Jak se města mohou lépe připravit na letní vedra? Tipy od Červeného kříže

Velké vlny veder, které poslední roky zažíváme, zdravotně ohrožují každý rok tisíce lidí – ale nemusí to tak být. Největší světová humanitární síť poskytuje městům několik tipů, jak se na toto počasí lépe připravit, píše server Interesting Engineering.

Vzhledem k tomu, že teploty ve velké části Evropy tento týden stoupají, většina velkých měst se potýká s tísnivým vedrem. Takové teplotní výkyvy mohou být až zdraví ohrožující – celosvětově zemře v důsledku extrémního horka ročně kolem 480 000 lidí.

Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) však trvá na tom, že úmrtí v důsledku veder nejsou nevyhnutelná. Jak uvádí prezident IFRC, vlny veder jsou tichými zabijáky změny klimatu, ale nemusí být.

Jak lépe zvládat vysoké teploty

Většina vln veder se předpovídá na dny nebo týdny předem, což dává dostatek času jednat včas a informovat a chránit ty nejzranitelnější jedince. 5 miliard lidí žije v místech, která jsou náchylná k vlnám veder. V těchto místech se však vyskytují systémy včasného varování, které s velkou přesností dokážou předpovědět vysoké teploty dříve, než k nim dojde.

A co města?

Plánování může pomoci městům minimalizovat ničivé dopady extrémního počasí. Existují totiž jednoduchá a levná opatření, která mohou úřady podniknout, aby zabránily zbytečným úmrtím v důsledku horka. Síť C40 Cool Cities Network, která úzce spolupracuje s IFRC za účelem zvýšení povědomí o prevenci rizik, spustila „nástroje pro městské chlazení“.

Sada nástrojů je plná doporučení, které můžeme všichni podniknout, abychom zlepšili prostředí měst, jako je zvýšení množství zeleně a natírání střech na bílo. Tato opatření pomáhají udržet občany v pohodě. I malé kroky, jako jsou tyto, mohou znamenat obrovský rozdíl, vysvětluje Mark Watts, výkonný ředitel skupiny C40 Cities Climate Leadership.

Uplatnění opatření

Od Miami po Bombaj, starostové měst zapojených do sítě C40 rozšiřují zelené plochy, zavádějí programy produkující „chladné střechy“ a spolupracují na tepelných akcích s cílem zlepšit odolnost vůči rostoucímu městskému horku. Mezi další nápady patří „modrá infrastruktura“ – pítka, vodní chlazení, veřejná koupaliště a fontány.

Pomoci může i takzvaná „šedá infrastruktura“ – příkladem je fasádní stínění, solární okenní fólie, chladivé chodníky a pasivní chlazení v budovách. Aby se celkově zvýšilo povědomí o těchto řešeních, IFRC dne 14. června zahájila svůj první globální Heat Action Day. Organizace mobilizovala pobočky a partnery ve více než 50 městech, aby mohli pořádat akce na zvýšení povědomí o způsobech, jak snížit vážné dopady extrémních veder.

Vliv klimatu na výskyt veder

S růstem globálních teplot se bude zvyšovat i frekvence a intenzita vln veder. Výzkum zjistil, že více než třetinu všech úmrtí souvisejících s horkem v letech 1991 až 2018 můžeme připsat globálnímu oteplování způsobenému člověkem. Kvůli klimatickým změnám se celosvětově zvýšila pravděpodobnost výskytu vysokých veder.

Nejohroženější skupinou jsou zranitelní lidé – senioři a izolovaní, kojenci, těhotné ženy, lidé s již existujícími nemocemi a obyvatelé v chudých oblastech, kteří často pracují venku nebo žijí a pracují v budovách bez klimatizace a dostatečného větrání.

Zdroj: Interesting Engineering