Za iniciativou stojí Nadace Ungdomsøen, která zve univerzitní studenty na pobyty, při kterých se mohou soustředit na studium a zároveň si oddechnout od univerzitních kolejí a ruchu velkoměsta. Cílem je nabídnout alternativu k výkonově nastavenému prostředí univerzit – a připomenout, že vzdělávání by mělo být udržitelné nejen akademicky, ale i lidsky. Pobyty organizují dobrovolníci, kteří na ostrově rok žijí. Projekt je financovaný kodaňskou radnicí a dánskými firmami.

Ubytovací kapacity na umělém ostrově pojmou 20 až 40 studentů najednou, kteří spolu mohou několik dní studovat a sdílet svoje pocity. Zájemci mohou přijet lodí a během pobytu se mají úplně odpojit od okolního světa. „Neruší vás hluk, máte jenom slunce, modré nebe a místo ke studiu. Stres každodenního života není úplně vaše volba, takže nejlepší je se mu vzdálit,“ vysvětlil student Sol Rem Rasmussen.

Studium magie a okultismu bude koncipováno jako multidisciplinární a bude zahrnovat obory, jako je historie, literatura, filosofie, archeologie, sociologie, psychologie nebo religionistika. V kontextu těchto disciplín budou magie a okultismus zkoumány z pohledu svých vlivů na západní, ale i východní kultury a společnosti. Důraz by přitom měl být kladen také na rozvoj dovedností jako tvůrčí a analytické myšlení nebo celoživotní vzdělání.

„Magie je jedním z nejvýznamnějších oborů, které se v současné době studují. Nedávný nárůst zájmu o magii a okultismus v akademickém prostředí i mimo něj leží v centru nejnaléhavějších otázek naší společnosti. Dekolonizace, zkoumání alternativních epistemologií, feminismus a antirasismus jsou jádrem tohoto programu,“ uvedla k magisterskému programu Emily Selove, jedna z profesorek univerzity, která bude v nově vznikajícím studijním programu vyučovat některé předměty.

Využívání služeb kariérního poradenství není v Česku ještě pořád běžné, ačkoliv v zahraničí se jedná o běžnou praxi. Studijní poradce přitom pomůže mladým lidem s nasměrováním vzdělávací cesty, hledáním jejich talentů a zorientováním se na trhu práce. „Ze zkušenosti se zahraničními středními školami vidíme, že systematická práce s identifikací a rozvojem individuálních talentů studentům pomáhá zorientovat se v možnostech na trhu práce i výběru oborů, na které se soustředí při dalším studiu,” popsala studijní poradkyně Kristýna Havlíková z Education.cz, která studentům pomáhá s plánováním studijní cesty. „Kariérní program může studentům pomoct i s tím, jak uvažovat sám o sobě nebo o tom, jak propojit svoje koníčky v budoucí kariéře,” dodala.

Podle průzkumu společnosti Response Now přitom v Česku využívá kariérní poradenství jen 14 procent studentů. Projekt Education.cz se proto snaží šířit osvětu, aby lidé věděli, proč je studijní poradce potřeba. Mimo již uvedené může mladým lidem doporučit studium v zahraničí.

Průzkum ukázal i to, že více než 60 procent rodičů současných středoškoláků uvažuje o tom, že by své dítě poslali na studium do zahraničí. Výhodou pobytu mimo Českou republiku je vedle zlepšení jazykových schopností je i osamostatnění studenta. „Podle našich zkušeností už studium v zahraničí pro studenty není o tom naučit se cizí řeč, ale spíše vyzkoušet si jiný vzdělávací systém, získat neocenitelné zkušenosti z cizí země nebo o možnosti se specializovat. Už na středních školách v USA nebo ve Velké Británii si totiž mohou vybírat ze spousty odborných předmětů a těm se věnovat víc do hloubky,” uvedl zakladatel společnosti Education.cz Tomáš Jízdný.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Education.cz a Člověk v tísni

Vzdělávací festival nabízí bohatý program plný přednášek, workshopů, panelových diskuzí a zajímavých setkání. Vystoupí na něm úspěšní podnikatelé, učitelé, koučové, psychologové a odborníci na vzdělávání. Mladí lidé tak dostanou příležitost dozvědět se více o studiu v zahraničí nebo o tom, jak úspěšně rozjet vlastní byznys.

Jedním z řečníků bude třeba Petr Chára, který se bude věnovat tématu, jak najít tu pravou školu. Vystoupí i populární sportovkyně Kristiina Mäki. Ta na vlastní kůži vyzkoušela, jaké je spojit studium vysoké školy s vrcholovým sportem. Program je vskutku bohatý, mladí lidé na festivalu navíc dostanou příležitost setkat se osobně se zástupci zahraničních středních škol a doptat se na věci, které je zajímají, osobně. Akce se uskuteční v úterý 4. října v Cubex Centru v Praze. Na festival se lze zaregistrovat na webu EduFestival.

Nový program se bude vyučovat na Katedře informačních studií a knihovnictví na filozofické fakultě. Patnáct studentů přijatých do prvního ročníku se bude věnovat oblastem designového myšlení nebo uživatelského výzkumu. Absolventi se uplatní jako UX designéři nebo strategičtí designéři – můžou tak zlepšit třeba informační služby na úřadech.

Výuka bude přizpůsobená zájemcům různých věkových skupin a pracujícím studentům. Velkou část studia by mělo být možné absolvovat online z pohodlí domova. V prvním ročníku bude součástí výuky virtuální realita. Všichni studenti dostanou brýle pro virtuální realitu a část výuky proběhne v různých virtuálních prostředích. Výstupem ze studia by pak mělo být především portfolio projektů, které studenti za tři roky vytvoří. Bakalářskou práci psát nebudou, své projekty ale musí prezentovat na konferenci.

Zdroj: Masarykova univerzita, Radio Wave

Jako nejvhodnější město pro čerstvé absolventy vysokých škol vyšlo z průzkumu skotské Glasgow. Ve srovnání s dalšími městy jsou zde lidé vůbec nejspokojenější se sportovním a rekreačním vyžitím, skotská metropole vyniká i kulturním životem. Z hlediska pracovních příležitostí nabízí Glasgow slušné platy, nízkou nezaměstnanost a taky dostupné bydlení. Co víc si přát?

Dobrá zpráva nicméně je, že za kvalitním postudijním životem nemusíte za hranice. Druhou příčku totiž obsadila Praha. Ta zabodovala mimo jiné v oblasti životních nákladů nebo nízké nezaměstnanosti, nezaostává ale ani v kulturních a sportovních příležitostech. Na třetí pozici se umístil německý Mnichov.

Žebříček vytvořil portál CVapp.cz, který s využitím údajů programu Eurostat a databáze Numbeo analyzoval výši nájmů, životní náklady, ekonomiku, místní komunitu absolventů, sportovní a rekreační zařízení a místní kulturu u více než tří desítek vybraných evropských měst. Největší váha byla přikládána kategorii nájemného, což vyřadilo ze hry přední evropské metropole jako Londýn nebo Paříž.

Spolu s několika výtisky novin, výroční zprávou o činnosti Karlovy univerzity za rok 2020, studijní nabídkou, zlatou pamětní medailí školy či rouškou s logem univerzity do schránky zaměstnanci univerzity uložili také dopis rektora Tomáše Zimy. „Nedovedu odhadnout, jaká bude univerzita a její akademická obec za sto let – snad též hrdá, kolegiální a usilující o své dobré jméno. Snad bude univerzita i nadále symbolem vzdělanosti a vědy,“ uvedl ve svém dopise Zima.

Informační předměty umístili zástupci vedení univerzity spolu s rektorem do nových varhan, které nainstaluje v srpnu německá firma nad Velkou aulu staroslavného Karolina. Varhany, jejichž výroba stála necelých devatenáct milionů korun, nahradí starý a nevyhovující nástroj z roku 1968. Poprvé by se měly rozeznít na konci letošního září, a kromě tradičních akcí, jako jsou promoce a imatrikulace, se budou využívat také při dalších slavnostního shromážděních a koncertech.

Lékařská fakulta Univerzity Palackého otevřela jako jediná navazující magisterský program Veřejné zdravotnictví v kombinované formě. Tento obor se soustředí na oblast ochrany a podpory zdraví. Rovněž se rozhodla navýšit počet přijatých uchazečů do oboru Všeobecného lékařství. Studentů bude v tomto oboru přijato o 15 % více. Rovněž se mohou uchazeči hlásit na bakalářské studium Pediatrické ošetřovatelství. Absolventi tohoto programu mohou poté vykonávat povolání dětské sestry.

Pedagogická fakulta se zaměřila i na modernizaci svých programů. Nabízené studijní programy respektují nejnovější trendy ve vzdělávání budoucích učitelů. Nově je v nabídce obor Muzikoterapie, inovovala se také Sociální či Speciální pedagogika. Především obor Speciální pedagogika je v současné společnosti potřebný. Vzhledem k inkluzi je po kvalitních speciálních pedagozích velká poptávka. Zároveň má velká část učitelů ve svých třídách žáky se speciálně vzdělávacími potřebami.

„Za mě je Erasmus skvělá příležitost, jak si rozšířit obzory. Nemyslím tím pouze znalosti, ale také to, jak se dají věci dělat jinak – a to od vzdělávání, přes byrokracii až po fungování každodenního života. Člověk získá určitý nadhled a má s čím porovnávat. Pokud se člověk vrátí z Erasmu a vidí, že mu doma něco schází, může se pokusit to změnit, a zlepšit tak kvalitu života sobě i druhým,“ uvedl doktorský student Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně Jaroslav Čechák.
Česká republika se do programu zapojila v roce 1998. Ve stejném roce se do programu připojilo i Slovensko, Maďarsko, Polsko, Kypr a Rumunsko. Od roku 2015 mohou zájemci vycestovat i mimo Evropu. Za posledních 20 let vyjelo s Erasmem studovat 94 518 vysokoškoláků a 31 600 pracovníků vysokých škol.

Karlova univerzita se v letošním žebříčku objevila mezi nejlepšími v celkem 29 oborech. Do první stovky nejlepších světových univerzit patří například ve fyzice a ekonomii. V dalších dvanácti oborech patří mezi nejlepších 200 vysokých škol – jedná se o ekologii, matematiku, farmacii, sociologii atd. Masarykova univerzita uspěla ve 14 oborech, uznání získala například za obor sociologie a psychologie. Dále uspělo například České vysoké učení technické v Praze, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích či Veterinární a farmaceutická univerzita Brno.

V hodnocení porota posuzovala vědeckou a výzkumnou činnost více než čtyř tisíc vysokých škol z celého světa. Žebříček nabízí nejrozsáhlejší mezinárodní srovnání úrovně vědních oborů na jednotlivých vysokých školách. V letošním roce posuzovatelé hodnotili celkem 54 oborů zařazených do pěti oblastí – inženýrské a společensko-vědní obory, lékařské vědy, přírodní vědy a vědy o živé přírodě.

Univerzita Karlova je první vysokou školou, která vytvořila samostatnou dceřinou společnost za účelem rychlého přenosu vědeckých znalostí a technologií ke komerčním partnerům a konečným uživatelům. „Jedná se o historický milník, kterým posouváme dosavadní hranice v oblasti financování a praktického využití vědy, výzkumu a inovací nejen na Univerzitě Karlově, ale rovněž v České republice. Věřím, že díky CUIP se řada unikátních vědeckých projektů a objevů rychleji přenese do praxe,“ uvedl rektor Tomáš Zima.

Současně univerzita navázala spolupráci s univerzitami Universität Heidelberg (Německo), Sorbonne Université (Francie) a Uniwersytet Warszawski (Polsko). Rektoři univerzit chtějí zahájit projekty ve vědě, výzkumu a inovacích, propojit vybrané vědecké týmy, usnadnit výměnu studentů skrze Erasmus stejně jako vědeckých pracovníků mezi jednotlivými pracovišti. Aktivity budou univerzity financovat ze svých zdrojů, peníze se pokusí získat i z fondů Evropské unie.

Nejlepší hodnocení získala estonská univerzita v Tartu. Na druhém místě se umístila Kyperská technologická univerzita a na třetím Kyperská univerzita. Univerzity rankingová společnost seřadila podle kvality výuky, vědy a výzkumu, citovanosti, mezinárodního prostředí instituce a příjmů plynoucích ze spolupráce s průmyslem.

Průzkum zveřejnila společnost Times Higher Education. Do srovnání bylo zahrnuto 53 vysokoškolských institucí. Česká republika měla současně největší počet zástupců. Na umístění v žebříčku za Česko aspirovalo celkem 13 vysokých škol.

Zdroj: novinky.cz; Times Higher Education

Dívka upadla do dluhů během posledního roku studia na vysoké škole, když musela odejít ze své práce na částečný úvazek, aby se plně mohla věnovat studiu. „Byla jsem velmi vystresovaná a rozmrzelá ohledně své finanční situace. Snažila jsem se zjistit, co se stalo s 35 librami, které byly poslány na můj účet. Mluvila jsem s matkou ohledně toho, jak málo peněz mám a jak mě to zneklidňuje,“ napsala Johannessen na své facebookové stránce.

Po ukončení telefonátu dívka po chvilce usnula na své sedačce. Když se probudila, zjistila, že jí někdo věnoval 100 liber. Zabalil je do ubrousku a položil jí je na klín. „Když jsem to zjistila, rozplakala jsem se. Měla jsem za sebou strašný rok a tohle mi ukázalo, že v lidech je dobrota,“ uvedla dívka.

Peníze poslouží k tomu, aby byl její bankovní účet stále v provozu. Dívka doufala, že zprávou umístěnou na Facebook se jí podaří poděkovat laskavému neznámému. Současně se zavázala, že tuto laskavost oplatí dobrovolnictvím pro charitu v Leedsu.

Zdroj: goodnewsnetwork.org

Téměř polovina zadaných vysokoškoláků je v dlouhodobém vztahu. V tom je pro ně stěžejní důvěra, důležitost přikládají i vzájemnému porozumění a respektu. Velkou roli pro ně naopak nehraje věk partnera nebo dobré vztahy s jeho rodinou.

Studenti celkově preferují spíše stálé a dlouhodobé vztahy. 82 procent z nich věří v lásku na celý život a více než polovina dotazovaných nikdy nezažila sex na jednu noc – většinu z nich to ani neláká. Celkově jsou podle průzkumu vysokoškoláci poměrně sexuálně zdrženliví.

„Je to pro nás fenomenální úspěch. Znamená to mimo jiné, že budeme více vidět, než tomu bylo v minulosti, protože tento žebříček studují miliony lidí, akademiků, studentů z celého světa. Dostali jsme se tak do elitního klubu. Je to pro nás i velká motivace do budoucna,“ prohlásil rektor univerzity Jaroslav Miller.

Prestižní žebříček klade důraz především na kvalitu vědy a výzkumu na univerzitách, v potaz však bere také mezinárodní prostředí či spolupráci s průmyslem. „Je to ocenění pro tisíce kolegů na Univerzitě Palackého, kteří se o to zasloužili,“ okomentoval úspěch Miller.

V žebříčku se umístilo také dalších osm českých vysokých škol. Univerzita Palackého figuruje v šesté stovce, přesná pozice se neuvádí.

Pár dní po zveřejnění britského žebříčku uspěla naše druhá nejstarší univerzita i ve Spojených státech. V seznamu vytvořeném listem U. S. News se umístila už v loňském roce, ovšem letos svou pozici o patnáct příček vylepšila, patří ji 473. místo.

Individuální přístup a léčba na míru, sen každého pacienta, se v brzké budoucnosti stane skutečností. Alespoň co se týká některých nemocí. Nově otevřené výzkumné centrum Olomoucká genetika (OLGEN) se zaměřuje na biomedicínský výzkum. Jeho hlavním cílem je individualizovat pacientům na míru diagnostický a léčebný proces. Projekt je navíc v České republice ojedinělý i z hlediska netradiční spolupráce. Podílí se na něm totiž komerční sektor a dvě vysoké školy: Univerzita Palackého v Olomouci a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava.

Centrum, jehož špičkové vybavení dosáhlo částky 90 milionů korun, se specializuje na imunitní systém a imunogenetiku u onemocnění pohybového aparátu, plicních chorob nebo hematologických zhoubných nádorů. Jedná se v podstatě o mezioborovou spolupráci více než 30 odborníků – lékařů, biologů a informatiků. Právě spolupráce s informatiky je přitom pro celý projekt klíčová, například analýzy DNA by totiž nebyly bez jejich zásadní podpory možné. Role informatiků je natolik důležitá, že děkan ostravské fakulty dokonce zvažuje otevření nového doktorského programu – bioinformatiky.

Na prvních tématech začali odborníci z OLGENu pracovat v předstihu již před více než rokem. V brzké době se tak očekává pokrok týkající se osteoartózy.

Veronika Steidlová Kordasová

Počet vysokoškoláku v Česku pořád roste, přestoje u nás stále nízké zastoupení studentů v poměru k počtu obyvatel v dané věkové skupině (18 – 23 let). Takzvaný Hrubý poměr zapsaných (HPZ) umožňuje srovnání s dalšími zeměmi EU. UNESCO uvádí, že průměrný HPZ byl v loňském školním roce kolem 60 procent. Například ve Finsku byl tento poměr 93.7 procent. Skandinávské země patří obecně mezi nejvzdělanější státy nejen Evropy. Naopak taková Británie se v tomto žebříčku umístila až za Českem. Přesto letos zaznamenala rekordní počet zájemců o vysokoškolské vzdělání, neboť počet přihlášek historicky poprvé překročil 500 tisíc.

Také v Česku zaznamenáváme velký boom v zájmu o studium na VŠ. Nejrapidnější nárůst proběhl od roku 2001, kdy postupně začalo vznikat relativně velké množství soukromých vysokých škol. Těch můžeme dnes již napočítat 43, tedy více než škol veřejných, které za poslední čtvrtstoletí vznikly pouze tři. V roce 1989 jsme v Česku měli celkově 23 veřejných škol s 69 fakultami. Také tento počet se za uplynulých 25 let více než zdvojnásobil a dnes již v Česku najdeme na 150 vysokoškolských fakult.

Největší nárůst byl ale rozhodně v počtu studentů. V roce 1989 studovalo na vysoké škole 113 tisíc lidí, v loňském školním roce to bylo více než třikrát tolik, 368 tisíc. Rapidně vzrost také počet zahraničních studentů, a to dvanáctinásobně, i počet dálkových studentů, kterých je nyní 6krát více než před 25 lety.

Nejoblíbenějším oborem loňského školního roku se stala ekonomie, kterou absolvovalo přes 24 tisíc žáků. Jen o pět tisíc lidí ménědostudovalo technické vědy a nauky a třetím nejčastěji voleným předmětem byly humanitní a společenské vědy s 15 tisíci studenty. Hned v závěsu za nimi je pak pedagogika, díky níž by se mohlo umístění Česka v celoevropských statistikách dále zlepšovat a za pár let bychom již mohly být i nad průměrem EU.

rozhlas.cz, Gabriela Dittrichová

Více než sto významných českých firem se podílelo na hodnocení škol s nejkvalitnější přípravou absolventů. Zapojily se společnosti jako Škoda Auto, ČEZ, AGC, Robert Bosch, ArcelorMittal, Dalkia, Vítkovice či Doosan Škoda Power. Soutěž Doporučeno zaměstnavateli organizoval a vyhlašoval Klub zaměstnavatelů v součinnosti s webem Kampomaturite.cz.  „Doporučeno zaměstnavateli je nejen značka, která pomůže uchazečům o studium a jejich rodičům v orientaci, kde získat kvalitní vzdělání s vysokou pravděpodobností dobrého zaměstnání, ale také projektem podporujícím orientaci na správné obory a přispívajícím ke zlepšení komunikace mezi školami, jejich zřizovateli a firmami, kterým stále chybí vhodní kandidáti na celou řadu profesí“, uvedl dříve pro server novinky.cz ředitel Klubu zaměstnavatelů Pavel Hulák.

Na úrovni krajů byly vyhlašovány střední školy, na celostátní úrovni zase fakulty vysokých škol. Výbornou příležitostí k výměně názorů mezi nejlépe hodnocenými školami a předními zaměstnavateli bylo téma nejen ohledně další spolupráce, ale došlo i na řadu vzkazů státu a zřizovatelům škol na úrovni kraje a to především z důvodu stále nedokonalého vzdělávacího systému, což je ve výsledku jeden z cílů celého projektu.

Tabulka celkového pořadí vysokých škol v ČR:

novinky.cz, Nikola Halmová 

Z České republiky se veletrhu účastnili zástupci Českého vysokého učení technického v Praze, Masarykovy univerzity v Brně, Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy v Praze, University of New York in Prague, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Vysoké školy ekonomické v Praze.

K dispozici měli společný stánek, který měl zájemce oslovit ke studiu v České republice. Provoz stánku nesoucí označení „Study in the Czech republic“ zajišťovala příspěvková organizace Dům zahraniční spolupráce. Jde o organizaci, která je zřízena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Zástupci Domu zahraniční spolupráce poskytovali zájemcům obecné informace o českém vysokém školství a možnostech studia u nás.

Zástupci českých univerzit a vysokých škol byli s účastí na veletrhu velmi spokojeni. Vyzdvihovali především výhodu osobního setkání s partnery nebo potenciálními zájemci o partnerství. Zástupce Masarykovy univerzity v Brně Mgr. Martin Vašek považuje osobní setkání za nejproduktivnější a nejefektivnější nástroj k navázání spolupráce.

Veletrhu se v letošním roce rekordně zúčastnilo přes 10 000 zástupců z více než 90 zemí světa. Následující ročník je plánován opět ke konci května příštího roku. Proběhne v Bostonu v americkém státě Massachusetts.

Zdroj: http://zpravy.ihned.cz/pro-absolventy/c1-62487190-ceske-univerzity-se-prezentovaly-na-svetovem-vysokoskolskem-veletrhu-v-americkem-san-diegu