Burgery, hranolky a nugety jsou pro mnoho lidí lahodnou pochoutkou. Ale obaly, ve kterém je většinou dostáváme zabalené, můžou na životním prostředí zanechat výraznou stopu. Tyto produkty jsou totiž často zabalené ve speciálním plastu. A právě specifika tohoto obalového materiálu komplikují jeho recyklaci.

Nejen tedy, že tyto obaly přispívají ke zbytečnému plýtvání plasty, často jsou navíc potaženy chemikáliemi poškozujícími životní prostředí, které slouží k tomu, aby se jídlo k obalu nelepilo. Naštěstí nový objev vědců nabízí mnohem ekologičtější variantu – obaly z mořských řas.

Jak má fungovat používání mořských řas při výrobě obalů v rychlém občerstvení?

Výzkumníci z Flinders University v Austrálii se spojili s německým vývojářem biomateriálů a vytvořili biopolymer na bázi mořských řas. Dr. Zhongfan Jia, vedoucí výzkumník z Flinders Institute for Nanoscale Science and Technology uvádí, že je stejně recyklovatelný jako papír. Výtažky z mořských řas mají totiž podobnou strukturu jako přírodní vlákna, ze kterých se papír vyrábí.

Vymysleli také nová speciální ošetření, která zvyšují odolnost mořských řas vůči mastnotě, aniž by ovlivnili biologickou rozložitelnost a recyklovatelnost produktu. Výzkumníci se těší z faktu, že tímto produktem budeme schopni snížit škodlivé znečištění plasty a k výrobě jsou používány suroviny, které jsou ekologicky obnovitelné. Mimo jiné totiž pěstování mořských řas pomáhá přirozeně obnovovat mořské prostředí, snižovat množství skleníkových plynů a zmírňovat pobřežní erozi.

„Je pro nás důležité používat udržitelné postupy, abychom zajistili, že naše produkty jsou bezpečné pro životní prostředí, od kolébky až po hrob,“ zdůrazňuje Claire Gusko, ředitelka společnosti One Five, která momentálně usiluje o rozšíření výroby z laboratoře do továren.

Zdroj: Euro News

Tübingen je tak prvním německým městem, které zvláštní daň na jednorázové obaly potravin a nápojů určených k okamžitě spotřebě zavádí. V praxi to znamená, že prodejce odvádí daň například za přiložený příbor nebo plastový kelímek. Nová daň by se tedy měla promítnout na koncových cenách. O kolik si zákazníci připlatí? Za přiložený příbor či napichovátko to bude 20 centů (pět korun) a za kelímek či tácek dalších 50 centů (zhruba 13 korun). Poplatky se sčítají, ale za jeden nákup může daň činit nejvýše 1,5 eura (38 korun).

„Rostoucí znečištění města odhozenými obaly z jídel a nápojů s sebou se stalo nevzhledným a ekologicky zatěžujícím problémem,“ vysvětlilo město důvod daně s tím, že kvůli rostoucím nákladům na úklid chybí peníze na důležitější projekty. Daň by měla podpořit investice do opakovaně použitelných obalů, na které město přispívá.

Zdroj: Czechcrunch

Třídíte správně v práci?

Nejčastější odpad, který v práci řešíme, bude asi kancelářský papír. S tím to není úplně těžké. I obálky s plastovými okénky nebo papíry se svorkami můžete dát rovnou do papíru.

Další v pořadí jsou jednoznačně obaly od tzv. take away jídla. Hodně restaurací už přešlo na kompostovatelné obaly, které patří do směsného odpadu, ale většina ostatních krabiček je polystyrenová, a tak patří do plastu. Drobné znečištění obalů nevadí, stačí opláchnout. Pokud jsou však silně znečištěné nebo umaštěné, musí do směsného. Nejlepší je ale nepoužívat jednorázové plasty a nosit si svoje krabičky, do kterých vám ve spoustě restaurací jídlo rádi zabalí.

Kromě obalů od jídla si do práce donesete také hodně kelímků od kávy. Říká se jim papírové, ale jsou potaženy slabou vrstvou plastu, která brání protečení, a tak nepatří do papíru, nýbrž do směsného odpadu. Víčko je stoprocentně plastové. Vyřešit to zase můžete více eko cestou a nosit si svoje cestovní keramické nebo termo hrnky.

Otevřete koš a papírové utěrky nebo kapesníky jsou jak ve směsném odpadu, tak v papíru. Co je správně? Utěrky i kapesníky vždy patří do směsného odpadu. Stejně tak silně znečištěný a umaštěný papír se nedá recyklovat. Platí to tedy i pro krabici od pizzy – když je na ní olej, musí do normálního koše.

A co doma?

Všechny obaly by na sobě měly mít recyklační značku, kterou se můžete podrobněji řídit, u většiny si ale určitě poradíte i bez ní. Tak třeba kelímek od jogurtu trochu opláchnete a hodíte do plastu. Pozor však na obaly, které se tváří jako plast, ale mají pohliníkovaný vnitřek – ty musí do směsného.

A co takové staré baterie nebo plechovky? Většina sběrných míst už má kontejnery na elektroodpad nebo kovy. Nově můžete třeba v Praze do popelnice na kov hodit také hliníkové kávové kapsle. Pokud ale nebydlíte v hlavním městě, můžete kapsle vrátit přímo firmě Nestlé (Nespresso), a to i ty, které nejsou jejich značky.

Největší dilema – co s ruličkami od toaletního papíru nebo obalem od vajec? Dlouhou dobu bylo zažité, že do papíru nepatří, protože jsou vyrobeny z již několikrát recyklovaného papíru. Nově ale házejte i ty do papíru! Jedna malá zajímavost: do papíru netřídíme fotografie, protože jde o chemicky zpracovaný papír.

Střepy jsou štěstí, ale ne všechno sklo jde automaticky do kontejneru na sklo. Třeba zrcadlo není čisté sklo, a musí tedy do směsného odpadu.

Kam s většími domácími odpady?

Už jste slyšeli o swapování? Jde o výměnu našich domácích přebytků za přebytky někoho jiného. V posledních letech vznikl nejen na Facebooku nespočet skupin, kde můžete vyměňovat věci, které už nevyužijete, za něco, co potřebujete. Vaše dítě už vyrostlo a nepotřebujete přebalovací pult, ale zato byste užili domácí marmelády? Tak hurá do toho, určitě najdete nějakou skupinu ve svém okolí. Není nutné vše kupovat nové.

Starší, ale stále použitelný nábytek nemusí hned na sběrný dvůr. Zkuste na internetu skupiny typu Daruji za odvoz nebo nábytkové banky, které najdete v Praze, Liberci nebo Brně.

Zdroj: Samosebou, Swapuj

Přichází v nich objednané zásilky, v obchodě vám do nich zabalí boty a další hromadu najdete pod stromečkem. Krabice a další obalové materiály jsou skvělé pro bezpečnou přepravu zboží, poté však často ztrácí svůj účel a mnohým nezbývá nic jiného, než je vyhodit. Tento odpad však uvítají e-shopy, kterým obalové materiály často chybí. Na webu kamsnim.cz proto vznikla mapa obchodů, kde použité krabice uvítají.

Po předchozí dohodě mohou lidé do vybraných obchodů nosit nejen kartonové krabice, ale také plastové nebo papírové výplně. Díky tomu sníží množství vyprodukovaného odpadu, a ještě pomohou obchodníkům, kteří musí jinak obalové materiály kupovat. „Krabice a výplňový materiál nám do Popůvek u Brna vozí jednotlivci, kterým se doma nahromadí, ozývají se nám však i firmy, s nimiž máme domluvené pravidelné svozy odložených kartonů. Vše využijeme při balení zásilek z našeho e-shopu,“ uvedla Petra Lopušníková z firma Tierra Verde, která se do projektu zapojila.

Zdroj: Kam s ním

V půlce října o změně informovalo francouzské ministerstvo životního prostředí. Hlavním úmyslem je snížení spotřeby plastů na jedno použití. Ministerstvo proto vydalo seznam 30 druhů ovoce a zeleniny, které od začátku příštího roku Francouzi nekoupí zabalené v plastových obalech. Patří mezi ně například lilek, pórek, kulatá rajčata, jablka, banány a pomeranče.

Nové opatření by mohlo mít poměrně velké dopady. Podle odhadů francouzských úřadů je v zemi asi 37 procent veškeré zeleniny a ovoce zabaleno právě tímto způsobem. Po zavedení nového opatření by měla ubýt přibližně miliarda kusů jednorázových plastů. Nový zákaz je součástí plánu francouzské vlády na eliminaci tohoto druhu těžce rozložitelného odpadu. Od roku 2021 jsou v zemi zakázána plastová brčka, kelímky, příbory a polystyrenové obaly na jídlo.

Zdroj: Ekolist

Historie tuzemských vratných kelímků se začala psát v roce 2018 v Olomouci, ještě pod názvem Půjčte si kelímek. Princip byl ale už tehdy stejný jako dnes: V zapojených kavárnách si může zákazník místo jednorázového kelímku zvolit ten vratný, zálohovaný částkou 50 korun. Vrátit ho pak může v kterémkoliv ze zapojených podniků a zálohu dostane pochopitelně zpět. Záhy se projekt přejmenoval na Otoč kelímek a postupně si podmanil na 350 kaváren po celé zemi.

Na obdobném principu funguje i REkrabička, v níž si zákazníci mohou z restaurace či bistra odnést oběd bez zbytečných obalů. Vyrobena je ze stoprocentně recyklovatelného a odolného materiálu, který umožňuje až stovky použití. Záloha v tomto případě činí 80 korun a na výběr jsou tři typy nádob – na hlavní jídlo, polévku a salát. I REkrabička se postupem času dostala do stovek podniků v zemi.

Oba projekty jsou nyní propojené. Ruku v ruce s tím se kelímkový projekt přejmenoval na REkelímek a změnil svou podobu. „Už od počátku našeho projektu nám bylo jasné, že budeme chtít nabídnout řešení také pro nápoje. Proto jsme propojili REkrabičku s Otoč kelímkem a postarali se o jeho rebranding tak, aby dostal svěží vítr do plachet a hezky zapadl do naší rodiny,” říká zakladatel REkrabičky Ondřej Širočka. Nový kelímek je ergonomičtější, praktičtější a atraktivnější, navíc si ho na rozdíl od jeho předchůdce lze rovnou zapůjčit i s víčkem. V rámci udržitelnosti ale stále zůstávají v oběhu i kelímky původní.

Zdroj: REkrabička

Původně cestovatelé žijící v dodávce ubrousky používali k uchovávání chlazeného jídla či na túrách, kde jimi nahrazovali jednorázové obaly. Když si však po návratu z Nového Zélandu chtěli podobné výrobky opatřit i na Slovensku, zjistili, že zde nejsou k dostání. „Byli jsme překvapení, že zatímco na Zélandu to byl produkt běžně dostupný v obchodech vedle potravinové fólie, u nás byl stále téměř neznámý,“ vzpomíná Ivanová.

Tehdejší partneři se proto rozhodli, že obaly začnou vyrábět sami, a založili firmu Peelo. Cesta k prvním ubrouskům vedla přes několik měsíců vývoje a testování receptury voskové směsi a bavlny, až se dopracovali k produktu, který splňoval jejich požadavky na kvalitu i životnost. „Vymysleli jsme také specifický způsob nanášení voskové směsi, což nám umožňuje vyrábět ubrousky s dostatečně tenkou voskovou vrstvou, která se tak rychle neláme,“ dodává zakladatelka.

Ekologie i dlouhá životnost

Hlavní výhodou voskovaného materiálu je možnost jeho opakovaného použití, díky čemuž pohodlně nahradí igelitové folie či alobaly. Na rozdíl od těchto materiálů, které často nejsou recyklovatelné, voskované obaly poté, co doslouží, stačí spálit či vyhodit na kompost, kde se rozloží. „Ubrousky jsou vyrobené z bavlny, včelího vosku a dalších přírodních materiálů. Jsou omyvatelné, kompostovatelné a jeden voskovaný obal nahradí více než tři sta metrů plastové folie,“ vypočítává další pozitiva Ivanová.  

Potraviny navíc v těchto obalech vydrží déle čerstvé, neboť včelí vosk s bavlnou funguje jako přírodní konzervant, který potravinu chrání před vysušením. Zároveň také odvádí nadbytečnou vlhkost a zabraňuje tak plesnivění. „Zabalený chléb vám ve voskovaném obalu vydrží měkký pět až sedm dní, kvalitní sýr i několik týdnů. Kromě toho se dají využít i na svačiny do školy, jsou skvělým pomocníkem na cestách a můžete je použít i na přikrytí misky nebo nádoby,“ dodává Slovenka.  

Při použití stačí jídlo do ubrousku obalit, ten se díky působení tepla z rukou přizpůsobí jakémukoli tvaru. Na konci dne je třeba ubrousek pouze opláchnout vodou a nechat uschnout, přičemž jeho životnost je až jeden rok. „Na Slovensku a v Česku je tento produkt stále poměrně neznámý, i když poslední dva roky vidíme velký posun. Lidé jsou často překvapení z toho, kolik různých využití v domácnosti má,“ uzavírá Ivanová.

Snaha regulovat jednorázové obaly přivedla Marka Lukesle před lety do bezobalového obchodu. Vážení a sypání do vlastních nádob mu ale přišlo přeci jen poměrně zdlouhavé. V hlavě se proto zrodil nápad nabídnout zákazníkům další alternativu ekologického nakupování potravin. Využil k tomu materiál léty osvědčený – sklo.

Vratné lahve aktuálně provozují e-shop a balírnu potravin. Do skleniček všech velikostí zde plní suroviny od pečlivě vybraných dodavatelů, nejčastěji v bio kvalitě. Ve skle koupíte základní suroviny, koření i třeba lyofilizované ovoce. Po vyprázdnění obalu ale, na rozdíl od většiny skleněných nádob ze supermarketů, neskončí v koši. Skleničky stačí v obchodě vyměnit za plné nebo si nechat proplatit zálohu.

Potraviny ve skle si zákazníci koupí osobně v jedné ze spřátelených prodejen nebo na e-shopu. „Chtěli jsme dostát hlavní filozofii a minimalizovat odpady, takže objednávky z e-shopu posíláme ve speciálním vratném boxu. Když sklenice začnou překážet nebo se naskytne příležitost je vrátit, tak je zákazník vrátí i s víčkem buď fyzicky na prodejnu nebo je vrátí do boxu a pošlu přes Zásilkovnu,“ vysvětluje zakladatel Lukesle. Jeho cílem je dát možnost volby všem, kteří hledají udržitelnější způsob nákupů, a postupně měnit zvyky lidí v Česku i dalších zemích.

Hlavní devízou bambusu je jeho krátký cyklus růstu. Navíc jej lze sklízet bez poničení celého porostu tak, aby se nenarušil ekosystém. Podle výrobce jde přitom o jiný druh, než kterým se živí pandy. V novém papíru najdou využití i výlisky z cukrové třtiny, které jsou zbytkovým materiálem při výrobě cukru. Běžně slouží jako palivo elektráren, čímž ale produkují oxid uhličitý. Třetí složkou je recyklovaný papír, který určuje barevnost koncového produktu a pochází z okolí továrny, kde se nový materiál vyrábí.

Jako první do něj budou zabalena bezdrátová sluchátka a další produkty budou následovat. Sony si pochvaluje zejména pevnost a odolnost nového materiálu. Ten se dá díky úpravě poměrů jednotlivých surovin vytvarovat do rozličných podob a je vhodný také pro vyraženou grafiku, což znamená ušetřený inkoust na tisk.

Nové potravinářské fólie se vyrábí z biopolymeru kyseliny alginové obsaženého v mořských řasách. Tato látka se běžně používá například jako zahušťovač či stabilizátor v potravinách pod značkou E401. Vědci však nyní objevili unikátní vlastnosti tohoto biopolymeru, které umožňují jeho jednoduché zpracování do formy tenkého filmu. Tvorba fólie navíc nevyžaduje žádnou speciální technologii. Vyrábět ji tak mohou i běžní producenti potravin a obalů.

Hlavní výhodou nového materiálu je jeho vstřícnost k životnímu prostředí. Fólie je rozpustná ve vodě, kde se do jednoho dne rozloží z 90 procent. Materiál je navíc díky své přírodní bázi zcela poživatelný. Antioxidanty přítomné v mořských řasách také zpomalují proces oxidace, a prodlužují tak životnost balených potravin. „Jsme schopní navíc k foliím přidat i přírodní antivirové látky, které udrží jídlo ještě déle čerstvé. Jedná se například o látky obsažené v česneku, kurkumě a zázvoru,“ doplnil Grigory Zyryanov z Uralské Federální Univerzity.

Česko je rájem e-shopů a současná vládní opatření jejich raketový nárůst ještě urychlila. Není se čemu divit – dodání balíčku je dnes již velmi rychlé a pohodlné. Co si však počít se všemi těmi krabicemi? Ty zdaleka nemusí být jen na jedno použití. Přibývá totiž e-shopů, které jim s radostí vdechnou nový život a opětovně je využijí k další rozesílce.

Od jejich nalezení vás přitom dělí jen pár kliknutí. Kam můžete krabice odevzdat, zjistíte v přehledné mapce v aplikaci Kam s ním. Ta vám prozradí také nejbližší sběrná místa dalších druhů odpadu.

V současné době mapa obsahuje již desítky e-shopů a se zájmem o přidání se ozývají další. Ty uvítají nejen krabice, ale i výplňový materiál, který snižuje riziko poškození zasílaného zboží. „Všechny obalové materiály jsou navrhované tak, aby vydržely opakovanou manipulaci. Proto je škoda s nimi zacházet jako s jednorázovým odpadem,“ vysvětluje Monika Barešová ze spolku Trash Hero Czech Republic, který odběrná místa do aplikace doplňuje.

Zatímco provozovatelům e-shopu se opakované používání krabic vyplatí zejména ekonomicky, jejich dárce muže hřát u srdce podpora místních podnikatelů a dobrý pocit z ekologicky uvědomělého chování. Na tom si také zakládá stále více e-shopařů. Nebude tak překvapením, že na mapce najdete například ikonický e-shop econea.cz sídlící v Praze nebo výrobce ekologické drogerie Tierra Verde s provozovnou v Popůvkách u Brna.

Zdroj: Enviweb

Tým chemiků, inženýrů, podnikatelů a designérů se podílel na vyvinutí jedlého kompostovatelného materiálu Notpla na balení nápojů a potravin. Drobné kapsle s názvem Ooho jsou vhodné jako náhrada za plastové lahve a kelímky na sportovních událostech a festivalech nebo pro balení omáček v restauracích. V přírodě se rozloží za čtyři až šest týdnů.

Nově firma vyrábí i rozložitelné Notpla Boxy na jídlo s sebou. „Výroba probíhá bez užití běžných chemikálií, jako jsou oleje na odolnost vůči vodě a tukům. Náš odolný povlak je založen na čistě rostlinné bázi,“ uvádí start-up na svých stránkách.

V budoucnosti se chce Notpla zaměřit na výrobu udržitelných sáčků, potravinářských folií a sítí na nákup ovoce a zeleniny. V roce 2021 chce firma dokončit vývoj přístroje na výrobu Ooho obalů pro firmy a organizátory kulturních a sportovních akcí. Podnikatelé by si tak sami mohli vyrábět udržitelné obaly na občerstvení pro své zákazníky.

Za takzvané zero-waste obaly zákazníci při nákupu jídla zaplatí vratnou zálohu a poté je vrátí zpět restauraci. Burger King spolupracuje s balicím servisem Loop firmy TerraCycle, který použité obaly vyčistí od všech nečistot a mikroorganismů a připraví je k dalšímu použití. „Loop zajišťuje udržitelné řešení, které odpovídá vysokým bezpečnostním standardům a zároveň poskytuje pohodlí našim zákazníkům,“ řekl v tiskové zprávě vedoucí oddělení inovace a udržitelnosti v Burger King Matthew Banton.

Udržitelné řešení obalů je zatím ve fázi testování, do prvních restaurací by se mělo dostat v roce 2021. Pilotní verzi vyzkoušejí pobočky v New Yorku, Portlandu a Tokyu, další města se přidají v následujících měsících. Do roku 2025 chce Burger King zajistit výrobu obalů výhradně z obnovitelných, recyklovatelných a certifikovaných materiálů, a to pod hlavičkou plánu Restaurant Brands for Good.

„Jako společnost, která vnímá děti jako své vzory, jsme byli inspirováni miliony dětí, které volaly po důraznější akci v oblasti změny klimatu. Obdrželi jsme od nich mnoho dopisů ohledně životního prostředí, které nás žádaly o odstranění plastových obalů na jedno použití,“ uvedl generální ředitel firmy Niels B. Christiansen.

Společnost zkoumala různé alternativní materiály, které by splnily její požadavky – byly odolné, lehké a udržitelné. Stovky dětí poté otestovaly 15 prototypů, z nichž vzešel papírový vítěz. U něho testující ocenili přívětivost k životnímu prostředí a snadné otevírání. Papírové sáčky se začnou v krabicích objevovat v roce 2021, jde o finální krok snahy, aby veškeré balení společnosti bylo do roku 2025 udržitelné. Už v minulosti LEGO zaujalo například recyklováním svých stavebnic.

Začnu zpříma – žijete Vy sama stoprocentně bez obalu?

Tak to je skvělá otázka! Směřuje přímo k tomu, abych vysvětlila, co je bezobalový život a jak se vztahuje k zero waste. Bezobalový život sám o sobě je totiž pouhou výsečí velkých možností, které zero waste neboli cesta za nulovým odpadem nabízí, a přiznám se, že sám o sobě by mi přišel dost bezzubý. Smysl mi dává teprve v celém kontextu zero waste uvažování, kdy se člověk snaží žít celý život úplně od základu jinak. Udržitelně, odpovědně a tím pádem i mnohem šťastněji. Základem konceptu je změna návyků v oblasti celého našeho života a to mě baví nejvíc. Jasné pak je, že nulový odpad je sice pomyslným cílem, daleko důležitější ale je otevřít vůbec oči a vydat se na tuto cestu. Odpovím tedy, že nežiji stoprocentně bezobalově, ale snažím se, seč mohu, neplýtvat zbytečně, znovu používat a vážit si věcí, odmítat jednorázové a nahrazovat znovupoužitelným. Někdy to jde lépe, někdy hůře.

S jakými úskalími se vy sama při tomto snažení potýkáte?

Mám rodinu a pokrýt veškerý náš život pouze bezobalově je velmi složité, v mnoha ohledech se to ale dá. Pokud to jde, nakupuji bezobalově, do vlastních nádob, u nás v obchodech i jinde. Pokud to nejde, snažím se nakupovat produkty balené alespoň ve skle nebo v papíru. Nebo alespoň ne v obalech z kompozitních materiálů, které se nedají recyklovat. Pokud to jde a má to smysl, nakupuji věci z druhé ruky a neberu si ani nenakupuji zbytečnosti. Sem tam si ale děti přejí něco, co je v obalu, nebo jsme někde na cestách a není možnost jinak nakoupit. Pak zvažuji, co smysl má a co ne, co skutečně potřebujeme a bez čeho se obejdeme. Co je nejdůležitější – celé mě to baví a dává mi to smysl.

Jak jste se Vy osobně ke konceptu zero waste dostala?

Dalo by se říct, že jsem se k bezobalovému způsobu života dostala jak slepý k houslím (smích), a to až během vzniku naší organizace. Bylo to v době, kdy jsem měla malé děti a naplno jsem se mohla věnovat věcem, které mě bavily. Vracela jsem se k přirozené a zdravé stravě, používala jsem látkové plenky, nosila jsem děti v šátku. Jednoduše jsem se vracela ke kořenům a chtěla jsem, aby taková byla i má budoucí práce. Tak jsem se s kamarády bavila, co podnikneme, až jsem se setkala s jednou slečnou, která přišla právě s myšlenkou bezobalového obchodu.

Kolik obchodů v tuto chvíli máte? Chystáte další?

Aktuálně provozujeme tři prodejny v Praze. Všechny jsou samoobslužné a najdete v nich široký výběr kvalitních potravin, stáčenou eko drogerii i přírodní kosmetiku. Nebráníme se řízenému pomalému růstu, ale v současné době jsme natolik finančně destabilizovaní kvůli situaci okolo Covid-19, že si pravděpodobně na další prodejnu počkáme déle, než jsme počítali.

Jak citelně zasáhl koronavirus vaše obchody? Například zprvu byli lidé hodně obezřetní při nakupování nebaleného zboží, projevilo se to i u vás?

Jako obchod s potravinami jsme mohli zůstat celou dobu otevření, ale není to tak skvělé, jak by to mohlo vypadat. Na začátku vyhlášení nouzového stavu jsme zažili nebývalý zájem o velké nákupy, několik dní jsme zákazníky skoro nestíhali odbavovat. Pak velké nákupní horečky ustaly a četnost se výrazně snížila. Musím přiznat, že dodnes stále pociťujeme menší příliv zákazníků i tržeb, než tomu bylo před obdobím koronavirové krize. Co se týče obav o hygienu v bezobalovém obchodě, musím říci, že jsme vždy měli velmi přísné hygienické standardy. Ty jsme v době koronaviru navíc preventivně posílili. Ač mluvíme o bezobalovém obchodě, téměř vše kromě pečiva, ovoce a zeleniny je u nás v zakrytých nádobách. V dodržování hygienických pravidel, časté desinfekci všech madel a nástrojů na nabírání by se dalo v jistém smyslu říct, že bezobalové nakupování do vlastních nádob je vlastně hygieničtější než nákup v běžném obchodě.

Jak vnímáte Česko a nakupování bez obalu v horizontu posledních let?

V rámci Evropské unie patří Česká republika k zemím, kde je bezobalový koncept dobře nastartovaný. Před šesti lety tu nebyl jediný kompletně bezobalový obchod – otevírali jsme ten první testovací v malé prodejničce ve dvorku v Bělehradské ulici. Teď je podobných obchodů více jak stovka a naše prodejny se posunuly o notný kus dál k samoobslužným prodejnám se širokým výběrem zboží.

Vedle obchodů provozujete i web bezobalu.org. Co je jeho záměrem?

Bezobalu má vedle prodejen i svoji neziskovou část, která si klade za cíl šířit myšlenky zero waste a šetrného nakupování mezi lidi. Děláme to různými způsoby – působíme ve školách, přednášíme na veřejnosti, do firem zavítáme se svými workshopy, přednáškami nebo kvízem. Také jsme zajistili způsob, jak předávat know how ostatním zájemcům o otevření bezobalového obchodu. Webové stránky slouží pro veškeré naše příznivce, aby měli po ruce potřebné informace. Nově je zde třeba umístěná obalová kalkulačka, díky které je možné sledovat, jaké množství obalů šetříte při svých nákupech. K naší radosti brzy přibude i blog, který naplníme informacemi a tipy o zero waste. Je to super kousek do skládanky toho, co teď děláme.

Jaký je největší mýtus, který v souvislosti se zero waste registrujete?

V minulosti proběhla v Česku masivní osvěta ohledně významu třídění odpadu. Dopadla na výbornou – jsme vynikající třídiči. Napříč společností se ale usadil mýtus, že stěžejní je odpad třídit. Skutečnost je, že třídění vzniklého odpadu je jeden z několika kroků, a rozhodně ne ten na prvním místě. Ideální je odpad netvořit. Čím méně věcí potřebujeme a využíváme, tím méně vzniká odpadu. Tím méně se musí vyrábět i následně likvidovat.
Jak udržitelně fungovat v tomto ohledu, vysvětluje pyramida zero waste. Pět sloves, která si lze zapamatovat díky stejnému počátečnímu písmenu, jsou takovou mantrou, která usnadňuje rozhodování. Na prvním místě ZAMÍTNOUT (co skutečně nepotřebujeme), ZREDUKOVAT, ZNOVUPOUŽÍT, ZRECYKLOVAT, ZKOMPOSTOVAT. Vidíte – zrecyklovat rozhodně není na prvním místě. A tím se dostáváme ještě k jednomu zádrhelu. Mnoho Čechů nevnímá rozdíl mezi procesem třídění a recyklace.

Můžete ho našim čtenářům nastínit?

Pokud odpad roztřídíme podle materiálů, ze kterých je složen, a umístíme ho do sběrných nádob na tříděný odpad, putuje pak na třídící linky. To je proces třídění. Pouze část vytříděného odpadu má ale bohužel potenciál být zrecyklována a znovu využita při výrobě obalových materiálů nebo produktů. Z další části se vyrábí například palivová drť. Pouze tu část odpadu, která je uvedena zpět do výrobního cyklu, je možné považovat za odpad recyklovaný. Pro představu – podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2018 zrecyklováno 27 procent celkového objemu komunálního odpadu. Sedm procent bylo zkompostováno, 17 procent spáleno a zbylých 49 procent skládkováno.

Pokud někoho téma zero waste zajímá, ale ještě k němu osobně nepřičichl, jaký je podle Vás nejlepší první krok?

Každý jsme jiný… Pro někoho to bude plátěná taška a pytlíky, které jsou připravené v kabelce či batohu, aby nahradily ty jednorázové. Stejně tak může být mezi prvními kroky nahradit jednorázové nádobí – kelímky, krabičky i příbory si můžete nosit vlastní. Z úplně jiného soudku – z kategorie ZAMÍTNOUT, je tu třeba jednoznačné NE reklamním materiálům a předmětům – ať už se jedná o leták ve schránce nebo zbytečnou propisku a klíčenku z konference. Víte, co bude nejlepší? Prohlédněte si jedenatřicet tipů, které nabízíme na našich stránkách, a vyberte si, co je vám vlastní. Je totiž moc fajn postupovat tak, aby vás to bavilo, naplňovalo a motivovalo k dalším krokům. Když si vytyčíte příliš přísný cíl a budete se chtít obratem zbavit 90 procent svého odpadu, nedojdete daleko, pokud nemáte železnou vůli a není pro vás zero waste objevem století.

Medailonek:

Veronika Nováčková vystudovala Teorii a filosofii komunikace na Západočeské univerzitě v Plzni. V roce 2012 stála u zrodu iniciativy Bezobalu, aby se o pět let později stala její ředitelkou. Nyní se stará o to, aby organizace naplňovala vizi Slušné firmy, tj. aby fungovala odpovědně směrem k planetě, zákazníkům i zaměstnancům, a aby stála za svými hodnotami a naplňovala je. Kromě toho vystupuje v médiích a na přednáškách, kde hovoří o tom, jak minimalizovat vznik odpadů, žít udržitelně a nakupovat vědomě.

Produkty budou označeny písmeny od A do E, přičemž v kategorii A budou výrobky s nejnižším dopadem na přírodu. Řazení produktů je založeno na 14 faktorech, mezi než patří například množství emisí skleníkových plynů, dopad na okyselení oceánů a nedostatek vody nebo potenciální změna přírodní rozmanitosti.

Aktuálně je označování přístupné na webových stránkách produktů pro řadu Garnier Haircare ve Francii, společnost chce ale systém postupně rozšiřovat do dalších zemí včetně Česka, kde bude zaveden v roce 2022. Firma se rovněž zavázala, že do roku 2025 bude veškerá využitá energie pocházet z udržitelných zdrojů a bude uhlíkově neutrální. Do roku 2030 pak plánuje výrazně zredukovat produkci skleníkových plynů a 100 procent plastových obalů bude vyrábět z recyklovaných nebo bio materiálů.

Zákazníci si ve vybraných českých restauracích mohli REkrabičku vyzkoušet v pilotním režimu už od června minulého roku. „V testovacím provozu jsme si chtěli ověřit zájem zákazníků a výsledek nás mile překvapil. Do oběhu jsme během prvních dvou měsíců vydali zhruba jeden a půl tisíce vratných obalů, které stále kolují a pomáhají šetřit přírodu. Díky pozitivním ohlasům jsme se rozhodli projekt rozjet naplno a na základě zpětné vazby vytvořit novou a lepší REkrabičku. Vyrábíme ji přímo v Česku a je vytvořena přesně na míru podmínkám náročného gastro provozu,“ uvedl zakladatel firmy Ondřej Širočka.

Každý den se v České republice spotřebuje okolo 54 tun jednorázových obalů na jídlo. Gastro průmysl je přitom hlavním zdrojem tohoto odpadu. Právě proto vznikla REkrabička. Jak to funguje? Strávník za vratný obal zaplatí přímo v restauraci zálohu 80 korun a následně jej může vrátit zpět v kterémkoliv ze zapojených podniků. Tam se REkrabička umyje a znovu použije. Díky tomuto systému nemusí zákazníci myslet na to, aby měli obal na jídlo vždy u sebe – pokud ho zapomenou, jednoduše si mohou půjčit další.

Nádoba navíc velmi dobře těsní a je vyrobena z odolného materiálu. Díky tomu dokáže nahradit až 400 kusů jednorázových protějšků. „Až do teď aktivně projevilo zájem o účast více než 100 dalších podniků, které budeme postupně do našeho programu zapojovat. Během jednoho roku bychom chtěli naši službu rozšířit do všech větších měst v Česku,“‎ dodal Širočka.

Jedná se o meziroční nárůst o více než dva kilogramy odpadů vytříděných do barevných kontejnerů. Další pozitivní zprávou o českém národě je fakt, že většina krajanů má s tříděním zkušenosti, přičemž pravidelně se této aktivitě věnuje asi jedna třetina obyvatel.

Členské státy Evropské unie musí během několika let splnit nové cíle vyplývající z požadavků balíčku cirkulární ekonomiky. „V praxi to bude znamenat třídit veškerý odpad, který lze recyklovat nebo jinak využít, a na skládku ukládat jen minimum směsného odpadu, nejvýše však 10 procent. A obce i jejich občané se na to již začínají intenzivně připravovat,“ shrnul vývoj třídění odpadu generální ředitel společnosti EKO-KOM Zbyněk Kozel.

Firma EKO-KOM zajišťuje v Česku již více než 20 let provoz systému třídění a recyklace obalových odpadů, které jsou významnou složkou tříděného komunálního odpadu.

Papírové brčko od společnosti Tetra Pak je vyrobeno z papíru s certifikátem FSC a je možné jej recyklovat společně s obalem. Jako první bude k dispozici v kombinaci s malými kartony, které se používají pro mléčné a ovocné nápoje pro děti. „Potěšilo nás, že se nám podařilo vyvinout a vyrobit papírové brčko, které je plně funkční a splňuje mezinárodní normy pro bezpečnost potravin. Je to důležitý krok na cestě k naší vizi přinést obal vyrobený výhradně z rostlinných materiálů a přispět tak k dosažení nízkouhlíkové oběhové ekonomiky,“ řekl prezident a CEO společnosti Adolfo Orive.

Firma si navíc inovativní postup výroby nenechá patentovat, ale naopak ho bude sdílet. „K dosažení společného cíle průmyslu, kterým je nízkouhlíková cirkulární ekonomika, se musí celá dodavatelská základna pro papírová brčka rychle rozšiřovat a růst. Nabízíme všem našim dodavatelům a zákazníkům, aby využívali naše znalosti a spojili s námi síly s cílem navýšení produkce papírových brček v co nejkratším čase,“ vysvětlila generální ředitelka Tetra Pak pro místní region Kinga Sieradzon.

Zdroj: Focus-age.cz

Světoznámou propagátorkou minimalistického života bez odpadu je bloggerka a spisovatelka Bea Johnson. Na svých přednáškách si pro prezentaci množství odpadu, které její domácnost ročně vyprodukuje, vystačí s malou zavařovací sklenicí. V českém prostředí se pak o šíření této filozofie zasadil zejména Petr Hanzel, zakladatel neziskové organizace a stejnojmenného pražského obchodu Bezobalu.

Netrvalo však dlouho a tento trend se dostal i do Brna. Obchodů, v nichž nakoupíte potraviny na váhu, je po celém městě rozeseto hned několik. A to včetně vícero zdravých výživ, které bezobalové nakupování umožňují alespoň částečně. Mezi nejnovější přírůstky patří obchůdek s příznačným názvem Nasyp si sídlící na Úvoze, který své dveře novým návštěvníkům otevřel 12. července. „Setkávám se pouze s pozitivními ohlasy. Chodí dokonce víc lidí, než jsem čekala,“ říká zakladatelka obchodu Nasyp si, Tereza Koutná. „Většinu zákazníků tvoří lidé, kteří bezodpadový životní styl znají a snaží se podle něj žít. Chodí ale i lidé, kteří teprve zjišťují, jak to funguje,“ dodává s nadšením.

A jak tedy bezobalový nákup probíhá? Jednoduše. Základní suroviny, jako jsou obiloviny, luštěniny, ořechy či koření, nakoupíte na váhu do vlastních nádob přinesených z domu. Zaplatíte tak pouze takové množství, které v blízké době skutečně spotřebujete, a navíc tím zredukujete počet (většinou plastových) obalů, které by zahlcovaly naši planetu.

Potravinami to však nekončí. Na lepší časy se blízká i bezobalovému trhu s kosmetikou. Zájemci mohou v současné době podpořit například projekt s názvem Friendly place, který kromě produktů bez obalu a chemie a láká i na sladké potěšení v podobě raw dezertů.