Zařízení „Catcher“ umožňuje zdravotnickým pracovníkům a orgánům činným v trestním řízení analyzovat léky přímo na místě a v reálném čase. Tím se výrazně zlepšuje schopnost identifikovat padělky, což je klíčové v boji proti šíření nebezpečných látek, jako je například padělaný fentanyl. Ten v posledních letech představuje vážnou hrozbu nejen v Evropě, ale po celém světě.

Zástupce Lightly Technologies říká: „Jsme nadšení, že jsme uspěli mezi tolika skvělými start-upy. Děkujeme EIT za projevenou důvěru,” a k celému úspěchu dodává: „Naše radost tím ale neskončila – následující den jsme získali další ocenění, EIT Post-Jumpstarter’s Most Outstanding Alumni. Dvě vítězství ve dvou dnech jsou pro nás důkazem důvěry, kterou v nás EIT vkládá.“

EIT Health InnoStars: Podpora inovací

Soutěž EIT Health InnoStars, organizovaná pod záštitou Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), má za cíl podporovat začínající podniky v oblasti zdravotnictví. Program je rozdělen do dvou částí – „Validation Track“ a „Investment Track“. První kategorie je zaměřena na firmy ve fázi prototypů, druhá na společnosti připravené k větším investicím.

Letošní finále se konalo v Budapešti, kde 39 start-upů z celé Evropy prezentovalo své projekty před odbornou porotou. Vedle Lightly Technologies uspěla také ukrajinská firma CheckEye, která zvítězila v „Investment Track“ se svou AI platformou pro diagnostiku chronických onemocnění.

Jedná se o vytvoření řešení na bázi umělé inteligence (Artificial Intelligence či zkráceně AI) pro zjednodušení procesu komunikace mezi městy a občany. Právě z tohoto důvodu byl vytvořen jejich vlastní chatbot (neboli on-line chatovací robot sloužící k jednodušší a rychlejší komunikaci mezi návštěvníkem a druhou stranou) pojmenovaný Tessa, kterého by nyní rádi implementovali na webové stránky jednotlivých obcí nebo dalších institucí státní správy, a to nejen v České republice, ale i dále v Evropě. Komunikace s ním by pak měla být velice jednoduchá, Citymind totiž slibuje, že toto řešení bude využitelné pro všechny občany bez ohledu na jejich technické dovednosti, věk nebo jazyk. 

Tessa za vás během velice krátkého času (v řádech sekund) prohledá dané webové stránky a vy tak získáte požadovanou informaci bez nutnosti investice desítky minut při jejím hledání. Chatbot by měl navíc skvěle fungovat na všech zařízeních – od mobilních přes ty počítačová až k digitálním panelům.

Projekt start-upu Citymind byl po necelém ročním plánování a ladění nedávno spuštěn v první obci na území České republiky. Tou se stala Mokrá-Horákov, ležící nedaleko Brna, kde tento nápad také vznikl. Konkrétně se tak stalo 1. května, symbolicky na svátek práce, kdy bylo na obecním úřadě zavřeno a občané se tak místo jeho zaměstnanců mohli obrátit přímo na AI chatbota. Tessu je tak možné vyzkoušet přímo na jejích stránkách zde a komunikovat s ní je možné jak v českém, tak anglickém jazyce.

Boty běžnému člověku dovolují jít rychlostí až 11 km/h, což je zhruba dvakrát až třikrát rychlejší než normální chůze. Moonwalkers, jak je model bot pojmenován, vypadají jako brusle a díky algoritmům strojového učení se pohybují pouze tehdy, když se pohybuje ten, kdo je nosí. S nasazenými Moonwalkers člověk umí zastavit, uzamknout je, jít do nebo ze schodů, navíc zvládají automaticky regulovat svou rychlost, například když jde jedinec z kopce.

Vylepšete chůzi, nenahrazujte ji

Zakladatel společnosti Xunjie Zhang říká, že nápad na jeho vynález přišel tehdy, když téměř havaroval na svém skútru při dojíždění do práce.

„Ptal jsem se sám sebe, proč jsem nikdy do práce nešel pěšky. A není to jen můj případ, spousta lidí se na chůzi nespoléhá, ​​což je překvapivé vzhledem k tomu, že je to mnohem bezpečnější, jednodušší a pohodlnější způsob, a navíc je to lepší pro životní prostředí,“ uvádí v prohlášení.

Problém podle něj spočívá v tom, že je chůze pro mnoho lidí příliš pomalá a neefektivní. Proto se rozhodl chůzi zefektivnit místo jejího úplného nahrazení.

S týmem inženýrů z institutu Carnegie Mellon’s Robotic Institute a návrhářů tenisek se Zhang posledních pět let snažil vymyslet nejrychlejší boty na světě. A povedlo se. Podle prohlášení Shift Robotics jsou boty vhodné pro každého. Na rozdíl od bruslí nevyžaduje nošení těchto bot žádné speciální dovednosti.

Podle společnosti se technologie ​​přizpůsobí chůzi každého uživatele a algoritmu trvá méně než 10 kroků, než se naučí vzorce chůze svého uživatele. Co vy? Pořídili byste si takové boty?

Zdroj: Euro News

Cílem Bee-io je odstranit lidskou závislost na včelách a zároveň med udělat dostupnějším. Cena oblíbeného produktu totiž stále roste právě proto, že jsou jeho producentky v čím dál větším ohrožení. Komerční včelařství spolu s klimatickou změnou omezuje včelstvům prostor k životu, vystavuje je pesticidům a způsobuje u včel náchylnost k parazitům a virům. Přitom jsou tři ze čtyř rostlin na světě opylovány právě včelami a závisí na nich až 40 procent potravin, které denně konzumujeme. I proto si sourozenci Efrat a Ofir Dvašovi, jejichž příjmení v hebrejštině znamená med, řekli, že je třeba hledat alternativu medu, která nezpůsobuje vyhynutí včel ani ostatních opylovačů.

Výroba medu od Bee-io reflektuje postupy, za kterých vzniká tento produkt přirozeně v úle, a jeho hlavní složkou je přírodní nektar získaný z rostlin. Následuje filtrace nektaru od nežádoucích látek a zbytků ze sběru, po níž přichází biosyntéza, která nektar přemění na med tím, že je v bioreaktoru prostřednictvím enzymů simulován trávicí trakt včel. Poté už se jen odpaří voda, aby měl med texturu, na kterou jsme od včelařů zvyklí. Díky laboratornímu procesu je doba výroby medu mnohem kratší, než za jakou ho jsou schopny vyprodukovat včely, a je také dostupný po celý rok. Zachovává si přitom své antibakteriální vlastnosti a je bezpečný také pro děti, jelikož neobsahuje pesticidy, antibiotika nebo toxiny, se kterými se včely běžně setkávají.

Díky tajné technologii výroby nektaru je společnost schopná produkovat různé druhy medu, přičemž je každý jen z jednoho druhu rostliny. Toho se klasickým včelařům podaří dosáhnout jen stěží. Právě ve schopnosti produkce jednodruhového medu vidí potenciál ředitel firmy Ofir Dvaš. „Pravděpodobně jste nikdy neochutnali kávový med nebo manukový med, které jsou velmi drahé. I když jdeme do supermarketu a koupíme si eukalyptový med, není to 100% eukalyptový med; je v něm možná 20 % nebo 30 % eukalyptových květů a možná divoké květiny, citrusové květy – ale není to 100 %,“ vysvětluje s tím, že jsou první na světě, kdo dokáže vyrobit med čistě z jedné květiny.

Autorský článek Kláry Šubíkové s využitím informací z The Jerusalem Post, i24news a Bee-io

Bina Nongthombam roky sbírala divoké ovoce a květiny, které pak prodávala na trhu ve svém domovském státě Manípur. Byla to práce, kterou strávila veškerý volný čas, ale nepřinášela jí mnoho peněz. V roce 2018 zaujala svým výběrem zboží a přístupem jednoho ze svých zákazníků natolik, že jí nabídl práci v Dweller Teas. Začala pro firmu shánět zboží v okolních vesnicích, kam vyráží každé ráno. Plodinami, které od vesničanů vykupuje, jsou indické olivy, ibišek nebo škumpa. Jelikož je Nongthombam sama sbírala od dětství, orientuje se v jejich kvalitě a je náležitě hrdá na to, že jde o poměrně vzácnou znalost i v regionu severovýchodní Indie, odkud pochází.

Její zaměstnavatelkou je Eli Yambem, která založila Dweller Teas v roce 2016. Uvědomovala si, že čaj je jedním z vlajkových produktů Manípuru. V něm roste mnoho regionálně specifických rostlin, které jsou díky svému divokému výskytu zcela udržitelné. Spojila proto jedinečnost přírody s unikátními znalostmi místních lidí. „Tradiční znalosti a vzpomínky spojené s původními rostlinami pomalu mizí s každou další generací. Chtěla jsem zachovat domorodé tradice a sdílet skryté dobroty a inovativní chutě,“ vypráví Yambem pro BBC. Dnes v Manípuru provozuje tři kavárny.

Na spojení lásky k čaji a hledání nových zkušeností pak vsadili manželé Randžit a Dolly Šarma Baruahovi s firmou Aromica. Svým zákazníkům už čtyři roky přinášejí čaje z malých plantáží, které doplňují exotickými rostlinami a květinami, které podle tradiční medicíny podporují zdraví. Ví, že snaha být fit a podporovat svou imunitu přírodními prostředky začíná být pro trh důležitá. „Odvětví wellness je na vzestupu a zdravé nápoje mají v tomto oboru důležité místo,“ říká o zaměření svého byznysu pan Baruah. Úspěch v době pandemie zaznamenal nápoj spojující černý čaj a papričky Bhut Jolokia, které pomáhají s rýmou a kašlem. Oblíbený je také vývar ze zeleného čaje a klitorie ternatské, který má sytě modrou barvu.

Zdroj: BBC

O soli bylo dosud známo, že funguje jako skvělý uchovatel tepla. Díky náhodnému objevu však dánští výzkumníci nyní objevili její další funkci, kterou je uchovávání energie. „Dokážeme nyní skladovat tepelnou energii za méně než polovinu nákladů. To nám umožňuje dostat se do fáze, kdy můžeme být konkurenceschopní bez jakýchkoli dotací,“ uvedl generální ředitel firmy Ask Emil Løvschall-Jensen.

Přestože technologie je zatím ve vývoji, výzkumníci odhadují, že jedno solné skladovací zařízení by mohlo být schopné uchovávat energii bez výrazných ztrát až čtrnáct dní. „Kdybychom naplnili římské Koloseum solí a vytopili ho na sedm set stupňů, mohli bychom na deset hodin zásobit teplem a elektřinou celou Itálii,“ dodal Løvschall-Jensen. Uskladnění jedné kilowatthodiny by pak mohlo vyjít v přepočtu zhruba na 450 korun.

Zdroj: Czechcrunch

Vedete úspěšnou firmu, učíte, napsal jste knihu, investujete do start-upů. Co vás baví nejvíc?

Nejvíce mě baví věnovat se věcem, které nyní dobře nefungují a díky technologickému pokroku mohou fungovat násobně lépe. Ať už je to v naší skupině Purple Holding, nebo u mých osobních investic. Vždy je to o tom, že existuje nějaký problém, který nikdo jiný neřeší nebo jej řeší jinak, než bych si představoval. 

Pak už je jedno, zda se tato myšlenka realizuje skrz naše projekty v rámci firmy, nebo skrz investici do nějakého start-upu. Pokud mohu na začátku snít, následně vytvářet strategický plán a nakopnout projekt dopředu, tak to je to, co mě dělá businessově šťastným. 

A vlastně všechny aktivity, které dělám, k tomu směřují. Od napsání knihy Aximan: Stopy spokojeného manažera, ve které jsem sepsal praktické manažersko-podnikatelské tipy, které fungovaly, když jsme budovali naši skupinu firem, až po vytváření sítě kontaktů po celém světě, které pak mohu vzájemně propojovat. 

Před dvěma lety jste investoval do aplikace RacketPal, která nově přišla i do Česka. Co vás k tomu vedlo?

Rád investuji do věcí, které mě samotného napadnou, rád bych je realizoval, ale v rámci pracovního vytížení nemám prostor se do nich pustit. Většinou si pak udělám tržní průzkum, zda někdo náhodou takovou myšlenku už nerealizoval, a pokud ano, zda nehledá investiční kapitál.

Tak vlastně vznikla i investice do RacketPalu. Asi před dvěma a půl lety jsem se udivoval, proč neexistuje aplikace, která mi najde spoluhráče, když si řeknu: ,,zítra odpoledne si chci zahrát tenis s někým na podobné úrovni například v Praze.” Moji sportující známí potvrdili, že by takovou aplikaci využili. Říkal jsem si, že bych se do toho pustil a aplikaci nechal připravit vývojářským týmem. Začal jsem tržním průzkumem. Z něj mi vypadly pouze dvě relevantní a moderní aplikace. A jednou z nich byl RacketPal. 

Oslovil jsem Roberta (CEO RacketPalu), zda nepotřebuje investici, a oni zrovna hledali svého prvního investora. Slovo dalo slovo a od té doby už plánujeme třetí kolo financování v řádu několika milionu liber, máme desítky tisíc uživatelů a hlavně plně funkční aplikaci, která je v základu hotová a můžeme na ní stavět další funkce.

Co přesně aplikace nabízí, k čemu je určená a čím je jedinečná?

Velkou výhodou aplikace je to, že si člověk po pár kliknutích může dnes/zítra zahrát s někým na podobné úrovni svůj oblíbený raketový sport. To vidíme i po spuštění v Česku, kdy mnoho hráčů vypsalo zápasy a já se na ně na 2 kliknutí mohu připojit. Následně si ve stejné aplikaci přes integrovaný chat můžeme domluvit detaily k zápasu. Takhle cíleně zaměřenou aplikaci jsem si představoval. A tím si mě RacketPal, potažmo jeho zakladatelé Robert s Bogdanem získali. Samozřejmě krom toho i svým zapálením, osobností a schopností reálné exekuce. Nejsou to jen snílci, ale aplikaci žijí.

V Česku a obecně ve světě hodně aplikací nabízí spíše modely turnajů a lig. My je v aplikaci máme taky, ale není to nosnou myšlenkou, spíše doplňkem. Hodně cílíme na pocit „okamžitosti”, tj. mám chuť si zahrát co nejdříve, vyberu si s kým jdu hrát a během chvíle vyrážím. Veškeré takzvané KPIs (klíčové indikátory výkonnosti) jsou nastaveny tak, aby nový uživatel co nejdříve udělal akci: vypsal zápas, připojil se na zápas anebo alespoň začal s někým o možném zápasu konverzovat.

V Česku jsme teprve krátce a komunita se zatím tvoří. Krásně to je vidět v Londýně, kde jsou desítky tisíc uživatelů a najít spoluhráče je extrémně jednoduché. Dokud ale tato komunita nebude vybudována, může se stát, že se mi na zápas ne vždy někdo přihlásí.

Z tohoto důvodu jsme udělali pro český trh akci –⁠ sdílej s přítelem a dostaneš půlroční členství Premium zdarma. Chceme, aby komunita rostla co nejrychleji, což je dobré nejen pro nás a aplikaci, ale i pro hráče samotné. Jde o nádherný synergický efekt, kdy firma, produkt i zákazníci mají stejný cíl.

Co vy sport?

Od mala byl pro mne sport hlavní náplní dne poté, co jsem hodil aktovku do kouta. Na betonovém plácku jsme hráli hokej s tenisákem a na škvárovém hřišti jsme kopali do velmi poničeného balonu. Ale jak šel čas a přišly studijní povinnosti na vysoké škole i první podnikání, pravidelný sport vypadl z mého života, což se podepsalo jak na psychice, tak na fyzičce. Až v posledních letech jsem se k němu vrátil pravidelně a stal se znovu důležitou částí mého života.

Nyní hraju tenis 2–⁠3x týdně a do toho ještě různě cvičím nebo běhám. Mám to nyní nastaveno tak, že v kalendáři má vždy přednost sport před prací. Nejprve si naplánuju sporty a okolo toho až schůzky a jinou práci. Protože jinak bych si ho v životě nedokázal udržet. Jak člověk časem zraje, zjišťuje, jak je při vrcholovém managementu a podnikání psychohygiena podstatná. Pro mne jsou odpočinek, sport a sauna základy pro pracovní výkonnost.

A abych mohl hrávat ještě více nebo s novými spoluhráči, pomohl jsem kolegům z RacketPalu s expanzí na český trh. Začínáme v Praze, ale cílem je, aby byl RacketPal brzy i v dalších větších městech. Budu dělat vše pro to, aby Brno, kde trávím nejvíce času, přišlo na řadu co nejdříve.

Co dalšího plánujete?

Na lokální úrovni tj. v Česku plánujeme jak další města, tak zaměření na další sporty. Začali jsme kampaní cílenou na tenisty a pomalu ji budeme rozšiřovat na další raketové sporty. Už nyní se nám hlásí mnoho hráčů badmintonu, squashe a nebo padelu, který se po celém světě stává extrémně populárním.

V globálním měřítku se RacketPal zaměřuje na budování komunity v „tenisovém” Melbourne a během pár měsíců se bude otevírat další investiční kolo, po kterém se chystá globální expanze do dalších velkých měst.

Aplikaci už od začátku řeší problém „chtěl bych si jít zahrát, ale nemám s kým, nebo nemám s kým na podobné úrovni”. To by se nemělo změnit, ale pouze vyšperkovávat a ladit tak, aby hráči RacketPalu tento pocit už nikdy nezažili.

Ještě před investicí jsem si vysnil, že když v budoucnu pojedu na pracovní cestu po Evropě, tak si v těch největších městech mohu domlouvat tenisová setkání přes aplikaci, aniž bych někoho lokálně znal, a seznámil se tak s novými lidmi. Až se mi tohle splní, a už nejsme daleko, budu považovat svou investici za úspěšnou.

Medailonek:

David Kašper se financím a technologiím věnuje už přes 10 let. Absolvoval obor Psychologie pro manažery na NEWTON College a spoluzaložil skupinu Purple Holding. Ze start-upisty se vypracoval v úspěšného majitele a investora. Mimo jiné se věnuje osvětě v oblasti leadershipu a firemní kultury i podpoře malých start-upů.

Klíčem k přístupu k módě, který dosud zněla jako sci-fi, je materiál cPLA. Ten je v jiných odvětvích dobře známý, týmu kolem Mikuláše Hurty se jej ale jako prvnímu podařilo využít pro výrobu oblečení. Jak bude cirkularita vypadat v praxi? Poměrně jednoduše. Zákazníci budou mít možnost vrátit produkty po obnošení výrobci. Ten je recykluje do nového, stejně kvalitního vlákna, ze kterého vznikne další oblečení. V procesu tak nedochází k tvorbě žádného odpadu ani znečištění životního prostředí. 

Zodpovědný přístup chce Nilmore praktikovat při celém procesu výroby, balení i dopravy. Jak uvádí pro server Startupjobs, přestože se jejich vlastní kolekce uvedení na trh teprve dočká, už nyní má o jedinečný materiál zájem hned několik výrobců. V budoucnu tak bude možné pořídit například cirkulární sportovní oblečení, těhotenskou módu, ale i trendy kousky na běžné nošení.

Co vás přivedlo k založení firmy Goodbye?

Začalo to první covidovou vlnou. Všichni se začali lekat, co se bude dít a začali přemýšlet o vlastní smrti, což se předtím skoro nedělo, protože tady v Čechách je smrt pořád obrovské tabu. Najednou přišel covid, všichni jsme byli zalezlí doma a lidi začali přemýšlet, co kdyby se s nimi náhodou něco stalo, kdo by se postaral o děti, jak by se přerozdělil majetek. S tím šla poptávka po závětích nahoru. Říkali jsme si, že by bylo fajn vymyslet něco, čím by se to ulehčilo.

V čem vidíte největší nedostatky současného pohřebního systému?

Zjistili jsme, že pohřebnictví je jeden asi ze dvou oborů, které se za posledních sto let skoro nezměnily. Říká se, že je to pohřebnictví a školství, a zatímco všichni se snaží změnit školství, v pohřebnictví nikdo neinovuje. V Čechách je asi dvě stě až tři sta pohřebních firem, z nichž drtivá většina je otec a syn. Potom je tu pár větších hráčů, kteří mají svůj rajon, nevymýšlí moc nových věcí a drží se klasického stylu, jak to bylo vždycky. Řekli jsme si, že by bylo fajn to trochu nabourat.

Snažíte se nabízet své služby on-line a transparentně, aby bylo vyřízení pohřbu co nejjednodušší. Je to v Česku opravdu tak ojedinělé?

Covid to trochu zlepšil, protože všechno šlo do on-linu a pohřební firmy se musely adaptovat. Před tím ale ceníky na svých webových stránkách sdílelo asi jenom sedm firem ze všech. A když jsme do nějaké pohřební služby zavolali a začali se na cenu doptávat, tak obvykle řekli: přijďte k nám do kanceláře a my vám to ukážeme. Spousta lidí si pak samozřejmě řekne, že jim to připadá drahé a chtěli by se podívat i do jiné služby. Ale tím, jak je trh netransparentní a nikdo informace nesdílí, lidi se často zastaví třeba jen ve dvou firmách a radši nad tím pak mávnou rukou a něco si objednají.

První službou, kterou jste začali nabízet, byla on-line závěť. Jak sepsání funguje?

Vytvořili jsme aplikaci, kde si člověk dokáže všechno naklikat do dvaceti minut. Je tam prostor i na osobnější požadavky, například jak by si člověk přál být pochovaný, jestli by chtěl zanechat nějaký dárek svým blízkým, co by chtěl, aby se stalo s jeho domácím mazlíčkem a další věci. Když klient tento dokument odešle a zaplatí, my se na něj podíváme, zkontrolujeme a zjistíme, jestli je závěť po právní stránce v pohodě, případně voláme zpátky a doptáváme se. Když se zapracují všechny změny, pošleme zpět dokument, který je právně právoplatný. Dotyčný si ho potom vytiskne, podepíše před dvěma svědky, a tím závěť nabude právní moci.

Je něco, co vás na přáních zákazníků překvapuje?

Většina lidí si přeje spíš skromnější pohřeb, chtějí, aby to pro jejich rodinu nebyla zbytečná zátěž. Přejí si třeba, aby jeli radši na výlet a užili si to než vyhodit padesát tisíc za pohřeb. To nás překvapilo, protože to příliš nereflektuje realitu.

Při sepisování závětí lidem nabízíte možnost odkázat část peněz neziskovým organizacím. Jaký to má důvod?

Skrz závěť lze celkem hezky vybrat určitý obnos peněz. Na západě je běžná praxe, že si člověk do závěti napíše nějakou neziskovou organizaci či charitu a jedno procento ze svého majetku jí odkáže. Člověk si říká, že jedno procento je opravdu málo, ale v tom obrovském množství lidí, kteří to udělají je to velká pomoc pro neziskovky a dá se s tím změnit několik životů. Běžný odkaz v závětích lidí na západě je průměrně kolem osmi tisíc eur na člověka, což je dohromady opravdu hodně peněz.

Vedle sepisování závětí nabízíte i kremace bez obřadu. V čem spočívají?

Postaráme se o všechny nepříjemnosti, které s kremací souvisejí, jako je vyřízení dokumentů na matrice, převoz zemřelého a provedení kremace. Potom lidem přivezeme jednoduchou urnu s popelem zemřelého a už je jenom na nich, jak se chtějí s blízkým rozloučit. Mohou jet třeba na výlet nebo si udělají rodinou sešlost. Na západě je obrovský trend alternativních pohřbů. I v Česku vzniká čím dál víc alternativních pohřebišť či obřadů. Příkladem je třeba organizace Ke stromům, kde člověka pohřbí do speciální urny, kterou zasadí a vyroste z ní pak strom.

Projekt Goodbye jste spustili letos na jaře. S jakými reakcemi se setkáváte a v čem vnímáte pro lidi největší přínos?

První reakce jsou super, lidi překvapilo, jak lze věci udělat jednoduše a rychle. Ulehčujeme jim celý proces, děláme to levněji, bez zbytečných starostí a možná i citlivěji než klasickou cestou.

Aktuálně poskytujete své služby, tedy především kremace bez obřadů, pouze v Praze. Plánujete je rozšířit i do dalších měst?

Další města určitě plánujeme. Rádi bychom taky rozšířili nabídku služeb, například o odhady nemovitostí, životní pojištění či předplacené pohřby, které v Česku zatím nejsou moc známé.

Medailonek

Jiří Štěpánek pochází z Prahy. Startup Goodbye založil letos na jaře v reakci na zvýšený zájem o problematiku umírání způsobený pandemií koronaviru. Kromě toho provozuje také službu Najdi mazlíčka, která se pomocí kampaní na sociálních sítích snaží vrátit zvířata jejich majitelům.

Ovoce, zeleninu, mléčné produkty i maso zabalené novou metodou lze skladovat při pokojové teplotě bez rizika zkažení. Jídlo se pomocí oxidu uhličitého jednoduše zavakuuje a zahřátím se zbaví mikroorganismů. Na rozdíl od běžně používané páry či vody navíc oxid uhličitý při pasterizaci zamezí ztrátám nutriční hodnoty potravin.

Technologie nevyžaduje použití konzervantů, a je proto vstřícná k lidskému zdraví. Od objevu si zakladatelé start-upu slibují snížení nákladů na infrastrukturu trhu s potravinami, dovozu i samotné produkce potravin. Oxid uhličitý je navíc recyklovatelný, metoda tak může být dalším krokem k udržitelnému zpracování potravin.

Celý proces funguje na poměrně jednoduchém principu, kdy je zachycený oxid uhličitý smísen s vodou, která je poté vstřikována hluboko do pórovité čedičové vyvřeliny. Obohacení uhlíkem dělá vodu studenější a těžší, než je ta v podloží, takže přirozeně klesá a nehrozí její únik. Voda okyselená oxidem uhličitým pak chemicky reaguje s prvky, ze kterých se hornina skládá, a ty se následně spojí s jeho molekulami na uhličitany. Za méně než dva roky se tak voda promění na kámen. Díky tomu, že je výsledným produktem hornina, dochází k trvalému a bezpečnému skladování oxidu uhličitého.

Nový projekt nabízí uložení těchto emisí také severní Evropě, která je Islandu nejblíže. Od roku 2025 budou moci do terminálu Coda u města Straumsvík připlouvat speciálně upravené lodě. „Prostředí ve Straumsvíku s čerstvou čedičovou lávou a širokými zdroji podzemních pramenů je dokonale vhodné pro skladování uhličitanů. Požadavky na energie jsou minimální a přenosová síť stejně jako průmyslový přístav už tady jsou,“ vypočítává ředitelka Carbfixu Edda Sif Pind Aradóttir.

Terminál by měl do země uložit tři miliony tun oxidu uhličitého ročně. Výhodou je kromě trvalého řešení problému také jeho adaptabilita. Nevyžaduje velké skladovací nádrže, ale využívá přirozených vlastností pórovitého čediče, a tak se může postupně rozšiřovat. Jde také o poměrně levnou záležitost – inovativní způsob skladování stojí okolo 500 korun na krychlový metr oxidu uhličitého, což je levnější než emisní povolenka. Podle propočtů mají islandské horniny kapacitu skladovat až dvěstěnásobek světové produkce tohoto plynu.

Pilotní projekt nového start-upu začal symbolicky na Den učitelů, tedy 28. března a potrvá až do půlky prosince. Jeho název Dotkni se vesmíru ale není pouze symbolický. Konopa v rámci experimentu umožní téměř padesátce zapojených základních a středních škol vypustit vlastní stratosférický balon až k hranici vesmíru a pořídit unikátní fotografie zakřivení Země.

Na projektu spolupracuje vyučený češtinář s vývojářem Michalem Rybkou a jeho týmem. Ten celý projekt od základu technicky navrhl a vymyslel. „Školám nemůžeme zaručit, že se každý balon dostane až do stratosféry nebo že je všechny dohledáme, je to vědecký experiment a ta vzdálenost a náročnost na technologie je ohromná. Jde ale o to, že žáci mohou navzájem sdílet svoje zkušenosti, úspěchy i omyly, a tím se učit na věci, která je z hlediska výuky zcela konkrétní,” vysvětlil Rostislav Konopa pro portál Startupjobs.

O osmiměsíční projekt, který školy vyjde na necelých 30 tisíc korun, byl podle Konopy i přes nejisté výsledky obrovský zájem. Ani žáci, na které se nedostalo, ale nemusí smutnit. Po vypuštění balonů mohou pomoci s jejich trasováním a posloucháním.

Právě vzájemnou spolupráci žáků a škol chce svým start-upem, do kterého vložil vlastní úspory, nadšený učitel podpořit. STEAM Academy skrývající ve svém názvu pojmy Science, Technology, Engineering, Art a Math má také do budoucna otevřít veřejnou diskuzi o podobně výuky technických předmětů a její změně.

Bio-technologická společnost, která za prototypem stojí, plánuje v roce 2023 zahájit komerční prodej bezmasých krmiv pro domácí mazlíčky. Vytvořila uměle vypěstovaný kuřecí protein neživočišného původu, který bude součástí krmiv pro psy. „Naše první testy na psích dobrovolnících byly velmi slibné a nutriční hodnoty, chutnost a stravitelnost krmiv se bude na naší cestě ke komercializaci vyvíjet pouze směrem k lepšímu,“ uvedla Pernilla Audibert, spoluzakladatelka a technická ředitelka společnosti Bond Pet Foods. „Vědecký tým společnosti Bond pracuje i na výrobě dalších kultivovaných masných bílkovin vyrobených podobným fermentačním procesem. Úspěšný prototyp kuřecích bílkovin ukazuje, že má naše technologie opravdu potenciál vytvořit kompletní portfolio krmiv pro domácí mazlíčky s obsahem neživočišných masných bílkovin,“ dodala.

Vývoj novinky započal jednorázovým odběrem krve slepice. Ve vzorku bylo potřeba určit genetický kód proteinu, který byl následně smíchán s potravinářskými kvasnicemi. Tato směs pak prošla fermentací, aby se v ní začaly vytvářet bílkoviny identické s těmi, které se vyskytují v mase zvířat. Jakmile bude produkt plně vyvinut, bude obsahovat primární živiny konvenčního kuřecího masa, včetně esenciálních aminokyselin.

Zdroj: Soucitně

„Název Scribo je odvozený z latiny a znamená píšu. Každý z nás by se měl zamyslet, čím píše a jaký to má dopad na naše okolí,“ uvedli studenti v tiskové zprávě. Voskové popisovače se při psaní celé spotřebují, a jsou tak zcela bezodpadové. K jejich výrobě používají mladí tvůrci voskový odpad z tiskáren, které mísí s barvivy, škrobem a oleji pro zajištění co nejlepších psacích vlastností.

Oproti běžným fixám popisovače Scribo nevysychají ani nezapáchají – zejména díky absenci alkoholového základu. Z tabule je lze jednoduše setřít použitím ručně vyrobené utěrky, která je součástí balení popisovačů. Novinku na trhu mohou využít například školy či firmy s vysokou spotřebou psacích pomůcek, které chtějí použitím udržitelných materiálů vykročit vstříc udržitelné budoucnosti a předávat tuto myšlenku žákům, studentům i zaměstnancům.

Vše začalo, když se novinářka Valentina Primo přestěhovala za zaměstnáním do Káhiry a seznámila se s příběhy lidí, kteří v Egyptě úspěšně podnikali. Jako žurnalistka si uvědomovala, že média hrají klíčovou roli v popularizaci nápadů a vytvářejí pozitivní příklady pro další generaci. Co mělo začít jako mediální platforma, se vyvinulo v globální hnutí s centrem v Káhiře a dalších metropolích regionu. „Máme databázi více než 200 organizací, které nabízejí tréninkové semináře, inkubátory a akceleraci zacílenou přímo na migranty a uprchlíky,“ popisuje Primo pro Arab News.

Pohledy z několika stran dokázaly identifikovat hlavní problémy, kterým podnikající migranti a uprchlíci čelí – nedostatečné sítě kontaktů, propojení s ostatními a povědomí o startupovém prostředí. Skupina tak začala organizovat setkání a semináře pro podnikatele a párovat je s mentory. „Nabízíme workshopy, pořádáme soutěže, kdy mají lidé svým business plánem zaujmout porotu investorů, vždy spolupracujeme s místními inkubátory a akcelerátory,“ představuje aktivity organizace její ředitelka.

Nejnovějším počinem je spuštění platformy pro investory, kteří si budou moci vybrat konkrétní perspektivní projekty a dopomoci jim k úspěchu. Již 9. dubna pak Startups Without Borders pořádá vzdělávací on-line konferenci s názvem Marketing Reloaded zaměřenou na digitální marketing a propagaci. „Pandemie covidu-19 neskutečně urychlila digitalizaci podnikání. Díky našim aktivitám jsme si uvědomili, že zorientovat se v digitálním marketingu a najít nové cesty, jak se spojit se zákazníkem, není pro dnešního podnikatele nejen největší výzvou, ale také nejúčinnější cestou,“ dodává Primo.

Cílem soutěže pořádané agenturou CzechInvest je podpora kreativního a kulturního průmyslu i hledání investorů pro expanzi start-upů do zahraničí. V českém národním finále se odborné porotě představilo celkem deset začínajících firem z široké škály kreativních odvětví, jako je design, elektronika, software, móda či počítačové hry. Vítězný projekt se jako reprezentant České republiky zúčastní mezinárodního finále v Kodani.

Cena Miláčka publika: Jedlý Kelímek

Cenu publika získala firma Jedlý Kelímek se svým konceptem Vypij a sněz. Start-up vyrábí poživatelné nápojové kelímky s vlastní recepturou a technologií výroby. Produkt by se měl stát alternativou ke klasickým plastovým či papírovým kelímkům, které zvyšují množství zbytečného odpadu. Jedlé kelímky existují v několika velikostech a díky bezlepkové či veganské variantě jsou vhodné i pro alergiky. Zakladatelé do budoucna plánují také výrobu vánočních kelímků s příchutí skořice či perníku a slané varianty pro milovníky piva.

3. místo: Leitners Watch

Leitners Watch jsou hybridní chytré hodinky, které spojují klasický mechanický strojek s moderními chytrými funkcemi a elegantním designem. Displej umístěný pod ciferníkem zobrazuje upozornění na hovory, SMS zprávy a oznámení ze sociálních sítí. Současně zaznamenává sportovní aktivity uživatele, měří srdeční tep a obsahuje GPS navigaci. Hodinky jsou vyrobené ze stoprocentně recyklovatelné nerezové oceli.

2. místo: Kave Footwear

Kave Footwear vyrábí veganské tenisky s minimální ekologickou stopou. Hlavním pilířem firmy je recyklace. Základem materiálu je proto drť z onošené obuvi obohacená o vysušenou kávovou sedlinu. Jeden pár obsahuje zhruba jednu dávku espressa. Díky unikátní technologii je každá bota originál – tenisky proto rychle upoutaly pozornost sběratelů. Výtěžek z každého páru navíc putuje na dobročinné účely.

1. místo: Readmio

Start-up Readmio pomáhá dětem učit se a rozvíjet kreativitu i lásku ke čtení. Mobilní aplikace Readmio vznikla jako nevšední knihovna, která je rodičům vždy po ruce. Obsahuje množství interaktivních pohádek a příběhů v češtině, slovenštině a angličtině. Aplikace umožňuje nahrávání četby pro pozdější přehrání a pomocí technologie rozeznání hlasu obohacuje jednotlivé příběhy o hudbu a zvuky dokreslující atmosféru vyprávění.

Nedostatek prostoru, dlouhé objednací doby nebo čekání na výsledky testů. Tyto všechny bariéry, které rychlé analýze krevních vzorků stojí v cestě, by už brzy mohly být minulostí. Prototyp stolního analyzátoru nazvaný MALIA totiž umožní zjistit přesné hodnoty vybraných markerů z odebraného vzorku kdekoliv, a to do 25 minut. Přístroj tak skvěle poslouží tam, kde chybí zázemí na prostorné laboratorní vyšetření, používat ho ale půjde i v terénu.

Autoři nápadu na stolní analyzátor se potkali během studií na Mendelově univerzitě. Myšlence převést extrémně složitý mechanismus do dvou krabic zpočátku nikdo velké naděje nedával. Dnes ale mají nejen záštitu odborníků, ale také podporu investorů. Stolní analyzátor se chlubí vysokou přesností a citlivostí. I za krátký čas tak dokáže z krve nebo krevního séra odhalit nemoc nebo jí pomoci předejít.

Složení jednotlivých testů bude možné pacientovi přizpůsobit na míru volbou konkrétních kartridží. Členové start-upu mají v plánu vyvinout testy například pro oblast infekčních, onkologických nebo kardiologických onemocnění. Aktuálně testovaný prototyp by rádi uvedli na trh nejpozději do dvou let.

Taxíky firmy Volocopter slibují rychlejší a pohodlnější cestování ve velkých městech, jejichž současná dopravní infrastruktura pomalu dosahuje své maximální kapacity. Německý start-up proto míří například do Singapuru, Paříže nebo Los Angeles. Vzdušné taxíky jsou nyní v poslední fázi certifikace před uvedením na trh.

Letouny jsou poháněné elektromotory, a tak je jejich provoz vstřícný k životnímu prostředí. Díky vertikálnímu vzletu i přistání navíc vyžadují minimum prostoru pro tvorbu městských aeroportů. Jedno taxi je přitom schopné přepravit dva cestující. Kvůli zajištění konkurenceschopnosti chce firma tento neobvyklý servis poskytovat za obdobnou cenu jako běžné taxislužby.

Díky vnitřním uměle vytvořeným podmínkám není růst plodin ovlivňován změnami počasí a není proto třeba rostliny ošetřovat žádnými chemickými prostředky proti plísním či škůdcům. Ideální podmínky pak také zajistí podstatně rychlejší dobu, jež je k vypěstování potřeba, přičemž podle autorů Plenty lze rostliny sklízet už deset dní po jejich vysetí.

Zatím v Plenty pěstují pouze listové plodiny, jako je salát, rukola či kapusta. Přičemž například u salátu je cena jednoho asi 130 gramového balení 4,99 dolarů, tedy necelých 110 korun českých. V budoucnu pak farma díky spolupráci s firmou Driscoll’s plánuje vertikálně pěstovat také jahody. „Naše mise je přinášet zákazníkům co nejchutnější jídlo a zároveň snižovat dopad na životní prostředí,“ uvedl spoluzakladatel firmy Nate Storey. Podívejte se na video o projektu zde.

Své o tom ví například Eva Mauthnerová, která pod značkou Bek•Bek vyrábí batohy ze stínících rolet. „Navrhovala jsem pro jednu olomouckou firmu a uvědomila jsem si, kolik materiálů mi mizí pod rukama. Napadlo mě, kolik zbytečných odpadů musí vznikat ve velkých firmách,“ vzpomíná mladá návrhářka. Když se jí pak takovou firmu podařilo objevit, s nadšením se pustila do vlastní výroby. „Vidím v tom velký smysl, protože mám příležitost tvořit ze zajímavých materiálů, a přitom nevytvářet další odpad,“ odkrývá svou motivaci.

A jak se k jejím výrobkům staví zákazníci? „Někteří se na neobvyklý materiál z počátku dívají trochu nedůvěřivě. Pak si ale uvědomí, že materiál na rolety musí být lehký, odolný, omyvatelný, a navíc antialergický. A když si vezmou batoh poprvé do ruky, zjistí, že je i poddajný a příjemný na dotek, a pochybnosti zmizí,“ nastiňuje Eva Mauthnerová. Za dobu, po kterou se módě a upcyklaci věnuje, navíc pozoruje pozitivní trend. „Zdá se mi, že lidé začínají doceňovat českou výrobu a čím dál více podporují udržitelné projekty. Zároveň pak lépe rozumí tomu, proč jsou takové výrobky o něco dražší,“ dodává.

Že je upcyklace v Česku i ve světě stále silnějším fenoménem, potvrzuje také portál Startupjobs. Z těch českých se daří například výrobcům znovupoužitelných nákupních sáčků Saaczech, designérskému duu Nahaku nebo ostravského start-upu Respiro, který upcykluje reklamní bannery, cykloduše či hasičské hadice a vyrábí z nich designové tašky a kabelky. Už čtvrtým rokem funguje také česká módní platforma Tvorbou, na které je k dostání upcyklované oblečení ušité z vyřazených košil nebo bytového textilu.

Ze zahraničních upcyklačních start-upů pak stojí za zmínku třeba amsterdamská firma Gumshoe. Ta vyvíjí a prodává boty z recyklovaných, tedy z vyžvýkaných a vyhozených žvýkaček, a obsadila v této disciplíně celosvětové prvenství.