Do dvou experimentů se mezi lety 2015 a 2019 zapojilo asi jedno procento pracující populace napříč profesemi. Jejich pracovní týden byl zkrácen ze 40 na 35 až 36 hodin, a to bez snížení mzdy. Zjistilo se, že produktivita zůstala na stejné úrovni a lidé se cítili mnohem lépe.
Analýzu výsledků provedla islandská Asociace pro udržitelnou demokracii spolu s britským think-tankem Autonomy. Organizace přitom vycházely z dat od 2500 pracujících, jejichž zaměstnavatelem je město Reykjavík nebo vláda. Šlo jak o úředníky pracující takzvaně od devíti do pěti, tak o lidi s nepravidelnými směnami v sociálních službách, u policie nebo v nemocnicích. Právě zapojení státních orgánů do pilotních projektů s celospolečenským dopadem je vedle získaných výsledků unikátní.
Závěry dvou experimentů ukazují, že snížení počtu odpracovaných hodin vedlo k lepší rovnováze mezi soukromým a pracovním životem. Lidé se necítili tolik vyhořelí ani ve stresu, a naopak se stali zdravějšími. Zároveň byla zachována dosavadní produktivita a úroveň služeb – ta se v některých případech dokonce zvýšila. Na výsledky zareagovaly odbory, kterým se pro desítky tisíc lidí podařilo vyjednat zkrácení pracovního týdne. Až 86 procent Islanďanů díky tomu zůstává v práci kratší dobu nebo na to má ze smlouvy nárok.
Zdroj: Asociace pro udržitelnou demokracii (ALDA)
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Inspirace z knihovny: Nechte se vést svým srdcem. Jitka Juliet Navratilová poradí, jak na to
Lákala vás někdy představa, že si prostě sbalíte batoh a vyrazíte na druhý konec světa? Autorka…