Rostoucí naděje na zaznamenání výjimečných úkazů už teď láká cestovatele do tradičních severských oblastí, od norského Tromsø až po švédský Abisko nebo Island, kam se sbíhají milovníci noční oblohy z celého světa. Zájem o zimní výpravy prudce roste a mnoho destinací hlásí rekordní poptávku, protože turisté cítí jedinečnou příležitost zažít něco, na co se čeká dlouhé roky. Nejde ale jen o sever. Při dostatečně silné geomagnetické bouři může být aurora výjimečně viditelná i v regionech, kde se obvykle neobjevuje, a překvapit tak obyvatele střední Evropy.

Letošní zima tak přináší naději na prožití ojedinělého zážitku, který propojí romantiku, přírodní krásu i astronomii. Stačí najít místo s minimálním světelným znečištěním, mít trpělivost a nechat se pohltit tichem. Pokud se předpovědi naplní, čeká nás sezóna, která může být nejzářivější za mnoho let a možná i nezapomenutelná.

Rozhodnutí o uzavření farem bylo výsledkem dlouhých let aktivismu a rostoucího veřejného tlaku. Organizace na ochranu zvířat odhalily otřesné podmínky na farmách, kde norci a lišky trpěli v malých drátěných klecích. Konečné rozhodnutí o zákazu kožešinového chovu bylo přijato v roce 2018 s obdobím postupného ukončování, které mělo farmářům pomoci při přechodu na jiné způsoby obživy. Vláda je navíc podpořila kompenzacemi ve výši 50 milionů dolarů.

Nejde jenom o Norsko

Klíčovou otázkou bylo, zda luxus ospravedlňuje utrpení. Studie i odborníci shodně potvrdili, že kožešinové farmářství nelze provozovat humánním způsobem. Spotřebitelé i módní značky se pak začali od kožešin odklánět a volit etické alternativy (jako jsou syntetické a udržitelné materiály), což vedlo k poklesu poptávky.

Norsko následuje další evropské země, jako je Spojené království, Rakousko či Nizozemsko, které kožešinové farmy zakázaly. V USA se proti prodeji kožešin postavila také Kalifornie. Občané napříč Evropskou unií navíc sbírají podpisy pro plošný zákaz těchto farem. Není tedy vyloučené, že se další země postupně nepřidají.

Odborníci seřadili města na základě 69 ukazatelů, jako jsou míra recyklace, úroveň znečištění ovzduší a množství cyklostezek či ekologicky šetrných hotelových pokojů. Nejlépe si vedla severní Evropa. Na prvních pěti místech skončila tato města:

1. Göteborg (Švédsko)
2. Oslo (Norsko)
3. Kodaň (Dánsko)
4. Helsinky (Finsko)
5. Bergen (Norsko)

Göteborg v žebříčku vítězí pravidelně už od roku 2016. Mimo jiné je držitelem i mnoha dalších ekologických ocenění. Do roku 2030 plánuje být obec klimaticky neutrální. Obnovitelné zdroje využívá 95 procent tamní veřejné dopravy a zhruba 90 procent hotelových pokojů je ekologicky certifikovaných. Ekologii je věnována velká pozornost i na letišti či během pořádání festivalů.

 „Tento výzkum je pokud vím první na světě, který využívá globální data, aby vyjasnil silnou souvislost mezi jídlem a spokojeností,“ uvedl Jošiki Išikawa z Planet Earth Foundation, což je organizace, pro kterou průzkum vznikl. Autoři studie se ptali respondentů ve 142 zemích světa na to, jestli si pochutnali na jídle, které měli v poslední době na talíři. 

Česko skončilo v pořadí zemí, kde lidé hodnotí stravu jako různorodou, zdravou a chutnou, v první třicítce. Předběhlo i takové kulinární velmoci, jako jsou Thajsko, Indie či Libanon. V České republice odpovědělo 96 procent lidí, že jim jídlo chutná, 85 procent lidí pak ohodnotilo svoji stravu jako převážně zdravou. Výsledky dotazování ale nejsou reprezentativní, protože přestože celkově autoři průzkumu získali odpovědi od tisícovky lidí, z každé země jich odpovídalo pouze několik.

Kratší studijní týden neznamená, že by se žáci na norských školách učili méně. Výuky by mělo být stejně, jen bude vměstnaná do méně dnů. Žáci tak ve škole zůstanou o něco déle, aby se vše stihlo. Odměnou jim budou tři volné dny namísto dvou. Tento model už v Norsku funguje v několika okresech. Týká se to v drtivé většině případů pouze prvního stupně základní školy, někde jen prvních a druhých tříd. Obvykle bývá volným dnem středa. Takový způsob výuky pomáhá budování vztahů mezi dětmi a rodiči, protože spolu tráví více času. Pokud si tedy rodiče mohou den volna navíc zařídit i v práci.

Norové by teď chtěli model školní docházky sjednotit. O tom, jak je výuka zařízená, rozhodují jednotlivé okresy, systém se tak po volbách může změnit. Podporují to i výzkumy, které potvrzují, že děti mají stejné školní výsledky bez ohledu na to, jestli mají čtyř nebo pětidenní školní týden.

Proč různé kultury slaví zimní slunovrat?

Slovo „solstice“ pochází z latinského slova sōlstitium a překládá se jako „slunce stojí“. Mnoho starověkých kultur bylo doslova závislých na sledování průběhu ročních období. Zimní slunovrat znamenal začátek těžkého zimního období, ale také znovuzrození slunce, protože dny se od tohoto okamžiku postupně začínají prodlužovat. Kde tedy strávit zimní slunovrat?

Newgrange, Irsko

Newgrange je jedním z nejposvátnějších míst Irska. Obrovská mohyla ve tvaru ledviny je jednou z nejstarších astronomicky orientovaných staveb na světě. Stavba byla postavena jako neolitická pohřební mohyla a místo uctívání kolem roku 3 200 před naším letopočtem. Každý rok o zimním slunovratu pronikne paprsek slunečního světla hluboko do hrobky a osvětlí ji. Tato dechberoucí událost trvá kolem 17 minut.

Pokud byste však v tuto dobu chtěli mohylu navštívit, bude potřeba trochu štěstí. O vstupu do kobky během slunovratu rozhoduje loterie, která se každoročně koná na konci září. O 50 hlasovacích lístků soutěží asi 30 000 uchazečů.

Stonehenge, Spojené království

Stonehenge je jednou z nejpozoruhodnějších památek Spojeného království. Původ a účel monumentálního prstence z masivních kamenů udivuje návštěvníky po celá staletí. Středověcí lidé spekulovali, že jej postavili obři nebo čaroděj Merlin. Ve skutečnosti se pravděpodobně jednalo o místo určené k uctívání a léčení. Celá stavba mohla také fungovat jako obří sluneční kalendář. Místo je orientováno ve směru východu letního slunovratu a západu zimního slunovratu.

Každý rok se zde scházejí návštěvníci z celého světa, aby si připomněli zimní slunovrat a viděli východ slunce nad obřími kameny.

Den svaté Lucie ve Skandinávii

Tento svátek světel se koná 13. prosince, tedy v den, kdy nastává slunovrat podle starého juliánského kalendáře. Touto událostí pak oficiálně začíná vánoční období a kostely po celé Skandinávii jsou plné procesí mladých žen v bílých róbách se svíčkami na hlavách.

Součástí festivalu jsou také pohanské oslavy zimního slunovratu a tradičně se podávají zázvorky, buchty s příchutí šafránu a glogg (pozn. nápoj podobný svařáku).

Tak co, uděláte si příští rok předvánoční výlet?

Zdroj: Euro News

Koťata gepardů skotačí v ústecké zoo

V Zoologické zahradě Ústí nad Labem se 16. října narodila dvě koťata gepardů štíhlých. Jde o velký úspěch. Porod byl podle vedoucí zoologického útvaru Petry Padalíkové velmi napínavý. „Při ranní kontrole jsme pozorovali jedno mládě, které dle kamerového systému samice porodila kolem 4:00 ráno. Vše nasvědčovalo tomu, že porod byl ukončen. Přestože bezproblémový porod životaschopného mláděte byl obrovským úspěchem, naše radost byla mírněna faktem, že gepardí jedináček většinou nedokáže udržet laktaci matky,“ řekla Padalíková s tím, že pro gepardy jsou přirozené vícečetné vrhy. „Úleva přišla až po pěti hodinách, kdy samice porodila ještě druhé mládě, což značně zvýšilo šance na přežití obou jedinců. Přestože je to pro samici první zkušenost, stará se o obě mláďata vzorně,“ doplnila chovatelka gepardů Věra Malířová.

Gepardi štíhlý patří podle Červeného seznamu ohrožených druhů mezi zranitelné. Jejich počty ve volné přírodě klesají v důsledku ubývajícího životního prostoru, pytláctví a velmi nízké genetické variability. „Proto je už jen narození gepardů v celosvětovém měřítku obrovským úspěchem,“ uvedla ředitelka ústecké zoo Ilona Pšenková. Přestože tyto kočkovité šelmy chová 107 institucí, za poslední rok se mláďata narodila pouze ve čtyřech zoo v Evropě. 

Společenská velryba zakotví trvale v Norsku

Běluha severní si v roce 2019 začala hrát s norskými rybářskými loděmi a reagovat na turisty, díky čemuž se stala internetovou senzací. Zvíře pojmenované Hvaldimir se ukázalo být velmi společenské, je zvyklé na lidskou přítomnost, není však připravené na přežití ve volné. Britský podnikatel Adama Thorpe se proto rozhodl velrybě pomoci a získal finanční prostředky na zřízení největší rezervace pro kytovce na otevřeném moři u norských fjordů. Práce na zhruba 200 000 hektarů rozlehlé rezervaci poblíž města Hammerfest by měla začít příští rok.

Bývalý realitní magnát Thorpe založil charitativní organizaci OneWhale, která zajišťuje ochranu a monitoring Hvaldimira a uhradila výzkum, jenž umožnil, aby byla rezervace vytvořena. „Všichni se do téhle běluhy z virálních videí z YouTube zamilovali,“ řekl Thorpe. „Četl jsem o Hvaldimirovi v National Geographic v roce 2019 a připadalo mi to znepokojivé. Říkal jsem si, že bychom pro něj mohli vytvořit rezervaci nebo oblast, která by jej ochránila před lodní dopravou a poskytla prostor, kde by mohl volně lovit a žít co nejpřirozenějším způsobem,“ dodal.

Město Hammerfest projekt podpořilo a organizace OneWhale začala na vytvoření rezervace spolupracovat s místními. Rezervace by měla být dostatečně velká, aby poskytla zázemí více ochočeným kytovcům. Autoři projektu doufají, že se kytovci naučí lovit potravu a v budoucnu by pak mohli být vypuštěni zpět do volné přírody.

Když se jedovatá kobra vydá na procházku

I smrtelně nebezpeční tvorové touží po svobodě. Jedovatá kobra královská dlouhá 2,2 metru si udělala na podzim výlet. Had, jehož oficiální jméno je Sir Vass, utekl 22. října přes svítidlo ve stropě svého skleněného výběhu v akváriu, které je součástí zoo v parku Skansen na stockholmském ostrově Djurgaarden. Více než týden trvající pátrání dopadlo šťastně – nakonec se vrátila domů sama.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací ze Zoo Ústí nad Labem, Ekolist, České noviny

Digitální měny světových centrálních bank, označované zkratkou CBDC, jsou v zásadě o něco stabilnější než zmíněné kryptoměny. Je to způsobeno tím, že jsou řízeny vládou daného státu, konkrétně bankami. V současné době se snaha o zavedení digitální měny nachází ve fázi vývoje a u některých států, jako ne právě Norsko, dochází k jejich testování.

Norská centrální banka se pro tento krok rozhodla primárně s cílem prosadit ve společnosti efektivní a bezpečné platební styky, přičemž dobře fungující platební systém je důležitý i pro peněžní a finanční stabilitu země, jak uvedl výkonný ředitel Centrální norské banky Torbjørn Hægeland.

Experiment CBDC

Projekt funguje už od roku 2016 a dle vyjádření vedení banky poběží experimentální fáze až do června 2023. Po skončení tohoto období se vláda vyjádří, zda se vyplatí přejít do fáze testování prototypu.

28. září tohoto roku oznámily norské, švédské a izraelské centrální banky, že spojují své síly s Bank of International Settlements (BIS) za účelem prozkoumání digitální měny CBDC. Norská banka totiž zároveň stále prozkoumává fungování CBDC v zahraničí a to, jakým způsobem lze technologii digitální měny využít i pro přeshraniční platby.

Pokud by se zemi podařilo posunout projekt do další fáze, přineslo by to vizi budoucnosti s efektivním, bezpečným platebním systémem v norských korunách, uzavírá Hægeland.

Zdroj: Euro News

Nenašel ho jen tak někdo, nýbrž dva amatérští archeologové. Jeden z nich našel kus železa již před rokem, nikdo si však nebyl jistý, jestli je opravdu nějak důležitý. Letos se ovšem objevil další kousek a zjistilo se, že společně tvoří zhruba 1 200 let starý meč, jeden z nejtěžších a nejvíce zdobených, které se ve vikingské éře vyráběly.

Podobné meče byly již v minulosti nalezeny například v Anglii, proto se má za to, že nebyl ukován v Norsku. Objev proto láká i archeology z jiných zemí. Nyní se o něj starají restaurátoři Norského archeologického muzea, aby mohl být později vystaven. Zatím nelze přesně určit všechny znaky, které obsahuje bohaté zdobení, ale jsou již vidět zvířecí a geometrické vzory. Vypadá to také, že byla použita niello technika, kdy se do stříbra ryje černou hmotou a vytváří se tak jedinečný design.

Zdroj: 100+1 zahraniční zajímavost, IFL Science

Norské pohoří Jotunheimen při tání ledů v roce 2019 odhalilo šíp z doby železné, archeologové ze skupiny Secrets of the Ice tuto informaci ovšem zveřejnili teprve nedávno, protože výzkum stále pokračuje. Podle nich jde zatím o nejzachovalejší šíp, který kdy našli.

Vědci sice nepoužili radiokarbonové datování šípu, protože by museli jeho části oželet, ale i tak jsou podle jeho vzhledu schopni říct, jak je starý, protože se podobné našli v dánských rašeliništích a jsou datovány zhruba na 300 až 600 let našeho letopočtu. Šíp je 80 cm dlouhý a zachoval si i železný hrot. Archeologové doufají, že tání ledovců jim přinese další poklady.

Zdroj: 100+1 zahraniční zajímavostí, Live science

Momentálně jsou nová mláďata přepravována a vypouštěna v horách Troms nacházejících se v severní části Norska. Jedná se o oblast, kde historicky dříve žilo mnoho lišek, a stále jsou zde k nalezení jejich opuštěná doupata, která jsou téměř nedotčená.

„Oblast, kam jedeme, je oblastí, kde bývaly horské lišky. Je tam spousta starých horských liščích doupátek. Ale už mnoho let jsou prázdné,“ prohlásil Thomas Johansen, hlavní poradce norské Agentury ochrany životního prostředí.

Nyní jsou lišky vypouštěny v naději, že v horách založí novou smečku, což by mohlo odstartovat novou éru populace polárních lišek. Jejich počty se pomalu zvyšují, nicméně polární lišky zůstávají stále ohrožené. Dnes populace lišek čítá v Norsku kolem 300 dospělých zvířat.

Karen Lone, hlavní poradkyně Norské agentury pro životní prostředí, říká, že v loňském roce agentura zaznamenala 54 vrhů, což je druhý největší počet od započnutí chovného programu. Celkový počet polárních lišek ve třech skandinávských zemích (Norsko, Finsko, Švédsko) se odhaduje přibližně na 500 dospělých jedinců.

Aby se maximalizovala jejich možnost přežití po vypuštění, jsou poblíž míst vypuštění rozmístěny krmné stanice a umělá doupata. K dnešnímu dni byly lišky rozmístěny celkově do 9 různých populací po celém Norsku.

Zdroj: Euro News

Elena na procházce na pláži v norském městečku Gasvaer objevila zelenou láhev, která obsahovala dopis z roku 1996 napsaný Joannou Buchan. Joanně v té době bylo pouhých 8 let, žila v Peterheadu ve Skotsku a vzkaz poslala v rámci školního projektu. Dopis byl adresován jistému „objeviteli“, a obsahoval text, ve kterém se rozepsala o své lásce ke sladkostem, knize Šarlotina pavučinka, svém psovi a „poněkud velkém domě“, kde žila s celou svou rodinou. Svůj dopis zakončila větou „Mimochodem, nesnáším kluky.“

Láhev byla nalezena 800 mil od místa vypuštění. Elena po zjištění autorství dopisu neváhala a ozvala se Joanně skrz facebook se zprávou, že její dopis v láhvi objevila. Joanně je nyní 34 let a je lékařkou v Austrálii. Ke zjištění, že byl její dávný dopis objeven, se vyjádřila s nadšením. Uvedla, že byla naprosto šokována, když obdržela zprávu od Eleny.

„Bylo to k popukání. Jsou tam opravdu krásné řádky, jako například to, co pro mě bylo v tu dobu důležité,“ uvádí Joanna.

Zdroj: The Week

Dlouhodobým cílem norské vlády je přeměnit Špicberky na jednu z nejlépe udržovaných divočin na světě, aby zde mohly nerušeně žít zvířata, kterým místní podnebí vyhovuje. Souostroví je totiž domovem více než tří tisíc ledních medvědů a koncem léta zde každoročně hnízdí přes osmdesát druhů ptáků.

Aktuálně se na Špicberkách rozkládá celkem sedm národních parků a dalších chráněných oblastí, které zaujímají asi dvě třetiny celého souostroví. „Musíme provést opatření, která pomohou s řešením klimatických změn a také tlaku způsobeného zvýšeným dopravním provozem. Přímou odpovědí na to je ochrana fjordu Van Mijen a jeho okolí,“ uvedl norský ministr pro klima a životní prostředí Sveinung Rotevatn.

Zdroj: The Barents Observer

Celebrity tak budou muset informovat své sledující, že ve zveřejňovaných příspěvcích použily zkrášlující filtry nebo retuše. Ty upravují domnělé nedostatky a zejména na Instagramu se těší velké oblibě. Norská vláda proto nechala vytvořit speciální označení, které bude v aplikaci sociálních sítí již brzy k dispozici. Informoval o tom deník The Independent.

Cílem je omezit zkreslující představy dospívajících o zdravém vzhledu. O tom, že obsah produkovaný influencery vytváří u mladistvých nezdravý tlak na to, jak by měli vypadat, se v Norsku debatuje už delší dobu. „Věříme, že by nové nařízení mohlo významně zmírnit negativní dopady, které zejména na děti a dospívající podobný obsah má,“ uvedlo ministerstvo v oficiálním prohlášení. Deník The Independent rovněž zmiňuje studii z roku 2019, která zjistila, že prohlížení snímků kosmeticky vylepšených žen prokazatelně zvýšilo touhu po kosmetické chirurgii, a to především u žen ve věku od 18 do 29 let.

Román nese název Dette blir mellom oss, v překladu Zůstane to mezi námi. „Kniha je příběhem o mladé lásce, dospívání a hledání svého místa v životě. Je to příběh pro mladé vyprávěný tam, kde mladí příběhy hledají – na Instagramu,“ uvedli tvůrci projektu. Dílo se zařadilo mezi vítěze Fast Company 2021 World Changing Ideas Awards, obdrželo také nominaci na cenu Ministerstva kultury za literaturu pro děti a mládež.

Obsah knihy byl na Instagramu postupně zveřejňován po dobu 45 dnů. Každý den se na instastories poodkryl další úryvek příběhu doplněný fotkou, hudbou nebo videem. Profil bylo potřeba sledovat denně, aby čtenářům žádná část neunikla. Touto cestou si román přečetly na čtyři tisíce uživatelů. „Všeobecný pokles čtenářů mezi mladší generací znamená, že spousta z nich přichází o příběhy, které by jim mohly pomoct, dodat odvahu. Chtěli jsme se k nim proto dostat skrze literaturu, ale zároveň mimo knihy. Reakce byly ohromující. Ukazuje to, že dobře zpracované příběhy si vždy najdou cestu k lidským srdcím,“ doplňují tvůrci.

Plovoucí elektrárna bude 324 metrů vysoká a její upevnění ke dnu vychází z technologie plynových a ropných plošin. Na ni bude nainstalováno přes 100 malých turbín, které jsou odolné i v silnějším větru. Velké turbíny začnou při poryvech, které překročí rychlost 40 kilometrů za hodinu, naklánět listy, aby omezily produkci energie a chránily se před poškozením. Jednou z výhod je podle autora elektrárny, firmy Wind Catching Systems, životnost celého systému, kterou odhaduje na 50 let.

Cílem společnosti je vybudovat konkurenta elektřině ze sítě, a to využitím energie, která je dostupná bez ohledu na počasí. Chce tím přispět k udržitelnému rozvoji a boji proti změně klimatu. Tvůrci elektrárny věří, že bude s navýšením velikosti konstrukce úspora energie na megawatthodinu ještě větší. Protože je většina stavby nad vodou, omezení pro mořské živočichy je minimální.

Z celkového počtu 141 412 loni prodaných vozů bylo celkem 76 789 elektromobilů. Do roku 2025 se navíc Norsko chystá na další celosvětové prvenství – prodej nových aut na benzín nebo naftu plánuje zcela ukončit. Například v Oslu se snaží nové příznivce elektromobility motivovat tím, že elektroauta osvobozují od daní, které platí majitelé vozů na fosilní paliva.

Prodej elektromobilů se v zemi nejvíce zvyšoval ke konci roku 2020, v prosinci to bylo dokonce 66,7 procenta ze všech prodaných aut. „Odhadujeme, že podíl elektrických vozů na trhu v roce 2021 přesáhne 65 procent,“ řekla agentuře Reuters Christina Buová, zástupkyně zájmové skupiny, která v Norsku elektromobily prosazuje.

Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz

Jen ve větrné farmě Smola, která se skládá z 68 větrných turbín a je jednou z největších větrných farem v Norsku, ročně kvůli srážkám zemře šest až osm orlů mořských. Natření jednoho listu světlé turbíny načerno podle testů takzvaně rozbije rychlý pohyb turbíny a učiní ji pro ptáky viditelnější.

„I když jsme zjistili výrazný pokles srážek ptáků, účinnost nátěrů může být místně a druhově specifická,“ dodal Roel May z Norského institutu pro výzkum přírody (NINA), který na studii pracoval. Vynález proto bude muset podstoupit další testování, aby se jeho funkčnost potvrdila. Zájem o vyzkoušení novinky má nyní také Nizozemsko a Jihoafrická republika.

Zdroj: BBC.com

Celkem bude mít továrna rozlohu 6500 metrů čtverečních, přičemž okolo vznikne na dalších 300 hektarech park pro kempování a turistiku. Budova je navržena jako komplex čtyř hlavních, vzájemně propojených hal, které budou sloužit jako továrna na barvy, dřevo, jako montážní hala a sklad.

Uprostřed pak bude centrální prostor pro kanceláře a logistiku, jehož střed bude tvořit kruhové nádvoří sloužící také jako výstavní prostor pro aktuální kolekce nábytku.

Kromě řady ekologických řešení kladli architekti v projektu důraz také na výběr materiálů. Například fasády budou vyrobeny z lokálního dřeva, nízkouhlíkového betonu a recyklované oceli. Zaměstnanci pak budou při výrobě využívat také chytré roboty či samořídící nákladní vozy.

Tvůrci nezapomněli ani na energetiku, a tak bude na střechách umístěno 1200 fotovoltaických panelů. Celkově by stavba měla mít o 90 procent nižší energetickou spotřebu, než mají podobné továrny obvykle.

Na video o továrně se můžete podívat zde.

Peníze mohou žadatelé využít na provedení dočasného, například mobilního monitoringu kvality ovzduší. Díky tomu zjistí převládající typ znečištění a následně mohou pomocí analýzy určit také jeho zdroj. Skrze akční plány musí samosprávy zpracovat konkrétní návrhy a případně přijmout protismogová opatření, na která poskytnou Norské fondy dotaci v další připravované výzvě.

„Znečištění ovzduší je v České republice dlouhodobě jedním z prioritních témat v ochraně životního prostředí. Prostřednictvím programu Norských fondů chceme doplnit síť monitoringu ovzduší, která se v tuto chvíli potýká s existencí bílých míst. Jedná se o lokality, pro které neexistují dostatečně podrobná či aktuální data o úrovni a hlavních zdrojích znečištění,“ vysvětlil ředitel Státního fondu životního prostředí České republiky Petr Valdman.

Výše dotace se pohybuje od 5,2 do 19,2 milionu korun a žádat o ni mohou kromě samospráv všechny právnické osoby, a to od poloviny července až do poloviny letošního září.