Interakce s přírodou je zásadní součástí výchovy dítěte, prokázali vědci prostřednictvím výzkumu z University of South Australia. Hra v přírodě může dětem prospět zlepšením jejich emoční regulace, fyzických dovedností a výsledků učení. Dětem je však potřeba ponechat volnost, neboť přísná pravidla dospělých údajně často brání skutečné hře. Výzkum probíhal prostřednictvím hloubkových rozhovorů s rodiči a vychovateli malých dětí. Zjištění odhalila překvapivou tendenci. Dospělí jsou ochotni nechat děti zapojit se do „bezpečné“ nebo „čisté“ hry v přírodě. Projevují však váhavost, pokud jde o činnosti, které jsou „nepořádné“ nebo by mohly být považovány za „rizikové“. Podle odborníků je však potřeba, aby rodiče v tomto ohledu vložili do dětí důvěru. Nevadí, když se děti zašpiní nebo se vrátí domů zablácené.

Klíčové je proškolit v tomto ohledu rodiče a vychovatele. Díky hře v přírodě si totiž budoucí generace naučí vážit si jí a životního prostředí. Děti si pak tyto znalosti ponesou s sebou do dospělosti a doufejme, že se budou starat o Zemi lépe než generace, které žily před nimi.

Série experimentů odhalila, že účastníci, kteří jsou kreativnější, se cítili méně znudění, když se nacházeli sami v místnosti. Během pandemie covidu, kdy celý svět zažil neobvykle dlouhá období volného času, tito lidé trávili čas se svými myšlenkami a tím méně se nudili. „Obzvláště nás zajímala kreativita. Chtěli jsme vědět, co se děje v myslích kreativních jedinců, zvláště v situacích, kdy se zdánlivě nic neděje,“ řekl hlavní autor studie Quentin Raffaeli, postgraduální student psychologie v Arizoně.

Výzkumníci provedli dva experimenty. V prvním bylo 81 účastníků požádáno, aby seděli sami v místnosti po dobu deseti minut bez jakéhokoli přístupu k digitálním zařízením a vyjadřovali své myšlenky nahlas v reálném čase. „Zatímco mnoho účastníků mělo tendenci přeskakovat mezi zdánlivě nesouvisejícími myšlenkami, kreativní jedinci vykazovali známky asociativního myšlení,“ vysvětlil Raffaeli. Druhý experiment probíhal v období covidu. Přes 2 600 účastníků odpovídalo na otázky prostřednictvím aplikace. V tomto případě účastníci, kteří se sami identifikovali jako kreativnější, také uvedli, že se během pandemie cítili méně znuděni.

Odborníci analyzovali stovky článků, v nichž byly zaznamenány výpovědi tisíců účastníků nejrůznějších průzkumů. Cílem bylo zjistit, co ovlivňuje kreativitu. Studii provedli pracovníci Univerzity v Essexu a Humboldtovy univerzity v Berlíně. Díky ní vědci vyvrátili dlouhodobý mýtus, že drogy podporují kreativní myšlení. 

Na rozdíl od všeobecného přesvědčení, že užívání návykových látek stojí za uměleckými úspěchy, studie zjistila, že narkotika jsou ve skutečnosti nejméně účinným způsobem, jak nastartovat kreativitu. Výzkumníci zjistili, že nejúčinnějšími metodami pro zvýšení kreativity jsou komplexní tréninkové programy mysli, meditace a kontakt s různými kulturami, jako je pobyt v zahraničí. Alkohol a farmaceutické amfetaminy nemají na inspiraci žádný významný vliv. „Meditace má významný dopad na kreativitu proto, že podporuje ovlivňuje mentální faktory, které vedou k inovativnímu myšlení a řešení problémů,“ uvedla hlavní autorka studie Jennifer Haaseová.

Kreativní setkání vynálezců a inovátorů zaujme odborníky i celé rodiny. Nabízí totiž možnost vyzkoušet si většinu toho, co je prezentováno, na vlastní kůži. Maker Faire v sobě spojuje tradiční řemesla, technologie, moderní vědu a design.

Za festivalem, který postupně probíhá v různých městech, stojí tým Make More. Tato iniciativa několika nadšenců systematicky podporuje české maker hnutí, přičemž tvoření pojímá jako alternativu ke konzumnímu způsobu života. Maker je přitom označení pro inovátora, nadšence, kutila a vynálezce v jednom, který je ochoten se o své prototypy podělit s ostatními.

Nejbližší Maker Faire festival proběhne v Brně, a to 22.–23. října na Výstavišti v Pavilonu A1. Své výrobky a know-how s vámi bude sdílet kolem 100 makerů. Nakouknete pod pokličku výroby senzoru vzduchu a neonových písmen, předvedou se odborníci na robotiku, mravenčí farmy, aeronautiku, spící kváskek nebo zpracování vlny. Hostem brněnského festivalu bude mj. Mitch Altman, hacker ze San Francisca, který se proslavil hlavně vynálezem univerzálního dálkového ovladače, jehož prostřednictvím je možné vypnout většinu televizních obrazovek na veřejných místech.

Maker Faire se dále přesune do Olomouce, Zlína a Ostravy. Myšlenka i koncept je stejný, náplň festivalu je však v závislosti na zúčastněných makerech různorodá.

Autorský článek Veroniky Steidlové Kordasové s využitím informací z Maker Faire, FB Maker Faire ČR, Kudy z nudy

Často se vám stává, že zíráte do prázdného papíru a nevíte, jak dál? Kreativní zápisník vám pomůže porazit váš spisovatelský blok. A nejen to. Slovy autora, diář vám umožní překonávat hranice, zjistit o sobě něco zajímavého a uchovat své vzpomínky. Pomůže vám rovněž rozšířit slovní zásobu, uvolnit se ve své tvorbě a stát se jistějšími.

Co v kreativním zápisníku najdete?

Stránky stylové zápisníku nebude tvořit nikdo jiný než vy. Otisknete do nich své nápady, zajímavé myšlenky i šílené představy. Průvodcem vám budou nápadité a, jak jinak než, kreativní úkoly, které rozvinou váš talent a rozpohybují sval kreativity. A na jaká cvičení se můžete těšit?

Troufli byste si popsat svého známého pouze na základě toho, co jí? Nebo zkuste popsat, jak momentálně vypadá obloha, aniž byste použili slova modrý, černý, mrak, vítr, slunce, měsíc nebo hvězdy. Napište co nejvíce jednoslabičných názvů zvířat, anebo si představte „tvůrčí blok“ jako člověka a udělejte s ním rozhovor.

Součástí Kreativního zápisníku je rovněž tzv. povídkář, tedy prostor, kde si můžete zahrát na spisovatele a vymyslet nějaký netradiční, napínavý příběh. Na každé stránce najdete v jednom rohu identitu člověka, ve druhém prostředí a v dalších dvou náhodné věty. Na základě toho, kde knihu otevřete si do povídkáře vyberete postavy, námět i místo, kde se bude příběh odehrávat. Nemusíte tak trávit dlouhý čas bloumáním nad linkou příběhu a nic vám nebrání v tom začít rovnou psát.

A jak zápisník používat? Noste ho stále při sobě a kdykoliv budete mít chvilku času zapojte své kreativní buňky a pracujte na svém spisovatelském umu. Jednotlivá cvičení nezaberou více než několik minut a pozitivní efekt je zaručený.

Kdo je autorem zápisníku?

René Nekuda je lektor tvůrčího psaní, blogger a spisovatel. V oboru má 12 let praxe, vystudoval Literární akademii Josefa Škvoreckého a za svou praxi již proškolil přes 5 000 lidí a více než 100 firem. Pokud se vám Kreativní zápisník zamlouvá, můžete si pořídit také další autorovy knihy – Restart kreativity a Příběhostroj, které byly přeloženy do několika jazyků.

Díky Kreativnímu zápisníku se tak můžete učit od opravdové špičky v oboru tvůrčího psaní a naučit se efektivně a úspěšně psát, ať už se chcete pustit do jakéhokoliv literárního útvaru.

Slovo autorky článku: Kreativní zápisník jsem dostala jako dárek a byla jsem příjemně překvapená, jaké nápadité úkoly ukrývá. Skvělé je, že jednotlivá cvičení se dají stihnout opravdu rychle a denně se tak můžete věnovat rozvíjení kreativity. S tvůrčími bloky se potýkám často, asi jako téměř každý, kdo se věnuje psaní, a jsem zvědavá, zda po vyplnění celého zápisníku, pocítím nějaké změny.

Autorský článek Anety Šmejcové

Flow umožňuje prožít pocity zadostiučinění, vlastní síly a spokojenosti během i po skončení činnosti. Svůj název fenomén získal díky zkušenostem lidí, kteří stav přirovnávali k proudění vody. Během flow zažívají lidé hluboké zaujetí úkolem, ztrácí pojem o čase a zapomínají i na tělesné potřeby, jako je hlad či únava. Vykonávání činnosti je zde samo o sobě cílem.

Jak se ale do tohoto stavu dostáváme? A můžeme ho vyvolat vůlí? To jsou otázky, které si vědci kladou již řadu let. Abychom se do flow dostali, musíme mít jasný cíl, který pro nás představuje výzvu. K jejímu překonání pak musíme mít kompetence, ve kterých si důvěřujeme. Musíme vědět, co děláme, jak na to a jak dobře to děláme. Pokud se tedy například chceme naučit hrát na kytaru a máme potřebnou vytrvalost a hudební sluch, můžeme se do takového stavu snadno dostat. Pokud bychom ale chtěli třeba pracovat na zahradě, aniž by nás zahrádkaření bavilo nebo jsme věděli, co děláme, flow se nedostaví.

V nové studii navíc nyní vědci ze Severovýchodní univerzity v Massechusetts zjistili, že dosažení stavu lze popsat pomocí jednoduché matematické formule. Ta říká, že flow dosáhneme ve chvíli, kdy máme dostatek informací o tom, jaké kroky jsou zapotřebí k dosažení cíle. Když například chceme zhubnout pomocí běhání, flow se dostaví, pokud si přesně spočítáme, jak dlouho musíme běhat, abychom shodili určitý počet kilogramů. Zároveň si však musíme věřit, že jsme schopní výzvu překonat.

Autorský článek Venduly Čermákové s využitím informací z Nature

Proč je kreativita jednou z nejdůležitějších dovedností každého z nás, nikoliv pouze umělců či „kreativců“?

Protože kreativitu potřebujeme téměř každý den. Často nastane situace, kdy něco nevyjde podle našich představ, kdy se musíme rozhodnout v situaci, která je pro nás naprosto neznámá, kdy věci nejdou podle plánu, a právě v takové chvíli improvizujeme. Může se stát, že zavedené postupy nějak nefungují a je potřeba se na věc podívat jinak. Někoho tato situace zcela paralyzuje, někdo hledá řešení. A o tom je také kreativita, nejen o uměleckých dílech a velkých objevech. A tato každodenní kreativita je naprosto stejně důležitá jako její další druhy.

Ve své profesi musíte často slýchat „to mi nepůjde, nikdy jsem nebyl/a moc kreativní“. Dá se kreativita naučit?
Ano, někdy slyším „ale já nejsem kreativní“. Většina z těchto lidí je pak mile překvapena, co všechno vymysleli. My se totiž ke kreativitě pouze vracíme. Jako děti jsme byly kreativní naprosto všichni.  Některým to trochu vydrželo a mají nápadů spoustu. Ostatní pak mohou využít jednoduché techniky, jak se k fantazii, zvídavosti či tvořivosti vrátit.

Všichni pak máme užitek z toho, když svoji kreativitu probouzíme a trénujeme. A to naprosto jednoduchými způsoby, třeba když uvaříme exotické jídlo, jdeme jinou cestou do práce nebo se naučíme něco naprosto nového. Účastníme se přednášky z úplně jiného oboru, než kterému se věnujeme, nebo diskutujeme s lidmi mimo naše bubliny.

Spousta lidí má pocit, že dobré nápady je prostě musí napadnout, tedy přijít z čista jasna. Jak však můžeme jít nápadům naproti?

Existují lidé, kteří mají nápadů přehršel, opravdu jim stačí nepatrný podnět a dovedou z něho vytěžit, ale ne všichni to mají ve vínku. Samozřejmě, že geniální umělci nebo vědci techniky kreativity nepoužívají, ale ostatním mohou pomoci jednoduché postupy, díky kterým na zajímavé myšlenky přijde naprosto každý. Skvělý je pak každodenní trénink kreativity. Zkuste si třeba tato cvičení:

• Náhodně si vyberte 5 slov a zkuste z nich vytvořit příběh. Nebo si vezměte 2 věci – třeba růži a propisku a zkuste vymyslet, co všechno mají společného.

• Další cvičení pak spočívá v tom, vymyslet co nejvíce způsobů, k čemu všemu lze použít nějakou věc, třeba cihlu? Pokud jste vymysleli třeba 20 způsobů využití cihly, tak gratuluji, pokud moc ne, je čas na trénink.

Cvičení, které mám velmi ráda, spočívá v tom, že hledám v různých objektech něco jiného. Myslím, že každý zkoušel někdy hledat zvířata a objekty v oblacích, ale podobné tvary najdeme všude kolem sebe. Třeba když naprší, tak tvary louží. Když se koupeme, tak bublinky pěny vytvoří skvělý prostor pro naši fantazii. Také tvary stromů či jejich povrch, i kůra často vypráví úplné příběhy. Jen se dívat kolem sebe.

Co můžeme v našem životě získat, pokud v sobě probudíme kreativitu?

Naučíme se si mnohem více užívat života, protože vnímáme všemi smysly. Ostatně to je také jedno ze cvičení, které můžeme hned praktikovat: nevnímat jenom očima, ale na chvilku se zastavit, uvědomit si, co všechno slyšíme, cítíme, vnímat povrchy, chuť. Zkuste si dát malou pauzu a opravdu všemi smysly si vychutnat třeba jednu bobuli hroznů, měsíček mandarinky nebo čtvereček čokolády. Najednou je to prostě jiné.

A k čemu nám tedy kreativita je? Kromě toho, že můžeme opravdu vymyslet něco zajímavého, najít řešení nějakého problému, uvést na trh nový produkt či službu, tak dokážeme rychleji najít řešení v každodenních situacích, kdy musíme improvizovat. Často nás napadnou nová řešení, protože vidíme to, co jiní nevidí, nebo dokážeme spojit zdánlivě nespojitelné. Lépe se nám komunikuje a jedná, protože vnímáme, že existují různé úhly pohledu a naučíme se je přijímat. A může nám to pomoci i pro to, abychom si více věcí zapamatovali, protože mnemotechniky jsou všechny založené na fantazii a vizualizaci.

Píšete, že kreativita je jedna z nejdůležitějších dovedností dneška i budoucnosti. Myslíte si, že nároky na kreativní či inovativní myšlení do budoucna porostou?

Určitě. Již nyní je kreativita považovaná za jednu z nejdůležitějších dovedností současnosti. A pokud se podíváme na závěry světového ekonomického fóra ohledně top 10 dovedností roku 2025, tak je sice až na 5. místě, ale zároveň je přímou součástí tří z předchozích kompetencí (tj. analytické myšlení a inovace, komplexní řešení problémů a kritické myšlení).

Jak s kreativitou souvisí inspirace? Co vše může být inspirací?

Inspirací může být naprosto všechno, stačí se podívat kolem sebe. Je ale dokázáno, že pokud jsme zvídaví, pokud se snažíme se něco nového naučit, pokud se snažíme proniknout i do zcela odlišných oblastí, než kterým se věnujeme, tak stoupá pravděpodobnost, že vymyslíme něco skutečně zajímavého. Z toho pro nás vyplývá zkoušet nové věci, učit se novým dovednostem, poznávat nepoznané.

Na co se zájemci mohou na konferenci Mimo koleje těšit? Co jim předá?

Konference Myslete MIMO zajeté KOLEJE je výjimečná hned z několika důvodů. Je to jediná česká konference napříč obory. Najdete zde zkušené markeťačky, ale také učitele, který učí studenty jinak, spisovatele, HR manažerku, aromaterapeutku, herce, fotografku, ale třeba také ženy, které se věnují rukodělnému tvoření – kaligrafii, akvarelu, vázání knih atd.

To je velká přednost této konference. Různé obory, různé přístupy – ale všichni mentoři patří k odborníkům s prokazatelnými výsledky, u každého najdete několik desítek důkazů toho, že to, co dělají, dělají dobře.

Své si zde tak najdou úplně všichni, konference se věnuje kreativitě v zaměstnání i podnikání, využití kreativity v běžném životě. Navíc můžete relaxovat při tvoření. Propojuje se zde tedy online a offline svět.

Každý z mentorů navíc připravil svůj workshop tak, abyste si odnesli 2–3 praktické kroky nebo konkrétní techniku, kterou můžete okamžitě převést do praxe. Pro usnadnění najdete u každého z mentorů nejen jeho profil, ale také krátkou anotaci, která dané téma přibližuje.

Plánovaná konference je však jen zlomek vaší práce. Čemu se věnujete?

Přes 25 let se věnuji vzdělávání a osobnímu rozvoji jako lektor, mentor a kouč, tedy veškeré tzv. soft skills. Hlavním mým tématem je právě kreativita v podnikání a zaměstnání, setkávám se s týmy i jednotlivci na seminářích, ve kterých si zkouší techniky kreativity přímo na to, co nyní řeší, tedy odchází nejen s tím, že se techniku naučili, ale s několika desítkami variant řešení.

Druhým mým velkým zájmem je pak jak být spokojený ve svém životě, často se setkáte s pojmem time management, ale není to jenom o čase. Je to o tom, jak sladit naše potřeby, jak si plnit své sny a přání. Skoro před rokem jsem sesbírala 45 minirozhovorů žen o tom, jak to udělaly, aby pro ně byl čas dobrým přítelem. Můžete si je přečíst ve sborníku neMÁM ČAS.

A jak bylo vidět i na konferenci, myslím si, že tužka a papír mají stále místo na tomto světě, takže stojím i za jedinečnou akcí pro milovníky papíru Meet Papír.

Medailonek

Jitka Štádlerová je lektorka, mentorka a vydavatelka, která pomáhá svým klientům rozvíjet kreativitu a ovládnout time management. Osobnímu rozvoji se profesně věnuje již 25 let. Stojí za akcí Meet Papír a projektem MIMO KOLEJE. Ve volném čase ráda cestuje, zkouší nové věci, vytváří mozaiky a čte.

Na dosud málo zmapovanou problematiku kutilství v ČR si posvítili vědci ze Sociologického ústavu AV ČR. „Kutilství se proměňuje. Jinak vypadá na vesnici a jinak třeba na Vinohradech v Praze. Liší se také podle věku a pohlaví, ale zajímavé je, že ho většina lidí stále vnímá jako takovou přemkovsko podlahovskou činnost, a to přes všechny proměny, kterými prošlo,“ uvedl Petr Gibas z AV ČR.

Kutilství se v Česku zviditelnilo zejména v posledních letech s rozvojem sociálních médií. Lidé na sítích vystavují své výrobky, sdílejí postupy a návody a shánějí rady a tipy pro svou domácí tvorbu. V současnosti se podle průzkumu kutilové začínají kromě domácnosti zajímat také o design a návrhářství, hračky či papírnické potřeby. V řadách spotřebitelů navíc stoupá zájem o ručně a s láskou vyrobené produkty. K nákupu i tvorbě kutilských výrobků vede lidi podle vědců především nespokojenost s nabídkou na trhu, od nízké kvality zboží přes vysokou cenu až po ekologickou stopu.

Motivace k ruční výrobě také výrazně vzrostla s příchodem pandemie covidu. Podomácku vyrobené roušky, štíty a respirátory ozdobily hned s příchodem viru do Česka mnohé tváře. Nedostatek materiálu spojil celé skupiny lidí, které za pomoci svých dosavadních schopností, zkušeností a dovedností ihned kreativně zasáhly.

Tábor je podle organizátorů určen pro všechny mladé designéry, kteří rádi tvoří a milují přírodu. Na táboře si vyzkouší, jak inovovat starý šatník, vytvořit oblečení z přírodnin nebo jak využívat odpadový materiál. Pod vedením zkušené lektorky Elišky Failové se seznámí se základními principy designového myšlení a naučí se některé techniky, například batiku nebo tvorbu banneroviny. Dokonce si mohou navrhnout vlastní módní kolekci.

Kromě tvořivých aktivit čekají děti také výlety do krušnohorské přírody. Právě úctě k přírodě a respektu k jejím zdrojům chtějí pořadatelé děti inspirovat. Bližší informace se zájemci dozví na webu nadace stjoachim.eu.

Cílem soutěže pořádané agenturou CzechInvest je podpora kreativního a kulturního průmyslu i hledání investorů pro expanzi start-upů do zahraničí. V českém národním finále se odborné porotě představilo celkem deset začínajících firem z široké škály kreativních odvětví, jako je design, elektronika, software, móda či počítačové hry. Vítězný projekt se jako reprezentant České republiky zúčastní mezinárodního finále v Kodani.

Cena Miláčka publika: Jedlý Kelímek

Cenu publika získala firma Jedlý Kelímek se svým konceptem Vypij a sněz. Start-up vyrábí poživatelné nápojové kelímky s vlastní recepturou a technologií výroby. Produkt by se měl stát alternativou ke klasickým plastovým či papírovým kelímkům, které zvyšují množství zbytečného odpadu. Jedlé kelímky existují v několika velikostech a díky bezlepkové či veganské variantě jsou vhodné i pro alergiky. Zakladatelé do budoucna plánují také výrobu vánočních kelímků s příchutí skořice či perníku a slané varianty pro milovníky piva.

3. místo: Leitners Watch

Leitners Watch jsou hybridní chytré hodinky, které spojují klasický mechanický strojek s moderními chytrými funkcemi a elegantním designem. Displej umístěný pod ciferníkem zobrazuje upozornění na hovory, SMS zprávy a oznámení ze sociálních sítí. Současně zaznamenává sportovní aktivity uživatele, měří srdeční tep a obsahuje GPS navigaci. Hodinky jsou vyrobené ze stoprocentně recyklovatelné nerezové oceli.

2. místo: Kave Footwear

Kave Footwear vyrábí veganské tenisky s minimální ekologickou stopou. Hlavním pilířem firmy je recyklace. Základem materiálu je proto drť z onošené obuvi obohacená o vysušenou kávovou sedlinu. Jeden pár obsahuje zhruba jednu dávku espressa. Díky unikátní technologii je každá bota originál – tenisky proto rychle upoutaly pozornost sběratelů. Výtěžek z každého páru navíc putuje na dobročinné účely.

1. místo: Readmio

Start-up Readmio pomáhá dětem učit se a rozvíjet kreativitu i lásku ke čtení. Mobilní aplikace Readmio vznikla jako nevšední knihovna, která je rodičům vždy po ruce. Obsahuje množství interaktivních pohádek a příběhů v češtině, slovenštině a angličtině. Aplikace umožňuje nahrávání četby pro pozdější přehrání a pomocí technologie rozeznání hlasu obohacuje jednotlivé příběhy o hudbu a zvuky dokreslující atmosféru vyprávění.

Nepořádek by měl podle řady vědců souviset s kreativitou. Už v roce 2013 provedla psycholožka Kathleen Vohsová z Minnesotské univerzity experiment, kdy dvě skupiny osob rozdělila tak, že jedna z nich byla umístěna v dokonale uklizené místnosti, druhá v místnosti s nepořádkem. Následné testy prokázaly, že ti, kteří trávili čas v neuklizené místnosti, vykazovali více kreativity.

Jako další omluva věčným bordelářům může sloužit argument, že nepořádní lidé jsou více pružní, pokud jde o nakládání s časem. Dotyční jsou schopni změnit své plány na poslední chvíli, aby využili nějaké příležitosti. Také se umění smát sami sobě a jsou hravější v každodenním životě. Útěchou může být mimo jiné také vědomí toho, že i některé významné osobnosti jako Steve Jobs, Thomas Edison či Albert Einstein byly známy sklonem k nepořádku.

Zdroj: Aktuálně.cz

Birnbaum se v rámci své práce setkává s dětmi v kuchyni často. Vidí tak na vlastní oči, jaké výhody jim práce tam přináší. Popsala to ve svém článku pro magazín Time. Předně si mohou malí kuchaři v praxi otestovat řadu znalostí nabytých ve škole, ať už jde o odměření ¾ lžičky určité ingredience, nebo nesnadné mísení oleje s vodou. S asistencí v kuchyni u dětí také často narůstá zájem o jídlo jako takové, nové suroviny i jejich původ. Praktické dovednosti jako krájení, strouhání nebo šlehání snad ani netřeba zmiňovat.

Vaření i pečení nepochybně rozvíjí kreativitu a schopnost spolupráce. Birnbaum také uvádí, že dokonce posiluje charakter. Dětské sebevědomí narůstá, když dostanou příležitost se v čím dál větší míře podílet na přípravě vlastní svačiny. Proces vaření s sebou navíc přináší nejen úspěch, ale i neúspěch, a pro děti je velmi přínosné mu čelit. Tak co, vezmete je příště do kuchyně s sebou?

Česká asociace Science center sdružuje kromě těch velkých, jako je Techmania, VIDA!, Svět techniky a iQLANDIA, i některé hvězdárny a planetária nebo třeba olomouckou Pevnost poznání. Ročně do nich zavítá až 1,5 milionu návštěvníků všech věkových kategorií. Počet i úroveň českých Science center roste také díky podpoře evropského programu Výzkum a vývoj pro inovace.

Hlavním cílem center je popularizace vědy a techniky s důrazem na interaktivitu, učení se formou her a osobní zkušenost. Kromě zábavy a neformálního vzdělávání se ale Česká asociace Science center snaží také podnítit diskuzi vedoucí k legislativním změnám ve školství. „Budoucnost školství vidíme zejména v personalizaci vzdělávací cesty každého žáka. Budoucnost bude díky rozvoji komunikačních technologií patřit kreativním lidem schopným řešit problémy. K tomu je potřeba rozvíjet zejména kritické myšlení, schopnost komunikace, spolupráce a kreativity,“ říká šéfka asociace Kateřina Chábová.

Zdroj: statistikaamy.cz

Třebaže působí na Kalifornské státní univerzitě jako vysokoškolská poradkyně, umělecký duch se v ní nezapře. Každý podzim teď pro ni představuje ráj kreativního vyžití. Dopředu plánuje, do jakého tvaru shrabe listí, a nakonec výsledné obrazce vyfotí. A umístí na internet. „Je mi její počínání sympatické. Je fajn podívat se na běžné věci kolem sebe jiným okem a dodat jim zajímavější nádech,“ okomentovala záležitost studentka pedagogiky Simona Nová.

Hedricková neplánovala použít hrabání listí jako druh umění, ale podařilo se jí tím kreativně vyjádřit sama sebe. Inspirací ji byl britský sochař Andy Goldsworthy, který tvořil svá díla přímo v přírodě z nalezených materiálů.

Zdroj: www.reflex.cz

Cílem studie bylo porozumět tomu, jaké jsou výhody a nevýhody dobrovolného pobývání o samotě. „Když lidé přemýšlejí o tom, jaké jsou nevýhody spojené s trávením času mimo společnost druhých, často zaujímají vývojovou perspektivu. Během dětství a dospívání se uvádí, že dětem prospívá, když mají časté sociální kontakty s druhými kvůli rozvinutí komunikačních schopností. Je možné, že někteří lidé stranící se společnosti tak činí z důvodu strachu a úzkosti, ale někteří raději tráví čas o samotě, aniž by to na ně mělo negativní účinek. Naopak. Výsledkem bývá často kreativita,“ uvedla vedoucí studie Julie Bowker z univerzity v Buffalu.

Lidé, kteří tráví čas o samotě, si mnohdy užívají samotu. Mohou přemýšlet a rozvíjet nové myšlenky – stejně jako umělci ve svých studiích nebo akademici v pracovnách. Někdy tedy stranění se lidí může být spojováno s pozitivní věcí – kreativitou a jejím přínosem pro jedince i společnost.

Zdroj: goodnewsnetwork.org

1. Za prvé přemýšlejte o tom, jak bylo oblečení vyrobeno a ušito. K tomu slouží například na Instagramu hashtag #whomademyclothes. Tím zjistíte více informací o lidech, které šijí a vytvářejí oblečení vaší oblíbené značky.
2. Nakupujte chytřeji. Nekupujte příliš levně – většinou se to nevyplatí. Oblečení se hned obnosí. Zaměřte se na dlouho nositelné oblečení z kvalitních materiálů, které se jen tak nesepere a nepoškodí.
3. Zajděte do „sekáčů“ nebo do vintage obchodů. Často zde najdete dobré značky i velmi kvalitní oblečení, které vás bude stát jen pár korun.
4. Zkuste směňovat své oblečení, které nenosíte a nepoužíváte, s někým, koho máte rádi. Nebo ho darujte na charitu. Prospějete tím ostatním.
5. Případně si najděte na internetu DIY tipy a zkuste své oblečení sami přešít. Popusťte uzdu své kreativitě a vytvořte kousky, ze kterých budete mít dobrý pocit.

Zdroj: positive.news

Organizace UNESCO vyzdvihla širokou a mimořádně rozmanitou škálu aktivit, které brněnská hudební scéna nabízí. Za jedinečné považuje také propojení Brna s okolním regionem, který má sám o sobě mimořádně bohatou hudební tradici vyrůstající z folkloru. „Brno dostává jedinečnou příležitost uvést se na hudební mapě světa a navázat kvalitní a inspirativní mezinárodní spolupráci s ostatními kreativními městy,“ míní David Dittrich, hlavní koordinátor kandidatury města Brna do Sítě kreativní měst UNESCO.

Síť kreativních měst UNESCO byla založena v roce 2004 a zaměřuje se na sedm oblastí: řemesla a tradiční lidovou kulturu, design, film, gastronomii, mediální umění, hudbu a literaturu. Již v minulosti se mezi kreativní města zařadila Praha, která byla v roce 2014 oceněna v oblasti literatury.

,,Náš výzkum potvrdil, že děti přirozeně používají gesta, když přemýšlejí o tom, jak nově použít předměty každodenní potřeby. Čím víc u toho gestikují, s tím větším množstvím nápadů nakonec přicházejí,“ uvedla přední vědkyně Elizabeth Kirk z univerzity v Yorku.

,,Gestikulování pomáhá objevovat možnosti předmětu – například to, jak může být předmět uchopen, jeho velikost, jeho tvar – a právě to může zvýšit počet kreativních nápadů, jak tento předmět použít,“ vysvětluje Kirková.

Stejné výsledky se ukázaly jak u dětí, které přirozeně gestikulovaly, tak i u dětí, které byly ke gestikulování pobízeny. Výsledky můžou být použity pro zlepšení výuky ve škole u mladších dětí, kterým by při učení mohla pomáhat větší možnost použití rukou.

Zdroj: psychologicalscience.org

Podle výzkumu se úroveň kreativity u chodících lidí zvyšuje průměrně o 60 procent oproti těm, kteří u přemýšlení sedí. Nezáleželo pak už na tom, zda se procházka odehrávala uvnitř či mimo pracovní areál. Chození tudíž, nikoliv prostředí, bylo faktorem, který napomáhal kreativitě.

Při vymýšlení nápadů je tak chození osvědčenou metodou. Na odpovídání na otázky už je lepší se posadit. Bylo zjištěno, že pokud lidé sedí, odpovídají přesněji a správněji na otázky, jejichž odpovědi znají. Chození tak napomáhá divergentnímu myšlení, sezení naopak konvergentnímu.

Zdroj: goodnewsnetwork.org

Malování, pečení, kreativní psaní, domácí výroba džemu, skládání písniček, pletení, hudební vystupování nebo kreslení. Všechny tyto aktivity jsou podle nové studie novozélandské univerzity v Otagu prospěšné pro lidské duševní zdraví. Výsledky ukázaly, že zmíněné činnosti dělají lidi šťastnější, klidnější a také jim dodávají energii. Ať je seznam kompletní, doplníme ještě skicování, grafický design, háčkování a vytváření nových receptů.

Zajímavé je, že pozitivní pocity z činnosti se zpravidla projevují především následující den, zároveň ale automaticky nevedou k další kreativní aktivitě. Výzkumu se zúčastnilo 658 studentů.

Zdroj: independent.co.uk