Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Zero waste je pro mě návrat ke kořenům, říká ředitelka Bezobalu Veronika Nováčková

I takhle může vypadat váš běžný nákup. Zdroj fotografie: Bezobalu

Aktuálně probíhající Týden bez odpadu spěje do svého finále. Ideální příležitost naservírovat vám nějakou bezodpadovou inspiraci. Máme ji tu! Respektive máme tu Veroniku Nováčkovou a ta už se o to postará. Její slova jen potvrzují motto celého bezodpadového týdne, že i malá změna může mít velký dopad. A jak říká sama Veronika: „Je moc fajn postupovat tak, aby vás to bavilo, naplňovalo a motivovalo k dalším krokům.

Začnu zpříma – žijete Vy sama stoprocentně bez obalu?

Tak to je skvělá otázka! Směřuje přímo k tomu, abych vysvětlila, co je bezobalový život a jak se vztahuje k zero waste. Bezobalový život sám o sobě je totiž pouhou výsečí velkých možností, které zero waste neboli cesta za nulovým odpadem nabízí, a přiznám se, že sám o sobě by mi přišel dost bezzubý. Smysl mi dává teprve v celém kontextu zero waste uvažování, kdy se člověk snaží žít celý život úplně od základu jinak. Udržitelně, odpovědně a tím pádem i mnohem šťastněji. Základem konceptu je změna návyků v oblasti celého našeho života a to mě baví nejvíc. Jasné pak je, že nulový odpad je sice pomyslným cílem, daleko důležitější ale je otevřít vůbec oči a vydat se na tuto cestu. Odpovím tedy, že nežiji stoprocentně bezobalově, ale snažím se, seč mohu, neplýtvat zbytečně, znovu používat a vážit si věcí, odmítat jednorázové a nahrazovat znovupoužitelným. Někdy to jde lépe, někdy hůře.

S jakými úskalími se vy sama při tomto snažení potýkáte?

Mám rodinu a pokrýt veškerý náš život pouze bezobalově je velmi složité, v mnoha ohledech se to ale dá. Pokud to jde, nakupuji bezobalově, do vlastních nádob, u nás v obchodech i jinde. Pokud to nejde, snažím se nakupovat produkty balené alespoň ve skle nebo v papíru. Nebo alespoň ne v obalech z kompozitních materiálů, které se nedají recyklovat. Pokud to jde a má to smysl, nakupuji věci z druhé ruky a neberu si ani nenakupuji zbytečnosti. Sem tam si ale děti přejí něco, co je v obalu, nebo jsme někde na cestách a není možnost jinak nakoupit. Pak zvažuji, co smysl má a co ne, co skutečně potřebujeme a bez čeho se obejdeme. Co je nejdůležitější – celé mě to baví a dává mi to smysl.

Jak jste se Vy osobně ke konceptu zero waste dostala?

Dalo by se říct, že jsem se k bezobalovému způsobu života dostala jak slepý k houslím (smích), a to až během vzniku naší organizace. Bylo to v době, kdy jsem měla malé děti a naplno jsem se mohla věnovat věcem, které mě bavily. Vracela jsem se k přirozené a zdravé stravě, používala jsem látkové plenky, nosila jsem děti v šátku. Jednoduše jsem se vracela ke kořenům a chtěla jsem, aby taková byla i má budoucí práce. Tak jsem se s kamarády bavila, co podnikneme, až jsem se setkala s jednou slečnou, která přišla právě s myšlenkou bezobalového obchodu.

Pražské prodejny Bezobalu jsou samoobslužné. Zdroj fotografie: Bezobalu

Kolik obchodů v tuto chvíli máte? Chystáte další?

Aktuálně provozujeme tři prodejny v Praze. Všechny jsou samoobslužné a najdete v nich široký výběr kvalitních potravin, stáčenou eko drogerii i přírodní kosmetiku. Nebráníme se řízenému pomalému růstu, ale v současné době jsme natolik finančně destabilizovaní kvůli situaci okolo Covid-19, že si pravděpodobně na další prodejnu počkáme déle, než jsme počítali.

Jak citelně zasáhl koronavirus vaše obchody? Například zprvu byli lidé hodně obezřetní při nakupování nebaleného zboží, projevilo se to i u vás?

Jako obchod s potravinami jsme mohli zůstat celou dobu otevření, ale není to tak skvělé, jak by to mohlo vypadat. Na začátku vyhlášení nouzového stavu jsme zažili nebývalý zájem o velké nákupy, několik dní jsme zákazníky skoro nestíhali odbavovat. Pak velké nákupní horečky ustaly a četnost se výrazně snížila. Musím přiznat, že dodnes stále pociťujeme menší příliv zákazníků i tržeb, než tomu bylo před obdobím koronavirové krize. Co se týče obav o hygienu v bezobalovém obchodě, musím říci, že jsme vždy měli velmi přísné hygienické standardy. Ty jsme v době koronaviru navíc preventivně posílili. Ač mluvíme o bezobalovém obchodě, téměř vše kromě pečiva, ovoce a zeleniny je u nás v zakrytých nádobách. V dodržování hygienických pravidel, časté desinfekci všech madel a nástrojů na nabírání by se dalo v jistém smyslu říct, že bezobalové nakupování do vlastních nádob je vlastně hygieničtější než nákup v běžném obchodě.

Jak vnímáte Česko a nakupování bez obalu v horizontu posledních let?

V rámci Evropské unie patří Česká republika k zemím, kde je bezobalový koncept dobře nastartovaný. Před šesti lety tu nebyl jediný kompletně bezobalový obchod – otevírali jsme ten první testovací v malé prodejničce ve dvorku v Bělehradské ulici. Teď je podobných obchodů více jak stovka a naše prodejny se posunuly o notný kus dál k samoobslužným prodejnám se širokým výběrem zboží.

Vedle obchodů provozujete i web bezobalu.org. Co je jeho záměrem?

Bezobalu má vedle prodejen i svoji neziskovou část, která si klade za cíl šířit myšlenky zero waste a šetrného nakupování mezi lidi. Děláme to různými způsoby – působíme ve školách, přednášíme na veřejnosti, do firem zavítáme se svými workshopy, přednáškami nebo kvízem. Také jsme zajistili způsob, jak předávat know how ostatním zájemcům o otevření bezobalového obchodu. Webové stránky slouží pro veškeré naše příznivce, aby měli po ruce potřebné informace. Nově je zde třeba umístěná obalová kalkulačka, díky které je možné sledovat, jaké množství obalů šetříte při svých nákupech. K naší radosti brzy přibude i blog, který naplníme informacemi a tipy o zero waste. Je to super kousek do skládanky toho, co teď děláme.

Součástí zero waste konceptu je i výroba vlastní kosmetiky. Zdroj fotografie: Bezobalu

Jaký je největší mýtus, který v souvislosti se zero waste registrujete?

V minulosti proběhla v Česku masivní osvěta ohledně významu třídění odpadu. Dopadla na výbornou – jsme vynikající třídiči. Napříč společností se ale usadil mýtus, že stěžejní je odpad třídit. Skutečnost je, že třídění vzniklého odpadu je jeden z několika kroků, a rozhodně ne ten na prvním místě. Ideální je odpad netvořit. Čím méně věcí potřebujeme a využíváme, tím méně vzniká odpadu. Tím méně se musí vyrábět i následně likvidovat.
Jak udržitelně fungovat v tomto ohledu, vysvětluje pyramida zero waste. Pět sloves, která si lze zapamatovat díky stejnému počátečnímu písmenu, jsou takovou mantrou, která usnadňuje rozhodování. Na prvním místě ZAMÍTNOUT (co skutečně nepotřebujeme), ZREDUKOVAT, ZNOVUPOUŽÍT, ZRECYKLOVAT, ZKOMPOSTOVAT. Vidíte – zrecyklovat rozhodně není na prvním místě. A tím se dostáváme ještě k jednomu zádrhelu. Mnoho Čechů nevnímá rozdíl mezi procesem třídění a recyklace.

Můžete ho našim čtenářům nastínit?

Pokud odpad roztřídíme podle materiálů, ze kterých je složen, a umístíme ho do sběrných nádob na tříděný odpad, putuje pak na třídící linky. To je proces třídění. Pouze část vytříděného odpadu má ale bohužel potenciál být zrecyklována a znovu využita při výrobě obalových materiálů nebo produktů. Z další části se vyrábí například palivová drť. Pouze tu část odpadu, která je uvedena zpět do výrobního cyklu, je možné považovat za odpad recyklovaný. Pro představu – podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2018 zrecyklováno 27 procent celkového objemu komunálního odpadu. Sedm procent bylo zkompostováno, 17 procent spáleno a zbylých 49 procent skládkováno.

Pokud někoho téma zero waste zajímá, ale ještě k němu osobně nepřičichl, jaký je podle Vás nejlepší první krok?

Každý jsme jiný… Pro někoho to bude plátěná taška a pytlíky, které jsou připravené v kabelce či batohu, aby nahradily ty jednorázové. Stejně tak může být mezi prvními kroky nahradit jednorázové nádobí – kelímky, krabičky i příbory si můžete nosit vlastní. Z úplně jiného soudku – z kategorie ZAMÍTNOUT, je tu třeba jednoznačné NE reklamním materiálům a předmětům – ať už se jedná o leták ve schránce nebo zbytečnou propisku a klíčenku z konference. Víte, co bude nejlepší? Prohlédněte si jedenatřicet tipů, které nabízíme na našich stránkách, a vyberte si, co je vám vlastní. Je totiž moc fajn postupovat tak, aby vás to bavilo, naplňovalo a motivovalo k dalším krokům. Když si vytyčíte příliš přísný cíl a budete se chtít obratem zbavit 90 procent svého odpadu, nedojdete daleko, pokud nemáte železnou vůli a není pro vás zero waste objevem století.

Medailonek:

Veronika Nováčková vystudovala Teorii a filosofii komunikace na Západočeské univerzitě v Plzni. V roce 2012 stála u zrodu iniciativy Bezobalu, aby se o pět let později stala její ředitelkou. Nyní se stará o to, aby organizace naplňovala vizi Slušné firmy, tj. aby fungovala odpovědně směrem k planetě, zákazníkům i zaměstnancům, a aby stála za svými hodnotami a naplňovala je. Kromě toho vystupuje v médiích a na přednáškách, kde hovoří o tom, jak minimalizovat vznik odpadů, žít udržitelně a nakupovat vědomě.

Související články

Zaručeně zlepší den

Češi přišli s lékem na rakovinu. Nyní ho testují první pacienti

Říkáte svým psům, že je máte rádi? Podle nové studie vám zvířata rozumí

Z ruiny hradu Hartenberg se díky nadšencům stala vyhledávaná památka

V Česku vznikají nové lesní stezky. Provede vás po nich mobilní aplikace

Inspirativní rozhovor

Subjektivní prožitek je to jediné, co máme. Vytěžme z něj to nejlepší, nabádá duo Brain We Are

Subjektivní prožitek je to jediné, co máme. Vytěžme z něj to nejlepší, nabádá duo Brain We Are

Přečtěte si rozhovor se studenty neurověd - Kryštofem a Vojtou, kteří tvoří podcast Brain We Are.