají lepší nebo zajímavé pracovní příležitosti se vrací na předpandemické hodnoty, a dokonce je překonává,“ vysvětlil změny na trhu práce ředitel české pobočky Randstadu Jacek Kowalak.

Nového zaměstnavatele lidé nejčastěji nalézají prostřednictvím pracovních portálů a díky osobním kontaktům. Mladí ve věku 18 až 24 let zase mnohem častěji nacházejí práci na sociálních sítích.

Podle získaných dat je celkem 79,7 procent pracujících lidí ve věku 18 až 59 let v práci šťastných. V porovnání s podobným šetřením z období před pandemií nabyla na větší důležitosti výše výplaty stejně jako vlastnosti šéfa. Naopak méně podstatná je pro zaměstnance kvalita týmu. Pořád jim však ze všeho nejvíc záleží na tom, aby je práce bavila. „Zaměstnanci v mimořádné situaci poznali, co je pro ně skutečně důležité, když dojde na pomyslné lámání chleba,“ zmínil František Boudný, ředitel personální agentury Předvýběr.CZ, která si nechala průzkum zpracovat. „Do práce chodíme především kvůli obživě ‒ a v těžké situaci je dobrý šéf neocenitelný,“ dodal.

Až 54 procent respondentů zároveň potvrzuje, že spokojený člověk odvede lepší práci. Proto má smysl, aby se firmy o pocity svých zaměstnanců zajímaly. S pozicí manažera štěstí, tedy specialistou pečujícím o spokojenost zaměstnanců, se už setkalo zhruba sedm procent pracujících.

Průzkum na téma štěstí v práci provedla agentura STEM/MARK na vzorku 458 respondentů Českého národního panelu ve věku 18 až 59 let, z nichž 80 procent mělo postavení zaměstnance nebo podnikatele. Na podobně velkém vzorku proběhl i průzkum v říjnu 2019, který nyní umožnil srovnání.

„Nový certifikační systém vytvořilo více než šest set odborníků z řad zdravotníků, virologů, ale i architektů, stavařů či dalších akademiků v rámci organizace Well Building Institute, která již několik let uděluje certifikaci posuzující kvalitu vnitřního prostředí budov Well,“ informovala výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda. V kancelářích jsou tak posuzovány například postupy čištění a sanitace, havarijní připravenost na krizové situace, nastavení vzduchotechniky nebo teplovodního systému. 

Koronavirus pak podle odborníků proměnil také fungování lidí v kancelářích. Nutné dodržování rozestupů upozadilo původní důraz na socializaci a přeneslo pozornost na potřebu bezpečnosti. V prostorách tak ubylo pracovních stolů, a naopak přibylo neformálních míst k posezení. Podle psychologa Igora Kytky z týmu Participativního plánování a designu v rámci Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT bude systém sdílených míst a možnost práce z domu v mnohých společnostech zachována i po skončení pandemie.

Cafe Eternity sídlí v Albrechticích poblíž Karviné. Firma existuje patnáct let a režim zkráceného pracovního týdne zde funguje už poměrně dlouho. „My si myslíme, že není lepší benefit než mít plný úvazek, a přitom chodit do práce jen na čtyři dny. Tři dny volna po sobě je prostě to nejlepší. Více si odpočinete a více se můžete věnovat sobě nebo rodině,“ vysvětluje spolumajitel společnosti Michal Štusek. I pro něj firemní nastavení platí, v pátek ho tak v práci nepotkáte.

Výhody v podobě odpočatějších zaměstnanců, kteří se díky dni volna navíc zvládají naplno věnovat svým koníčkům nebo rodině, zmiňují i další firmy z celého světa, které čtyřdenní pracovní týden zavedly. Potvrzují to ostatně také vědci, podle kterých delší volno snižuje hladinu stresu a zároveň zvyšuje loajalitu vůči zaměstnavateli. Pracovníci jsou spokojenější a v práci dokonce produktivnější. Z tohoto kroku tak těží obě strany. Zkrácený pracovní týden navíc usnadňuje návrat žen do zaměstnání po mateřské pauze.

První významnější zprávy o čtyřdenním pracovním týdnu přicházely před pár lety z Nového Zélandu. Po tamějším úspěšném testování netrvalo dlouho a začaly se přidávat i evropské společnosti. Ve Španělsku nedávno zavedli zkušební provoz podporovaný tamější vládou. U nás v režimu zkrácené pracovní doby fungují vedle Cafe Eternity i další firmy, třeba Trinity Bank nebo Sherpas.

Den volna je dobrovolný a ženy si jej mohou vzít, kdy potřebují. Stačí napsat žádost řediteli společnosti, který schválí jeho proplacení. „Jedná se o důležitý společenský pokrok, který podporuje kvalitu pracovního života a také rovnost šancí mezi ženami a muži,“ uvedl pro server actuEL-RH spoluředitel společnosti Dimitri Lamoureux.

Firma se k inovativnímu kroku rozhodla poté, co z anonymního dotazníku vyplynulo, že 89 procent zaměstnankyň zažívá bolestivou menstruaci. Dotyčné připustily, že to může negativně ovlivňovat jejich pracovní výkon. Nápad francouzské společnosti přitom není ve světě novinkou. Obdobné benefity fungují už i v Japonsku, Jižní Koreji či Indonésii. Kdy se přidá Česko?

Zdroj: Radio Wave

Hlavním přínosem tohoto přístupu je vyšší míra motivace pracovníků a lepší informovanost o jejich schopnostech. Vědci se však tentokrát zaměřili na případy, kdy lidé nejsou se svou prací příliš spokojení. „Zjistili jsme, že i když nevezmeme v úvahu motivační a informační přínos, výkon při samovýběru může překonat ten při přidělení práce nadřízeným. Závisí na zaměstnancově specializaci a práci, kterou vykonává,“ objasňuje vedoucí týmu Marlo Raveendan.

Pokud si lidé vybírají práci sami, zpravidla odpovídá jejich dovednostem, ale většinou už nezohledňují schopnosti ostatních členů týmu. Když naopak úkoly zadává vedoucí, dokáže se s různými kompetencemi zaměstnanců vypořádat lépe. Vědci proto uzavírají, že pokud mají lidé široké spektrum dovedností, jejich úkoly jsou vzájemně provázané a vyžadují koordinaci, je lepší, když jim práci zadává šéf. U vysoce specializovaných zaměstnanců s prací nezávislou na ostatních je tomu naopak. Stejně jako u nových členů týmu, kteří se připojí až v průběhu projektu.

„Zatímco v průzkumu z letošního dubna zaměstnanci na otázku, zda se firma o jejich duševní zdraví nějakým způsobem stará, odpověděli NE v 82 procentech, v říjnu se toto číslo snížilo na 69 procent. A i když je uvedené procento stále poměrně významné, zdá se, že zaměstnavatelé přestávají brát péči o duševní pohodu zaměstnanců na lehkou váhu,“ shrnují realizátoři výzkumu. Čeští zaměstnavatelé si podle nich začínají uvědomovat, že je spokojený zaměstnanec výkonnější, loajálnější a ochotnější udržovat zdravé vztahy na pracovišti.

A jak taková péče ze strany zaměstnavatele vypadá? Respondenti si nejčastěji pochvalovali pravidelnou zpětnou vazbu nadřízeného, dobrou firemní atmosféru, otevřenou komunikaci nebo podporu osobního rozvoje. Drtivá většina by však uvítala další firemní benefit – služby psychologa. Možnost osobně si popovídat s odborníkem by využilo 78 procent dotázaných.

Průzkumu, který v říjnu 2020 realizovala společnost Soulmio, se zúčastnilo 270 lidí. Mezi oslovenými byli zaměstnanci firem z nejrůznějších odvětví, a to jak malých a středních firem, tak i velkých korporací.

Zdroj: soulmio.com

„Zaměstnanci se mohou skrz NNTB anonymně a bezpečně svěřit s čímkoliv, co je trápí, od problémů personálních, psychických až po ty právní,“ uvedl výkonný ředitel projektu Jan Sláma. Po přijetí oznámení platforma upozorní kompetentní osobu, která v dané firmě dohlíží na personalistiku a stížnosti. Zaměstnanec pak přes aplikaci s touto osobou může problém zcela anonymně vyřešit, aniž by se musel obávat negativní zpětné vazby.

Projekt Nenech to být působí aktuálně v 15 zemích světa, verze pro firmy zatím získala první klienty v Česku, Mexiku a Jihoafrické republice. V současnosti autoři platformy pracují také na osvětové kampani proti šikaně a rozšíření služeb v pomoci obětem a svědkům domácího násilí.