Pravidelná dávka dobrých zpráv z říše zvířat je opět tady! Ani tento týden vás nezklameme. Na světě je neskutečně rušno a planeta Země je doslova bombardována novými mláďaty. Seznamte se s nimi i vy.
Kde se vzal, tu se vzal. Na podzim se na svět vykutálel drobounký pásovec kulovitý. Jedná se o jedenácté mládě narozené v Zoo Plzeň. Zoologická zahrada chová tento druh pásovců od roku 2010. Pohlaví nejnovějšího přírůstku zatím chovatelé neznají, při kontrole se totiž mládě stočilo do dokonalé obrněné koule.
Přesné datum narození nejnovějšího přírůstku není známo, ale patrně šlo o začátek prosince. „Samice mládě pečlivě schovává a v prvních týdnech zůstává skryto v dutinách vyplněných substrátem. I když je samička bezproblémová a kontaktní, je zároveň velmi citlivá na vyrušování v době odchovu, je tak velmi těžké mládě najít a určit přesnou dobu porodu je téměř nemožné,“ uvedla kurátorka primátů a šelem plzeňské zoo Lenka Václavová. O několik dnů později měli ošetřovatelé štěstí, samice totiž využila dutinu, do které bylo možné nahlédnout, takže narození mláděte zaznamenali.
Pásovci jsou jediní savci na světě, kteří mají vrchní část těla krytou pevnými kostěnými pláty, které jim slouží jako ochrana před nebezpečím. Pásovec kulovitý se umí stočit do těsné koule a zranitelné měkké části těla ukrýt uvnitř. Na předních nohou má mohutné drápy, které mu slouží například k rozhrabávání termitišť.
V polovině ledna bylo v tokijské zoologické zahradě možné spatřit dvojčata pandy velké. Ta přišla na svět v červnu loňského roku. Návštěvníci, kteří mohli mláďata na krátkou dobu spatřit, byli vybráni v loterii. Přístup je ztížený zejména kvůli pandemii omikronu. Cílem je uchránit zvířata před nákazou.
A jak mláďata po více než půl roce vypadají? Hned po narození se jednalo o malá růžová klubíčka. Nyní váží jako běžná batolata a mají již charakteristickou černobílou srst. Podle ošetřovatelů dvojčata ráda lezou po stromech a hrají si spolu s dřevěnými hoblinami na zemi.
Ve volné přírodě žije asi 1 800 pand velkých, převážně v bambusových lesích v hornatých oblastech Číny. Zhruba 600 dalších žije v zoologických zahradách a odchovných střediscích po celém světě. Čína nedá na svá zlatíčka dopustit. Všechny pandy však jsou do zahraničí fakticky jen zapůjčeny a zůstávají majetkem Číny, stejně jako mláďata, která se v zahraničí narodí.
Samice delfínů jsou sexuálně velice aktivní. Podle nového zjištění vědců se věnují sexu nejen kvůli rozmnožování, ale hlavně pro vlastní potěšení. Tím se nejspíš odlišují od většiny zvířat. Zároveň nový objev vyvrací tezi, že lidé jsou jedineční v tom, že sex provozují zejména za účelem uspokojení. Delfíni skákaví se věnují sexuální aktivitě i několikrát denně. Páření zpravidla trvá jen několik vteřin, ale sexuální aktivity prováděné pro utužení vztahů ve společenství jsou mnohem delší, častější a různorodější jak v heterosexuálních, tak v homosexuálních párech.
K novému objevu se došlo při zkoumání klitorisu delfíních samic. Tkáň tohoto orgánu analyzovaly pomocí počítačové tomografie. Podle získaných poznatků množství nervových zakončení svědčí o tom, že klitoris je u delfínů citlivý a jeho stimulace může přinášet radost a uspokojení.
Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Ekolist, České noviny
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Půlnoční knihovna je doslova hitem, který naláká k četbě i spoustu nečtenářů. Stojí opravdu za to?…