Jak mohou zelené a modré plochy ovlivňovat zdraví srdce? Podle vědců může větší množství těchto ploch poskytovat lepší příležitosti pro fyzické aktivity, sociální interakce, úlevu od stresu a regeneraci. To vše se odráží na kvalitě metabolického a kardiovaskulárního zdraví. Navíc se odborníkům podařilo prokázat, že vystavení zeleným a modrým plochám posiluje imunitní systém lidí, snižuje chronický zánět a zpomaluje proces biologického stárnutí. To všechno má vliv na celkové a kardiovaskulární zdraví u lidí.

Výzkumníci proto apelují na zlepšení městského plánování, aktivní zapojení veřejnosti a změnu politik. Naším cílem by mělo být vytvořit zdravější životní prostory. Díky nim dojde nejen ke zlepšení našeho fyzického zdraví, ale i duševní pohody a celkové kvality života.

Po celém parku jsou rozmístěna zařízení známá jako Smellitzers, která na kolemjdoucí vystřelují pachy. Například Smellitzer u Cukrářského paláce a Cukrářské kuchyně vypouští na hlavní ulici vůni sladkých dobrot. „Smellitzer byl pojmenován po slavné houfnici, která odpalovala granáty z první světové války,“ popsal Gavin Doyle, Disneyho nadšenec. „Místo toho, aby vystřelovala smrtící granáty, ale v Disneylandu vypouští nádherné vůně,“ dodal.

David Ludden, profesor psychologie na Georgia Gwinnett College, uvedl, že část úspěchu společnosti Disney spočívá ve schopnosti využívat vůně k ovlivňování našeho chování na nevědomé úrovni. „Čich je chemický smysl a je evolučně nejstarší, takže se přímo spojuje s emocionálními částmi mozku více než ostatní smysly,“ vysvětlil psycholog. A to je jedním z důvodů, proč se dospělí i děti nemohou tohoto zábavního parku nabažit.

Členové týmu Money.co.uk v rámci parků analyzovali konkrétní ukazatele, jako je množství zeleně a jezer, rostlinné a živočišné druhy, úroveň znečištění ovzduší, počet návštěvníků a dostupnost zajímavých aktivit, jako jsou túry, výlety lodí, wellness centra a lázně.

Výsledkem je seznam šesti nejlepších evropských národních parků, kam se nadšenci pro přírodu mohou vydat.

1. Obklopte se zelení v Národním parku České Švýcarsko, Česká republika

Můžeme být právem náležitě pyšní na naši krásnou přírodu. Hned na šestém místě totiž máme park z naší domoviny. Národní park České Švýcarsko, který byl založen před 22 lety, byl vybudován za účelem zachování flóry a fauny regionu, ve kterém se nachází, což se alespoň částečně povedlo. Přelomový pro pro místní přírodu byl návrat lososa do řeky Kamenice. Ta je jednou z 16 řek a jezer roztroušených mezi kaňony parku, které jsou oblíbené mezi turisty. Ti sem jezdí odpočívat a odreagovat se.

2. Ponořte se do chladných vod Plitvických jezer, Chorvatsko

Plitvická jezera jsou jedním z nejoblíbenějších chorvatských přírodních míst k návštěvě po celý rok, zejména v létě, kdy místní vody ožívají. Jejich barvy se pohybují od hlubokých odstínů safírů po jasný tyrkys, v závislosti na denní době a obsahu minerálů v jezerech.

Plitvická jezera jsou ideální pro pohodové procházky po dřevěných promenádách, a stejně tak jsou vhodné i pro horolezce, kteří si chtějí užít nejčistšího vzduchu na Balkáně.

3. Dopřejte si endorfiny v Lake District, Spojené království

Největší národní park v Anglii často působí jako vesmír sám o sobě. Tato gigantická zelená skvrna se může pyšnit drsnými horami i hladkými vodními tůněmi. Oblast Lake District nabízí plno aktivit, které uspokojí ty, kteří hledají klidné prostředí a zároveň aktivní náplň pro svůj den. Může to být projížďka na kole přes některé z jeho lépe zvládnutelných kopců nebo i výlet za pozorováním hvězd.

4. Užijte si nádhernou přírodu národního parku Cinque Terre, Itálie

Cinque Terre – v doslovném překladu: „pět měst“ – je jedním z parků, který aktivně směřuje k odpovědnému a udržitelnému cestovnímu ruchu. Tento italský zázrak je rozlohou jedním z nejmenších na tomto seznamu, ale snadno konkuruje ostatním velikánům, pokud jde o biologickou rozmanitost, množství aktivit a kulturní místa.

Návštěvníci jsou aktivně podporováni v tom, aby svým pobytem přispěli k ekologičtějšímu počínání v rámci cestování. Může to být například prostřednictvím pobytu na jedné z mnoha ekologických farem nebo aktivním zapojením se do udržování místní krajiny, například přesazováním některých bylin, které rostou mezi zátokami a venkovem, jako je rozmarýn a tymián.

5. Navštivte jedinečnou krajinu národního parku Göreme, Turecko

Údolí tureckého národního parku Göreme, které samotné UNESCO označilo za úžasné prostředí, zejména pro své charakteristické tvary erodovaného terénu pocházející z doby bronzové, je cílem mnoha turistických nadšenců.

Výhledy, které se zde nabízejí, jsou pro návštěvníky nezapomenutelným zážitkem. Pozemky tohoto dědictví navíc každé ráno pořádají při východu slunce výlety horkovzdušným balónem, aby poskytli návštěvníkům možnost zažít kouzlo této krásné scenérie z ptačí perspektivy.

6. Dýchejte nejčistší alpský vzduch v Evropě ve Švýcarském národním parku

Nejstarší národní park v Alpách byl korunován nejlepším národním parkem Evropy. Jedná se totiž o jednu z nejlépe chráněných oblastí v Alpách s pouhými 150 000 návštěvníky ročně, který má jedno z nejnižších celkových skóre znečištění ovzduší.

Švýcarský národní park je také špičkou co se týče nabízených aktivit: k dispozici je návštěvníkům celkem 83 lázní a wellness center, 75 výletů lodí, okružních plaveb a řada dalších příležitostí, jak se trochu více spojit s přírodou. Je však třeba si dávat pozor, abyste se park nerozhodli navštívit v zimních měsících, protože v tomto období zůstává z důvodu ochrany uzavřen.

Co se fauny týče, na jedné ze 14 pěších tras můžete spatřit například horské zajíce, kozorožce, jeleny a orly skalní.

Zdroj: Euro News

Park se bude rozkládat na ploše 50 hektarů, jeho hlavní součástí jsou dva kanály s divokou vodou. Návrh kanálů řešili odborníci z Fakulty stavební ČVUT v Praze na zmenšeném modelu obou kanálů, které vznikly ve Vodohospodářském experimentálním centru Fakulty stavební ČVUT. Kratší kanál o délce 380 metrů splňuje olympijský standard, zatímco druhý je rekreační – měří přes 500 metrů. „Unikátnost projektu spočívá v možnostech kombinovat závodní kanál olympijského standardu, jenž může hostit národní a mezinárodní akce, s rekreačním kanálem, který umožní místním mladým lidem rozvíjet dovednosti od začátečníků až po experty,“ informoval o tom Vojtěch Bareš z Katedry hydrauliky a hydrologie Fakulty stavební ČVUT v Praze, který má projekt na starosti.

Kromě sportů na divoké i klidné vodě, jako jsou rafting a kanoistika, nabídne park návštěvníkům například zip-line, lezení na umělých stěnách či různé lanové dráhy, vše přitom v určitém kontaktu s vodou. Zároveň nebudou chybět bikové singltreky, prostory pro rekreaci, grilování i odpovídající zázemí. Vyžití by tak měli v areálu najít jak lidé vyhledávající sportovní aktivity, včetně těch náročných, tak ti, kteří si chtějí jen odpočinout. 

Zdroj: ČVUT, Fakulta stavební ČVUT

Mezi nejnavštěvovanější lokality v Krkonoších patří vrchol Sněžky, okolí Labské boudy a Pramen Labe, Památník obětem hor či Úpské rašeliniště. Návštěvnost tohoto národního parku přitom roste zejména v posledních deseti letech. Správa Krkonošského národního parku k jejímu monitoringu především v hřebenových oblastech používá automatické sčítače. Sledování pohybu pěších turistů vykonává pomocí pyroelektrických senzorů, tedy technologie založené na záznamu skokové změny teploty, kterou vyvolá průchod návštěvníka. 

Krkonošský národní park se i s ochranným pásmem rozkládá na 55 tisících hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Společně s polským národním parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.

Zdroj: České noviny, Správa Krkonošského národního parku

Vrakoviště, na kterém se dříve nacházela rezavějící auta a tisíce sudů, ze kterých vytékaly různé chemikálie, se nyní stalo součástí národního parku. Předcházela tomu však rozsáhlá revitalizace někdejší skládky na pozemku o rozloze 18 hektarů. Díky obnově se oblast postupně přeměnila z toxické zóny na mokřad hemžící se ptáky a rostlinami. Jedná se o nejrozsáhlejší a nejdražší ze stovek probíhajících rekultivačních a rehabilitačních projektů, na které dohlíží National Park Service.

Práce odborníků mění toxické zóny po těžbě uhlí, ropných vrtech nebo skladování nebezpečného odpadu v bezpečné a příjemné venkovní oázy. Málokdo z široké veřejnosti si přitom uvědomuje, že mnoho chráněných oblastí nebylo při založení nedotčenou divočinou. Na jižním okraji Grand Canyonu se například kdysi nacházel uranový důl, území dnešního národního parku Joshua Tree zase znečišťovala těžba mědi a arsenu.

Autorský článek Gabriely Brázdové z National Geographic

Udržitelnosti vstříc i za cenu lidské moči

Australští vědci přišli s poměrně unikátním nápadem. Vytvořili nový projekt, jehož prostřednictvím zkoumají, jestli by mohla lidská moč sloužit jako levný a udržitelný zdroj hnojiva pro květiny a trávníky v městských parcích. Ekologie v dnešní době očividně nemá hranice. „Jedná se o dokonalé tekuté zlato,“ řekla o lidské moči profesorka Cara Bealová z Griffithovy univerzity, která stojí v čele výzkumníků. „Představuje koncentrovaný přísun dusíku, fosforu a draslíku potřebný pro růst rostlin a je překvapivě čistá ve srovnání s jiným odpadem,“ vysvětlila.

Vědkyně na projektu spolupracuje s inženýrem z Univerzity v Melbourne Stefanem Freguiou, který navrhnul systém pro získání cenných složek z moči. Studie nyní bude zkoumat i různé typy záchodů, které by umožnily moč uchovat. Prototypy těchto toalet se už nyní testují v Sydney a Brisbane. Cílem je kromě udržitelnosti i zprostředkovat osvětu o tom, že moč není něco odporného. „Myslím si, že jakmile lidé pochopí význam udržitelného používání omezených zdrojů, převáží to jakýkoli faktor nechutnosti,“ uvedl profesor Stuart Khan z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney.

Krkonoše dávají vysychání mokřadů adieu

Správa Krkonošského národního parku se rozhodla bojovat s nepřízní počasí. Na dvanácti vybraných lokalitách proto rozmístila 829 malých a 182 velkých přehrážek. Cílem je zpomalit odtok vody a přispět tak k zlepšení jejího koloběhu v krajině. Plány to jsou nemalé, avšak ochránci přírody tímto způsobem chtějí zabránit vysychání mokřadů, ve kterých žije mnoho vzácných živočichů.

Nejvýznamnějším typem mokřadů v Krkonoších jsou rašeliniště. Proč jsou tak vzácná a důležitá? Najdeme v nich vzácné druhy rostlin a živočichů. Patří mezi ně například drobný keř ostružiník moruška, pták slavík modráček tundrový, suchopýry pochvatý a úzkolistý, šídlo horské nebo bylina všivec sudetský. Charakteristickou rostlinou rašelinišť jsou rašeliníky. V Krkonoších jich roste kolem 20 druhů. Proto je v našem nejvyšším zájmu tamní mokřady opečovat a zabránit jejich vyschnutí.

Člověkem nepoznaný korálový útes překvapil potápěče

Příroda nás stále překvapuje a dokazuje nám, že nejsme všemocní. Stálo se to i v případě vědců, kteří se potápěli na pobřeží Tahiti. Objevili tam totiž nedotčený, tři kilometry dlouhý útes s obřími korály ve tvaru růže. Velmi dobrou zprávou je, že jej nalezli ve vodách, o kterých předpokládají, že jsou dostatečně hluboké, aby korály ochránily před bělením způsobeným oteplováním oceánu. 

Útes se nachází ve hloubce více než 30 metrů a podle vědců se nejedná o žádného nováčka. Rostl přibližně 25 let. Některé z korálů přitom měří v průměru více než dva metry. „Bylo kouzelné pozorovat obrovské, nádherné korály ve tvaru růže, které se táhnou, kam až oko dohlédne. Připomínalo to umělecké dílo,“ uvedl francouzský fotograf Alexis Rosenfeld, vedoucí mezinárodního týmu potápěčů, kteří objev učinili.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Ekolist, The Guardian, České noviny, Ekolist, Instagram

Nuda v Praze? Neexistuje!

Praha nabízí nepřeberné množství aktivit, kterými si můžete zpestřit volný čas. Nyní je nabídka ještě bohatější. Na Brumlovce se totiž otevřel Avatar, největší zábavní park s virtuální realitou v Česku. V areálu si můžou zájemci vyzkoušet simulovaný pád z mrakodrapu, jízdu na horské dráze nebo účast na obraně středověkého hradu. „Jde o největší herní park s jedinečnými atrakcemi, které u nás ve virtuálním světě nejsou nikde jinde k vyzkoušení. Park Avatar nejvíce vystihují slova jako adrenalin či extrémní zážitek. Samozřejmostí je špičkové vybavení a profesionální tým promotérů, průvodců,“ uvedl pro České noviny autor projektu Dan Broulík.

Ledové sochy v Kopřivné

Kopřivná si pro své návštěvníky nachystala v zimních měsících jedinečný zážitek v podobě ledové zoo. K vidění byla v ledovém království zvířata jako mandril, slon indický, žirafa Rothschildova, medvěd ušatý, lev indický, zebra Grévyho, hroch obojživelný a rys ostrovid. Vytesáni byli ze sněhu a ledu, tým zkušených řezbářů a sochařů na nich pracoval celý týden. Narůstající teploty jim však nedopřály dlouhou existenci. Peníze, které se podařilo od návštěvníků ledové zoo vybrat, míří na mezinárodní záchranné projekty.

Nová technologie výroby baterií

Moderní doba přináší nové možnosti. Tak tomu bylo vždycky. Díky tomu se podařila spousta revolučních objevů. Nejnovější teď učinili čeští vědci z Akademie věd ČR. Vyvinuli a patentovali technologii, která může pomoci vyřešit problém hořlavosti nabíjecích baterií. Ty nyní vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití. Jejich kapacita je srovnatelná s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi. Přitom jsou vyrobeny z extrémně levných materiálů.

Technologie se zakládá na principu vodné baterie. Využívá slanou vodu, zinek a grafit. Vysoké napětí baterii dodává speciální chaotropní sůl, jejíž vliv na vlastnosti vodných roztoků odborníci studovali už před více než 130 lety. Tým vědců vedený Jiřím Červenkou se získanými poznatky inspiroval a vyvinul baterii, která se může  uplatnit například ve stacionárních bateriových systémech. Baterie zároveň nehoří a nemůže vybuchnout, protože má nehořlavý elektrolyt. V tom je zásadní rozdíl oproti li-ion bateriím, které jsou nyní nejpoužívanější na trhu. „Li-ion baterie mají velmi hořlavé organické elektrolyty, a navíc obsahují lithium, které se může na vzduchu samovznítit. To u naší baterie nehrozí,“ zdůraznil Jiří Červenka.

Inovativní řešení této technologie si vědci patentovali v rámci lucemburského a evropského patentu. Výsledky svých výzkumů také publikovali v prestižních vědeckých časopisech. Odborníci nyní hledají průmyslové partnery se zájmem o další vývoj produktu.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Českých novin, Kopřivná, Českých novin, Akademie věd ČR

Brambor Doug, který zaujal svět

Na Novém Zélandu se podařilo vypěstovat největší brambor světa. Váží téměř osm kilogramů, čímž předčil dosavadního rekordmana zaznamenaného v Guinnessově knize rekordů. Toho vykopali v roce 2011 v Británii a vážil 4,99 kilogramu.

Brambor pojmenovaný Doug na své zahradě na Novém Zélandu vypěstovali manželé Colin and Donna Craigovi-Brownovi. Na obří hlízu narazili 30. srpna, když pleli záhony před příchodem jara, které na Novém Zélandu trvá od září do listopadu. Colin se původně domníval, že by mohlo jít o jeden z druhů batátů či nějaký druh podzemní houby, když ale objekt vytáhl z půdy a ochutnal, zjistil, že se jedná o lilek brambor. Od konce srpna se Doug stal celebritou. Manželé se již obrátili na Guinnessovu knihu rekordů s žádostí o oficiální zápis a nyní čekají na odpověď.  

Online Krkonošský národní park nabízí školám přednášky

Dnešní doba není jednoduchá ani pro učitele a žáky. Lektoři Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) se proto rozhodli pomoci, jak můžou. Nabízí online přednášky pro školní skupiny zaměřené právě na Krkonošský národní park. Učitelé si mohou vybrat z řady témat a odpovědí na otázky, jako například proč je v Krkonoších KRNAP, proč lidé do Krkonoš přišli a ještě neodešli, zda jsou laviny v Krkonoších přínosné nebo škodlivé a také proč je v Krkonoších zima. „Online přednášky jsou obsahově jednodušší, doplněné kvízy a takzvanými zakázanými domácími úkoly,“ okomentoval specifika přednášek nabízených přes internet vedoucí pracoviště ekologické výchovy Správy KRNAP Michal Skalka. „Ty prodlužují dobu, kterou žáci o problematice přemýšlejí, i když vyučovací hodina už dávno skončila,“ doplnil.

Správa KRNAP nabízela online přednášky už při předchozích covidových vlnách. „Jen během dubna 2021 jsme vstoupili do výuky více než 50×, a to i ve školách od Krkonoš dost vzdálených – třeba v Šumperku nebo Bohdalci. Kdyby tam naši lektoři měli dojet osobně, bylo by to velmi drahé i neekologické,“ uvedl Skalka.

Aktuální nabídka online přednášek je uvedena na domovských stránkách Správy KRNAP. Zájemci o službu mohou kontaktovat lektora uvedeného u každé přednášky a dohodnout si s ním termín, téma a platformu, na které probíhá online výuka školy. 

Jak se má svítit v Brně? Lidé si mohou sami vybrat, co upřednostňují

V populárním brněnském parku Lužánky si lidé mohou prohlédnout čtyři varianty parkového osvětlení a zvolit, které se jim nejvíce líbí. Lampy v horní části parku rovnoběžně s Lidickou ulicí tvoří čtyři sekce A – D tak, aby Brňané na první pohled viděli, v čem se jednotlivá svítidla liší. „U každé sekce lidé najdou informace, jak daná svítidla fungují, jaká je teplota světla i jak se mění nastavení v průběhu času. Rovněž se dozvědí, jak si daný typ stojí v kontextu úspory energií, emisí oxidu uhličitého či modré složky světla,“ popsal provozně technický ředitel Technických sítí Brno Josef Šaroun.

Na webu TSB pak může zájemce hlasovat pro typ osvětlení, který by preferoval v městských parcích. Hlasování je jednoduché, jelikož informační tabule obsahují QR kód, skrze který se dá přiklonit k jedné z variant. Je tak možné učinit rovnou na místě, stačí mít chytrý telefon. „Věříme, že zapojením veřejnosti získáme cenné podklady k dalšímu směřování parkového osvětlení v Brně. Při plánování jeho obnovy chceme v budoucnu přihlížet k preferencím obyvatel města,“ uvedl generální ředitel TSB Pavel Rouček.

Zdroj: Ekolist, Správa KRNAP, Ekolist, TSB

„Jde o dlouhodobou aktivitu města, jak podpořit turistický ruch na našem nejdůlěžitejším okruhu, který nazýváme vyhlídky Brand,“ uvedl starosta města Jan Papajanovský. Vyhlídky se spolu s parkem miniatur nacházejí v historickém lesoparku, který město postupně obnovuje. „Doufáme, že to bude atrakce unikátní a že sem za ní budou návštěvníci jezdit,“ doplnil Papajanovský, podle kterého se chodili nejen místní do lesa na Mlýnky dívat ještě před jejich dokončením. 

Původní park miniatur vznikl v České Kamenici před 2. světovou válkou. Vytvořil ho českokamenický obyvatel Anton Gampe. Po odsunu Němců areál mlýnků postupně zanikl, protože se o něj neměl kdo starat. Město se teď bude snažit sehnat správce, který by park každý den chodil kontrolovat. Jeho areál nyní tvoří oplocení, přehrady, říčka a základ domů. Děti z místní školy dostanou příležitost park miniatur doplnit o další domečky nebo postavičky.

Zdroj: České noviny

Kraví hora bude ještě zelenější

Během dvou měsíců se brownfield bývalé vojenské jídelny na Kraví hoře proměnil v nový brněnský park, který byl v průběhu října otevřen. Na místě byly vysázeny čtyři desítky stromů a přes stovku keřů, založeny byly trávníky, květinové louky a v příštím roce návštěvníky parku potěší i stovky kvetoucích narcisů. Prostor vedle lavic a laviček oživí venkovní posilovací prvky nebo dvojice veřejných grilů.

Ekologické suvenýry pomůžou místní zeleni

Pro turisty i místní si Brno připravilo nové suvenýry v rámci kolekce #PřipravBrno. Ta vyniká tím, že je lokální a ekologická. K dárkům, jako je víno nebo káva, nyní přibyly skleněné lahve, sáčky na ovoce, čokoláda v recyklovaném obalu nebo nerezová termoska. Nákupem těchto suvenýrů lidé přispívají na péči o zeleň ve městě. Dosud se takto podařilo získat přes 60 tisíc korun.

Zahrádky oživí město i v zimě

Během teplých letních večerů je v centru Brna živo na každém rohu a letos lidé ze zahrádek nezmizí ani s podzimním ochlazením. Radnice totiž povolila venkovní posezení i v listopadu a prosinci, kdy doprovodí adventní trhy konané na několika místech ve městě.

Provozování restauračních zahrádek bylo letos v Brně možné zdarma, jako bonus tak město přidalo další dva měsíce navíc. Pro podnikatele v gastro odvětví jde o jakési bolestné za těžké koronavirové měsíce, kdy mohli fungovat jen v omezeném režimu. Radnice zatím eviduje okolo stovky zájemců o zachování venkovního posezení až do prosince, přičemž se předpokládá, že restauratéři zahrádky uzpůsobí zimnímu počasí.

Socha upozornila na problém s odpadky

Jen v historickém centru Brna se v jednotlivých odpadkových koších denně nashromáždí přes 1,4 kilogramu odpadků. Do nich se doslova vlastníma rukama pustila parta místních mladých nadšenců, která se tak sama přesvědčila, že značnou část z nich tvoří obaly, které vůbec nemusely vzniknout anebo se mohly alespoň vytřídit. A právě z těch vytvořili velkou skulpturu ve tvaru čísla jedna, kterou umístili na náměstí Svobody.

Socha zde stála přes měsíc, kdy měla za cíl upozornit na problém nadměrné produkce odpadu. Poté byla v digitální podobě vydražena a nyní hledá nový, fyzický domov. Její autoři přitom vyzývají: „Přestaňme společně plýtvat, protože budoucnost máme jen jednu“.

Zdroj: brno.cz, brnenska.drbna.cz

Hannover patří k jedněm z nejzelenějších měst u našich západních sousedů. Po centru mohou už od roku 2008 jezdit jen vozy s nízkými emisemi a v roce 2018 získalo cenu pro nejudržitelnější německou metropoli. Díky rovinatému terénu je přátelské nejen k chodcům, ale také k cyklistům. Může se chlubit i největším městským lesem Eilenriede, kde se dá nerušeně procházet, potěšit se parkovou úpravou některých jeho částí nebo si zajít na piknik.

Ve čtvrti Linden mohou návštěvníci objevovat obchůdky, vetešnictví a kavárny servírující vedle nápojů i pochutiny z celého světa. Ideální pro milovníky alternativních komunit a hledače netradičních suvenýrů. Nohám lze nechat odpočinout při projížďce po některém z kanálů a nádrží či po řece Leine, ovšem pokud nezvolíte šlapadlo nebo paddleboard.

Okolo jezera Maschsee obklopeného parky vede promenáda, ze které je to nedaleko k dominantní budově nové radnice, z jejíž věže si můžete celé město prohlédnout. V samotném centru zaujmou hrázděné domy. Některé stojí již od dob renesance, zatímco z jiných se po bombardování za druhé světové války zachovaly jen fasády, které byly přesunuty na nové budovy. Architekturu druhé poloviny 20. století si návštěvníci užijí přímo v centru města, kde se nachází i promenáda Passerelle pod úrovní ulice.

Zdroje: Independent, visit-hannover.com

Jak se poznají ty skutečně nejlepší parky na světě? Podle tvůrců portálu abcFlora je klíčová především obliba parků u samotných lidí. Ve svém hodnocení se proto zaměřili na online recenze i vytíženost jednotlivých parků, což jsou zároveň indikátory kvality.

Praha se stala absolutním vítězem žebříčku, protože místní parky mají velmi dobré uživatelské hodnocení, ale zároveň nejsou přehlcené lidmi. Získaly tak navrch i nad druhou Moskvou, třetím Londýnem nebo pátou Vídní, jejichž parky sice lidé hodnotí velmi podobně, jsou ale víc přeplněné. V tomto ohledu české hlavní město překonal z první dvacítky pouze čtvrtý Auckland. V dílčím žebříčku zaměřeném právě na klid parků vybraných měst skončila Praha třetí, ve srovnání uživatelského hodnocení parků pak obsadila druhou pozici za vítěznou Moskvou.

Zvuky přírody prokazatelně snižují bolesti i míru stresu, a naopak zlepšují kognitivní schopnosti. K lepší náladě přispívá zejména poslech vody, zvuky ptactva potom efektivně pomáhají potlačovat stres. V kontrastu s hlukem velkoměst tak příroda poskytuje naději na zmírnění narůstajících problémů s psychickým zdravím.

„Parky v blízkosti měst reprezentují důležitý cíl pro uchování zvuků krajiny prospěšných pro zdraví návštěvníků,“ uvedl jeden z autorů studie zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences Kurt Fristrup. Městské parky umístěné centru jsou totiž kvůli vysoké návštěvnosti často hlučné a jejich pozitivní vliv na zdraví se tak nemusí dostavit. Autoři studie proto doporučují zaměřit se na takové rozvržení parků, které podpoří život drobné zvěře a umožní návštěvníkům nerušeně čerpat potřebnou energii.

Zdroj: Proceedings of the National Academy of Sciences

Ulice lemovaná stromy vede lidi k tomu, aby se místo použití dopravního prostředku prošli a užili si cestou na nákup či do práce příjemnou atmosféru. Pokud městem vede řeka, jeho obyvatelé se rádi procházejí nebo projíždějí po nábřeží a nachodí toho více než lidé, kteří tuto možnost ve svém bydlišti nemají. Navíc je to motivuje k použití kola jako dopravního prostředku.

Pokud máte v okolí domu či bytu park nebo městskou zahradu, jste podle vědců ze Stanfordské univerzity ochotni jít dál jen proto, abyste v nich zrelaxovali a zpříjemnili si čas. Pokud se lidé pohybují v přírodě, je jejich aktivita navíc intenzivnější a delší, než tomu bývá při cvičení provozovaném uvnitř.

Vedle fyzické stránky přispívá příroda k lidskému zdraví také na úrovni poznávacích schopností nebo emoční a spirituální pohody. „Kontakt s přírodou posiluje paměť, pozornost a kreativitu, stejně jako pocit štěstí, zapojení do společnosti a pocit, že život má smysl,“ vysvětluje Gretchen Daily, hlavní autorka a ředitelka fakultního projektu Stanfordský přírodní kapitál. „Možná by nás nepřekvapilo, že příroda stimuluje fyzickou aktivitu, ale související zdravotní přínosy – od snižování rizik rakoviny až po podporu metabolických a jiných funkcí – jsou opravdu úžasné,“ dodává akademička.

Odborní pracovníci nyní vysazují nové stromy, které budou do budoucna sloužit jako letní stanoviště netopýrů. Od začátku roku přitom mají na kontě už 78 zasazených stromů a 800 keřů. Zvolili původní druhy, které byly použity i při zakládání parku. „Dřeviny jako jsou buky a duby, které běžně rostou i na našem území totiž ve svém pozdějším věku vytváří různé dutiny, které poskytují vhodné prostředí pro stanoviště netopýrů nebo i hmyzu, kterým se živí,” uvedl kastelán zámku Kynžvart Ondřej Cink. V zámeckém areálu navíc nainstalovali okolo 90 budek pro netopýry.

Vedení zámku nechalo opravit také jeden z bývalých zámeckých sklepů, kde netopýři zimují. Zimoviště netopýrů v areálu ochránci přírody každoročně zkoumají. Při posledním sčítání zde bylo zaznamenáno asi sedm druhů, jako je netopýr černý, ušatý nebo hvízdavý. Kynžvartská netopýří populace je sice malá, ale stabilní. Cílem vybudování nových stanovišť v parku je navýšení počtu těchto létajících savců.

Zámek Kynžvart patří mezi nejvýznamnější památky ve správě Národního památkového ústavu. Památkový areál patří se svými 245 hektary mezi největší v České republice a jeho část má statut národní kulturní památky. Je držitelem ceny Europa nostra.

Unikátní toalety jsou dílem architekta Prigkera Shigeru Bana a dalších designerů. Vyrobeny jsou z takzvaného chytrého skla. Díky této unikátní technologii se záchody zabarví a stanou neprůhlednými poté, co do nich někdo vstoupí a uzamkne se v nich. Informoval o tom deník The Guardian.

Nyní je možné toalety použít na pěti místech v tokijské části Šibuja. Do budoucna se počítá s tím, že bude tento typ veřejných toalet rozmístěn v sedmnácti lokacích. Cílem projektu je zajistit větší čistotu na záchodech a zároveň zamezit přepadením.

„Veřejné toalety, zejména ty v parcích, měly vždy dva velké problémy. Jedním z nich byla jejich čistota, druhým pak obavy, že uvnitř někdo číhá,“ uvedla nezisková organizace Nippon Foundation, která za projektem stojí.

Ke květinám bude možné přivonět a pokochat se jimi v Mezibraní. V současné době roste v prostoru o rozloze šest tisíc metrů čtverečních tráva a několik stromů. To by měly změnit úpravy, s jejichž dokončením město počítá na jaře roku 2021.

Celý prostor bude po úpravě zelenější, uzavřenější a barevnější. „Vyrostou zde květinové záhony levandulí, aster či cibulovin, přičemž každé pokvetou v jiném období. Ze stromů se pak můžeme těšit na červeně kvetoucí kaštany, lípy, pavlovnie či svitely,“ přiblížil následnou podobu za město Litomeřice Radim Tuček.

V čem spočívá výjimečnost parku? „Oválný květinový záhon před průčelím Šlechtovy restaurace je navržen dle historické podoby záhonu z období první republiky. Jedná se o záhon kobercového typu s výsadbou letniček do podoby ornamentu vycházejícího z historické předlohy. Květinové záhony západně od bývalého alpina jsou navrženy dle soudobých trendů. Jedná se o smíšené výsadby letniček,“ uvedl primátorův náměstek Petr Hlubuček. Do květinových záhonů bylo vysázeno přes 13 tisíc letniček a 30 růží na kmínku. Letos na podzim letničky nahradí přes osm tisíc cibulovin a 11 tisíc dvouletek.

Budova vznikla již v 17. století jako barokní letohrádek. Původní zahradní restaurace tam byla od 19. století, naposledy ji vedl Antonín Šlechta, za kterého fungovala do druhé světové války. Následně byla znárodněna. Po druhé světové válce zůstala budova bez využití, dvakrát vyhořela a v roce 2002 ji poškodily povodně. O potřebě oprav se mluvilo od 90. let, město ji opakovaně odkládalo.

Přesto se nakonec památka rekonstrukce dočkala. Památkově chráněná budova se opravuje od roku 2017, celá zahradní restaurace se otevře patrně příští rok na jaře. O budovu se bude starat městská firma Obecní dům.

Mořské parky a akvária čelí v posledních letech čím dál většímu tlaku na omezení vystavování zvířat, jako jsou delfíni či velryby. Ukončit tento etický problém by mohl nový vynález robotického delfína, kterého se designéři snažili vytvořit tak, aby se co nejvíce podobal živému. „Věříme, že je čas přehodnotit toto odvětví a že nový přístup může být humánnější a zároveň výhodnější,“ řekl designér robotů Roger Holzberg pro časopis The Guardian.

První prototyp robotického delfína váží 270 kilogramů a testovací publikum ho nebylo schopné rozeznat od živého. Cena delfína je více než 600 milionů korun, což by se ale i tak provozovatelům parků mělo vyplatit. I když stojí dvakrát víc než živé zvíře, výhoda robotů je jejich delší životnost a menší náročnost na stravu a podmínky chovu. Podle Li Wanga z Edge Innovations už se minimálně jedna čínská společnost rozhodla nahradit živé delfíny ve svých akváriích roboty.  

Zdroj: The Guardian