V průměru každý třetí den tady prší. Když slavil švédský Göteborg 400. výročí svého vzniku, zeptali se zastupitelé občanů, co by si k jubileu přáli. Být vodě blíž a proměnit déšť ve zdroj, zaznělo v odpovědích. Město se rozhodlo přání vyslyšet a dalo si jasný cíl – stát se nejlepším deštivým městem.
Základem nové vize bylo nepohlížet na déšť jako na komplikaci. Zatímco dříve zdejší architekti přemýšleli, jak se dešti vyhnout, teď z něj dělají městskou přednost a snaží se ho maximálně využít. Záměrem dílčích projektů je lépe nakládat se srážkami a zároveň je udělat pro lidi atraktivnější. Déšť chce město vnímat v mnoha rovinách – architektonické, klimatické, kulturní i sociální.

Součástí dlouhodobých plánů se stal mimo jiné projekt takzvaného deštivého hřiště, na němž spolupracovaly i samy děti. Hřiště srážky využívá vskutku originálně – v zemi jsou například prohlubně, aby se zde vytvořily obzvlášť velké kaluže. Zároveň ale nabízí i kryté plochy a posezení pro ty, kdo se kapkám deště nechtějí vystavovat. Záměrem města je, aby byla v budoucnu do této podoby přestavěna alespoň třetina dětských hřišť.
V rámci projektu vznikla také venkovní malba, která se zobrazí pouze za deštivého počasí. Netradiční je i návrh nové školy – ta má déšť svádět do koryta, jehož stavidla budou moct ovládat samotní žáci. Během suchých dnů pak bude koryto ideálním místem pro skateboarding.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Africký příběh holky z Trutnova
Pro Hanu Hindrákovou je Afrika osudná. Řadu let zde působila jako dobrovolník a v africkém…