Výzkum se zaměřil na více než 2 000 lidí z Česka a Slovenska a ukázal jasnou souvislost mezi důvěrou v tradiční média a odolností vůči konspiračním narativům. Jinými slovy: čím víc lidé věří profesionálním novinářům, tím méně podléhají falešným zprávám a manipulacím.

Média jako důležitá pojistka

Výsledky ukazují, že kvalitní žurnalistika stále hraje klíčovou roli ve společnosti. „Důvěra v média je jedním z nejvýznamnějších faktorů, které snižují sklon k přijímání konspiračních teorií,“ uvedl jeden z autorů studie Petr Lupač.

Výzkum zároveň zdůrazňuje, že spolehlivá a profesionální média pomáhají budovat kritické myšlení, podporují zdravou míru skepticis­mu a přispívají k lepší informovanosti veřejnosti.

Kde je důvěra, tam je naděje

Ze studie také vyplynulo, že větší důvěru v novináře mají lidé se zájmem o politiku a veřejné dění. To potvrzuje, že otevřenost vůči informacím a snaha porozumět světu kolem nás jdou ruku v ruce s odolností vůči manipulaci. A i když důvěra v média není v naší společnosti vždy samozřejmostí, tento výzkum ukazuje, že má smysl na ní pracovat — jak na straně médií, tak i u čtenářů a diváků.

Hlavním cílem je boj proti dezinformačním kampaním, které může vést Rusko nebo další subjekty včetně krajní pravice. Nová pravidla vyplývají ze zákona EU o digitálních službách (DSA), který reguluje obsah na sociálních sítích, a navazují na únorovou veřejnou diskuzi s občanskou veřejností a skupinami pro pozorování voleb.

„Volby do Evropského parlamentu jsou obzvláště zranitelné a je třeba zavést zvláštní opatření,“ uvedl podle The Guardian euroevropský úředník při představování nových postupů. Podle těchto pokynů budou muset společnosti přijmout šest opatření, včetně zřízení týmů pro ověřování faktů v rodném jazyce a jednotek pro posuzování rizik.

Informace o volbách a možnostech hlasování informuje web elections.europa.eu. List kandidátů za Česko zveřejnilo v druhé polovině dubna Ministerstvo vnitra ČR.

Odborníci varovali před riziky spojenými s nástroji generativní AI, které mohou být během volebních kampaní zneužité k šíření dezinformací. Technologičtí giganti se rozhodli dobrovolně přijmout preventivní opatření, která se budou zaměřovat hlavně na vygenerovaná videa, obrazy, hlasové nahrávky nebo zvuky, v nichž budou figurovat političtí kandidáti a další klíčoví aktéři demokratických voleb. Zároveň by se měl pakt týkat také obecně šířených dezinformací o volbách. Giganti se dohodli, že budou deepfakes zakazovat a blokovat. Podle společností by totiž obsahy měly být na sociálních sítích a platformách automaticky označené jako generované umělou inteligencí, aby každý z uživatelů mohl tuto skutečnost zvážit sám.

Dohoda mezi technologickými giganty má spíše symbolické dopady. Někteří to považují za nedostatečné, ale snaha společností je obecně oceňovaná. 

Vítězné filmy vzešly z 9 finalistů a desítek přihlášených, které hodnotila porota složená ze zástupců APA, Young Academy, T-Mobile a profesionálů reklamního průmyslu. Společnost T-Mobile chce touto spoluprací ve veřejném prostoru upozorňovat na téma vyváženosti času stráveného online a offline a zvyšovat mediální gramotnost.

Film Dezinformace režiséra Adama Martince se zaměřuje na velmi aktuální téma vlivu fake news na naše blízké, kteří podléhají strachu nebo samotě. Druhý snímek Ztracený čas Ondřeje Erbana pojednává o čase zbytečně stráveném u počítačů a mobilních telefonů se zamyšlením, jak se vrátit do offline světa.
Jejich filmy budou nasazené před celovečerními snímky v kinech po celé České republice. Dostupné jsou již také na internetu, takže je můžete poslat svým blízkým a upozornit je na možné problémy. Oba režiséři, absolventi FAMU, se už do filmového světa zapsali – získali Českého lva nebo Cenu Magnesia, takže kvalita je zaručena.

Zdroj: Young Academy

V kategorii žáků základních škol porotu nejvíce zaujala 12letá školačka Pavla Janoušková, která svým projektem Výuka programování online rozvíjí znalosti programování nejen svých vrstevníků. Sama programuje již od útlého věku a je jí líto, že se k němu ostatní během školní výuky tolik nedostanou.

V další kategorii středních škol se umístil enviromentální projekt sester Elišky a Anny Vívarových Sestry v akci za záchranu života. Na jejich YouTube kanálu najdete videa o třídění odpadu, šetření vodou nebo udržitelném stylu života.

Mezi mladými do 30 let zabodoval projekt Nekrm kachnu! spolku Fakescape, který bojuje proti dezinformacím. Jde o karetní hru, která má propojovat všechny generace a zjišťovat jejich mediální gramotnost.

Rozdány byly také speciální ceny – v oblasti ochrany životního prostředí zvítězil Remízek, který filmovými příběhy podporuje lokální obyvatele a spolky v České republice. Cenu diváků České televize získali studenti z gymnázia v Ústí nad Labem za projekt Jatečka pomáhá. Jsou tu pro lidi, kteří se ocitají v nelehkých životních situacích.

Zvláštní uznání od Člověka v tísni za prosazování lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů ve své zemi si odnesl kubánský aktivista Rowland Jesús Castillo Castro.

Zdroj: CzechCrunch, Cena Gratias Tibi

Mezinárodní den seniorů se každoročně slaví první říjnový den. Organizace Právě teď! o.p.s., která se dlouhodobě věnuje výuce práce na PC a obsluhy mobilních telefonů, ale i osvětě v oblasti dezinformací, se ho rozhodla pojmout jako „Snídani šampionů“. Na té měli senioři možnost se nejen společně potkat, ale i se poradit ohledně svých mobilních zařízení nebo si vyzkoušet trénink paměti pomocí počítačového programu.

Zlatým hřebem byla pak možnost vyzkoušet si 3D tisk, o který účastníci projevili velký zájem. „Vlastně nás zájem o možnost vyzkoušet si 3D tisk až tak nepřekvapil. Senioři jsou zvídaví, zajímá je to nejen kvůli nim samotným, ale i třeba kvůli tomu, aby se mohli pochlubit svým vnoučatům a drželi s nimi krok,“ uvádí Iveta Luxová, ředitelka organizace. Ta mimo jiné naučila v první kovidové vlně seniory používat také Zoom. K online setkáním se na podzim opět vrací. Starší lidé totiž oceňují, že se k nim mohou připojit odkudkoliv.

To dokazuje, že technická zdatnost lidí v důchodovém věku rok od roku stoupá. „Co seniorům dělá spíš problém, je orientace ve velkém množství informací, neuvědomují si bezpečnostní rizika. Často např. netuší, jak snadné je v dnešní době vytvořit dezinformaci web, e-mail či post na sociálních sítích, kde se také už poměrně běžně pohybují a kde bohužel vnímám i jejich určitou radikalizaci. Proto se snažíme seniory školit, snažíme se jim vysvětlovat, jak tyto věci fungují, jak fungují algoritmy, kde ověřovat informace atp.“ doplňuje Hana Čepová, expertka na vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Zahrát si GoViral! zabere zhruba pět minut. Zájemci hru jednoduše najdou na webu goviralgame.com/cz. Pomocí interaktivních textových otázek se hráč seznámí s nejčastějšími dezinformačními technikami a naučí se je odhalovat. „Dezinformace jsou celospolečenský problém s vysoce destruktivním dopadem na veřejný zájem. Pandemie covidu prokázala nebezpečnost tohoto fenoménu velmi přesvědčivě. Jednou z cest, jak se dezinformacím a jejich vlivu bránit, je zvyšování resilience, odolnosti, na základě pochopení problému a kritického odstupu. Hra GoViral! je přesně tím nástrojem, který potřebujeme. Proto jsme se rozhodli hru lokalizovat do češtiny,” říká ředitel Pražského inovačního institutu Bohumil Kartous.  

Hra vyvinutá vědci z Cambridge je aktuálně dostupná ve třinácti jazycích. A podle akademického průzkumu může být skutečně užitečná. Už po jednom hraní se sníží nekritické příjímání falešných zpráv o 21 procent.

Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO) je jedním z osmi center v celé Evropě, která se budou věnovat společensko-vědnímu a technickému výzkumu v oblasti odhalování a šíření dezinformací a posilování digitální a mediální gramotnosti. V centru zájmu bude také vliv těchto fenoménů na populaci a následná tvorba metodiky pro veřejné instituce, jak s dezinformacemi bojovat. „Role médií pro rozvoj svobody a demokracie se i v rámci pandemie ukazuje jako zcela nezastupitelná,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která má oblast médií v gesci.

Na projektu bude s ČVUT, které se zaměřuje na vybudování potřebné infrastruktury, spolupracovat Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a slovenský Kempelenov inštitút inteligentných technológií. Dalšími partnery bude třeba francouzská tisková agentura AFP nebo factcheckingová platforma Demagog.cz. „Je to pro nás ocenění dlouhodobého propojení vynikajícího společenského výzkumu na Fakultě sociálních věd s technologickými obory,“ pochvaluje si meziuniverzitní spolupráci rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima.

Využití umělé inteligence je směr, kterým se chtějí české univerzity v rámci Evropy profilovat dlouhodobě. „Je to první krok v naší cestě stát se celoevropským centrem umělé inteligence, která bude chránit lidi, jejich bezpečí a práva. Již předloni jsme se, společně právě s Univerzitou Karlovou a také Masarykovou univerzitou zavázali, že vybudujeme Evropské centrum excelence v této oblasti. CEDMO je jedním z prvních úspěchů na této cestě, na který dále navážeme,“ říká Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze.

Příčinou šíření dezinformací je podle autorek studie nedostatečné vzdělání v oblasti vědy a malá mediální gramotnost. V kombinaci s nedostatkem vědeckých novinářů a klesajícím počtem místních deníků se snižuje i schopnost rozlišit fakt od lži. „Dezinformace jsou často zabaleny a formulovány zjednodušujícím a emočním způsobem,“ vysvětluje profesorka komunikace Sara Yeo. „Vezměte si třeba on-line ‚clickbait‘ – takový obsah má lákavý titulek, který propaguje zdánlivě skandální informaci. To podporuje používání mentálních zkratek, díky nimž může být detekce a analýza lži výzvou,“ objasňuje. Silné emoce, které jsou vyvolány, totiž snižují schopnost racionálně zpracovávat informace.

Humor použitý při prezentaci vědeckých faktů se podle autorek jeví jako možný způsob boje proti dezinformacím. Ovlivňuje, jakým způsobem zpracováváme informace a formujeme své postoje a chování, protože obsah sdělení polidšťuje a způsobuje, že je nám sympatičtější jeho zdroj. Vědci, jejichž sdělení jsou vtipná, tak bývají mezi lidmi oblíbenější a neztrácejí kredit jako autority v oboru. „Zábavná věda může upozornit na problémy, které zatím nejsou podstatnou součástí veřejné diskuze, a může pomoci přitáhnout pozornost k cenným a přesným informacím, jež jsou součástí vtipu,“ doplňuje vědkyně. Upozorňuje však, že využití humoru k boji proti dezinformacím ve vědě musí být v souladu s etickými pravidly.

Projekt funguje na výhradně dobrovolnické bázi. Kromě vyučujících a odborníků se na chodu iniciativy z velké části podílí také studenti. Společně mapují sdělení v médiích i na sociálních sítích a při vyvracení nepravd vycházejí z odborných stanovisek lékařů a imunologů. Denně se tak setkávají s nejrůznějšími nepravdami. Vůbec nejpomatenější byl podle studenta Dominika Voráče hoax o tom, že se v západních laboratořích chovali obrovští komáři, jejichž účelem bylo rozšiřovat v Číně koronavirus. „Bizarnost tohoto asi žádný jiný hoax nepřekonal,“ míní student.

Všichni členové iniciativy se rovněž řídí vlastním etickým kodexem, mezi jehož body patří například věcnost argumentů, objektivita nebo dokládání zdrojů informací. „Výhodou je, že řada z nás se prací s dezinformacemi dříve zabývala a na toto téma publikují a přednášejí. Naší strategií je komunikovat odborně, ale srozumitelně a slušně,“ dodal Procházka. Kromě facebookové stránky Lovci kachen své poznatky publikují na Instagramu a Youtube. Do budoucna mají v plánu pořádat také živé přenosy přednášek.

Petr Ludwig se problematice kritického myšlení věnuje dlouhodobě. Jednotlivce i firmy učí, jak nepodléhat klamům mozku, zlepšit svoji argumentaci a naučit se lépe rozhodovat. V době koronavirové pandemie se Ludwig aktivně snaží přinášet relevantní informace podložené výzkumy. V rozhovorech, videích i na sociálních sítích upozorňuje na šířící se dezinformace a důsledky, jaké může jejich následování mít.

I proto, že aktuální situaci v tuzemsku považuje za kritickou, rozhodl se přispět svojí troškou do mlýna a dvouhodinový webinář o kritickém myšlení zpřístupnil široké veřejnosti. Pro zájemce bude ke zhlédnutí na jeho YouTube kanále po dobu několika týdnů.

Pojmenování nového nástroje není náhodné. Birdwatch neboli ptačí hlídka symbolizuje, že se sociální síť s modrým ptáčkem v logu spoléhá na všechny své uživatele, kteří zde nachází užitečné, poučné i zábavné informace. Názor komunity bude podle viceprezidenta Twitteru Keitha Colemana relevantnější než označování problematických příspěvků řídícími orgány sítě.

Vývojáři Twitteru se navíc nechtějí omezovat pouze na označení daného tweetu za pravdivý nebo nepravdivý. Systém Birdwatch proto uživatelům umožní zavádějící tweety nejen označit, ale navíc jejich závadnost i vysvětlit. Do komentářů tak budou moci doplňovat vysvětlující kontext diskutované problematiky a hodnotit komentáře ostatních. Poznámky s největším ohlasem se pak stanou součástí příspěvku tak, aby si každý uživatel mohl jednoduše ověřit relevanci informací a na daný tweet si udělat vlastní názor.

V testovací fázi funguje program Birdwatch na samostatné platformě. Také komentáře jsou proto viditelné pouze pro uživatele zapojené do pilotního projektu. Do budoucna má ale být běžnou součástí Twitteru. Autoři systému se už od začátku snaží komunikovat transparentně a na oficiálních stránkách zveřejňují veškerá data, která pro tvorbu nového hlídače využívají.

Podle průzkumu společnosti MEDIAN se 40 procent Pražanů domnívá, že nemá o očkování dostatek informací. Web má proto lidem nabídnout všechna fakta přehledně a na jednom místě. „Chceme dát lidem možnost rozhodovat se na základě skutečných dat místo dojmů nebo fake news, které se i kvůli výrokům některých politiků šíří internetem a médii,“ uvedl primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.

Očkování seniorů a jiných kriticky ohrožených skupin obyvatel provádí hlavní město ve spolupráci s Českým červeným křížem a Městskou poliklinikou Praha. Společně s neziskovou organizací Život 90 také provozuje asistenční linku pro seniory. Číslo linky lidé najdou na novém informačním serveru.

Upozornění na nedůvěryhodný obsah se nyní objeví přímo ve výsledcích vyhledávání, a to vždy pod nadpisem a odkazem na konkrétní médium. Cílem je zvyšovat povědomí o nejčastějších konspiračních teoriích a usnadnit uživatelům rozpoznávání webů, které se na jejich šíření nejvíce podílejí.

„Nezůstáváme ale pouze u označení. U každého webu v rámci informační karty vysvětlujeme hlavní důvody, proč by měl být uživatel při konzumaci daného obsahu obezřetný,“ vysvětluje Tomáš Peroutka, produktový manažer Seznam.cz Vyhledávání. Pořadí výsledků však zůstává nezměněné a upozornění je možné vypnout.

Seznam českých konspiračních a antisystémových serverů, na které Seznam.cz nově upozorňuje, dodávají nezávislé organizace, jako je Nadační fond nezávislé žurnalistiky, projekt Atlas konspirací, slovenská iniciativa Konšpirátori.sk a společnost Semantic Visions.

Bezpečně se pohybovat v on-line prostředí a umět rozlišovat důvěryhodné a zavádějící informace pomáhá Seznam.cz obzvlášť lidem důchodového věku. Přehled aktuálních hoaxů pro ně každý měsíc shrnuje Zpravodaj Sherlock Senior.

Zdroj: Seznam.cz

Na projektu se podílela Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně a společnost NEWTON Media. Cílovou skupinou jsou nejen média, datový analytici a odborníci, ale i laici. „Náš web není určen pouze pro mediální profesionály, ale kupříkladu dva animované cykly Slovník pojmů a Infodemie se snaží celou problematiku přiblížit širší veřejnosti. Sekundárním cílem projektu je posílení zdravotní a mediální gramotnosti veřejnosti, což může být jeden z preventivních kroků ve vztahu k infodemii,“ řekl k zaměření webu hlavní řešitel projektu Václav Moravec.

„Paralelně s epidemií koronaviru jsme také bombardováni epidemií názorů, informací a dezinformací. Projekt se snaží tuto infodemii potlačit a umožnit lepší orientaci v džungli pojmů, které nám ještě nedávno byly zcela cizí,“ upřesnil další cíle projektu zakladatel a majitel firmy NEWTON Media Petr Herian. Odborná veřejnost na webu nalezne edukační animace, přehledové wordcloudy, komplexní analýzy či příklady dobré i špatné praxe z České republiky i ze zahraničí. Nebudou chybět ani rozbory nejčastějších dezinformačních narativů, slovník základních pojmů spojených s covidem-19 a animace, které by měly složitou problematiku popularizovat širší veřejnosti.

Systém od společnosti Cogniware monitoruje příspěvky na internetu a na základě pochopení obsahu zprávy, sociálních interakcí a dalších událostí na fake news zavčas upozorní. Umělá inteligence navíc neověřuje fakta, nepracuje s žádným encyklopedickým seznamem. Systém funguje na bázi neuronových sítí a postupně se tak učí a soustředí na to, co mají dezinformace společné. Obvykle se jedná o slovní obraty a spojení. 

„V této době se těžko rozlišuje, co je pravda a co lež. Dezinformace se staly běžným nástrojem v boji o veřejné mínění, které může mít citelné dopady pro samotné fungování státu. Systém, který vyvíjíme, může státům výrazně pomoci. Odhalování fake news se totiž stává otázkou národní bezpečnosti,“ říká majitel české společnosti Cogniware Ján Račko.

Uplatnění najde software především ve státních složkách, které dezinformace odhalují. Podle tvůrců systému se fake news šíří nejlépe na sociálních sítích, kde se během okamžiku dostanou k desítkám tisíc uživatelů. Sledování jejich autorů je tak poměrně složité.

Mísí nově založeného spolku Nelež je omezení šíření dezinformací kybernetickým prostorem. Za klíč k úspěchu přitom považují odstřihnutí webů, které dezinformace šíří, od jejich příjmů nejčastěji pramenících z reklamy. Oslovují proto přímo inzerenty – podnikatele a firmy, aby svou reklamu na pochybných webech vůbec neumisťovali. Nabízí pomoc s výběrem prověřených inzertních stránek a z těch, které manipulují s lidmi, relativizují fakta, nebo dokonce přímo lžou, sestavují černou listinu.

„Jsme profesionálové, kteří se dlouhodobě zabývají komunikací, pracují s daty nebo se věnují médiím a kterým není jedno, že se tu masivně šíří dezinformace a lži,“ přibližuje předseda spolku Roman Číhalík. Současná aktivita členů spolku však není politická a pracují bez nároku na honorář.

Spolek nehodnotí jednotlivé excesy či chyby, ale zaměřuje se na dlouhodobé a systematické fungování konkrétního média, které podrobují důkladné datové analýze. Výzvu už podpořily například společnosti T-Mobile, Komerční banka, HBO nebo Česká spořitelna.

Princip je jednoduchý: pokud fact-checker při manuální kontrole vyhodnotí zprávu jako nepravdivou, Facebook ji začne v News Feedu zobrazovat níže, čímž výrazně sníží její dosah. Stránky a domény, které budou opakovaně šířit nepravdivé zprávy, kromě menšího zásahu přijdou o schopnost monetizace a inzerování. Pokud se uživateli zobrazí zpráva, která bude označena jako nepravdivá, Facebook jej na to upozorní, nicméně možnost obsah šířit dál nebude dotčena.

Česko se tak stalo součástí celosvětového programu největší sociální sítě, který si klade za cíl bojovat s dezinformacemi. Facebook uvádí, že na tomto projektu spolupracuje s více než padesáti partnery, kteří po celém světě ověřují obsah ve více než čtyřiceti jazycích.

Několikrát týdně se Austin Chiang vyfotí při práci a k fotografii dodá několik lékařských informací – poznatky z konferencí, výsledky nových studií a podobně. Osobně také radí lidem, kteří mají dotaz, a snaží se vyvracet zažité nepravdy, kterým společnost stále věří. I když je lékař aktivní i na Twitteru, LinkedInu, Pinterestu a Facebooku, jeho instagramový účet GI Doctor si získal nejvíce příznivců.

Lékař ale nechce v osvětě pokračovat sám, vyzývá proto své kolegy, aby jej následovali. Tvrdí, že doktoři nemají k sociálním sítím důvěru a své poznatky publikují jen v odborných časopisech a médiích, se kterými se široká veřejnost běžně nesetkává. Chiang se tak snaží vytvořit jakousi armádu specialistů, chirurgů, psychiatrů nebo i zdravotních sestřiček, kteří se do projektu zapojí s ním.

Zdroj: Aktuálně.cz

Politologové přišli s konceptem únikové hry, aby se s osvětou v oblasti dezinformací ve veřejném prostoru dostali k co největšímu množství mladých lidí. Právě tato myšlenka je v souladu s posláním americké soutěže, která chce podporovat iniciativy bojující s projevy nenávisti a extremismu na sociálních sítích. „Porota ocenila zejména skutečnost, že o tak vážném a složitém tématu Fakescape pouze nepřednáší, ale studenti jej zapracovali do hry. Rozpoznávání fake news je tak přístupné třeba i učilištím, pro která jsou standardní přednášky nudným formátem,“ vysvětluje pedagogický vedoucí projektu Miloš Gregor, proč mezi stovkou projektů zaujala právě brněnská hra.

Úniková hra je zasazena do roku 2028. Studenti se v ní stávají novináři, jejichž úkolem je odhalit nebezpečného kandidáta na prezidenta. K tomu je zapotřebí vyřešit čtyři úkoly, které jsou zaměřené na kritické myšlení a ověřování informací. Studenti postupně analyzují faktické části textu, ověřují informace a pravdivost titulků nebo odhalují manipulace s fotografiemi. Brněnská únikovka nakonec nestačila na vítězný turecký projekt pomáhající malým dětem v uprchlických táborech. Na třetím místě skončil filipínský nápad s názvem IslamNOTfobia bojující s náboženskou nesnášenlivostí.

„Umístění v soutěži pro nás znamená veliké ocenění naší dlouhodobé práce. Kromě finanční odměny jsme získali i kontakty a pozornost ze zahraničí. Díky výhře máme navíc ještě větší motivaci v projektu pokračovat, protože vidíme, že to má smysl,“ říká členka studentského týmu Tereza Kráčmarová. Únikovou hru si už vyzkoušelo přes tři tisíce středoškoláků na čtyřiceti školách a její tvůrci plánují další rozvoj. Už teď mají nachystanou slovenskou verzi hry a rádi by ji během jara přeložili i do angličtiny. Projevily o ni totiž zájem organizace ve Švédsku, Maďarsku a balkánských zemích.