Výzkumníci sledovali biologický věk pomocí klinických ukazatelů a porovnávali ho s čajovými návyky účastníků. Výsledky naznačují, že prospěšné mohou být různé druhy čaje, od zeleného po černý, a roli pravděpodobně hrají hlavně polyfenoly (primární bioaktivní látky v čaji).

Kromě toho, že zlepší chuť vašich jídel, jsou plné antioxidantů, které pomáhají chránit buňky před poškozením způsobeným volnými radikály. Volné radikály si představte jako drobné potížisty, kteří mohou přispívat ke stárnutí a různým nemocem. Zařazení potravin bohatých na polyfenoly do vašeho jídelníčku je jednoduchý způsob, jak zlepšit své celkové zdraví. Studie naznačují, že tyto sloučeniny mohou snižovat záněty, zlepšovat zdraví srdce a dokonce snižovat riziko některých druhů rakoviny. Navíc existují důkazy, že zlepšují funkci mozku a pomáhají udržovat bystrou paměť s přibývajícím věkem.

Autoři studie ale zároveň upozorňují, že nejde o definitivní důkaz příčiny a následku. Výzkum byl observační, takže nemůže s jistotou říct, že právě čaj sám o sobě zpomalil stárnutí.

Zkamenělina byla nalezena v takzvaném globálním geoparku UNESCO na ostrově Port Island, který se nachází zhruba 27 kilometrů severovýchodně od přístavního města. Zkamenělé pozůstatky patřily velkému dinosaurovi z období křídy, žil tedy před 145 až 66 miliony lety.

Pozůstatky se podařilo nalézt poté, co ostrovní oddělení památkové péče v březnu upozornilo na usazenou horninu, která obsahuje látky připomínající fosilii obratlovců. Vláda následně pověřila experty z pevninské Číny, aby provedli terénní výzkum. Odborníci odhadují, že tělo dinosaura se nejspíše skrývalo v písku a štěrku, než jej odhalila velká povodeň a pak opět zakryl sypký materiál.

Celkový objem propasti přesahuje 5 milionů metrů krychlových a řadí se tak na první místo ze seznamu leyeských propastí. Zhang Yuanhai, vedoucí inženýr z Institutu krasové geologie Čínské geologické služby, řekl státní tiskové agentuře Xinhua, že místo má ve stěnách tři jeskyně a na dně dobře zachovalý primitivní les. Podle expedičního týmu se na dně nacházely také rostliny vysoké až po ramena a je možné, že by tam mohly být dosud neobjevené druhy rostlin i zvířat.

Obří propasti, v čínštině také známé jako Tiankeng (nebeská jáma), jsou doliny nebo obří jámy se zvláštními geologickými rysy, které se nacházejí v krasových oblastech tvořených opakovanými prohlubněmi. Vyskytují se především v Číně, Mexiku a Papui Nové Guineji. Vznikly zejména rozpouštěním horninového podloží podzemní vodou. Tato propast je vzácná právě pro svůj prales. Ačkoliv je velmi hluboká, její tvar umožnil, aby dovnitř pronikalo světlo a velké stromy tam mohly růst.

Park o vzácném přírůstku svého pandího páru zapůjčeného z Číny informoval až po několika dnech, kdy také na svém kanálu na YouTube zveřejnil video novorozených mláďat s matkou. První mládě po příchodu na svět vážilo 180 gramů a druhé, které přišlo na svět téměř o dvě hodiny později, vážilo 140 gramů.

„Tohle je skvělá příležitost vyzvat k větší ochraně pand, které se staly symbolem všech ohrožených druhů,“ uvedl v souvislosti s radostnou událostí ředitel zooparku Čong Tong-he. Čína posílá pandy do ciziny jako gesto dobré vůle, ale zvířata i jejich mláďata zůstávají jejím majetkem. Pandy se ve volné přírodě zřídka rozmnožují, živí se výhradně bambusem a patří k nejohroženějším živočišným druhům. Podle odhadů žije ve volné přírodě 1 800 pand, v zoo a rezervacích pak zhruba 500, přičemž nejvíc z nich v čínské provincii S‘-čchuan.

Neštěstí se stalo 9. října 2001 ve městě Jüe-jang v čínské provincii Chu-nan. Toho rána otec svého syna Jüe-čchuana viděl na velmi dlouho dobu naposledy. Tehdy čtyřletý chlapec si hrál venku za dozoru sousedů, kteří později vypověděli, že se v okolí pohyboval podezřelý muž, jenž pak v nestřeženém okamžiku dítě unesl. Lej byl zdrcený, ale předsevzal si, že syna najde. Nejprve s jeho fotografiemi chodil po městě a okolí, ptal se na policejních stanicích i lidí na ulicích. Později podnikal výpravy do vzdálených měst. Ve svém pátráni vytrval téměř 22 let, a to i přesto, že mezitím se mu s manželkou narodila dcera. Lej však v pátrání nepolevoval, a dokonce synovi každý rok kupoval dárky k narozeninám.

V posledních letech používal také experimentální software pro rozpoznávání obličejů, ale Jüe-čchuana se podařilo najít až s využitím profesionální technologie, kterou používá čínská policie a která z fotografií malého chlapce dokázala vyvodit, jak vypadá dnes. Člověk, který odpovídal vytvořenému profilu, byl začátkem roku nalezen ve zhruba 900 kilometrů vzdáleném velkoměstě Šen-čen a následné testy DNA potvrdily shodu. Na konci června se tak mohl Lej konečně znovu setkat se svým dnes již 26letým synem.

„Přijde mi to jako nález úžasného pokladu, bohatství, dalšího průhledu do minulosti,“ reagovala bioložka Jana Pilátová. Důvodem je geologické zařazení nalezených zkamenělin, našly se totiž ve vrstvách časově zatím nejblíž zmíněné celosvětové ekologické katastrofě. Díky tomu to vypadá, že život nepotřebuje mnoho milionů let, aby se vzpamatoval po velké havárii – cestu si najde. Tehdy se jednalo o jiné vymírání druhů, než při kterém svět přišel o velké dinosaury. Mezi hypotézy, co bylo jeho příčinou, vědci uvádějí například snížení kyslíku v mořích nebo zvýšení jejich slanosti, vulkanickou činnost a velké požáry. Nešlo o jednorázový jev, ale spíš postupný proces.

Oblast dnešní Číny, odkud nález pochází, v druhohorách pokrývalo moře. Organismy, které tam vědci objevili a určili, lze proto zcela právem označit za poklad z mořského dna. „Vidět, že život na Zemi bují po drastické redukci života takto úžasným způsobem relativně rychle, je úžasné,“ potvrdila Pilátová. Nové zjištění je nadějí i pro oblast České Švýcarska, kterou minulý rok zasáhl rozsáhlý požár. Vědci doufají, že do tamní krajiny přibudou některé vzácnější druhy rostlin nebo živočichů, třeba brouků.

Veverky zasahují

Že návykové látky mohou hledat jenom speciálně vycvičení psi? Ale kdeže. Policisté v čínském Čchung-čchingu chtějí do boje s dealery a pašeráky drog zapojit i jiný zvířecí druh – veverky. Jejich výcvik si vzalo na starost tamní policejní kynologické oddělení. To nyní trénuje první skupinu veverek vyšlechtěných speciálně pro tyto účely.

Veverky mají totiž velmi kvalitní čich, díky čemuž by mohly být velkou pomocí pro kriminalisty. Policisté už dokázali, že tato zvířata lze vycvičit. Celkem jich výcvikem úspěšně prošlo už šest. Na místě, kde cítí drogu, začnou veverky škrabat. Testy podle Jin Ťin, šéfky policejních cvičitelů, ukázaly, že se tito hlodavci v detekci vyrovnají psům. Navíc oproti nim mají výhodu, že jsou menší, rychlejší a dostanou se i do vysokých míst.

Brno má své prvenství: největší masožravé kachny severní polokoule

Zoo Brno nově chová i největší masožravé kachny severní polokoule, kajky mořské. V České republice v současné době chová kajky mořské pouze Hluboká a právě Brno. Tato zvířata mají robustní tělo velikosti menší husy. Hnízdí v přímořských oblastech severní polokoule. Samice se o mláďata stará sama, nicméně matky se mohou sdružovat do „školek“, ve kterých několik matek opečovává až 30 kachňat. Nejjižněji v Evropě hnízdí v severním Nizozemí.

Jedná se o tažné ptáky, kteří mohou velmi vzácně zimovat i na velkých vodních plochách v České republice. „Jejich jídelníček tvoří ryby a mořští bezobratlí, jako ježovky, krabi nebo mlži. V zoo je hlavní složkou jejich potravy hlavně granulované krmivo a rybičky. Kajky jsou citlivé na čistotu vody a ovzduší, takže se jejich chov nedaří úplně všude. Mezi jejich další specifika patří to, že se dokážou potopit až do 30 metrů,“ uvedl kurátor chovu ptáků brněnské zoo Petr Suvorov.

Mravenci detekují rakovinu

Jsou malí, ale šikovní. O kom je řeč? Přece o mravencích. Vědci už dříve odhalili, že několik typů rakoviny mění pach moči. Nyní však zjistili, že mravenci mají schopnost specifickou vůni rozpoznat a identifikovat nemocné. „Mravenci mohou být použiti jako biodetektory k rozlišení zdravých jedinců od těch s nádorem. Lze je snadno vycvičit, rychle se učí, jsou velmi efektivní a jejich chov není nákladný,“ uvedla autorka studie Patrizia d’Ettorreová z pařížské Sorbonny.

D’Ettorreová výzkumem navázala na svou předchozí studii, v níž se svými kolegy prokázala, že mravenci dokázali vystupovat po čichu lidské rakovinné buňky vypěstované v laboratoři. Nyní vystavili vědci 70 mravenců vzorkům moči odebraným od zdravých myší a hlodavců s nádorovým onemocněním. Po třech pokusech byli mravenci schopni rozlišit zápach moči zdravých jedinců od moči, která zapáchala rakovinou. Podle vědců je to dané tím, že mají velmi citlivý čichový systém. „Prokázali jsme, že mravenci dokážou rozlišit moč zdravých myší od moči myší s nádorem. To se více podobá reálné situaci než použití kultivovaných rakovinných buněk,“ dodala vědkyně d’Ettorreová s tím, že ji překvapilo, jak jsou mravenci efektivní a spolehliví. V rámci dalších výzkumů chtějí odborníci zjistit, zda mravenci dokážou totéž u lidské moči.

Testy se skládaly ze tří testovacích jízd na speciální testovací lince v provincii Shanxi. Cílem projektu je mít vlak, který zvládne přepravit cestující a náklad rychlostí 1 000 km za hodinu.

Nejrychlejší pozemní dopravní technologie na světě

Pokud projekt půjde podle plánu, vlak bude nejrychlejší pozemní dopravní technologií na světě. Zařízení, ve kterém se vlak testuje, je postaveno a provozováno dodavatelem China Aerospace Science and Industry Corporation (CASIC). Zástupci společnosti na konto testování uvedli, že během prvních několika zkoušek šlo vše velice dobře.

Čína je celkem známá pro svoji vysokorychlostní železniční síť. Vláda má v současnosti ambiciózní plány na zvýšení maximální rychlosti svých vlaků, a to až na 400 km/h v příštích dvou letech.

Myšlenka, která existuje od roku 2012

Zakladatel SpaceX Elon Musk poprvé představil myšlenku hyperloop vlaku již v roce 2012 a nastartoval projekt The Boring Company, aby ji dovedl do konce. To motivovalo Richarda Bransona, zakladatele Virgin Galactic, rozjet svoji vlastní hyperloopovou společnost Hyperloop One.

Od té doby jsou však obě tyto společnosti sužovány technickými problémy a finanční zátěží. To nahrává Číně, která má šanci se stát lídrem v technologii a dosáhnout světového historického prvenství.

Podle zprávy Sci News vědci objevili částečnou kostru malého létajícího dinosaura se starověkou žábou ve zbytcích útrob. Vědci zjistili, že dinosaurus jménem Daurlong wangi je druhem středně velkého dromaeosaurida, který patří do skupiny dravých dinosaurů podobných ptákům. Ti se živili především rybami, savci a jinými dinosaury.

Zachovalá fosilie

Kostra vzácného Daurlonga byla nalezena v téměř kompletním stavu. Místem nálezu je lokalita Pigeon Hill ve souvrství Longjiang ve Vnitřním Mongolsku. „Holotyp Daurlong wangi je téměř kompletní článkovaná kostra o délce asi 1,5 m,“ uvádí vědci ve své zprávě.

Fosilie ve svém střevním obsahu uchovávala kostru starověké žáby, což je jeden z prvních objevených případů fosilie s doloženým zbytkem potravy uvnitř těla.

Předpokládá se, že dinosaurus žil během rané křídy, tedy asi před 145 až 100 miliony let, v Jehol Biotě, sladkovodním ekosystému na území dnešní severovýchodní Číny.

Zdroj: Interesting Engineering

Aktuálně se Čína potýká s nedostatkem vody i záplavami neustále se zhoršující změny klimatu tomu jen přispěly. Navíc značné znečištění ve městech zhoršuje kvalitu vody, takže velká část dostupné vody je nepoužitelná. Častěji se vyskytují silné srážky a bouře, které postihují velké oblasti jižní Číny a způsobují záplavy. Co s tím?

„Houbová města“ se snaží vyřešit vodní krizi

Takzvané „houbové město“ je řešení, které se zakládá na přírodních principech. Konkrétně využívá krajinu k zadržování vody u jejího zdroje, zpomalování toku vody a její čištění v průběhu celého procesu.

Důraz je kladen především na zadržování dešťové vody v městské zástavbě tak, aby se část odpařila a zbytek byl postupně odváděn. Kromě kontroly silnic a chodníků se vysazuje více stromů a staví se speciální chytré domy. Ty mají například střechy pokryté trávou, aby se dosáhlo větší absorpce vody, a jsou natřeny světlými barvami, aby odrážely sluneční záření místo jeho vstřebávání. Koncept houbového města navrhli čínští vědci v roce 2013 a jeho hlavním propagátorem je profesor Kongjian Yu.

Yu je ekologický urbanista a zahradní architekt. Je také profesorem krajinářské architektury na Pekingské univerzitě a zakladatelem plánovací a projekční kanceláře Turenscape v Pekingu. Inspiroval se mezinárodními strategiemi integrovaného městského vodohospodářství (IUWM), včetně dalších udržitelných systémů, například odvodňovacích systémů ve Velké Británii nebo nízkodopadových projektů v USA.

Kde můžeme čínská houbová města nalézt?

Jedním z příkladů úspěšného houbového města je 34hektarový park Qunli ve městě Harbin v severní Číně. Shromažďuje, čistí a ukládá dešťovou vodu a zároveň chrání původní území, čímž poskytuje krásný přírodní prostor pro rekreační využití.

Čínská vláda vybrala 16 pilotních měst a každému z nich přidělila 400 až 600 milionů jüanů (přibližně 55 milionů EUR) na rozvoj inovativních vodohospodářských strategií. Patří mezi ně Wuhan, Chongqing a Xiamen. Turenscape uvádí, že zájem o koncept houbových měst neustále stoupá.

Jedná se opravdu zajímavý a ambiciózní ekologický projekt, který nabízí možnost měnit strukturu celých měst směrem k udržitelnějšímu fungování.

Zdroj: Euro News

Na rozdíl od klasické barevné duhy, kterou známe u nás, se bílá duha nevytváří za deště, ale za mlhy. I proto se v angličtině nazývá fogbow. Neobvyklý úkaz se muži podařilo vyfotografovat a natočit již podruhé.

Jak tento typ mlhy vzniká?

Za bílým zbarvením mlhy stojí rozměr částic, ve kterých se rozkládá světlo. Oproti dešťovým kapkám jsou částice, které tvoří mlhu, podstatně menší. Většinou nepřekračují průměr 0,05 milimetru. Kapky, které rozkládají světlo, jsou tak malé, že i když se světlo odráží od vodních částic k pozorovateli, dominantním efektem se stává proces difrakce světla. Ten rozšiřuje paprsek světla, což rozmazává barvy, které jinak pozorujeme u klasické duhy. Díky tomu můžeme vidět duhu stvořenou v mlze jako přízračně bílou nebo s velmi bledými barvami a lehce narudlými okraji. Bílá duha je zároveň znatelně širší.

Zdroj: Novinky, Yahoo News

Příčinou zeleného zákalu je zvýšený tlak v oku, ke kterému vede hromadění tekutin ve smyslovém orgánu. Zvyšující se tlak dokáže nová kontaktní čočka zachytit díky zabudovaným tlakovým senzorům. Data o změnách tlaku je pak možné sledovat na mobilní aplikaci bezdrátově propojené se zařízením. Senzory zároveň vysílají signál do miniaturní elektrody, která v reakci na zvýšení tlaku vypustí do oka malé množství brimonidinu, léku na zelený zákal.

„Jemný design struktury obvodů umožňuje zapojení na velmi omezeném prostoru čočky bez ohrožení zraku či rizika podráždění oka,“ uvedli autoři studie zveřejněné v časopise Nature Communications. Materiály pro výrobu čočky jsou levné, a umožňují tak masovou výrobu. Zařízení však vědci zatím otestovali pouze na zvířatech. Než se čočky dostanou na trh, je třeba provést klinické testy u lidí.

Zdroj: The Guardian, Optimistdaily, Nature Communications

James Kimonyo působí v Číně už tři roky a uvědomuje si, o jak velký a dravý trh jde. Rozhodl se k ekonomické diplomacii přistoupit kreativně a zaměřit se na sociální média, a to především fenomén posledních let, TikTok. „Čínská tiktoková ekonomika dosahuje obratu asi 5,4 bilionu dolarů a nejen to. Čína je největším uživatelem internetu a má největší počet online nakupujících a je dobře propojena, protože 99 procent populace vlastní mobilní telefony. Mobilní platební systémy jsou zde velmi efektivní,“ řekl Kimonyo BBC.

Kimonyo vystoupil z tradičních modelů minulosti, jako je předvádění na výstavách nebo inzeráty v novinách, a ponořil se do vod současných trendů neustálého připojení k internetu a živého vysílání pro tisíce a miliony sledujících. Využil také toho, že rwandské chilli i káva jsou na čínském trhu novými a exotickými produkty, a povedlo se mu je dostat na velké čínské e-shopy, jako je JD.com, Tmall nebo i v Česku známý Alibaba. Zapojil se do živě vysílaných aukcí rwandského zboží, kdy se mu při jedné z nich ve spolupráci s Alibabou podařilo prodat 1,5 tuny pražených kávových bobů za minutu.

„Už nejsme staromódní diplomatické mise, kam si chodíte užívat recepce a víno. Jsme subjekty vytvářející bohatství. Je mi to jedno, jestli ze mě nakonec bude prodavač, jde o to, že to dělám správně,“ řekl Kimonyo webu The New Times. „Celá myšlenka je o tom, jak oslovím spotřebitele tak aby rozuměli mé značce, mým produktům,“ dodal. Věří, že obchodem po internetu mohou africké země pomoci překonat bariéry mezi výrobci a zákazníky a také svou vysokou závislost na zboží, jehož ceny jsou náchylné na výkyvy. Cílem je začít vytvářet pracovní místa a přispět k ekonomickému růstu. Srdce čínských zákazníků si získal také osobními donáškou objednaných zásilek, které předával 7. ledna spolu s přáním šťastného roku tygra.

Autorský článek Kláry Šubíkové s využitím BBC, rwandské ambasády v Číně, The New Times a IOL

Malinký pásovec

Kde se vzal, tu se vzal. Na podzim se na svět vykutálel drobounký pásovec kulovitý. Jedná se o jedenácté mládě narozené v Zoo Plzeň. Zoologická zahrada chová tento druh pásovců od roku 2010. Pohlaví nejnovějšího přírůstku zatím chovatelé neznají, při kontrole se totiž mládě stočilo do dokonalé obrněné koule.

Přesné datum narození nejnovějšího přírůstku není známo, ale patrně šlo o začátek prosince. „Samice mládě pečlivě schovává a v prvních týdnech zůstává skryto v dutinách vyplněných substrátem. I když je samička bezproblémová a kontaktní, je zároveň velmi citlivá na vyrušování v době odchovu, je tak velmi těžké mládě najít a určit přesnou dobu porodu je téměř nemožné,“ uvedla kurátorka primátů a šelem plzeňské zoo Lenka Václavová. O několik dnů později měli ošetřovatelé štěstí, samice totiž využila dutinu, do které bylo možné nahlédnout, takže narození mláděte zaznamenali. 

Pásovci jsou jediní savci na světě, kteří mají vrchní část těla krytou pevnými kostěnými pláty, které jim slouží jako ochrana před nebezpečím. Pásovec kulovitý se umí stočit do těsné koule a zranitelné měkké části těla ukrýt uvnitř. Na předních nohou má mohutné drápy, které mu slouží například k rozhrabávání termitišť.

Pandí dvojčata se ukázala veřejnosti

V polovině ledna bylo v tokijské zoologické zahradě možné spatřit dvojčata pandy velké. Ta přišla na svět v červnu loňského roku. Návštěvníci, kteří mohli mláďata na krátkou dobu spatřit, byli vybráni v loterii. Přístup je ztížený zejména kvůli pandemii omikronu. Cílem je uchránit zvířata před nákazou.

A jak mláďata po více než půl roce vypadají? Hned po narození se jednalo o malá růžová klubíčka. Nyní váží jako běžná batolata a mají již charakteristickou černobílou srst. Podle ošetřovatelů dvojčata ráda lezou po stromech a hrají si spolu s dřevěnými hoblinami na zemi.

Ve volné přírodě žije asi 1 800 pand velkých, převážně v bambusových lesích v hornatých oblastech Číny. Zhruba 600 dalších žije v zoologických zahradách a odchovných střediscích po celém světě. Čína nedá na svá zlatíčka dopustit. Všechny pandy však jsou do zahraničí fakticky jen zapůjčeny a zůstávají majetkem Číny, stejně jako mláďata, která se v zahraničí narodí.

Delfínice milují sex

Samice delfínů jsou sexuálně velice aktivní. Podle nového zjištění vědců se věnují sexu nejen kvůli rozmnožování, ale hlavně pro vlastní potěšení. Tím se nejspíš odlišují od většiny zvířat. Zároveň nový objev vyvrací tezi, že lidé jsou jedineční v tom, že sex provozují zejména za účelem uspokojení. Delfíni skákaví se věnují sexuální aktivitě i několikrát denně. Páření zpravidla trvá jen několik vteřin, ale sexuální aktivity prováděné pro utužení vztahů ve společenství jsou mnohem delší, častější a různorodější jak v heterosexuálních, tak v homosexuálních párech.

K novému objevu se došlo při zkoumání klitorisu delfíních samic. Tkáň tohoto orgánu analyzovaly pomocí počítačové tomografie. Podle získaných poznatků množství nervových zakončení svědčí o tom, že klitoris je u delfínů citlivý a jeho stimulace může přinášet radost a uspokojení.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Ekolist, České noviny

Fáze REM je nejhlubší částí spánku. Její součástí jsou ovšem krátká probuzení. Odborníci už mnoho let dříve předpokládali, že by tento typ spánku mohl fungovat jako jakási hlídka, která zvířatům pomáhá připravit se na boj nebo útěk před predátory. Pro tuto teorii však neexistovaly pořádné důkazy, což mění nejnovější objev. Studie provedená na Shenzhen Institute of Advanced Technology (SIAT) v Číně by  mohla být prvním projektem, který takový empirický důkaz nabízí.

Vědci objevili společný mozkový okruh reagující na REM spánek i na vrozené mechanismy aktivované při strachu, když vystavili spící myši pachu trimethylthiazolinu, stimulu indikujícímu přítomnost predátora. „Spustilo to rychlé vyrušení z REM spánku, ale ne úplné probuzení. To naznačuje, že REM spánek má specifické vlastnosti, které umožňují rychlé procitnutí v reakci na predátorské podněty,“ uvedl hlavní autor studie Liping Wang, neurolog ze SIAT.

K čemu by mohly být tyto nové poznatky dobré? Využít by je bylo možné v psychoterapeutických postupech. „Naše studie vyvolává otázku, jestli je možné léčit poruchy nálady tím, že se zaměříme na společný regulační okruh spánku a strachu. Na jejím zodpovězení budeme nadále pracovat,“ uzavřel Wang.

Zdroj: Radio Wave, Earth

Tři přátelé ze Stanfordovy univerzity založili startup Sanas, který za vývojem aplikace stojí. Nápad vznikl hned ve chvíli, kdy se poprvé potkali. Jeden z nich totiž pochází z Ruska, druhý z Venezuely a třetí z Číny. To je přivedlo k vyvinutí technologie, která zvládne nedorozumění spojená s přízvukem vyřešit. „Všichni pocházíme z mezinárodního prostředí. Na vlastní kůži jsme poznali, jak se k vám lidé chovají jen kvůli tomu, jak mluvíte,“ uvedl generální ředitel společnosti Maxim Serebryakov.

Jak technologie funguje? Například pracovník call centra na Filipínách může do mikrofonu mluvit normálně, nakonec přitom zákazníkovi na druhé straně zní spíše jako někdo z Kansasu. Zatím dokáže algoritmus v aplikaci převádět angličtinu na americký, australský, britský, filipínský, indický a španělský přízvuk a v plánu jsou další. Aplikace by se měla v budoucnu obohatit o další jazyky.

Zdroj: Radio Wave, CNN

Čína se výrazně angažuje v těžbě uhlí ve Vietnamu či Indonésii a v rámci své iniciativy Pásma a cesty staví významné infrastrukturní projekty, jako jsou železnice, silnice, přístavy nebo právě uhelné elektrárny. Letos však Peking poprvé po letech nepodpořil žádný projekt na jejich stavbu. Na Valném shromáždění OSN prezident Si Ťin Pching prohlásil, že Čína zvýší podporu zelené a uhlíkově nenáročné energetiky v rozvojových zemích a se stavbou uhelných elektráren v zahraničí přestane úplně.

Jde o krok, ke kterému se letos zavázaly také Japonsko a Jižní Korea, jež se rovněž podílely na financování uhelných elektráren. Podle think tanku Global Energy Monitor se díky tomu sníží emise oxidu uhličitého o 200 milionů tun ročně. Zároveň je však třeba v zemích jako Bangladéš, Indonésie, Vietnam nebo Jižní Afrika podpořit rozvoj čistší energie, na kterou budou nuceny přejít, a také vytvořit pevný plán ukončení současných investic do uhelné energetiky.

Čína je sama o sobě největším producentem skleníkových plynů a na energii z fosilních paliv je závislá s ohledem na svou domácí potřebu, která ročně spolyká polovinu světové produkce uhlí. Své emise chce zkrotit do roku 2030 a za dalších 30 let pak dosáhnout uhlíkové neutrality.

Zdroje: BBC, Reuters

Záběry, kterými se baví lidé na internetu, mají podle CNN prozaický důvod. Úřady se snaží sledovat, kudy se stádo vydá, a následně jej navést mimo obydlené oblasti a úrodu. Sloni zatím navštívili několik farem a zavlažovacích kanálů, prodejnu automobilů, nebo dokonce domov důchodců, kde strčili choboty do několika pokojů.

Zvířata za svou pouť zničila úrodu za miliony korun, internetoví fanoušci jim to ale promíjí. Velký podíl na tom mají tři roztomilá slůňata, z nichž se jedno narodilo až během dobrodružného putování. Videa, na kterých s dětským nadšením a neohrabaností objevují okolní svět, mají miliony sledujících.

Proč se sloni, kteří jsou obvykle vázáni k místu, kde žijí, vydali na sever, není známo. Mohli se ztratit, vyhnal je úbytek lesa, nebo se nechali zlákat touhou po kukuřici a tropickém ovoci. „Tohle je příklad, který nám v reálném čase ukazuje, jak důležité je řešit problémy přírodního prostředí a jejich příčiny ve prospěch jak lidí, tak živočichů,“ upozorňuje pro agenturu AP Nilanga Jayasinghe, specialistka ochrany asijských druhů z organizace World Wildlife Fund.

Pro rodiny farmářů v provincii Kan-su na severu země však nejde jen o plnění plánu, ale o přežití. „Kontrolovat poušť je dlouhý boj. Jak říkala moje matka, dokud dýcháme, budeme v poušti sadit stromy, to je můj cíl,“ řekl agentuře Reuters Wang Winji, jehož rodina zasvětila boji s desertifikací svůj život. Každé ráno vyráží do pouště a sadí huabang, českým jménem kopyšník. Úspěšnost přežití této žlutě kvetoucí rostliny dosahuje 80 procent. Nasazená do čtvercových mřížek drží písek v dunách a nedovolí mu šířit se dál na jih. Poté přichází na řadu keře a stromy.

Wangovi sadí rostliny do pouště už od roku 1980. Jejich farma vznikla na místě, kde se nedalo pěstovat téměř nic. Dnes jim na polích roste kukuřice. Děje se tak díky ochrannému lesu, který byl vysazen před deseti lety. Jejich příběh je inspirací také pro studenty, kteří jsou do pouště vysíláni z hlavního města Lan-čou na zalesňovací a zavlažovací brigády.

Že bere vláda zalesňování vážně, dokazuje dekret z roku 1984. Ten od každého dospělého obyvatele vyžaduje zasadit alespoň tři stromy ročně. Do kampaní se zapojuje i vedení země, které se nechává při práci natáčet a jde lidem příkladem. Podle některých analytiků však lesy nemusejí stačit, protože za bouřemi stojí změna klimatu a přetěžování půdy extenzivním zemědělstvím.

Drastická politika jednoho dítěte, která platila od roku 1979, se snažila vyrovnat s raketovým nárůstem populace, již by bylo obtížné uživit. Před pěti lety byla striktní omezení uvolněna a Číňané si mohli pořídit o jednoho potomka více. Přesto se oproti roku 2016 narodilo o třetinu méně dětí – pouze dvanáct milionů. Počet obyvatel tak roste nejpomaleji za posledních šest desetiletí.

Jedním z následků minulých politických rozhodnutí, který pociťují obyvatelé Číny dodnes, je disbalance počtu mužů a žen. „Vedla v patriarchální společnosti k tomu, že lidé dělali vše pro to, aby se narodil syn. Dnes ale kvůli tomu mladí muži nemají šanci najít partnerku,“ upozorňuje pro Český rozhlas novinář David Černý. Vláda se proto například snaží organizovat lidem schůzky naslepo nebo vede kampaň, která ženy motivuje, aby založily rodinu.

Podle studie z roku 2017 citované deníkem Wall Street Journal je polovina čínských párů ochotna mít dva potomky. „Preferuji mít dvě děti, protože jsem zhodnotila své ekonomické okolnosti a schopnosti,“ zmiňuje paní Wang Han z venkovské oblasti Che-nan. „Pokud by ale teď došlo na třetí dítě, tak už nemusím mít starosti,“ doplňuje mladá Číňanka.

Manželům, kteří se rozhodnou mít více dětí, už úřady nebudou házet klacky pod nohy. Naopak jim pomohou s náklady na vzdělání a výchovu. Dříve by přitom takové rodiče čekaly pokuty nebo život v ilegalitě. Mladou populaci ale bude Peking potřebovat, protože právě ona je motorem zdejšího ekonomického zázraku, jehož strůjci se dostávají do důchodového věku. Ten se bude podle nejnovějšího rozhodnutí zvyšovat stejně jako vládní investice do seniorů.

Zdroje: Český rozhlas Dvojka, Wall Street Journal