Nejde přitom jen o sportování v tělocvičně. Výzkum zmiňuje obyčejné situace, které mohou mít velký dopad: pozvání od rodiny na procházku, kamarádka ve skupinovém cvičení, pravidelné setkání v komunitním centru nebo zahradničení s dalšími lidmi. Starší dospělí s častějším sociálním kontaktem podle získaných dat obvykle víc chodí a méně času tráví sezením. Pomáhá i to, když člověk vidí vrstevníky, kteří zůstávají aktivní. Pohyb pak působí dostupněji a přirozeněji.

Autoři výzkumu doporučují programy, které spojují pohyb se společenským kontaktem: pěší skupiny, taneční lekce, kluby zahradničení nebo online skupinová cvičení pro ty, kdo se hůř dostávají ven. Takové aktivity mohou pomoci nejen tělu, ale i psychice, protože dávají seniorům rytmus, řád, společnost a důvod vyrazit mezi lidi.

Vědci sledovali více než 24 tisíc dospělých lidí. Zjistili, že ti s lepší kondicí měli ve vyšším věku méně zdravotních potíží, například se srdcem, cukrovkou, ledvinami, plícemi nebo pamětí. Nemoci se u nich objevovaly později a často jich měli méně najednou. To je důležité hlavně proto, že zdravější stáří znamená více samostatnosti, energie a chuti do běžného života.

Na zlepšení kondice každopádně není potřeba žádný drahý trénink. Pomoci může svižná chůze, jízda na kole, plavání, práce na zahradě nebo pravidelné procházky. Důležité je hýbat se tak, aby se člověk trochu zadýchal, ale stále se cítil bezpečně. I malé kroky, pokud se opakují pravidelně, mohou být velkou investicí do zdravějšího stáří.

Sakai si pro turnaj vybrala postavu italského exorcisty Claudia, zatímco její soupeř hrál za postavu Lili. Akci uspořádala japonská asociace e-sportu Care, která se seniorům věnuje už od roku 2019 a snaží se jim nabídnout profesionální podmínky i prostor pro nové zážitky. Turnaj tak měl komentátory, arkádové joysticky i živé vysílání, tedy vše, co patří k velkým herním událostem. Jejím cílem je zapojit seniory do e-sportu a poskytnout jim k tomu odpovídající zázemí.

Příběh Hisako Sakai je krásnou připomínkou, že digitální svět může spojovat generace a otevírat nové možnosti i lidem, od kterých by to mnozí nečekali. Její triumf ukazuje, že odvaha učit se nové věci a radost ze hry nejsou otázkou věku, ale chuti zkoušet něco nového.

Inspekce uvedla, že mateřské školy většinou pohybové aktivity do programu zařazují, ale jejich kvalita a pravidelnost se mezi jednotlivými zařízeními liší. Důležitou roli hraje nejen zázemí a vybavení, ale také přístup pedagogů a to, jak často děti dostávají prostor pro spontánní i řízený pohyb. Podle zprávy je zásadní, aby se pohyb stal přirozenou součástí každodenního režimu, nejen jednorázovou aktivitou.

Zpráva zároveň upozorňuje, že právě období v mateřské škole může výrazně ovlivnit vztah dítěte k pohybu i v dalších letech. Pokud si děti v raném věku zvyknou na pravidelný pohyb, roste šance, že si tento návyk přenesou i do základní školy a pozdějšího života. Česká školní inspekce tak připomíná, že podpora pohybu v mateřských školách není jen doplněk programu, ale důležitá součást zdravého vývoje.

Vědci z Univerzity v Birminghamu zjistili, že flavanoly obsažené v kakau mohou chránit cévy před poškozením způsobeným dlouhým sezením. V době, kdy trávíme hodiny u počítače nebo televize, jde o sladkou naději – doslova.

Sedavý život je pro zdraví rizikový. Každé dvě hodiny u televize zvyšují riziko obezity o 23 % a cukrovky o 14 %, a hodina sezení navíc může vést až ke třetinové ztrátě svalové hmoty. Omezený krevní oběh navíc zvyšuje riziko infarktu, mrtvice a dalších kardiovaskulárních onemocnění.

Tým vedený Samem Lucasem a Catarinou Rendeiro proto testoval, zda flavanoly – přírodní antioxidanty v kakau – mohou cévy chránit. Do studie bylo zapojeno 40 zdravých mužů rozdělených podle fyzické kondice na „fit“ a „méně fit“. Polovina dostala nápoj s vysokým obsahem flavanolů (695 mg), ta druhá nápoj s jejich minimem (5,6 mg). Všichni pak dvě hodiny seděli.

Po dvou hodinách měření průchodnosti tepen se ukázalo, že ti, kteří pili nápoj s vysokým obsahem flavanolů, nevykazovali žádný pokles cévní funkce ani průtoku krve. Naproti tomu účastníci s nízkým obsahem flavanolů zaznamenali zhoršení cévní roztažnosti, zvýšení diastolického tlaku a snížené okysličení svalů. Jde o první důkaz, že flavanoly mohou přímo chránit cévy před škodami způsobenými sezením.

To neznamená, že máme jíst tabulky čokolády – běžné výrobky obsahují flavanolů velmi málo. Dobrou zprávou je, že tyto látky najdeme také v jablkách, švestkách, ořeších, bobulovém ovoci, zeleném a černém čaji, červeném víně, kapustě, rajčatech nebo broskvích.

Výzkumníci zjistili, že když lidé chodí pozpátku, zvyšuje se aktivita v prefrontální kůře v mozku. Tato oblast je zodpovědná za rozhodování, řešení problémů, logiku a pracovní paměť. V jedné studii účastníci ani nemuseli vstát. Seděli klidně a představovali si pouze chůzi pozpátku a přesto se jim zlepšily výsledky v testech paměti.

Studie uvádějí, že chůze vzad může posílit svaly zad a kotníků, zlepšit sílu a flexibilitu hamstringů, zlepšit rovnováhu, držení těla a koordinaci a zmírnit bolesti dolní části zad. Protože kolena a kyčle vykonávají menší rozsah pohybu, může být retro chůze pro tyto klouby méně náročná. Tyto mechanické posuny mění způsob, jakým síla putuje nohama. Změna směru mění vzorce společné kontrakce čtyřhlavého svalu a hamstringů a může snížit tlak pod čéškou. Výsledkem může být menší podráždění, přičemž nedochází k eliminaci pohybu. To může být prospěšné pro pohybový aparát.

V nedávné studii vědci zjistili, že přínosy cvičení pro duševní zdraví nejsou vázány pouze na intenzitu nebo trvání. Jsou úzce spjaty s kontextem, v němž se aktivita provádí – například s tím, zda se provádí samostatně nebo s ostatními, uvnitř nebo venku, pro zábavu nebo z povinnosti. Ne každý pohyb je stejný. Venčení psa, jízda na kole s přáteli nebo účast na tanečním kurzu bývají příjemnými aktivitami. Ale drhnutí podlahy nebo běhání do práce už nemusí. I když je fyzická námaha stejná, zážitek a jeho emocionální dopad se může velmi lišit.

Vědci provedli analýzu tří druhů studií: rozsáhlých populačních průzkumů, randomizovaných kontrolovaných studií a menší skupiny studií zaměřených na kontext. Data z velkého množství studií ukázala jasné vzorce: lidé, kteří se pravidelně věnují fyzické aktivitě ve volném čase (věcem, které si vybírají pro radost) mají tendenci hlásit méně depresí a úzkostí. Důležitý je ovšem právě kontext. Pokud hrajeme fotbal a dáme gól, cítíme se jako hrdinové, avšak pakliže trefíme tyčku a ostatní se nám smějí, může to mít opačný efekt. Stejně tak, když jdete na skupinovou lekci cvičení na lektora, kterého máte rádi, vyvolá to ve vás jiné pocity, než když je horko a musíte jít pěšky do práce, protože kolabuje doprava. Fyzická aktivita může být prospěšná, ale její dopad závisí na mnoha faktorech.

Výzkumníci se při svém studiu chytají využít pazourky a rohovce, které tehdejší obyvatelé používali. Cílem je určit jejich původ. Do výzkumu se zapojí vědci z olomouckých kateder geologie a analytické chemie, spolupracovat na tomto projektu budou s odborníky z Moravského zemského muzea v Brně a tamního pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd ČR. „Pomocí určení původu kamenných artefaktů, které sloužily například jako hroty, rydla, škrabadla či jiné nástroje, se pokusíme zrekonstruovat mobilitu pravěkých lovců a sběračů z období takzvaného zlatého věku doby ledové,“ uvedl Martin Moník z katedry geologie v Olomouci.

Vědci odeberou vzorky glacigenních (tedy vzniklých činností ledovce) pazourků, rohovců krakovsko-čenstochovské jury a takzvaného čokoládového pazourku. V laboratoři pak vědci z katedry analytické chemie získají charakteristický chemický otisk referenčních rohovců či pazourků a porovnají ho s pravěkými artefakty nalezenými v moravských a slovenských lokalitách, které byly v období gravettienu, tedy archeologické kultury spadající do období před 34 tisíci až 24 tisíci lety, osídleny pravěkými lovci a sběrači. Cílem vědců bude vytvořit mapy pohybu tehdejších lovecko-sběračských populací.

Výzkumný tým vedený odborníky z University of Sydney provedl dlouhodobou studii sledující více než 11 000 žen. Získaná data poskytla velké množství informací. Intenzivní cvičení ve středním věku je údajně silně spojené s lepšími výsledky v oblastech fyzického zdraví v pozdějších letech, jako je zlepšení síly, snížení rizika pádů a zlepšení kardiovaskulárního zdraví.

Důležité je, že i ženy, které v mladším věku nebyly trvale aktivní, zaznamenaly významné výhody z toho, že začaly cvičit ve svých 50 letech. Tyto výhody zdůrazňují potenciál pozitivních změn životního stylu, které ovlivní naše zdraví v pozdějším životě. „Naše zjištění naznačují, že k tomu, aby si člověk udržel dobrou kvalitu života související s fyzickým zdravím ve věku kolem 70 let, stačí, když dotyčný nahradí to, že nebyl aktivní dříve a stane se aktivním kolem padesátky,“ poznamenali vědci.

Že je chůze pozpátku skutečně přínosná, ostatně potvrzují už i studie. U účastníků jednoho výzkumu z roku 2021, kteří po dobu čtyř týdnů chodili pozpátku na běžeckém pásu po dobu 30 minut, se zvýšila rovnováha, rychlost chůze a také celková kondice. Další studie naznačují, že pohyb pozpátku může pomoci osobám s osteoartrózou kolen a chronickou bolestí zad. Čím to je? „Když se pohybujete dopředu, je to pohyb, při kterém dominují ischiokrurální svaly neboli hamstringy,“ řekl Landry Estes, certifikovaný specialista na posilování a kondiční přípravu v College Station v Texasu. „Pokud jdete dozadu, zapojení svalů je obrácené, což vaše tělo stimuluje. Čím různorodější pohyb během svých každodenních aktivit máte, tím lépe,“ popsal činnost svalstva.

Pohyb pozpátku přitom není žádnou novinkou. Lidé v Číně chodí pozpátku již po staletí pro své fyzické i duševní zdraví. Pohyb vzad je běžný i ve sportu – vzpomeňte na fotbalisty a rozhodčí. Existují dokonce závody v běhu a chůzi pozpátku. 

Analýza více než 226 000 lidí z celého světa ukázala, že 4 000 kroků stačí k tomu, aby se začalo snižovat riziko předčasného úmrtí, a dokonce jen 2 300 kroků prospěje srdci i cévám, zjistili odborníci z Lékařské univerzity v Lodži a americké Univerzity Johnse Hopkinse. Přínosy chůze se týkají všech pohlaví a věkových kategorií bez ohledu na to, kde lidé žijí, nejvíce z ní však těží osoby mladší 60 let.

„Věřím, že bychom měli vždy zdůrazňovat, že změny životního stylu, včetně stravy a cvičení, které bylo hlavním hrdinou naší analýzy, by mohly být přinejmenším stejně nebo dokonce účinnější (než léky) při snižování kardiovaskulárního rizika a prodlužování života,“ řekl kardiolog Maciej Banach z univerzity v Lodži. Chůze může snížit váš krevní tlak, posílit svaly, aby chránily kosti, může rovněž zvýšit množství energie a také vám dodat endorfiny.

Lidský život podle nich prodlouží nejen lepší strava a dostatek spánku, ale i fyzická aktivita, zvládání stresu či vyhýbání se nadměrnému pití alkoholu. Pokud lidé chtějí žít déle, neměli by také kouřit cigarety nebo být závislí na opioidech, měli by se naopak věnovat rozvíjení pozitivních sociálních vztahů. Čím dříve člověk se zdravým životním stylem začne, tím lepší jsou výsledky, ale i malé změny ve 40, 50 nebo 60 letech jsou prospěšné. Zavedení všech osmi změn by přitom mohlo mít podstatný vliv na délku života a prodloužit ho o desítky let.

Autoři studie pro výzkum čerpali data z dotazníků a lékařských záznamů shromážděných v letech 2011 až 2019, které se týkaly až 700 tisíc amerických veteránů ve věku od 40 do 99 let. Vědci chtěli zjistit, které faktory životního stylu souvisejí s delším životem.

Procházky a cyklistika 

Chcete si užít pohyb v létě i v horkých dnech? Vydejte se na procházku nebo cyklistický výlet do přírody. Zelené lesy, osvěžující jezera a malebná pole nabízejí úchvatné scenérie, které dodají pohybovým aktivitám úplně nový rozměr. Procházka lesem či výlet v horách jsou nejen fyzicky prospěšné, ale také povzbudivé pro naši mysl. Cyklistika je skvělou alternativou, která nám umožní prozkoumat větší území a objevovat nová místa. Pohyb na čerstvém vzduchu a slunci vám zaručeně dodá energii a zlepší náladu.

Vodní radovánky a plážové sporty

Léto je rovněž skvělou příležitostí pro vodní radovánky a sporty na pláži. Plavání je výbornou formou cvičení pro celé tělo a uleví nám od letních veder. Surfování a paddleboarding poskytují vzrušující adrenalinový zážitek a spojení s přírodou. Pokud je vám příjemnější pobyt na souši, zahrajte si plážové sporty jako plážový volejbal nebo plážový fotbal se skupinou přátel, což vám přinese spoustu smíchu a zážitků.

Taneční kurzy a venkovní cvičení

Máte rádi hudbu a pohyb? Pak pro vás léto může být skvělou příležitostí k vyzkoušení tanečních kurzů nebo cvičení venku. Mnoho parků a veřejných míst nabízí venkovní lekce jógy, pilates nebo zumby, které představují zábavnou formu cvičení pro všechny věkové kategorie. Tancování má navíc pozitivní vliv na psychiku a pomáhá nám uvolnit se. Nechce se vám tančit před lidmi, které neznáte? Zorganizujte vlastní taneční party doma nebo na zahradě s rodinou a přáteli. Kombinace pohybu a hudby vám zaručeně dodá novou energii.

Zakládací listinu nadačního fondu podepsalo 14 subjektů, mezi nimiž jsou stěžejní sportovní organizace (Česká komora fitness, Česká obec sokolská, Česká unie sportu, Česká asociace sportu pro všechny, Klub českých turistů apod.), Hospodářská komora ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Rada seniorů a mnohé další. Organizaci podpořilo také WHO i EuropeActive. Aktivitu podporují i zástupci Poslanecké sněmovny. Pravidelně se hýbající občané mají pozitivní vliv na naši ekonomiku, ale také společnost samotnou.

Nadační fond Aktivní Česko chce vytvořit platformu pro širokou spolupráci subjektů, které chtějí podporovat aktivní životní styl, rozpoutat diskuzi o jeho důležitosti, zlepšit pohybovou gramotnost a nabídnout občanům České republiky možnosti, jak se pravidelně hýbat. Jeden ze stěžejních bodů, které chce nadační fond řešit, je pohyb pracujících a investice do něj. Zapojit se mohou všichni: pohyb a zdravý životní styl je důležitý pro děti, mladé, staré, ženy i muže a měl by být mezi důležitými společenskými, vzdělávacími i politickými prioritami.

Do projektu se senioři mohou registrovat skrze portál i60, po přihlášení dostanou přístup k naprogramované webové aplikaci. Do ní pak jen stačí zadávat, kolik kilometrů ušli během svých procházek a výletů. Samotná aplikace pak seřazuje jednotlivé závodníky podle počtu ušlých kilometrů, ostatní mohou vidět také trasu, kterou dotyčný šel.

„Naši čtenáři jsou velmi aktivní, k jejich nejoblíbenějším koníčkům patří turistika a focení. A tak jsme před pěti lety nabídli našim příznivcům aktivitu, která spojuje oba tyto koníčky, a navíc je zdraví prospěšná. Vznikl projekt Do stovky!, který se stal velmi oblíbeným. Motivuje zábavnou formou lidi k pravidelné chůzi, účastníkům nabízí tipy na výlety a v neposlední řadě i díky tomuto projektu vznikají mezi seniory nová přátelství, protože se mezi sebou domlouvají na společných procházkách či túrách,“ říká Jan Raška, spoluzakladatel a šéfredaktor portálu i60.cz. 

Prvních padesát závodníků dostane jako odměnu poukaz na bezplatnou jízdu vlakem po celém Česku od Českých drah. Kromě toho mohou další aktivní senioři získat chytrý náramek. A pokud o svých výletech napíší článek, mohou dostat poukaz na nákup vstupenek do Národního divadla nebo výživu na klouby, vazy a šlachy.

Vědci tímto výzkumem vytvořili dosud největší analýzu vztahu mezi úrovní fyzické aktivity a rizikem kardiovaskulárního onemocnění. Zabývali se daty uvedenými celkem ve 196 recenzovaných článcích, které zahrnovaly více než 30 milionů účastníků z 94 velkých studijních skupin. Výsledky ukazují, že určitý čas pohybu stačí ke snížení rizika srdečních chorob a mrtvice – hlavních příčin úmrtí na celém světě – a také řady rakovin.

Zmiňovaných jedenáct minut je však polovina z celku, který doporučuje anglická Národní zdravotní služba. Ta říká, že pro dospělé je vhodné věnovat se 2,5 hodiny týdně středně intenzivním aktivitám, případně 75 minut týdně intenzivním aktivitám.

I krátký pohyb může zabránit desetině z předčasných úmrtí

V případě „polovičního“ pohybu došlo podle studie ke snížení rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění o 17 % a rakoviny průměrně o 7 %. U některých specifických druhů rakoviny bylo snížení rizika větší (například u rakoviny hlavy či krku bylo riziko nižší až o 14–26 %), u některých naopak menší (3–11 % u rakoviny plic, jater, tlustého střeva či prsu).  

„Pokud jste někdo, komu se zdá představa 150 minut středně intenzivní fyzické aktivity týdně trochu odstrašující, pak by pro vás naše zjištění měla být dobrou zprávou. Dělat nějakou fyzickou aktivitu je lepší než nedělat žádnou. To je také dobrá výchozí pozice – pokud zjistíte, že 75 minut týdně se dá zvládnout, můžete je zkusit postupně navyšovat až na celou doporučenou míru,“ říká doktor Soren Bradge, který spolu s kolegy na výzkumu pracoval.

Kromě svižné chůze se mezi středně intenzivní fyzické aktivity počítá například tanec, jízda na kole či turistika. Během tohoto typu pohybu se zvyšuje vaše tepová frekvence a zrychluje dýchání, ale zůstává zde schopnost mluvit. „Někdy stačí nahradit některé návyky. Zkuste například na cestu do práce místo auta použít kolo nebo chodit pěšky. Nebo se zapojit do aktivní hry se svými dětmi nebo vnoučaty, dělat činnosti, které vás baví,“ radí doktor Leonardo Garcia z Královské univerzity v Belfastu.

Nová studie, kterou zastřešili výzkumníci z University od Pennsylvania, zjistila, že určité druhy bakterií žijící ve střevech aktivují nervy ve střevě, které u myší podporují touhu věnovat se fyzické aktivitě. Při jejich experimentech vynikly dva druhy bakterií: Eubacterium rectale a Coprococcus eutactus. Oba produkují metabolity, které stimulují endokanabinoidní receptory CB1 na střevních senzorických nervech spojujících střeva s mozkem přes páteř. Stimulace těchto receptorů způsobuje v mozku zvýšení hladiny dopaminu během cvičení.

„Pokud dokážeme potvrdit toto i u lidí, měli bychom účinný způsob, jak přimět lidi k cvičení, aby se zlepšilo veřejné zdraví,“ uvedl hlavní autor studie Christoph Thaiss. Kromě toho může další zkoumání do budoucna pomoci zvýšit motivaci a náladu při psychických poruchách, jako je závislost nebo deprese.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a Nature

O co přesně jde? Jedná se o specifický způsob chůze, při kterém člověk více zatáhne zadek a více zvedá kolena. Poprvé jej veřejnosti představil komik John Cleese, který ve skeči představuje šéfa ministerstva švihlé chůze Teabaga, a Michael Palin coby pan Putney, který ovšem na svých schopnostech musí ještě trochu zapracovat.

Vědci provedli na dobrovolnících pohybujících se pomocí švihlé chůze výzkum. Došli k závěru, že švihlá chůze pana Teabaga je mnohem náročnější než klasická chůze. Vyžaduje zhruba dvaapůlkrát více energie. Krok pana Puteyho byl pomalejší než normální chůze, ovšem co do vynaložené energie srovnatelný. Tyto poznatky svědčí každopádně o tom, že švihlá chůze může být dostatečně namáhavá, aby se dala považovat za intenzivní cvičení.

Pokud se někdo bude věnovat švihlé chůzi po dobu alespoň jedenácti minut denně, splní standardní doporučení alespoň 75 minut intenzivního cvičení každý týden, což by mělo významně zlepšit zdraví a aerobní kondici, uvedli výzkumníci. Švihlá chůze by podle nich mohla nahradit běžné denní procházky.

Zdroj: České noviny

Ve výzkumu vědci zkoumali sportovní návyky téměř dvou stovek tisíc pacientů v Jižní Kalifornii. „Ukazuje se, že cvičení je ještě důležitější, než jsme si mysleli,“ uvedl Robert Sallis, klinický profesor na Kaiser Permanente Bernard J. Tyson School of Medicine v Los Angeles a hlavní autor studie. Do ní byli zahrnuti lidé, kteří měli v období od ledna 2020 do května 2021 pozitivní test na covid. Byli požádáni, aby sami uvedli své pohybové návyky během dvou let před nákazou virem. Fyzickou aktivitou se v tomto kontextu rozumí středně náročné až náročné cvičení, například i rychlá chůze. Relaxační procházky brány v potaz nebyly.

Na základě sesbíraných dat byli pacienti rozděleni do čtyři skupin: trvale neaktivní (10 minut pohybu týdně nebo méně), většinou neaktivní (10 až 60 minut týdně), částečně aktivní (mezi 60 a 150 minutami týdně), konzistentně aktivní (medián 150 minut nebo více týdně) a trvale aktivní (150 minut týdně a více ve všech sebehodnoceních).

U osob, které sportovaly maximálně 10 minut týdně, byla pravděpodobnost hospitalizace vlivem covidu o 91 procent vyšší a pravděpodobnost úmrtí dokonce o 291 procent vyšší než u osob, které byly průběžně aktivní. K výrazně větší šanci vyhnout se těžkému průběhu covidu stačilo údajně jen 30 minut fyzické aktivity alespoň pět dnů v týdnu. Dokonce i lidé, kteří cvičili pouhých 11 minut týdně, své riziko hospitalizace nebo úmrtí na covid o něco snížili. „Doporučujeme zvýšit fyzickou aktivitu jako další strategii kontroly pandemie pro všechny, bez ohledu na demografické údaje nebo stav chronických onemocnění,“ uvedli výzkumníci.

Zdroj: Novinky

Výzkumníci zjistili, že trocha fyzické aktivity by mohla být nejpřínosnější, zejména pokud se jedná o nabrání svalů. Vyplývá z toho, že cvičení prováděné pravidelně by mohlo mít zásadní vliv na sílu. „Lidé si myslí, že musí absolvovat zdlouhavé cvičení s odporem v posilovně, ale není tomu tak. Stačí jednou nebo šestkrát denně pomalu zvednout činku,“ jeden z autorů studie profesor Ken Nosaka.

Jak k tomuto závěru odborníci došli? Výzkumníci navrhli čtyřtýdenní tréninkovou studii, ve které tři skupiny účastníků prováděly cvičení s odporem paží. Odborníci měřili změny svalové síly a tloušťky svalů, což je ukazatel velikosti svalů. Část osob cvičila méně cviků, ale častěji. Ostatní to měli naopak. Skupina, která cvičila častěji, ale méně intenzivně, zaznamenala nárůst svalové hmoty o více než 10 procent.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth