Největší zalesňovací program na světě. Číňané sadí Velkou zelenou zeď

Každý březen a duben se metropole Peking zahalí do žlutohnědého stínu. Písečnou bouři přinášejí větry vanoucí od pouště Gobi. Jedním z faktorů, který jim umožňuje překonat takovou vzdálenost, je odlesnění severní Číny. Vláda proti desertifikaci bojuje od roku 1978 a její plán, místními nazývaný jako Velká zelená zeď, je největším zalesňovacím programem na světě. Počítá s vysazením stromů na 300 tisících kilometrech čtverečních.

Pro rodiny farmářů v provincii Kan-su na severu země však nejde jen o plnění plánu, ale o přežití. „Kontrolovat poušť je dlouhý boj. Jak říkala moje matka, dokud dýcháme, budeme v poušti sadit stromy, to je můj cíl,“ řekl agentuře Reuters Wang Winji, jehož rodina zasvětila boji s desertifikací svůj život. Každé ráno vyráží do pouště a sadí huabang, českým jménem kopyšník. Úspěšnost přežití této žlutě kvetoucí rostliny dosahuje 80 procent. Nasazená do čtvercových mřížek drží písek v dunách a nedovolí mu šířit se dál na jih. Poté přichází na řadu keře a stromy.

Wangovi sadí rostliny do pouště už od roku 1980. Jejich farma vznikla na místě, kde se nedalo pěstovat téměř nic. Dnes jim na polích roste kukuřice. Děje se tak díky ochrannému lesu, který byl vysazen před deseti lety. Jejich příběh je inspirací také pro studenty, kteří jsou do pouště vysíláni z hlavního města Lan-čou na zalesňovací a zavlažovací brigády.

Že bere vláda zalesňování vážně, dokazuje dekret z roku 1984. Ten od každého dospělého obyvatele vyžaduje zasadit alespoň tři stromy ročně. Do kampaní se zapojuje i vedení země, které se nechává při práci natáčet a jde lidem příkladem. Podle některých analytiků však lesy nemusejí stačit, protože za bouřemi stojí změna klimatu a přetěžování půdy extenzivním zemědělstvím.