Proč jsou vlastně nějaké bouřky mírné a jiné opravdu děsivé? Co se v podnebí děje?
Bouřka jako taková je vlastně jakýsi gigantický stroj, který vzniká a žije na základě speciální směsi, kterou atmosférické podmínky připravují. Můžeme si to připodobnit k autu. To potřebuje motor, nějaký pohon, řazení atd. V bouřce je benzínem energie z prostředí. Ta stoupá s teplotou, zejména pokud se mísí vyšší teploty a vlhkost, pak je atmosféra takzvaně nestabilní. Vzduchová hmota stoupá až narazí na kondenzační linii, která je v závislosti na podmínkách vždy v různých výškách. Zde dojde ke kondenzaci, stejně jako u vroucí konvice, to se projeví růstem oblaků do výšky. Čím více je dostupné energie, tím rychleji a výše oblačnost vystoupá. Sám tento proces ale nezpůsobí nutně, že bouře bude extrémní. Můžeme si vzít klasické letní bouřky z tepla, které jsou často nahazované podél horských pásem, odkud sestupují do nížin, ale také často rychle slábnou. Pak máme mohutné bouřkové systémy, které přejdou pomalu od Francie po Finsko během několika dní a páchají značné škody. Nebo taky osamocené poutníky, které přinášejí ty nejstrašnější doprovodné jevy, jako jsou gigantické kroupy, ničivý vítr či tornáda.

Jaký vliv má podnebí?
Podnebí se samozřejmě postupně mění, a to zejména vlivem lidské činnosti. Nebudu otevírat otázku, na kolik je za vše zodpovědný jen člověk a kde už leží hranice nějakých historických klimatických cyklů, které se mohou opakovat po tak dlouhých etapách, že není z dostupných dat možné se stoprocentní jistotou říct, nakolik hrají v kombinaci s rozrůstající se lidskou populací roli.

Faktem je, že velkou roli hraje také lepší možnost sledování těchto jevů, a to například postupně se uvolňující datovou politikou, kdy už dnes můžeme i u nás sledovat bouřky s odstupem 5 minut na radaru. Existují řady webových stránek, které poskytují i celkem podrobné meteorologické údaje široké veřejnosti. Řekl bych, a to mluvím z vlastní zkušenosti, že kdo chce najít, najde. Myslím to tak, že informace o počasí, klimatu jsou pro zvídavé jedince, vědce a samouky dnes už dostupné. Další roli hraje fakt, že dnes už má prakticky každý u sebe mobilní telefon, takže i jevy, které dříve unikaly pozornosti jsou dnes zachycené náhodným kolemjdoucím.

Já osobně se zabývám asi 13 let výzkumem takzvané nízké konvekce. Pro zjednodušení to lze popsat jako „menší“ bouřky či přeháňky, které imitují svým chováním a vzhledem mnohem větší a nebezpečnější bouře (často supercely – bouře vykazující rotaci). Tyto zajímavé hybridní jevy je velmi těžké zkoumat, zejména kvůli jejich absenci nebo jen velmi nevýrazné bleskové aktivitě. Ale právě díky zvyšujícímu se zájmu lidí a dostupnosti mobilních telefonů jsem za poslední roky nasbíral od pozorovatelů spoustu záznamů a fotek těchto jevů pro můj výzkum. Jeden z nejzajímavějších se objevil v srpnu roku 2023 u obce Zvěřínek na Nymbursku. Šlo o tornádo vázané na přeháňku bez bleskové aktivity. Tehdy se mi díky pozorování tamních obyvatel podařilo posbírat obrovský dataset fotek a celý případ šlo díky tomu velmi dobře zrekonstruovat. Tímto příkladem jsem chtěl naznačit, že jsme stále na začátku zkoumání vlivů klimatu, lokálních podmínek na počty nebezpečných bouří, protože skutečná data a lepší záznamy z terénu máme jen teprve několik let. Roli v tom také hrálo tornádo na jižní Moravě, které výrazně zvedlo zájem všech Čechů o meteorologii a obecně nebezpečné jevy. Stačí se podívat, kolik lidí sleduje některé facebookové skupiny a na počtech sledujících zjistíme, že patříme k jednomu z nejaktivnějších národů na celém světě, co se týče sledování bouřek, hned po USA.

Jaké bouřky jsou nebezpečné?
Mezi nejnebezpečnější bouřky dozajista patří takzvané supercely, tedy bouřky, které vykazují rotaci. Jde o jakýsi speciální druh bouřky, která je charakteristická přítomností tzv. mezocyklóny, tedy rotujícím vzestupným proudem uvnitř bouřkového cumulonimbu. Bývají to často izolované buňky s životností i několik hodin. Rozeznáváme tři základní typy supercel: LP (low precipitation), kde se setkáváme hlavně s krupobitím, následně CS (classic), kde hrozí všechny nebezpečné meteorologické jevy a tornáda a pak nejsilnější HP (high precipitation), která může přinášet ničivé přívalové povodně, krupobití a tornáda skrytá v dešťové cloně. Supercely potřebují pro svůj vznik specifické podmínky, které jsou závislé na mnoha proměnných. Mezi ty nejtypičtější konstelace patří výše zmíněná energetická podpora, kterou známe jako CAPE (Convective Available Potential Energy). Ta se počítá zjednodušeně jako poměr teplot a vlhkostí v daných vrstvách. Čím vyšší je rosný bod a s ním spojená vlhkost, tím stoupá i potenciální energie. Dalším důležitým parametrem je střih větru neboli změna směru a rychlosti větru s výškou. Další ingrediencí je helicita, někdy značená jako SRH, ta určuje potenciál pro rotaci vzestupných proudů vznikajících bouřek. Existují samozřejmě různé kombinace v podobě silné energie, ale slabšího střihu větru nebo naopak slabší energie a silné helicity či střihu. Supercely jsou vázané někdy na krátkodobé a velmi lokální změny ve větrném poli. To je také důvod, proč je tak těžké určit přesnou lokalitu jejich výskytu, a to zejména v podmínkách naší hornaté krajiny.

Nebezpečné jsou i velké bouřkové systémy, které přechází přes velkou část Evropy. O těch ale většinou víme s velkým předstihem a lidé se tedy mohou připravit. Jsou také lépe detekovatelné díky svému rozsahu. Na těchto pásech bouří, studených frontách, může být někdy i extrémně silný vítr. Vyskytují se často po delším období vedra. Není vhodné podceňovat zimní konvekci (bouřky či přeháňky). Sám jsem zažil několik nepěkných a silných přeháněk v zimě, kdy foukající vítr ve spojení se sněhem či smíšenými srážkami udělal pocitovou teplotu velmi nízkou, což v terénu s nemožností úkrytu může být také velmi nebezpečné, stejně jako různé podzimní či zimní větrné smrště, které lámou stromy a odnáší střechy, často i bez přítomnosti bleskové aktivity. Opět ale o těchto situacích, jako byl orkán Kyrill, víme většinou s dostatečným předstihem.

Zimní bouře, Foto: Miloslav Roháček

Co nejhoršího jste zažil?
Těch situací bylo více, nenazval bych to přímo nejhorší, protože současně to bylo i velmi obohacující, adrenalinové. Na druhé straně, dneska už z pohledu meteorologa a „usazeného“ jedince se trochu usmívám nad svým riskováním, ale nelituji těch zážitků. Asi bych uvedl událost, ke které došlo 8. 7. 2021 na Vysočině. Šlo o dopředu jasnou situaci, kdy bylo zřejmé, že bouřky budou asi i velmi silné. Výjezd za bouřkami byl připraven už asi 3 dny dopředu. Jelo se nejprve směrem na Chrudim a pak dále k Poličce. U Poličky se nafotila první supercela z větší vzdálenosti, pak se ale při návratu u Hlinska rozhodlo, že se sjede dolů na Chotěboř, kam se blížila opravdu gigantická bouře. Velikostí byla na radaru veliká asi jako celá Praha, možná větší. V tomto dni se právě vyskytovaly výše zmíněné supercely, takže nebezpečí nějakých extrémních projevů tu bylo. ČHMÚ tehdy také pro Vysočinu vydal nejvyšší možnou výstrahu na bouřky třetího stupně. Navrhl jsem, že bychom měli jet trochu blíž k té bouřce, v domnění, že pak půjde lépe fotit… Tehdy mě nenapadlo, že by bouře mohla být tak gigantická, že by ji bylo stačilo fotit od Hlinska asi na 30 km.

Sjeli jsme po menší silnici do oblasti Ždírce nad Doubravou a tehdy jsem si všiml z okna, jak se nalevo od vozu cosi noří z oblaků. Zastavilo se, velmi rychle se začala objevovat opravdu gigantická struktura bouře, a to tak gigantická, že se svou velikostí a rychlostí postupu nepodobala ničemu, co jsem do té doby viděl. Bylo absolutní ticho a bouře blikala opravdu extrémně. Od zastavení a prvních pár fotek uplynuly sotva 2 minuty a bouře byla nad hlavou…jelo se až moc blízko. Silnice byla lemovaná vysokými stromy a nepřipadalo v úvahu tedy odjet, protože by hrozilo jejich spadnutí na silnici. Jedinou možností bylo bouři přečkat na místě pozorování. Popojelo se kousek dál a obloha potemněla a ač bylo asi 18:30, tma byla asi jako o půlnoci. V dálce bylo vidět několik záblesků, které byly způsobované pády elektrického vedení, takzvaný power flash. V dané situaci nebylo možné určit, jestli vedení padá kvůli nárazům větru anebo tornádu. Musím zdůraznit, že šlo o lov krátce po událostech na jižní Moravě, takže ta obava byla v té době trochu vyšší. Celá obloha a vše zezelenalo temnou tmavě tyrkysovou barvou, kterou problikávaly blesky jako diskotéka.

A pak to začalo… Absolutně příšerný vítr a déšť, a to v takové intenzitě, že se otřásalo auto a hýbalo se ze strany na stranu a venku nebylo vidět na krok, připomínalo to myčku aut. Co bylo ještě horší přidaly se i kroupy, které vytvářely tak extrémní hluk, že nebylo slyšet vlastního slova. Celý přechod trval asi 15 minut a když to skončilo, spatřili jsme spoušť. Některé stromy podél silnice byly vyvráceny a zatarasily cestu. Nedaleká zastávka byla rozervána a odhozena kus dál, všude se válely větve. Na silnici se začaly sjíždět auta, která stejně jako my nemohly jet dál. Nakonec dorazily hasiči a my museli čekat na odklizení a nařezání asi 8 vzrostlých stromů ze silnice, než jsme se mohli vrátit na cestu domů. Těch nebezpečných situací jsem zažil více, ale tato byla asi nejextrémnější.

Jak jste se k výzkumu bouřek dostal?
O bouřky jsem se začínal okrajově zajímat už ke konci roku 2006 a v průběhu roku 2007. Začalo to celkem nenápadně jen sledováním videí a hledáním fotek od lovců z USA. Poté jsem v červnu 2008 zažil první silnější bouřku a prostě jsem „to cítil“. Že to je to, co chci dělat… Nedá se to přímo vysvětlit, prostě jsem to věděl. V té době jsem ještě studoval střední pedagogickou školu, ale už tehdy jsem věděl, že učitel ze mě v reálu nikdy nebude. Studium jsem bral jako přítěž a snažil se jen „prolézt“ a neustále studoval meteorologii. Měl jsem vytisknutá meteorologická skripta, vložená do učebnic pedagogiky a podobné šílenosti. Na druhé straně by se někdo mohl podivit, proč jsem tedy nepokračoval pak dál na vysokou školu. Dospěl jsem k názoru, že aby člověk mohl porozumět počasí musí ho zažít, razil jsem teorii, že meteorologie funguje jako lékař, chirurg, který nikdy neprošel testy na pitevně, ale má pak operovat… Tím se v žádném případě nechci dotknout či urazit lidi, kteří poctivě studovali na vysokých školách, na druhé straně jsem i dnes z pozice člověka, který se svépomocí pílí a až extrémní houževnatostí dokázal dostat k práci meteorologa, že kdybych ty roky nestrávil venku, focením a sledováním pomalu každého většího mraku, nenasával tu „energii“, byly by mě samotné informace, definice a tabulky k ničemu.

Věřím upřímně tomu, že zkušenosti z terénu a ty tisíce fotografií, zážitků, práce s radarovými data, učení se programování, mě vložilo do mysli takový dataset vědomostí, který ze mě snad, doufám, udělal lepšího prognostika bouřek, než kdybych to bral jen jako Lpovinnost od stolu“, jen protože na to mám papír. Ostatně každou svoji specializovanou bouřkovou předpověď si i dnes zakresluji ručně do mapy ČR, žádná AI, automatizace apod. Samozřejmě, že většina postupů se už během let změnila, zefektivnila, ale v samém závěru předpovědi, které vydám jsou vždycky dělané „po staru/ručně“. Věřím, respektive myslím si, že meteorologie, stejně jako lékařství, učitelství a podobné obory, není odvětví, kam by se člověk měl dostat jen z nudy nebo náhodou, protože zrovna jiný obor neotevřeli.

Chci tím říct, že vzdělání je jedna věc, zkušenosti a srdce druhá. Ideální varianta je mít obojí. Během let jsem se vyprofiloval a pracuji momentálně pro několik firem současně. Působím ve firmě WetterOnline, v Česku známá jako Počasí a Radar, dále píšu předpovědi a občas bouřkové analýzy pro Novinky.cz a poskytuji specializované bouřkové předpovědi pro web Metebox.cz. Vybudovat takovou kariéru nebylo snadné, to nebudu tvrdit, meteorologie je bohužel o neskutečném odříkání a času, takže kdo s tím chce začít, tak ať zvolí jakoukoliv cestu, školu, samostudium, pozorování v terénu, musí se připravit na jistou dávku nepochopení okolí, ignoraci, problémy, ztrátu přátel (díky nedostatku času), ale získá mnohem víc, vědění, poznání a zážitky, které se nedají předat, kdo se tou cestou vydá pochopí.

Kdo jsou to lovci bouřek?
Za prvního lovce bouřek je považován David Hoadley. Ten začal ve Spojených státech bouřky sledovat v roce 1957. Z původně čistě vědecké činnosti se během 80. a 90. let postupně stalo hobby. Díky některým lovcům bouřek (zejména z USA) máme nasbíraná cenná data o chování těch nejničivějších bouří. I v dnešní době se lov bouřek využívá k účelům vědeckým, ale hlavně se jedná o adrenalinový zážitek.

A jak je to u nás? Lovcem bouřek je dneska skoro každý…dělám si legraci. Nárůst je enormní, a to zejména po tornádu na Moravě. Můžeme to rozdělit na lovce, tedy ty, kdo aktivně bouřky vyhledávají a jezdí za nimi, a pak takzvaní spotteři, tedy lidé, kteří čekají až bouřka přijde přímo do místa jejich bydliště. Pak bych řekl, že máme ještě další lidi, a to jsou tzv. proroci a sdíleči. Proroci mají prakticky nulové meteorologické vzdělání, ale šíří informace na sociálních sítích či předpovídají tornáda týdny dopředu a podobné hlody, na ty prosím pozor, jakmile vám někdo začne tvrdit, že ví, kdy a kde udeří tornádo, je to nesmysl. Pokud by tohle někdo uměl (opakovaně) dozajista by měl dávno Nobelovu cenu, není to prostě možné a samotný „potenciál“ na výskyt tornád je prakticky u každé silnější bouřkové situace. Dále lidé, kteří jen sdílí cizí obsah na sociálních sítích, ale sami vlastně nic moc nevytvářejí.

Celá tahle komunita lidí kolem počasí je takovou podivnou směsicí lidí, která se vlivem sociálních sítí a AI rozmělnila na několik ostrůvků úzce spolupracujících lidí. Mezitím je běžná široká veřejnost, která tu a tam podchytí nějaké info o děsivém mraku z medií, který vlastně vůbec děsivý ani vzácný není apod. Takže je to věčný „souboj“ faktů, vědění, senzace, medií a ostrůvkovitých skupin v rámci české „meteoscény“ a oficiálních úřadů.

Jak se tedy bouřky dají zachytit?
Většině lidem uniká a málo se to zdůrazňuje, že lovit bouřku se opravdu nerovná natočit „jak prší“. Stačí se podívat na YouTube a vyhledat si videa od lovců bouřek z USA a zjistíme, že co se zaznamenává, je právě nástup bouřek, jejich struktura, čelo, ještě, než nastoupí samotný déšť, kroupy či se spustí tornádo. To je právě ten magický moment, na který cílí lovci či lokální pozorovatelé. Jde tedy o to, jak bouře vypadá, než přijde. Dokonce nemusí ani projít přímo přes místo pozorování, aby byla zajímavá. Občas se setkávám s tím, že lidé napíší: „Nic nebylo, šlo to nad námi.“ A přitom z radaru je patrné, že jen pár km od jejich místa prošla gigantická rotující bouře, která se právě fotí pohledem od jihu z dálky.

Obecně bych ale dal Čechům jedničku za sledování bouřek, protože když to srovnám s publikem z dalších zemí Evropy, jsme to právě my, kdo při každé větší situaci zaplní sociální sítě desítkami i správně zachycených bouřek, kde některé záběry mají i vědecky zajímavou hodnotu pro lidi jako jsem já a rád si pak takové fotky beru pro další analýzy, co se v dané oblasti stalo.

Na co si dát pozor?
No samozřejmě na blesky. Pokud vám během pozorování bouřek začnou vstávat vlasy na hlavě, chlupy na rukou apod., je zle. Já osobně jsem jeden takový zážitek měl, kdy jsem v roce 2015 pozoroval bouřku u nás v ulici. Je paradoxem, že jsem během let byl vystaven mnohem nebezpečnějším situacím v otevřeném terénu a nestalo se nic. Tehdy jsem náhle ucítil ve vzduchu pach spálené elektřiny a cítil, jak mi vstávají vlasy na hlavě. Okamžitě jsem běžel domů, ale bylo pozdě. Ve vzduchu bylo slyšet jakési vysokofrekvenční pískání a na nedalekých vratech se objevila taková fialová zářící koule (pravděpodobně Eliášův oheň). V tu chvíli se ozvala obrovská rána, jako když se práskne bičem a vše bylo ozářené bílou barvou. Nestalo se mi nic, až další den mě jedna známá řekla, že viděla, jak udeřil blesk do nedaleké vodárny, která od místa pozorování byla asi do 100 m, tehdy jsem měl štěstí. Určitě nepodceňovat ani krupobití. Vím o jednom případu, kdy byl muž velmi vážně zraněn velikou kroupou do hlavy během tornáda na Moravě. Kroupy se mohou ohlašovat jako dunivý zvuk připomínající dusot stáda koní v dálce. Samozřejmě i tornáda jsou teoreticky možná (silnější), tam asi není nutné vysvětlovat, jak ho poznat, protože se ohlásí samo rachotem, který připomíná přijíždějící vlak, vidíme temnější oblak nasátých trosek a vítr postupně mění směr k bouři a tornádu samotnému. Toto jsou ale už dost extrémní varianty, které asi většina čtenářů nikdy v praxi nevyužije.

Stránka je aktualizovaná denně a ukazuje zátěž pro lidský organismus v uplynulých dnech a očekávaný výhled pro dalších devět dnů. Vlny veder úzce souvisí i se suchem, vzájemně se ovlivňují a mají negativní dopad na vodní režim v krajině, stav vegetace i zemědělskou produkci. „Naše analýzy ukazují, že bude pokračovat již pozorovaný trend a oba jevy se budou vyskytovat častěji a bohužel i souběžně. Naším cílem je poskytovat aktuální obraz o těchto extrémech a přispívat ke společenské diskusi a připravenosti na ně. Jen to umožní společnosti, zemědělcům či zdravotníkům připravit se s předstihem na možné problémy spjaté s oběma jevy,“ řekl bioklimatolog a koordinátor projektu Intersucho Miroslav Trnka.

Informace naleznete na webu vlny-veder.czechglobe.cz. Totéž lze sledovat i pro celou střední Evropu na webu projektu Clim4Cast.

Výzkumná pracovnice Lynn Montgomery přirovnala nový projekt k známému produktu Google Earth s tím, že všechna učiněná pozorování budou v reálném čase. „Naším cílem je sloučit všechna data do jednoho měření, které bude poskytovat předpověď počasí,“ uvedla.

Nový model se bude jmenovat NOAA Earth Observing Digital Twin a bude dvojčetem atmosférického modelu založeného na digitálním prostředí. Data získaná z tohoto modelu se budou vkládat do modelu předpovědi počasí.

Použití pokročilých algoritmů umělé inteligence

Díky použití pokročilých algoritmů umělé inteligence a spolupráci s výpočetní společností Nvidia budou vědci schopni shromažďovat a spojovat velké množství dat o počasí.

A právě získaná data budou následně převedena do výpočetního formátu zvaného Universal Scene Description (USD), který společnost Pixar používá k vytváření svých 3D vizuálů.

Konečným výsledkem bude systém, který meteorologům poskytne jedinečný pohled na zemskou atmosféru. Ale to není všechno. Umělá inteligence bude také schopna rozpoznat vzory v datech a označit anomálie.

Kombinace technologie AI Lockheed Martin s Nvidia Omniverse poskytne výzkumníkům NOAA výkonný systém pro zlepšení předpovědí počasí v globálním měřítku.

Zdroj: Interesting Engineering

Britští vědci umístili zařízení na měření elektrických polí do blízkosti experimentálních včelích úlů a zjistili, že při rojení včel dochází ke změnám v elektrickém poli. Včely zvyšily elektrické napětí ve vzduchu zhruba o 100 až 1 000 voltů na metr krychlový vzduchu, podle hustoty rojícího se hmyzu.

S ohledem na tyto výsledky sestavili vědci model působení jiných druhů hmyzu a tvrdí, že roje sarančat by mohly mít na změnu statické elektřiny v atmosféře největší vliv. Obří mračna hmyzu by pak mohla generovat stejné množství elektřiny jako mračna bouřková. Podle vědců je tento fakt zatím přehlížený v klimatických modelech a předpovědích počasí. Podobně se pak mohou chovat i hejna ptáků nebo shluky velkého množství mikroorganismů. Na další výzkumy vlivu takových faktorů si ovšem budeme muset ještě počkat.

Zdroj: 100+1 zahraniční zajímavost, iScience

Podle dat projektu InterSucho je sucho v půdním profilu do metru hloubky na jednom procentu území. A třeba vody v podzemí je letos na podzim víc než v předchozích letech. Ani tak ale ještě není vyhráno. Na některých místech jí je stále méně, než by mělo být. Obecně je však podzemní vody více, než bývalo v předchozích šesti letech. A ve většině Česka je na normálním stavu.

Projekt InterSucho přináší několik typů informací o suchu a jeho dopadech, které je třeba vyhodnocovat ve vzájemných souvislostech. Na webu iniciativy je několik map, pomocí nichž lze zjistit, jak na tom Česká republika ve vybraném týdnu je se zásobami vody. Portál má momentálně optimistický výhled, podle kterého se úroveň sucha výrazně měnit nebude, navzdory tomu, že bude pršet méně.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z InterSucho a iRozhlas

Vzhledem k tomu, že teploty ve velké části Evropy tento týden stoupají, většina velkých měst se potýká s tísnivým vedrem. Takové teplotní výkyvy mohou být až zdraví ohrožující – celosvětově zemře v důsledku extrémního horka ročně kolem 480 000 lidí.

Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) však trvá na tom, že úmrtí v důsledku veder nejsou nevyhnutelná. Jak uvádí prezident IFRC, vlny veder jsou tichými zabijáky změny klimatu, ale nemusí být.

Jak lépe zvládat vysoké teploty

Většina vln veder se předpovídá na dny nebo týdny předem, což dává dostatek času jednat včas a informovat a chránit ty nejzranitelnější jedince. 5 miliard lidí žije v místech, která jsou náchylná k vlnám veder. V těchto místech se však vyskytují systémy včasného varování, které s velkou přesností dokážou předpovědět vysoké teploty dříve, než k nim dojde.

A co města?

Plánování může pomoci městům minimalizovat ničivé dopady extrémního počasí. Existují totiž jednoduchá a levná opatření, která mohou úřady podniknout, aby zabránily zbytečným úmrtím v důsledku horka. Síť C40 Cool Cities Network, která úzce spolupracuje s IFRC za účelem zvýšení povědomí o prevenci rizik, spustila „nástroje pro městské chlazení“.

Sada nástrojů je plná doporučení, které můžeme všichni podniknout, abychom zlepšili prostředí měst, jako je zvýšení množství zeleně a natírání střech na bílo. Tato opatření pomáhají udržet občany v pohodě. I malé kroky, jako jsou tyto, mohou znamenat obrovský rozdíl, vysvětluje Mark Watts, výkonný ředitel skupiny C40 Cities Climate Leadership.

Uplatnění opatření

Od Miami po Bombaj, starostové měst zapojených do sítě C40 rozšiřují zelené plochy, zavádějí programy produkující „chladné střechy“ a spolupracují na tepelných akcích s cílem zlepšit odolnost vůči rostoucímu městskému horku. Mezi další nápady patří „modrá infrastruktura“ – pítka, vodní chlazení, veřejná koupaliště a fontány.

Pomoci může i takzvaná „šedá infrastruktura“ – příkladem je fasádní stínění, solární okenní fólie, chladivé chodníky a pasivní chlazení v budovách. Aby se celkově zvýšilo povědomí o těchto řešeních, IFRC dne 14. června zahájila svůj první globální Heat Action Day. Organizace mobilizovala pobočky a partnery ve více než 50 městech, aby mohli pořádat akce na zvýšení povědomí o způsobech, jak snížit vážné dopady extrémních veder.

Vliv klimatu na výskyt veder

S růstem globálních teplot se bude zvyšovat i frekvence a intenzita vln veder. Výzkum zjistil, že více než třetinu všech úmrtí souvisejících s horkem v letech 1991 až 2018 můžeme připsat globálnímu oteplování způsobenému člověkem. Kvůli klimatickým změnám se celosvětově zvýšila pravděpodobnost výskytu vysokých veder.

Nejohroženější skupinou jsou zranitelní lidé – senioři a izolovaní, kojenci, těhotné ženy, lidé s již existujícími nemocemi a obyvatelé v chudých oblastech, kteří často pracují venku nebo žijí a pracují v budovách bez klimatizace a dostatečného větrání.

Zdroj: Interesting Engineering

Houbová sezóna obvykle trvá zhruba od června do října a letos zatím vše nasvědčuje tomu, že by mohla být vydařená. Zatímco v jehličnatých lesích rostou houby spíše na přelomu léta a podzimu, v listnatých nastává čas sklizně právě teď. „Najdete například holubinky, muchomůrku růžovku, muchomůrku šedivku, hřib dubový, hříbky, kozáka habrového,“ uvedla Anna Švecová z ústřední poradny České mykologické stanice.

Podle mykoložky jsou nyní na houby bohaté například lesy v Českém krasu, Křivoklátsku nebo ve Voděradských bučinách. Aby však lidé mohli na místech houby najít také napřesrok, radí Švecová okrajovat nalezené úlovky v přírodě. „Houby, které se vyhodí v lese, mají větší šanci se udržet. Proto je lepší je krájet rovnou na místě,“ vysvětlila.

Zdroj: irozhlas.cz

Herbicidy proti plevelu a invazivním rostlinám, fungicidy proti plísním a houbám či desikanty k vysoušení – druhů chemických postřiků je celá řada. Jejich množství se ale daří dlouhodobě snižovat. Přispívá k tomu nejen zvyšující se počet zakázaných látek, ale také počasí, které bylo pro zemědělce v minulých letech příznivé. „Průběh jara 2020 byl suchý a nepřispíval k rozvoji houbových patogenů obecně všech plodin, s čímž byla následně spojená i nižší úroveň fungicidní ochrany. Suchá jara v posledních letech umožňují zemědělcům některá z prvních fungicidních ošetření vynechat a směřovat hlavní ochranu proti listovým skvrnitostem až na květen či červen,“ uvedlo ve své výroční zprávě Ministerstvo zemědělství ČR.

Chemické postřiky zvládáme eliminovat dlouhodobě. Podle zprávy evropského statistického úřadu Eurostat z roku 2020 je Česko hned po Portugalsku a Irsku třetí nejúspěšnější zemí Evropské unie z hlediska klesajícího objemu prodaných pesticidů. Mezi lety 2011 a 2018 se v tuzemsku podařilo snížit prodej prostředků proti škůdcům o 27 procent.

Zpěv cvrčků jeho posluchačům napoví, jaké počasí je čeká. Jakmile se venku oteplí, cvrkání hmyzího meteorologa se zrychlí. „Cvrčci a kobylky skutečně mění rychlost svého volání podle teploty vzduchu,“ uvedla biometeoroložka Dagmar Honsová. „Zjistili to američtí farmáři. Když volání tohoto hmyzu pozorovali a porovnávali, dospěli k závěru, že přesnou teplotu získáte tak, že sečtete počet jejich cvrků za 15 sekund a přičtete k tomu 4,4 stupně Celsia,” dodala konkrétní návod.

V přírodě je ale meteorologů mnohem více. Dobré je sledovat hady a štíry. Ti vylézají, když teplota půdy přesáhne devět stupňů Celsia. Pro zahrádkáře se jedná o signál, že mohou dosít nebo založit nový trávník. Mají k tomu totiž ideální podmínky. Schopnými prognostiky jsou i včely nebo svišti. Včely proto, že létají jen v takové dny, kdy se denní teploty vyšplhají nad deset stupňů Celsia. Během chladnějšího počasí se raději uchýlí do teploučka svého úlu. Svišti z pensylvánského Punxsutawney zase předpovídají počasí podle svého stínu. „Pokud na jaře po probuzení, když opustí noru, spatří svůj stín a zalezou zpět, budou teploty pod bodem mrazu panovat ještě dalších šest týdnů,“ poznamenala Honsová.

Zdroj: Zvířecí zprávy

Základem nové vize bylo nepohlížet na déšť jako na komplikaci. Zatímco dříve zdejší architekti přemýšleli, jak se dešti vyhnout, teď z něj dělají městskou přednost a snaží se ho maximálně využít. Záměrem dílčích projektů je lépe nakládat se srážkami a zároveň je udělat pro lidi atraktivnější. Déšť chce město vnímat v mnoha rovinách – architektonické, klimatické, kulturní i sociální.

Součástí dlouhodobých plánů se stal mimo jiné projekt takzvaného deštivého hřiště, na němž spolupracovaly i samy děti. Hřiště srážky využívá vskutku originálně – v zemi jsou například prohlubně, aby se zde vytvořily obzvlášť velké kaluže. Zároveň ale nabízí i kryté plochy a posezení pro ty, kdo se kapkám deště nechtějí vystavovat. Záměrem města je, aby byla v budoucnu do této podoby přestavěna alespoň třetina dětských hřišť.

V rámci projektu vznikla také venkovní malba, která se zobrazí pouze za deštivého počasí. Netradiční je i návrh nové školy – ta má déšť svádět do koryta, jehož stavidla budou moct ovládat samotní žáci. Během suchých dnů pak bude koryto ideálním místem pro skateboarding.

Web funguje pomocí interaktivní mapy České republiky. Ta se podle zvolených kritérií zabarví na škále od bílé, která značí nízké riziko, až po tmavě červenou, jež symbolizuje mimořádné riziko. Na základě výběru konkrétní plodiny si mohou zemědělci prohlédnout mapy ukazující míry různých rizik, jako jsou vegetační mrazy, neúčinnost postřiku nebo silný vítr. V plánu je portál postupně rozšiřovat o nástroje, které zachytí další choroby a škůdce, jejichž výskyt úzce souvisí s vývojem počasí.

Kromě lepší úrody a s ní souvisejících ekonomických benefitů si od webu jeho tvůrci slibují také přínos pro životní prostředí. „Zásahy s využitím dat AgroRisk budou cílenější a bude jich potřeba méně. Využívání systému se projeví nejen v úspoře nákladů našich uživatelů, ale i ve vyšší kvalitě potravin a ve zdravější krajině,“ vysvětlil Žalud.

K určování možných vlivů počasí využívá služba meteorologická data z Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí, jehož čtyřiadvacetihodinová předpověď dosahuje úspěšnosti až 97 procent. „Počasí, choroby, škůdci a z toho vyplývající škody výrazně ovlivňují úspěch či neúspěch zemědělského hospodaření, a je tudíž velmi důležité, že uživatelé portálu mají nyní k dispozici nejpřesnější předpověď potenciálních rizik. To pomůže předejít nebo se alespoň připravit na situace, kdy několikaměsíční úsilí zemědělce může být zmařeno během několika desítek minut,“ dodal prezident české Agrární komory Jan Doležal.

Koncentrace látek znečišťujících ovzduší opět poklesla a velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší převažovala ve všech krajích České republiky. Dokazuje to předběžná zpráva, kterou poskytl Český hydrometeorologický ústav.

U některých polutantů navíc koncentrace dosáhla svého minima v celé historii měření, tedy od devadesátých let minulého století (v případě částic PM_2,5 od roku 2004). Na celém českém území taky nebyla vyhlášena žádná smogová situace, k čemuž došlo vůbec poprvé.

Velmi příznivým měsícem byl loňský únor, kdy převažovaly dobré rozptylové podmínky, mimořádně nadprůměrné teploty a nadnormální výskyt srážek, což jsou tři zásadní faktory silně snižující úroveň polutantů v ovzduší. Rok byl ale příznivý celkově. V letním období pomohl normální až silně nadnormální výskyt srážek, v jiných měsících zase opatření spjatá s nouzovým stavem v důsledku šíření koronaviru. Díky nižšímu provozu na cestách prokazatelně poklesly i emise z dopravy, především oxidy dusíku.

Předpověď na následující dva až dva a půl dne je na portálu k dispozici ve večerních hodinách. Libuše ukazuje teplotu, rychlost větru, srážky a předpověď kvality ovzduší. Z modelu poznáte, jestli bude třeba pršet jenom na Chodově, nebo i v Dejvicích. Taky nabízí srovnání, jestli je tepleji v centru, nebo v okrajových částech metropole.

Na portálu se podíleli vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu informatiky Akademie věd ČR a Českého hydrometeorologického ústavu. Podle autorů se nejedná o přímou konkurenci klasickým webům o počasí. Portál je spíše orientován na lidi, kteří se zajímají o kvalitu ovzduší v Praze. Libuše může zároveň pomoci i lidem z ohrožených skupin, například kardiakům či rodinám při plánování aktivit. Stránka zřejmě ještě projde úpravami. 

Situace v letošním červnu je oproti minulým dvěma letům, kdy jsme zažili extrémní sucha, jednoznačně příznivější. Celkově sice zůstal stav podzemních vod na našem území mírně pod normálem, ale meteorologové očekávají v blízké budoucnosti další postupné zlepšování. Průtok řek a dalších povrchových vod je podle nich průměrný až nadprůměrný a téměř žádný tok nesplňuje definici sucha.

Postupné zvyšování vodních hladin je skvělou zprávou především proto, že sucho může mít devastující následky pro zemědělství a další obory lidské činnosti, stejně jako na přírodu samotnou. Jde sice o velmi nahodilý jev, který nelze jednoduše předpovědět, dnes ale vědci používají speciální postupy, které jim pomáhají informace o suchu vyhodnocovat a na jejich základě odhadovat další vývoj.    

„Přístroj může fungovat v odlehlých oblastech, protože produkuje vlastní energii a nepotřebuje baterky,“ uvedl výzkumník Richard Kaner. „Navíc může sloužit také jako stanice pro předpověď počasí. Dokáže zjistit, kolik sněhu padá, kterým směrem, jaký je směr a rychlost větru,“ doplnil Kaner.

Zařízení vytváří energii díky výměně elektronů. „Statická elektřina se objevuje díky interakci jednoho materiálu, který zachycuje elektrony, a jiného, který elektrony uvolňuje,“ uvedl Kaner. Sníh je pozitivně nabíjen a uvolňuje elektrony. Přístroj je vyrobený ze silikonu, který je nabíjen negativně. Když sněhová vločka spadne na povrch silikonu, vznikne zde náboj, který umí přístroj chytit a nakonec vydat ve formě elektřiny.

Boty s přidaným zařízením na spodní straně.

Výzkumník Maher El-Kady, který se podílel na vývoji zařízení, v laboratoři Kalifornské univerzity.

Ve Finsku se průměrné letní teploty drží okolo dvaceti stupňů Celsia, takže většina domácností nemá klimatizaci. Evropská vlna veder však zasáhla i tuto skandinávskou zemi – teploměry v Helsinkách naměřily až třicet stupňů. Vedoucí K-Supermarketu Marika Lindforsová se proto rozhodla nabídnout klimatizovaný útulek pro stovku lidí z helsinské čtvrti Pohjois-Haaga.

Lidé přirovnali noc v supermarketu k zážitkům z kempování. Přestože si vedoucí Marika Lindforsová akci pochvalovala, našla se i spousta nespokojených zájemců, kteří se do šťastné stovky ubytovaných nedostali. Lindforsová dodala, že nejlepší nápady zkrátka přicházejí od zákazníků. Na myšlenku ji totiž přivedla jedna z nakupujících, která si při návštěvě obchodu posteskla, že by chtěla kvůli vedrům v obchodě přespat.

Zdroj: Aktuálně.cz

I Švédsko sužují v těchto dnech rekordně horké dny, které s sebou přinášejí řadu nepříjemností. Teplo doprovázené suchem mimo jiné způsobilo, že na řadě míst vyschly studny, čímž obyvatelé přišli o svůj zdroj vody. Se situací pochopitelně pomáhají místní úřady, ale připojily se i další instituce.

Praní prádla je jednou z činností, které nedostatek vody znemožňuje. Pomoc proto nabídla i knihovna v jihošvédském městě Svenljuna. „Studna vyschla a vy musíte vyprat prádlo? Žádný problém. Jste srdečně vítáni ve svenljunské knihovně. Máme pračku, sušičku a dobré knihy,“ uvádí knihovní webové stránky. Místní si tak mohou vyprat svoje prádlo, zatímco budou pohlceni řádky některé ze zmíněných dobrých knih.

Zdroj: ČTK

„Musíme vytvořit účinnou městskou strategii, která nám umožní včas reagovat na změny klimatu a umožní předejít škodám, které mohou být těmito změnami způsobené,“ vysvětlila radní Prahy Jana Plamínková. Město ve spolupráci s dalšími subjekty na strategii aktuálně pracuje.

Koncept by měl zahrnovat výsadbu nové zeleně, která funguje jako přírodní klimatizace. Problémem Prahy jako i dalších velkých měst je totiž kumulující se horko, a to především v centru. K poklesu tepla by městu mohly pomoct také vodní plochy, jako jsou třeba fontány.

Architektonický tým společnosti ,,D*Haus Architects“ navrhl dům, jehož základy jsou obohaceny o hydraulický systém a kostra protkána různými kolejemi, které umožňují, že se dům může přeměnit až do 8 různých podob. Budova je utvořena z několika křídel, která se v zimě semknou do čtverce s malými okny, díky čemuž udrží drahocenné teplo. Naopak v létě se části domu rozevřou jako okvětní lístky růže, aby mohly naplno přivítat teplé sluneční paprsky. Tím se dům stává vysoce úsporným a efektivním v jakémkoliv ročním období.

Návrh tohoto unikátu je založen na matematické práci Henryho Ernesta Dudeneye, který v roce 1908 vypozoroval, jak lze ze série protínajících se tvarů vytvořit čtverec, který může být rotací přeměněn do dalších obrazců. Dům bude schopný zaznamenat oběžnou dráhu slunce, bude se ovšem také pohybovat velice pomalu, takže riziko zranění by mělo být minimální. Člen architektonického týmu, David Grünberg, uklidňuje výrokem, že ,,bezpečnost je naší prioritou“. Pohybující se dům by tedy neměl způsobit žádné nechtěné úrazy ani nic podobného.

Jediným vroubkem na kráse je tak zatím pouze cena, která by mohla převýšit částku ušetřenou na výdajích za elektřinu. Odhadovaná cena domu je zatím 2 miliony liber, tedy více než 70 milionů českých korun. Autoři ale doufají, že se jeho cena dokáže ponížit zhruba na 800.000 liber, tedy přibližně 30 milionů korun. Držme tedy těmto revolucionářům palce a doufejme, že se tyto moderní technologie rychle rozšíří a díky tomu také výrazně zlevní.

FOTO: thedhaus.com

Gabriela Dittrichová

„Momentálně to vypadá dobře. Voda, která přišla, situaci spravila, takže se nedá říct, že by nás sucho výrazně zasáhlo. I když zásoba vody v půdě je pořád velmi nízká,“ řekl ředitel Agrospolu Knínice u Boskovic Ladislav Menšík. Pokud počasí nepřinese nějaký extrémní výkyv do konce června, mluví opatrně o slušné úrodě. „Ještě záleží na tom, jak obilí dopadne, až se budou nalívat klasy,“ poznamenal Menšík.

Déšť ve druhé polovině května prospěl i Hodonínsku, které patří společně se Znojemskem a Břeclavskem k nejsušším oblastem v zemi. „I když množství srážek se i v okrese lišilo,“ připomněla ředitelka Okresní agrární komory Milada Zimáková, že každého zemědělce zasáhlo sucho v různé míře.

Jihomoravské zemědělce na rozdíl od ostatních v zemi nijak zvlášť nepotrápily přívalové srážky či kroupy. Stejně tak škůdci nejsou větší hrozbou než v letech předchozích, přestože zima byl velmi mírná.