Do dvou experimentů se mezi lety 2015 a 2019 zapojilo asi jedno procento pracující populace napříč profesemi. Jejich pracovní týden byl zkrácen ze 40 na 35 až 36 hodin, a to bez snížení mzdy. Zjistilo se, že produktivita zůstala na stejné úrovni a lidé se cítili mnohem lépe.
Analýzu výsledků provedla islandská Asociace pro udržitelnou demokracii spolu s britským think-tankem Autonomy. Organizace přitom vycházely z dat od 2500 pracujících, jejichž zaměstnavatelem je město Reykjavík nebo vláda. Šlo jak o úředníky pracující takzvaně od devíti do pěti, tak o lidi s nepravidelnými směnami v sociálních službách, u policie nebo v nemocnicích. Právě zapojení státních orgánů do pilotních projektů s celospolečenským dopadem je vedle získaných výsledků unikátní.
Závěry dvou experimentů ukazují, že snížení počtu odpracovaných hodin vedlo k lepší rovnováze mezi soukromým a pracovním životem. Lidé se necítili tolik vyhořelí ani ve stresu, a naopak se stali zdravějšími. Zároveň byla zachována dosavadní produktivita a úroveň služeb – ta se v některých případech dokonce zvýšila. Na výsledky zareagovaly odbory, kterým se pro desítky tisíc lidí podařilo vyjednat zkrácení pracovního týdne. Až 86 procent Islanďanů díky tomu zůstává v práci kratší dobu nebo na to má ze smlouvy nárok.
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Inspirace z knihovny: Kouzlo školy lesa učaruje nejen dětem. Přináší tipy na hry v přírodě
Propadají vaše děti často nudě a tvrdí, že nemají co dělat? Někdy může být těžké nepodlehnout a…