Letem světem Českem. Přinášíme novinky, díky kterým se nudě vyhnete obloukem

Česko se pyšní hned několika novinkami. Protože víme, že máme zvídavé čtenáře, nemohli jsme si je ani my nechat ujít. O co jde? V Praze vznikl největší zábavní park s virtuální realitou v celém Česku, Kopřivnou zkrášlila cizokrajná zvířata z ledu a české hlavičky přišly s unikátní baterií.

Nuda v Praze? Neexistuje!

Praha nabízí nepřeberné množství aktivit, kterými si můžete zpestřit volný čas. Nyní je nabídka ještě bohatější. Na Brumlovce se totiž otevřel Avatar, největší zábavní park s virtuální realitou v Česku. V areálu si můžou zájemci vyzkoušet simulovaný pád z mrakodrapu, jízdu na horské dráze nebo účast na obraně středověkého hradu. „Jde o největší herní park s jedinečnými atrakcemi, které u nás ve virtuálním světě nejsou nikde jinde k vyzkoušení. Park Avatar nejvíce vystihují slova jako adrenalin či extrémní zážitek. Samozřejmostí je špičkové vybavení a profesionální tým promotérů, průvodců,“ uvedl pro České noviny autor projektu Dan Broulík.

Ledové sochy v Kopřivné

Kopřivná si pro své návštěvníky nachystala v zimních měsících jedinečný zážitek v podobě ledové zoo. K vidění byla v ledovém království zvířata jako mandril, slon indický, žirafa Rothschildova, medvěd ušatý, lev indický, zebra Grévyho, hroch obojživelný a rys ostrovid. Vytesáni byli ze sněhu a ledu, tým zkušených řezbářů a sochařů na nich pracoval celý týden. Narůstající teploty jim však nedopřály dlouhou existenci. Peníze, které se podařilo od návštěvníků ledové zoo vybrat, míří na mezinárodní záchranné projekty.

Nová technologie výroby baterií

Moderní doba přináší nové možnosti. Tak tomu bylo vždycky. Díky tomu se podařila spousta revolučních objevů. Nejnovější teď učinili čeští vědci z Akademie věd ČR. Vyvinuli a patentovali technologii, která může pomoci vyřešit problém hořlavosti nabíjecích baterií. Ty nyní vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití. Jejich kapacita je srovnatelná s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi. Přitom jsou vyrobeny z extrémně levných materiálů.

Technologie se zakládá na principu vodné baterie. Využívá slanou vodu, zinek a grafit. Vysoké napětí baterii dodává speciální chaotropní sůl, jejíž vliv na vlastnosti vodných roztoků odborníci studovali už před více než 130 lety. Tým vědců vedený Jiřím Červenkou se získanými poznatky inspiroval a vyvinul baterii, která se může  uplatnit například ve stacionárních bateriových systémech. Baterie zároveň nehoří a nemůže vybuchnout, protože má nehořlavý elektrolyt. V tom je zásadní rozdíl oproti li-ion bateriím, které jsou nyní nejpoužívanější na trhu. „Li-ion baterie mají velmi hořlavé organické elektrolyty, a navíc obsahují lithium, které se může na vzduchu samovznítit. To u naší baterie nehrozí,“ zdůraznil Jiří Červenka.

Inovativní řešení této technologie si vědci patentovali v rámci lucemburského a evropského patentu. Výsledky svých výzkumů také publikovali v prestižních vědeckých časopisech. Odborníci nyní hledají průmyslové partnery se zájmem o další vývoj produktu.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Českých novin, Kopřivná, Českých novin, Akademie věd ČR