Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Lidská moč jako hnojivo, objev korálového útesu nebo boj proti vysychání země. Jsou tu dobré zprávy z přírody

4 minuty radosti
Ilustrační foto: Pixabay

Je to tady! Přišlo jaro. Zima se s námi pomalu loučí a přichází teplejší dny, kdy zahlédneme sluníčko čím dál častěji. Přinášíme proto opět novinky z přírody. Máme tu pikantní příhody, jako třeba tu o tom, že se městské parky v Austrálii budou dost možná hnojit lidskou močí. Není to ale tak, jak se na první pohled zdá.

Udržitelnosti vstříc i za cenu lidské moči

Australští vědci přišli s poměrně unikátním nápadem. Vytvořili nový projekt, jehož prostřednictvím zkoumají, jestli by mohla lidská moč sloužit jako levný a udržitelný zdroj hnojiva pro květiny a trávníky v městských parcích. Ekologie v dnešní době očividně nemá hranice. „Jedná se o dokonalé tekuté zlato,“ řekla o lidské moči profesorka Cara Bealová z Griffithovy univerzity, která stojí v čele výzkumníků. „Představuje koncentrovaný přísun dusíku, fosforu a draslíku potřebný pro růst rostlin a je překvapivě čistá ve srovnání s jiným odpadem,“ vysvětlila.

Vědkyně na projektu spolupracuje s inženýrem z Univerzity v Melbourne Stefanem Freguiou, který navrhnul systém pro získání cenných složek z moči. Studie nyní bude zkoumat i různé typy záchodů, které by umožnily moč uchovat. Prototypy těchto toalet se už nyní testují v Sydney a Brisbane. Cílem je kromě udržitelnosti i zprostředkovat osvětu o tom, že moč není něco odporného. „Myslím si, že jakmile lidé pochopí význam udržitelného používání omezených zdrojů, převáží to jakýkoli faktor nechutnosti,“ uvedl profesor Stuart Khan z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney.

Ilustrační foto: Pixabay

Krkonoše dávají vysychání mokřadů adieu

Správa Krkonošského národního parku se rozhodla bojovat s nepřízní počasí. Na dvanácti vybraných lokalitách proto rozmístila 829 malých a 182 velkých přehrážek. Cílem je zpomalit odtok vody a přispět tak k zlepšení jejího koloběhu v krajině. Plány to jsou nemalé, avšak ochránci přírody tímto způsobem chtějí zabránit vysychání mokřadů, ve kterých žije mnoho vzácných živočichů.

Nejvýznamnějším typem mokřadů v Krkonoších jsou rašeliniště. Proč jsou tak vzácná a důležitá? Najdeme v nich vzácné druhy rostlin a živočichů. Patří mezi ně například drobný keř ostružiník moruška, pták slavík modráček tundrový, suchopýry pochvatý a úzkolistý, šídlo horské nebo bylina všivec sudetský. Charakteristickou rostlinou rašelinišť jsou rašeliníky. V Krkonoších jich roste kolem 20 druhů. Proto je v našem nejvyšším zájmu tamní mokřady opečovat a zabránit jejich vyschnutí.

Foto: Pixabay

Člověkem nepoznaný korálový útes překvapil potápěče

Příroda nás stále překvapuje a dokazuje nám, že nejsme všemocní. Stálo se to i v případě vědců, kteří se potápěli na pobřeží Tahiti. Objevili tam totiž nedotčený, tři kilometry dlouhý útes s obřími korály ve tvaru růže. Velmi dobrou zprávou je, že jej nalezli ve vodách, o kterých předpokládají, že jsou dostatečně hluboké, aby korály ochránily před bělením způsobeným oteplováním oceánu. 

Útes se nachází ve hloubce více než 30 metrů a podle vědců se nejedná o žádného nováčka. Rostl přibližně 25 let. Některé z korálů přitom měří v průměru více než dva metry. „Bylo kouzelné pozorovat obrovské, nádherné korály ve tvaru růže, které se táhnou, kam až oko dohlédne. Připomínalo to umělecké dílo,“ uvedl francouzský fotograf Alexis Rosenfeld, vedoucí mezinárodního týmu potápěčů, kteří objev učinili.

Foto: Pixabay

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Ekolist, The Guardian, České noviny, Ekolist, Instagram

Související články

Zaručeně zlepší den

Narodila se zvířátka. Podívejte se na malé radosti z celého světa

Jak efektivně utlumit chronickou bolest? Vědci vyvíjejí nové léky

Horská pevnost v Iráku skrývala 2 000 let staré město Natounia

Plesiosauři žili také ve sladké vodě, potvrzuje objev v marocké Sahaře

Inspirativní rozhovor

Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová

Dostala jsem druhou šanci žít. To je síla, která mě žene dál, říká dobrovolnice Monika Benešová

Přečtěte si rozhovor s Monikou Benešovou, která si díky odhodlání pomáhat druhým vysloužila ocenění Laskavec. Povídali jsme si o její cestě na Pacifické hřebenovce, o knize, kterou napsala i o tom, kde všude pomáhá jako dobrovolnice.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Ticho není nepřítel. Jak se z něj těšit, poradí kniha Radost z ticha

Inspirace z knihovny: Ticho není nepřítel. Jak se z něj těšit, poradí kniha Radost z ticha

Ukrývají se tajemství světa v tichu? Většinu času jsme obklopeni nejrůznějšími zvuky, na které jsme…