Padesát osm dospělých bylo po dobu tří měsíců náhodně rozděleno buď do skupiny s neomezeným nízkotučným veganským menu, nebo do skupiny s kontrolovanými porcemi. Účastníci zaznamenávali každé jídlo do nutriční aplikace, přičemž si ponechali nezměněný cvičební režim a režim užívání léků. Z průměrného veganského talíře denně ubylo 150 gramů živočišných bílkovin, které byly nahrazeny většinou ovocem, zeleninou, luštěninami a obilovinami. Výzkumníci sledovali tělesnou hmotnost, dávky inzulinu podávané po jídle a poměr sacharidů k ​​inzulinu.

Výsledky byly zajímavé. Veganská skupina zhubla v průměru 5,4 kg, zatímco skupině s kontrolovanými porcemi se váha sotva zlepšila. Statistické modelování ukázalo, že každých 150 g porce nezpracovaných živočišných potravin předpovídalo úbytek na váze o 0,9 kg. K tomuto úbytku hmotnosti došlo bez počítání kalorií nebo omezení sacharidů, což podtrhuje výhodu nízkotučných rostlinných jídel. „Volba vegetariánského burgeru místo cheeseburgeru a další rostlinné stravovací náhražky mohou pomoci lidem s diabetem 1. typu, kteří chtějí zhubnout a zlepšit reakci svého těla na inzulín,“ poznamenala doktorka Hana Kahleová, ředitelka klinického výzkumu ve Výboru lékařů pro zodpovědnou medicínu.

TRE funguje na principu, kdy čas, který strávíme jezením, je omezen na určitý počet hodin každý den. Tato časová okénka se mohou lišit v závislosti na tom, co si uživatel zvolí a co mu vyhovuje.

Proč zkusit TRE?

Mnoho lidí se k TRE uchýlí z prostého důvodu, kterým je potřeba mít přehled nad svým stravováním. Dost často se totiž stává, že máme tendenci během dne neustále něco konzumovat, a tím nemyslím klasicky snídaně, oběd, večeře a svačiny. Řeč je o častém uždibování, mlsání a jiných formách doplňování živin navíc. Tělo tak neustále musí zpracovávat to, co sníme, a nemá čas na nic jiného. A zvláště ve večerních hodinách je to pro tělo velice zatěžující.

Ilustrační foto: Pixabay

Jak na to?

Celý proces je poměrně jednoduchou záležitostí. Stačí si zvolit určitý počet hodin, během kterých každý den zvládneme sníst všechny své pokrmy, a po zbytek se budeme postit. Pro začátek je vhodné to nepřepálit, tedy zvolit spíše delší časový úsek, a postupně ubírat. Ideálním začátkem je tedy 12hodinové okno. Pokud se snažíme o redukci hmotnosti, ideální je 10 a méně hodin, ale vše záleží na vašich potřebách. Zatím sice nemáme k dispozici data, která by mohla pomoci odhalit, jaká doba konzumace je ta nejlepší, nicméně pokud začnete s delším oknem a postupně budete snižovat, nic tím nezkazíte.

Nicméně nemá smysl klesat pod 8hodinové okno, to je k redukci hmotnosti více než dostačující. 8 a méně hodin stravovacího okna užívají spíše vrcholoví sportovci, kteří časově omezené stravování využijí především ke zvýšení výkonnosti svého těla. Pro běžného smrtelníka je takové ohraničení zbytečně striktní. Není potřeba, abychom si použitím TRE narušovali náš oblíbený program čítající například sklenku s přáteli nebo večeře s rodinou. Vše je o správném balancu.

Benefity TRE

Kromě přehledu o tom, co jíme, a omezení nočního mlsání přináší časově omezené stravování i některé zdravotní benefity, a nemluvím teď o úbytku váhy, i když přirozeně i to je jeho součástí. Některé studie naznačují, že zdravotní přínosy TRE zahrnují snížení obezity, cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění. Benefitem může být také lepší spánek a duševní zdraví.

Na závěr je však důležité zmínit, že veškeré změny týkající se našeho těla bychom měli předem konzultovat s lékařem a ujistit se tak, že daný způsob životního stylu je pro nás vhodný. Takže před vyzkoušením prvních TRE stravovacích oken důrazně doporučuji to nejprve probrat s vaším lékařem.

Tým vědců zaštítěný univerzitou v Bristolu odhalil, že jedním ze způsobů propagace udržitelné stravy je označovat potravinářské výrobky informacemi o udržitelnosti, takzvaným ekoznačením. Uživatelům jsou poskytovány podrobnosti o využívání vody, půdy a o emisích skleníkových plynů pomocí systému semaforů. Další účinnou strategií se ukázalo být takzvané sociální pošťuchování. Funguje na bázi sdělování spotřebitelům, který konkrétní produkt je nejoblíbenější volbou.

Které jídlo byste upřednostnili?

Odborníci výzkum prováděli ve Velké Británii. Respondenty rozdělili do tří skupin. Všichni účastníci měli k dispozici jídelní lístek obsahující tři různé možnosti jídla (hovězí burrito, kuřecí burrito a vegetariánské burrito), přičemž byli požádáni, aby si vybrali jeden pokrm, který by snědli.

První skupině byla ukázána jídla se semaforem (hovězí burrito mělo červenou barvu vyjadřující, že jde o neekologické jídlo, kuřecí burrito bylo oranžové, tudíž neutrální, vegetariánská varianta jídla disponovala zelenou značkou, což znamená, že pokrm splňuje podmínky udržitelnosti).

Skupina dvě si vybírala jídlo podle značení oblíbenosti. To znamená, že vegetariánské burrito bylo označené jako nejpopulárnější pomocí nálepky zlaté hvězdy. Jednalo se tedy o formu sociálního pošťuchování. Třetí skupině pak nebyla ukázána ani ekoznačka, ani nedošlo k sociálnímu pošťouchnutí. Lidé si zkrátka vybrali, co chtějí jíst.

Výzkumníci zjistili, že jak ekoznačka, tak sociální pošťuchování jsou vysoce účinnými způsoby ovlivňování výběru nejudržitelnější možnosti stravování. Ekoznačka se přitom ukázala být nejefektivnější. Tato zjištění naznačují, že bychom se měli zaměřovat na tyto dva způsoby propagace, abychom snížili spotřebu masa a zmírnili globální oteplování.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a Behavioral Public Policy

Výzkumný tým z laboratoře Durhamské univerzity použil 4D ultrazvukové skenování ke studiu obličejových reakcí plodů. Ukázalo se přitom, že reagují na chuť jídla, které konzumují jejich matky. Vědci zvolili pro porovnávání mrkev a kapustu. Děti se častěji smály, když byly vystaveny příchuti mrkve.

„Řada studií naznačila, že děti mohou cítit chuť a čich v děloze. Tyto závěry však byly založeny na výsledcích po porodu, zatímco naše studie je první, která zaznamenala tyto reakce před narozením,“ poukázala vedoucí výzkumu Beyza Ustun. V důsledku toho se odborníci domnívají, že opakované vystavení různým příchutím před narozením by mohlo ovlivnit preference potravin dětí po porodu. Pokud by se tvrzení potvrdilo, mohlo by možné vést své potomky ke zdravému stravování ještě před tím, než přijdou na svět.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a Psychological Science

Jaký je protilék? Začíná se rozšiřovat pojem takzvaného všímavého stravování (anglicky mindful eating), které, jak název napovídá, je charakteristické plně vědomým stravováním. Zkrátka dáváme veškerou svou pozornost jídlu, které konzumujeme, připravujeme, podáváme nebo vaříme. Tato praxe může pomoci zdržet se konzumace určitých druhů nezdravých potravin a zároveň vede k pochopení vlivu jídla, které jíme, na svět kolem nás. Všímavé stravování má ve své podstatě vést k celoživotní zdravé stravě.

My pro Vás máme 8 kroků, které mohou napomoci dostat trochu více všímavého stravování do každodenního života.

• Zaměřte se na svůj nákupní list

Zkusme zvážit, zda náš nákupní list obsahuje pouze potřebné produkty, které chceme nakoupit. Během nákupu se držme seznamu, úspěšně se tak vyhneme impulsivnímu nakupování potravin.

• Porozumění pocitu hladu

Ke stolu usedejme s chutí k jídlu, vlčí hlad není správná cesta. S tímto přístupem si můžeme pokrm více vychutnat a nestane se, že bychom se snažili nasytit co nejrychleji.

• Zaměřte se na porce

Oči by jedly, ale břicho už nemůže, všichni to známe. Dobrým krokem je začít s malými porcemi a postupně si v případě potřeby přidávat, dokud se necítíme dostatečně sytí. Budeme tím více dbát na množství jídla a zároveň se vyhneme plýtvání, jelikož nebudeme muset nesnězené jídlo vyhazovat.

• Oceňte své jídlo

Oceňme jídlo, které máme před sebou. Zkusme se na chvilku zastavit a uvědomme si všechno a všechny, kteří s námi hodují.

• Vnímejte všemi smysly

Je dobré si při jídle zkusit procvičit všechny smysly. Vnímejme barvu, vůni, chuť, dokonce i zvuky surovin v našem pokrmu, a to nejen při konzumaci, ale i během samotné přípravy.

• Jezte po malých soustech

Je mnohem snazší ochutnat, co vlastně jíme, když nemáme úplně přeplněná ústa. Navíc s menšími sousty můžeme získat mnohem větší zážitek z jídla.

• Pečlivě žvýkejte

Důkladné žvýkání nám může pomoci odhalit chutě, které jsme dříve ani nevnímali. Dopřejme si dostatek času.

• Jezte pomalu

Udělejte si na jídlo dostatek času. Je snazší pokrm rychle sníst a věnovat se zase něčemu jinému, ale může se také stát, že pocit hladu nebo potřeby jíst pak přijde mnohem rychleji. Dostatek času je pro všímavé stravování klíčový.

Zdroj: Optimist Daily

Pestrá, zdravá a vyvážená strava je alfou omegou našeho života. Ne nadarmo se říká, jsme to, co jíme. Zdravá strava plná vitamínů, minerálů a kvalitních živin velmi přispívá našemu celkovému zdraví.

Pokud budeme jíst lépe, můžeme předcházet nejrůznějším chronickým onemocněním, jako je diabetes nebo nemoci srdce. Nezdravá strava stojí za velkými zdravotními problémy napříč západním světem. Na vině je podle odborníků hlavně vysoké množství přijímaného sodíku a naopak malý příjem zeleniny, ovoce či celozrnných pokrmů.

Prodlužuje zdravá strava život?

Podle únorové studie vědců z norské univerzity může zdravé stravování opravdu prodlužovat život. Začne-li se člověk již v mladém věku, okolo 20 let, stravovat zdravě a zařadí do svého jídelníčku dostatek ovoce, zeleniny a rostlinných bílkovin, může se dožít o několik let více.

Zhruba o 13 let by mohla zdravá strava prodloužit život mladým mužům. U žen se podle studie jedná o 10 let navíc. Vědci s pomocí nového modelu dokonce vytvořili kalkulačku pro veřejnost, která spočítá, jaké změny ve stravě mohou přinést kolik let k životu navíc.

Kdy už je pozdě začít jíst zdravě?

Čím lépe se začnete zdravěji stravovat, tím lépe. Neplatí však, že by někdy bylo pozdě na zdravý jídelníček. Také lidé ve středním věku, pokud přejdou na zdravější dietu, tak mohou ke svému životu přidat dalších 6–10 let.

U lidí kolem sedmdesátky už není efekt tak velký, nicméně také těmto lidem změna stravování pomůže se zdravotním stavem. Začít jíst více kvalitních potravin se tak vyplatí v každém věku. Vždy má totiž pozitivní změna jídelníčku vliv na zdraví člověka.

Co můžeme v našem stravování změnit?

K tomu, aby mohlo vaše stravování přispívat dlouhověkosti, budete možná nuceni provést určité změny. Často jsou to naše návyky, které nás brzdí při snaze začít jíst lépe. Tyto návyky je těžké porazit ze dne na den, budete si proto muset vypěstovat postupně návyky nové a zdravější. A to nebude hned.

Do jídelníčku dlouhověkosti patří několik klíčových potravin, kromě několikrát zmiňované zeleniny a ovoce jsou to také luštěniny, celozrnné výrobky nebo ořechy. Naopak méně bychom měli jíst červeného či zpracovaného masa a slazených limonád.

I drobné změny ve stravě však mohou pomoci ke zdravějšímu životnímu stylu. Žádná dieta nikdy nebude optimální a perfektní a je potřeba s tím počítat. Nicméně malé změny k lepšímu může ve svém stravování provést každý. Může jít například o to, že denně sníte pět porcí zeleniny a ovoce. Můžete zeleninu přidávat ke každému jídlu a své oblíbené ovoce si zase dopřát k svačině.

Svému tělu prospějete také tím, že budete jíst častěji ryby, nejlépe dvakrát do týdne. Nabízí se také omezit příjem cukru, kterého západní civilizace přijímá nadměrné množství. Nejde jen o to, jak moc si sladíte kávu, přidaný cukr se nachází také v cereáliích, jogurtech nebo koláčích. Přehánět bychom to však neměli ani se solí.

Zdravá strava však není vše. Nesmíme zapomínat také na dostatek pohybu, který má rovněž významné dopady na naše fyzické, ale i psychické zdraví. Jako motivace k pohybu i zdravému stravování nám může pomoci třeba představa dlouhověkosti.

Autorský článek Anety Šmejcové s využitím informací z everydayhealth.com a nhs.uk

Rozvařené špagety, univerzální hnědá omáčka a nevábná vůně… připomíná vám to obědovou pauzu během školních let? Nesehnutí proto spustilo kampaň za inovaci školního stravování: „Školní strava neodpovídá aktuálním doporučením, chybí více zeleniny, ovoce i luštěnin. Spotřební koš stanovující povinné množství některých potravin v jídlech navíc ještě komplikuje práci jídelnám, které se samy snaží o změnu k lepšímu,” vysvětlila koordinátorka kampaně Pestré jídelny Anna Neumannová.

Cílem kampaně je změna vyhlášky o školním stravování. Postavena je přitom na třech hlavních bodech, a to na nahrazení zastaralého systému spotřebního koše pestrou stravou, zvýšení počtu rostlinných jídel v jídelníčku a vyjití vstříc lidem s dietetickými potřebami. Poslední bod myslí také například na vegetariány.

Kampaň se inspirovala pozitivními příklady ze zahraničních jídelen, zejména v Rakousku a Německu. Výsledkem by mělo být kromě chutnějších pokrmů méně vyhozeného jídla nebo snížení nadváhy dětí. Počítá se také se vzděláváním zaměstnanců školních jídelen, navýšením jejich platu a vznikem databáze nutričně vyvážených receptů.

Zdroj: Nesehnutí

Scuk.cz nabízí na jednom místě produkty 300 lokálních farmářů, které pravidelně dodává svým zákazníkům po celé republice a pravidelně je zaváží na více než 600 výdejních míst. Nově k nim mohou přibýt právě školní jídelny. Stačí, když se škola registruje na webu Scuk.cz jako výdejní místo a začne objednávat zboží. Scuk pak objednávky doručí v pravidelném intervalu přímo na zadanou adresu.

Snazší přístup k čerstvým lokálním surovinám může program usnadnit i samotným rodičům dětí, které do školních zařízení chodí. V pilotním provozu, který proběhl před prázdninami, velmi dobře zafungoval model, kdy škola umožnila nákup regionálních potravin také rodinám. „V Mateřské škole Radostice poblíž Brna si organizování nákupů vzala na starost jedna maminka, která oslovila ostatní rodiče i místní obyvatele, a celý projekt tak získal komunitní rozsah. Takový přístup nám přirozeně dělá velikou radost a je to rozhodně cesta, kterou bychom chtěli společně pokračovat,“ říká Kamil Demuth, zakladatel Scuk.cz.

Školy, které by se chtěly do programu zapojit, jednoduše vyplní své údaje na webových stránkách www.scuk.cz/organizatori. Po krátkém zaškolení jim v cestě za farmářským zbožím už nic nestojí. „Ve Skutečně zdravých školách děti jedí pokrmy z kvalitních surovin, navštěvují farmáře a učí se, že jídlo není pouze balíček v supermarketu, ale že za kvalitním jídlem stojí nejenom spousta lidské práce, ale také obrovské množství zodpovědnosti vůči krajině a prostředí. Spolupráce se Scuk.cz nám proto dává velký smysl. Mezi klíčové body programu Skutečně zdravá škola patří využívání čerstvých sezónních surovin ve školním stravování a věříme, že jednoduché zásobování jídelen kvalitními potravinami českých a moravských farmářů je přesně to, co nám pomůže k jeho naplnění,“ dodává Tom Václavík, ředitel programu Skutečně zdravá škola.

„Dřívější výzkum byl zaměřen na jednotlivé živiny nebo jednotlivé potraviny, přesto existuje málo údajů o stravě zaměřené na rostliny a dlouhodobém riziku kardiovaskulárních chorob,“ říká Yuni Choi z University of Minnesota, hlavní autorka studie cílící na mladé dospělé. Longitudinální výzkum začal už v roce 1985, kdy bylo účastníkům 18 až 30 let a netrpěli žádnými kardiovaskulárními obtížemi. Do roku 2016 se zúčastnili osmi prohlídek a jejich stravovací režim byl precizně zaznamenán, avšak nijak regulován.

Kvalita stravování byla na počátku, v sedmém a dvacátém roce zkoumání hodnocena na základě A Priori Diet Quality Score, které potraviny kvalifikuje do 46 skupin podle vztahu k nemocem oběhového systému na prospěšné (ovoce, zelenina, fazole, ořechy, celozrnné potraviny), nepříznivé (hranolky, tučné červené maso, slané pochutiny, pečivo, sladké nápoje) a neutrální (brambory, cereálie, libové maso). Vysoké skóre pak znamenalo značný podíl prospěšných potravin.

Po 32 letech pozorování se ukázalo, že 20 procent nejlépe se stravujících má o polovinu nižší pravděpodobnost rozvoje kardiovaskulární choroby, i když se vzaly v potaz věk, rasa, rodinná anamnéza, vzdělání, kouření nebo pohyb. Ti, co zlepšili mezi sedmým a dvacátým rokem zkoumání svou stravu směrem k rostlinné, měli o 61 procent menší pravděpodobnost onemocnění než ti, co své návyky zhoršili.

Choi vysvětluje, že nemusí jít o plně vegetariánskou stravu: „Lidé si mohou mezi rostlinnými potravinami vybrat ty, které jsou co nejblíže přírodnímu složení, nikoli vysoce zpracovány. Myslím, že mohou čas od času umírněně zahrnout živočišné produkty, jako je nesmažená drůbež, nesmažené ryby, vejce a nízkotučné mléčné výrobky.“

Výzkum zaměřený na ženy ve středním a vyšším věku vycházel z dat od více než 120 tisíc Američanek, které se do projektu zapojily v letech 1993 až 1998, kdy byly ve věku mezi 50 a 79 lety. Vědci zkoumali, jestli jejich stravovací návyky odpovídají dietě, která je doporučena ke snižování cholesterolu.

Ženy, které jedly nejvíce ořechů, rostlinných bílkovin a jednoduchých tuků a olejů, měly o 11 procent nižší pravděpodobnost rozvinutí kardiovaskulárních chorob, o 14 procent nižší šanci, že budou mít ischemickou chorobu srdeční a o 17 procent menší pravděpodobnost selhání srdce. „Při ještě důraznějším dodržování tohoto dietního vzorce by se dalo očekávat ještě méně kardiovaskulárních příhod, možná stejně jako u léků snižujících hladinu cholesterolu,“ předpokládá jeden z autorů studie, John Sievenpiper z University of Toronto.

Lidé, kteří jedí pálivé papričky aspoň čtyřikrát týdně, mají podle vědců riziko úmrtí na infarkt nižší o 40 procent, u mrtvice je to dokonce až 60 procent. Téměř o čtvrtinu menší nebezpečí pak mají lidé díky pravidelné konzumaci této pikantní zeleniny na úmrtí na jinou chorobu. „Je zajímavé, že ochrana před rizikem úmrtí je nezávislá na typu stravování. I u osob, které se neřídí důsledně středomořskou dietou, má pálivá paprika ochranný efekt,“ uvedl jeden z autorů studie Giovanni de Gaetano.

Na studii odborníci pracovali osm let, zapojilo se do ní celkem 23 tisíc obyvatel italské oblasti Molise. Podle italského deníku Corriere della Sera by však výsledky výzkumu rozhodně neměly sloužit jako alibi pro nevhodné stravování. „Pozor na to, abychom nepropadli přesvědčení, že můžeme jíst nezdravě. Přínos pálivých papriček má být naopak stimulem pro zlepšení stravovacích návyků,“ upozornil primář Centra pro poruchy příjmu potravy při klinice San Raffaele v Miláně Stefano Erzegovesi.

Zdroj: České noviny

Podávat hospitalizovaným pacientům pestřejší, kvalitní a zdravější jídlo je hlavním cílem nového projektu Nemocniční strava, jehož první etapu nedávno spustila Fakultní nemocnice v Olomouci. Pacienti bez nařízených dietních omezeních si nyní mohou vybrat rovnou ze tří variant obědového menu. Jedno jídlo je přitom vždy vegetariánské, další striktně racionální a třetí je inspirované tradiční českou kuchyní, tendence ke zdravějším recepturám však zůstává zachována.

„Pocit ze samotného pobytu v nemocnici včetně kvalitní stravy zcela jistě spolurozhoduje o výsledcích léčby. Našim pacientům chceme poskytovat co nejvyšší kvalitu péče i komfortu a oblast stravování k tomu nepochybně patří,“ říká vedoucí projektu a ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.

Další etapy projektu pak umožní také výběr snídaní a večeří či nabídku nadstandardního menu za příplatek. V plánu je také zřízení jídelny s bufetovou nabídkou, která zároveň podpoří aktivní rekonvalescenci mobilních pacientů.

Zdroj: globopol.cz

„Chceme motivovat kuchařky našich škol, aby vařily nejen zdravě, ale také chutně a moderně. Proto jsme připravili sérii workshopů, ve kterých – po vzoru konceptu z televizní show – šéfkuchař navštíví školní jídelny, kde pomůže s vařením,“ vysvětluje náměstkyně primátora Andrea Hoffmannová. Šéfkuchař ve školách poradí s organizací, přípravou i servírováním. S přípravou pomůžou také studenti místních středních škol.

Záměrem projektu je představit nový způsob stravování, který bude pro děti atraktivní a pro personál zábavnější. Měl by také zlepšit stravovací návyky žáků. „Věřím, že touto cestou ušetříme i část jídla, která zatím končí ve zbytcích,“ doplňuje Hoffmannová s vírou, že projekt navíc pomůže snížit plýtvání v provozech.

Šéfkuchař David Valíček v projektu dodržuje běžně platné normy ve školních jídelnách. Musí tak respektovat nutriční doporučení i se vejít do nastavené ceny jídla, kdy porce nesmí překročit 34 korun. Jídla také musejí být realizovatelná v podmínkách školní jídelny. Během školního roku vystřídá dvanáct základních škol, do budoucna by Ostrava projekt ráda vyzkoušela ve všech školách ve městě.

„Rozhodujícím hlediskem při nákupu potravin by měla být především jejich kvalita. Ekonomické aspekty však nutí zařízení školního stravování k pragmatičtějšímu přístupu podle vzájemného poměru cena/kvalita,“ uvedli inspektoři ve výroční zprávě. Zároveň dodávají, že nákup potravin výhradně podle ceny je v současné době již jen okrajovou záležitostí.

Přestože se kvalitní potraviny stávají prioritou, v pestrosti nabídky české jídelny ještě stále pokulhávají. Čtyři z pěti školských stravovacích zařízení aktuálně nabízejí pouze jedno hlavní jídlo denně. To je dáno především nutností zabezpečit dětským strávníkům vyváženou stravu danou spotřebním košem, jehož požadavky musí jídelny splňovat. Při nabídce více jídel je obtížnější uhlídat, aby se každému dostávalo vhodné množství potřebných potravin. I přes to inspektoři uvádějí, že počet jídelen s pestřejší nabídkou postupně roste.

Zdroj: Novinky.cz

Jak by měl podle soutěže vypadat správný školní oběd? V první řadě musí být jídlo u dětských strávníků oblíbené. Letos hlavní zásada zní – moderně, zdravě a chutně. Tématem ročníku totiž bylo Zdraví na talíři, které všem chutná.

U poroty uspělo menu ze školní jídelny na Základní a mateřské škole Petrohrad v Černčicích. Skládalo se ze zeleninové polévky s bramborem, hovězích závitků se zeleninou a tvarohového dortíku bez mouky s lesním ovocem. Záměrem soutěže je ukázat, že školní stravování je důležitým prostředkem v boji proti dětské obezitě.

Vědci varují, že americká strava má k dokonalosti stále ještě daleko. Na stupnici od 0 do 110, kdy 0 symbolizuje špatnou stravu a 110 perfektní, patří Američanům číslo 48,2. Na druhou stranu je to téměř deset bodů lepší než v roce 1998. To s sebou přineslo i další pozitiva.

V letech 1999-2012 se ve Spojených státech objevilo o 12,6 % méně diabetu druhého typu. Výskyt kardiovaskulárních onemocnění poklesl o víc než 8 %. Snížil se i počet případů rakoviny.
Američané zmenšili příjem transmastných kyselin nebo nápojů a džusů slazených cukrem. Naopak jedí více ovoce, ořechů a luštěnin. To všechno pomohlo zabránit ve Spojených státech 1,1 milionu předčasných úmrtí v uvedeném období.

Autory studie jsou vědci z The Chan School of Public Health sídlící v Bostonu. Výzkum byl prováděn na vzorku téměř 34 tisíc dospělých Američanů.

Přestože mají před sebou Spojené státy na cestě ke zdravému stravování ještě dlouhou cestu, výsledky práce jsou povzbudivé. „Nejdůležitější výstup je, že i malá změna v kvalitě stravy může vést ke značnému snížení zdravotních rizik,“ řekl CBS vedoucí autor studie Dong Wang.

Zdroj: cbsnews.com

Myšlenka dobrovolnického programu nazvaného The African Heritage and Health Program (v překladu Program afrického dědictví a zdraví) se zrodila v roce 2011. Hlavním principem projektu je dnes naučit návštěvníky kurzu nejen zdravě jíst a vařit, ale také zhubnout či pomoci jim pochopit, jak jídlo souvisí s africkým dědictvím. O dva roky později se přihlásili první studenti a jen za rok 2013 navštívilo kurz přes pět set lidí, přičemž šedesát tři procent z nich během programu zhublo.

„Lidem to dává přesně ty dovednosti, které potřebují. Naučí se techniku, kterou můžou aplikovat na různé jídlo v potravinové pyramidě. Naším záměrem je zkusit lidi přesvědčit, aby to, co se tu naučí, poté zavedli do praxe ve svých domovech,“ řekla pro Huffington Post manažerka programu Sarah McMackin.

Projekt má několik lektorů, kteří zastupují různé odborníky od nutričních poradců, šéfkuchařů až po dietology. Všichni se snaží svým studentům předat způsob, jak vybírat potraviny, aby prospívaly tělu. V současné době trvají kurzy šest týdnů a lidé se učí například jak zahrnout do jídelníčku celozrnné potraviny a zeleninu či kde všude se dá využít mango či papája. Dostávají i užitečné tipy na to, jak vyzrát díky zdravé stravě nad obezitou a kardiovaskulárními nemocemi, které trápí velkou část Spojených států amerických.

Zdroj: Huffington Post