Tento pocit má v psychologii odborný název – eudaimonická pohoda. Jde o smysl života, sebepřijetí, růst a vztahy. Podle odborníků by s tím měla pomáhat právě příroda. Dovede vám nejen zlepšit náladu, ale také vám může dát jasnější pocit sebe sama, který trvá.

Výzkumníci vyzvali lidi v Turku ve Finsku, aby se podělili o to, jak se příroda projevuje v jejich reálném životě. Nejprve 158 obyvatel odpovědělo na otázky týkající se času stráveného v přírodě a toho, jak se v jejich životě projevoval smysl, sebepřijetí, růst, vztahy, autonomie a řízení života. Poté se 20 lidí zapojilo do workshopů tvůrčího psaní, aby vlastními slovy popsali, jak je příroda formuje. Studie se zaměřila na dvě skupiny: mladé ve věku 15 až 24 let a dospělé nad 60 let. Různá životní období s sebou nesou různé potřeby. Přesto respondenti z obou skupin měli pocit, že příroda je nesoudí. Stromy ani voda nehodnotí. To jim dalo pocit úlevy, ze které plynula upřímnost. „Ačkoli mezi různými věkovými skupinami existovaly určité rozdíly v tom, jak trávily čas v přírodě a na jakých místech, měly také mnoho společných zážitků,“ poznamenala doktorandka z Univerzity v Turku Joha Järekari. „Obě věkové skupiny měly mimo jiné společného pocit, že příroda nesoudí ani nekritizuje, což mělo pozitivní vliv na sebepřijetí účastníků.“

Za iniciativou stojí školní poradkyně Leslie Trundy, která chtěla najít způsob, jak studenty vést k zodpovědnosti, ale zároveň jim nabídnout prostor k uvolnění stresu a nalezení vnitřního klidu. Myšlenku přinesla z konference o vzdělávání v přírodě, kde ji inspirovaly příklady využívání přírody k osobnímu rozvoji.

Cesta vede po osmikilometrové stezce Whiskeag Trail. Studenti tak nejen tráví čas v pohybu, ale mají možnost přemýšlet, uklidnit se a v klidném prostředí vést otevřený rozhovor s Trundy, která je na túře doprovází. „Nutí vás to chodit, dýchat ztěžka a nakonec máte pocit, že jste něco dokázali,“ popisuje Nicholas, který se programu zúčastnil po konfliktu s učitelem. Jeho spolužačka Sona zase říká, že příroda jí pomáhá lépe hledat rovnováhu než městské prostředí.

Ať už se tato iniciativa rozšíří i do dalších škol, nebo zůstane unikátním experimentem, přináší inspiraci. Ukazuje, že disciplína může jít ruku v ruce s podporou duševního zdraví a posilováním vztahů mezi žáky a učiteli.

„Když lidé dýchají mořský vzduch, ionty v něm obsažené pomáhají zvýšit elektrickou funkčnost mozku o 47 procent a také vytvářejí nové nervové dráhy, což umožňuje myslet s větší jasností,“ vysvětlila Taylorová. Potvrdila navíc, že chůze u moře ve více lidech by mohla podpořit uvolňování oxytocinu, hormonu, který hraje významnou roli v sociálních vazbách, důvěře a lásce. „Chůze na čerstvém vzduchu vede ke zvyšení hladiny oxytocinu,“ řekl Taylor. „Pokud máte pocit, že k něčemu nepatříte nebo nejste součástí, neprodukujete oxytocin. Rodinná procházka u moře uvolní oxytocin a dá dotyčným pocit spolupatřičnosti.“

Výlet na pláž navíc pravděpodobně vyvolá pozitivní pocit úžasu, což může být zvláště přínosné pro jedince, kteří se potýkají s nízkým sebevědomím. Rozhlédnout se kolem sebe, zastavit se a vnitřně se propojit s rozlehlostí moře může lidem pomoci vidět jejich vlastní problémy a starosti z větší perspektivy, což může prohloubit jejich pocit pohody a podnítit jejich kreativitu.

Věda navíc prokázala, že pocit písku pod nohama a mezi prsty vede ke snížení zánětu v těle a mozku. Pohled na oblohu nás navíc může nabít energií díky tomu, že vydává signál z očí do mozku, abychom se probudili. Procházky poblíž moře tedy mohou mít řadu výhod pro tělesné i duševní zdraví a pohodu.

V červnu v Brně zástupci Klubu českých turistů (KČT) a mongolského turistického spolku Mongolian Walking Association (MWA) podepsali memorandum, které navazuje na smlouvu o právech na používání turistického značení podle české metodiky. První symbolické značení vede v Mongolsku na horu Bogd úl jižně od hlavního města Ulánbátaru. „V Mongolsku prudce roste zájem o pěší turistiku. Neexistuje zde přitom žádný jednotný systém značení,“ uvedl český velvyslanec v zemi Jan Vytopil, který stál také u zahájení značení stezek na Filipínách. Připomněl, že Mongolsko letos zrušilo víza pro řadu zemí včetně České republiky. „Doufáme, že české značky provedou po krásné přírodě i cestovatele ze zahraničí,“ dodal velvyslanec.

Organizace se v memorandu dohodly, že KČT poskytne MWA například školení značkařů nebo příručku značení turistických tras v angličtině. Do školení se zapojí také studenti Mendelovy univerzity v Brně, kteří do Mongolska odletí na konci září.

Vědci doporučují denně pravidelnou desetiminutovou procházku, kterou můžete během dne zopakovat. „Údaje skutečně potvrzují, že jednou z nejškodlivějších věcí, které můžeme pro své zdraví udělat, je sedavý způsob života,“ řekla Samantha Smithová, lékařka sportovní medicíny z Yale Medicine. Naproti tomu se zjistilo, že i krátká procházka může zlepšovat krevní oběh, dodat energii, navýšit srdeční frekvence a zlepšit soustředění. Také díky ní zapracujete na své vytrvalosti. Pokud se totiž budete držet pravidelného desetiminutového režimu, zjistíte, že jste schopni chodit déle a déle, aniž byste se cítili unaveni. Časem tak budete moci přidat do svého režimu další pohyb.

Oficiální doporučení Centra pro kontrolu a prevenci nemocí totiž uvádí, že lidé by měli vykonávat mírnou fyzickou aktivitu 150 minut týdně. To znamená například třicetiminutové cvičení pětkrát týdně, do kterého spadá například i svižná chůze. Doporučený je ale také silový trénink alespoň dvakrát týdně. Krátké procházky jsou tedy rozhodně dobrým začátkem.

Zdroj: Novinky

Stezka Cchuej-feng Lake Circular Trail krouží kolem jednoho z největších horských jezer na Tchaj-wanu a nachází se asi 135 kilometrů od hlavního města Tchaj-peje. Titul první tiché trasy ji udělila americká nezisková organizace Quiet Place International, která veřejnost upozorňuje na benefity i význam ticha, a to zejména v rámci přírody.

Návštěvníci tiché stezky po ní musí kráčet v tichosti. Díky tomu si mohou více užít třeba šumění stromů, ptačí zpěv a další přírodní zvuky. „Jakmile ztichnete, uslyšíte vše kolem sebe,“ uvedla renomovaná sběratelka přírodních zvuků Laila Fanová. O tom, proč je ticho důležité, se můžete dočíst i v recenzi na knihu Radost z ticha, kterou jsme publikovali v květnu.

Zdroj: Novinky, Taiwan Plus

Pokud patříte mezi ty, kterým se z vyhřátého klobouku nikdy nechce, bude pro vás těžké opustit teplo domova a jít se projít. Když se ale dokážete překonat, věřte, že vaše tělo i mysl vám poděkuje.

Taková ranní procházka, ať už jde o venčení psa nebo cestu do práce, přináší velké množství zdravotních benefitů. Od zlepšení imunity a celkového zdraví až po lepší soustředěnost a kreativitu v průběhu celého dne. Nejlepší způsob, jak si užívat skvělých benefitů ranních vycházek, je zařadit chůzi do své každodenní rutiny.

Proč tedy vyrazit každé ráno na procházku?

1. Získáte více energie

Pokud vás obvykle energie opustí ještě před tím, než dojedete do práce, řešením by mohla být svižná procházka hned po probuzení. Jak ukazují studie, ranní vycházka zvyšuje hladinu energie po celý den a pomůže vám tak v boji s únavou a vyčerpáním. Při pravidelném chození se budete cítit celkově vitálněji než dříve. Takže pokud vás šálek kávy neprobere, jak byste si přáli, možná je procházka to, co hledáte.

2. Budete veselejší

Příznivé účinky chůze na duševní pohodu jsou známé už dávno. Nikoho tak asi nepřekvapí, že ranní procházka má velký vliv na to, jak se během dne budete cítit. Vyrazíte-li po ránu na čerstvý vzduch můžete si zlepšit náladu, ulevit od stresu, úzkosti, či dokonce zvýšit sebevědomí. A jak se říká – veselá mysl, půl zdraví.

Ne nadarmo o pohybu někdy mluví jako o přirozených antidepresivech. Pro nejlepší výsledky se procházejte alespoň 20 až 30 minut pět dní v týdnu.

3. Prospějete svému tělu

Nestíháte-li se během dne věnovat sportu, ranní procházkou můžete splnit denní minimum pohybu. Zdravému dospělému člověku se doporučuje asi 150–300 minut středně intenzivní pohybové aktivity za týden. To je pět procházek po půlhodince.

Chůze vám samozřejmě také pomůže s posílením svalů na nohách, hlavně pokud si troufnete do kopce. V neposlední řadě budete moci ranní vycházce vděčit za ztrátu přebytečných kil.

4. Vyčistíte si hlavu a budete kreativnější

Podle výzkumů ranní procházka zlepšuje soustředěnost po celý den a nechává mysl krásně čistou. A nejen to. Možná vám přijde na mysl skvělý nápad, protože chůze podporuje kreativní myšlení a řešení problémů. Stranou nezůstává ani paměť.

5. Zlepšíte svůj spánek

Pohybová aktivita během dne také blahodárně působí na kvalitu spánku. Vydáte-li se ráno na procházku, je pravděpodobné, že se vám následující večer bude spát mnohem lépe než v jiných dnech.

Aktivita totiž může zvýšit efekt hormonu melatoninu, který je zodpovědný za náš spánek. Díky tomu možná usnete rychleji, propadnete se do hlubšího spánku a ráno budete mnohem odpočatější.

6. Pomůžete svému zdraví

Nižší srdeční tlak, lepší cirkulace krve nebo snížení nebezpečí srdečního onemocnění – i to jsou benefity ranních procházek. Účinně pomáhají udržovat zdravé nejen vaše srdce, ale i celé tělo. Lidé, pro které se chození stalo rutinou, se mnohem méně často potkají s infarktem či mrtvicí.

Výzkumy naznačují, že starším lidem může pravidelná chůze pomoci odolávat Alzheimerově chorobě, demenci i výpadkům paměti.

7. Dodržíte zásady zdravého životního stylu

Protože ranní vycházka vede k tomu, že budete během dne pociťovat více energie a dobré nálady, je pravděpodobnější, že u zdravých rozhodnutí setrváte i v průběhu celého dne. Nebudete muset dohánět nedostatek spánku kafem a sladkostmi. Budete produktivnější a více motivováni.

Autorský článek Anety Šmejcové s využitím informací z Healthline

Shinrin-Yoku je vlastně lesní terapie, která příznivě působí na lidské tělo i ducha. Zázračná „lesní koupel“ má svůj počátek v osmdesátých letech v Japonsku. V té době tuto ze 70 % zalesněnou zemi trápila vysoká míra sebevražednosti a nárůst depresí. Japonští výzkumníci proto pátrali po tom, jaké účinky má na lidské zdraví obyčejná procházka v lese. A výsledky byly velmi překvapivé.

Japonské Shinrin-Yoku mají blízko k technikám mindfulness neboli všímavosti. Nejedná se však o meditaci, ale ani o fyzickou aktivitu. Tento typ terapie spočívá ve vnímání okolní přírody všemi smysly. Díky tomu se člověk snáze propojí s přírodou a stane se její součástí. Lesní terapie tak poskytuje příležitost, jak uniknout dnešnímu svižnému životu ve městech.

„Každou procházkou v přírodě získá člověk mnohem více, než hledá.”

John Muir

Přínosy lesní terapie

Potýkáte se s duševními potížemi, je toho na vás moc nebo toužíte po chvilce odpočinku? Pak je lesní terapie přímo pro vás. Ačkoliv si lze domluvit provázenou lesní terapii, vyrazit můžete také sami s tím nejlepším terapeutem – přírodou.

Shinrin-Yoku nepatří mezi esoterické techniky, terapeutické přínosy „lesní koupele“ prokázaly mnohé výzkumy. Poznatky, které přinesly, se shodují v zásadní věci – příroda má člověka velmi příznivý vliv.   

Lesní koupel může být účinná například proti stresu, se kterým se dnes potýká téměř celá populace. Už po chvíli strávené v lese klesá hladina stresových hormonů. Lesní procházka příznivě působí také na srdeční tep, krevní tlak a uvolňuje napětí ve svalech. Pravidelné chození do lesa snižuje nebezpečí onemocnění dýchacích cest, alergií i nemocí srdce. A nebyla by to terapie, aby nešlo také o duševní zdraví, čas strávený v přírodě účinně ulevuje od depresí a úzkostí. Dlouhodobě lesní terapie přispívá ke zdravému a šťastnému životu.

„Příroda sama je tím nejlepším lékařem.“

Hippokrates

Jak na lesní terapii?  

Na lesní terapii je nejlepší, že si ji můžete dopřát kdokoliv, aniž byste museli platit za profesionální pomoc. Praktikovat Shinrin-Yoku se můžete naučit i vy, není to totiž žádná věda. Vše začíná tím, že vyrazíte na procházku do lesa. Doma necháte veškerou elektroniku, abyste nebyli ničím rušeni a mohli se naplno věnovat okolní přírodě.

V tichu bloudíte po lesních cestách necestách, jen tak bez cíle. Touláte se lesem a jen si všímáte všeho okolo vás. Jak voní jehličí, jak zpívají ptáci a bublá nedaleký potok nebo jak hebký je mech. Když budete chtít, zastavte se a prociťte své napojení k přírodě. Pozorujte vše, co se děje okolo vás, prohlížejte si detaily. Tak jednoduché to je.

Můžete zkusit také další časté techniky Shinrin-Yoku, jako je objímání stromů nebo chození bez bot. Platí, že nemusíte ujít několik kilometrů, aby byla terapie účinná. Stačí jít opravdu pomalu a jen si užívat všudypřítomné ticho a klid.

Pokud nemáte v blízkosti svého bydliště les, nezoufejte. Podobný efekt má také procházka po loukách nebo v parku. Už dvacet minut denně strávených v zeleni stačí na to, aby se vám výrazně ulevilo od stresu nebo úzkosti. Větší propojení s přírodou člověku pomáhá najít také hlubší smysl, když si uvědomí, že je součástí něčeho tak nádherného.

Autorský článek Anety Šmejcové            

Hannover patří k jedněm z nejzelenějších měst u našich západních sousedů. Po centru mohou už od roku 2008 jezdit jen vozy s nízkými emisemi a v roce 2018 získalo cenu pro nejudržitelnější německou metropoli. Díky rovinatému terénu je přátelské nejen k chodcům, ale také k cyklistům. Může se chlubit i největším městským lesem Eilenriede, kde se dá nerušeně procházet, potěšit se parkovou úpravou některých jeho částí nebo si zajít na piknik.

Ve čtvrti Linden mohou návštěvníci objevovat obchůdky, vetešnictví a kavárny servírující vedle nápojů i pochutiny z celého světa. Ideální pro milovníky alternativních komunit a hledače netradičních suvenýrů. Nohám lze nechat odpočinout při projížďce po některém z kanálů a nádrží či po řece Leine, ovšem pokud nezvolíte šlapadlo nebo paddleboard.

Okolo jezera Maschsee obklopeného parky vede promenáda, ze které je to nedaleko k dominantní budově nové radnice, z jejíž věže si můžete celé město prohlédnout. V samotném centru zaujmou hrázděné domy. Některé stojí již od dob renesance, zatímco z jiných se po bombardování za druhé světové války zachovaly jen fasády, které byly přesunuty na nové budovy. Architekturu druhé poloviny 20. století si návštěvníci užijí přímo v centru města, kde se nachází i promenáda Passerelle pod úrovní ulice.

Zdroje: Independent, visit-hannover.com

Během letních prázdnin si rozmístění turistických značek vzali na starost členové Klubu českých turistů ve spolupráci s Arcibiskupskými lesy a statky Olomouc (ALSOL), které v dané lokalitě lesy spravují. Podle správního ředitele ALSOL Josefa Kundráta bylo turistické značení v některých lokalitách poškozeno nebo chybělo, jak uvedl server
Ekolist. „Stalo se tak v důsledku kůrovcové kalamity či povětrnostních vlivů, kdy musely být stromy se značkami odstraněny z lesa,“ vysvětlil Kundrát.

Nové ocelové turistické rozcestníky jsou umístěny na turistických trasách Černá Bařina – Jehelník, Černá Bařina – Rosošné a Kuželův památník – Bílová. Všechny tyto trasy se nachází v oblíbených lokalitách Hostýnských vrchů. Lesníci v daných oblastech však stále bojují s následky přemnoženého kůrovce. „Je pro nás důležité, aby se turisté dobře orientovali v lese a nebloudili. Snažíme se tím předejít situaci, kdy turisté nevědomky vkročí do míst, kde probíhá těžba, a ohrozí tak bezpečí své i pracovníků v lese,“ uvedl jednatel ALSOL Arnošt Buček.

Zdroj: Ekolist, Arcibiskupské lesy a statky Olomouc

Nový svět

Navzdory svému názvu na vás v Novém světě dýchne spíš historie. Zamiřte sem od Hradu, nechte velkoměstský ruch za zády a ztrácejte se v pitoreskních uličkách této čtvrti. Navštívit můžete i místní útulnou kavárnu a posilnění pokračovat na Loretánské náměstí, kde je každou hodinu slyšet unikátní zvonkohra. Pokud nebudete mít dost, k petřínské rozhledně je to odtud, co by kamenem dohodil…

Vrtbovská zahrada

Pokud byste se přece jen rozhodli předchozí procházku prodloužit až na Petřín, můžete to rovnou spojit s naším dalším tipem. Terasová barokní zahrada italského typu nabízí mnoho zeleně, pečlivě udržované trávníky a ideální prostředí pro klidné rozjímání. Za to všechno je potřeba zaplatit stokorunové vstupné, ale litovat nebudete.

Kostel Panny Marie Sněžné

Je obrovský, přesto zdárně skrytý očím davů proudících po Václavském náměstí. Pokud se v samém centru Prahy ocitnete i vy, můžete zvolnit ve Františkánské zahradě přiléhající právě ke kostelu ze 14. století. Veřejnosti je přístupný denně stejně jako zmíněná zahrada. Až si zde užijete klidu a ticha do sytosti, budete připraveni nechat se znovu pohltit pulzujícím velkoměstem jen o pár kroků dál.

Rozhledna Doubravka XIV.

Svým vizuálem zaujme na první pohled. Netradiční rozhledna v Praze 14 zpřístupněná před třemi lety stojí na třech nohách z akátového dřeva. K vrcholu s výhledem nejen na přírodní park Čihadla vede 98 schodů, po kterých vystoupáte do výšky 20 metrů. Stavba předloni dokonce získala Národní cenu za architekturu. Kdybyste chtěli svůj rozhlednový zážitek umocnit, poblíž stojí taky Nejmenší pražská rozhledna. Prvek je součástí revitalizačního projektu, v rámci něhož v této lokalitě postupně vznikají prvky drobné architektury a odpočinková nebo pikniková místa.

Prokopské údolí

Krajina jako v lesích daleko od lidí, přesto stále zůstáváme v hlavním městě. Návštěvníky do Prokopského údolí na jihozápadě Prahy láká spousta zajímavých přírodních úkazů, jako jsou lomy, jezírka nebo skalní výběžky, ale najdou zde i klid a ticho. Ať už si sem zajdete vyčistit hlavu, nebo se vzdělat na naučné stezce, zklamaní odcházet nebudete.

Stezka svobody měří asi dvanáct kilometrů a propojuje Lučany nad Nisou s vesnicemi Horní Maxov a Jindřichov na okraji Jizerských hor. „Trasa je udělaná tak, že to není okruh. Je to prostě Stezka svobody, která nemá ani začátek ani konec, ani není daný směr. Každý může nastoupit, kde chce, každý může vystoupit, kde chce,“ řekla Nikola Matějcová Sudová, která spolu s dalšími místními obyvateli za projektem stojí.

Na konci stezky čekají návštěvníky Lípy svobody, které byly v roce 2018 vysazeny v Lučanech, Horním Maxově a Jindřichově při příležitosti stého výročí naší republiky. Podle tvůrců je cesta vhodná pro všechny a lze jí projít i s kočárkem. Kromě inspirativních citátů navíc nabízí také množství krásných výhledů do krajiny.

Rokling je nová aktivita podporující trávení volného času v přírodě. Nápad se zrodil v hlavě Petra Hurty začátkem roku 2020, tedy během koronavirových omezení. Přestože to podle názvu nevypadá, cílí na rodiny s dětmi, pro které může být jedním velkým dobrodružstvím. A to bez nadsázky. Kromě možnosti spatřit mimořádně krásnou přírodu totiž rokling přináší i společně strávený čas nebo radost ze zdolání obtížnějšího terénu.

V rámci prozkoumávání přírody se zároveň mapují zajímavé rokle. Projekt má svoje webové stránky, kde kromě jiného najdete tipy, na co si dát pozor, než do nějaké rokle vyrazíte. Úplným základem jsou pevné boty, hodit se bude také provázek nebo energetická tyčinka. Do batohu přibalte i netypickou výbavu, a to sáček do koše. Většina roklí totiž potřebuje uklidit od různých druhů odpadků, takže můžete spojit příjemné s užitečným a některé z nich rovnou posbírat.

Aktuálně je prozkoumáno 13 roklí v oblasti Valašska, nicméně je možné přidávat další místa z celé republiky. Jednotlivé rokle jsou označeny podle stupně obtížnosti – modrou, červenou, nebo černou barvou. U každé najdete její poměrně podrobný popis, údaj o odhadované časové náročnosti a samozřejmě mapu.

Nová aktivita si postupně nachází své místo také na Facebooku. Ve speciální skupině, čítající přes 150 členů, mohou příznivci sdílet své zážitky a rady na cesty.

Cílem je zpestřit procházky pražskými lesy či lesoparky a obohatit návštěvníky zajímavými informacemi o přírodě. K tomu slouží nové kvízové stezky a venkovní šifrovací stezka s názvem Šifrování Pralesem.

Kvízové stezky v terénu se nacházejí v Kunratickém lese, Hostivařském lesoparku, Ďáblickém a Čimickém háji, Divoké Šárce a Chuchelském háji. Každý týden zde návštěvníci najdou novou sadu otázek a odpovědí týkajících se například sov, pěvců, bylin, hmyzu nebo dřeva. Těšit se z nich mohou až do 20. dubna.

Šifrovací stezka se pak nachází v dolním areálu Ekocentra Prales a vede všemi jeho zákoutími. Začátek putování a první šifra se nachází u vstupu do minifarmy. U posledního zastavení čeká úspěšné řešitele malá odměna.

Preventivní desatero

1. Běž na procházku

Zvýšené prokrvení a okysličení mozku při sportovních aktivitách udržuje naši mysl ve zdravém stavu. Doporučuje se alespoň 30 minut středně náročné aktivity čtyřikrát týdně.

2. Ponoř se do knih

Vzdělání zvyšuje naši kognitivní rezervu a zabraňuje rozvoji demence, poklesu funkce paměti, orientace v prostoru a úsudku.

3. Ulev plicím

Mozek je jedním z nejnáročnějších orgánů na zásobení kyslíkem. Kouření neškodí jen plicím, ale i krevnímu oběhu.

4. Mysli na své srdíčko

Zdravé srdce zajistí dostatečné prokrvení mozku, které je zásadní v prevenci proti ztrátě neuronů.

5. Chraň svoji hlavu

Úrazy hlavy zvyšují riziko vzniku demence a Alzheimerovy choroby.

6. Správně tankuj

Předejít Alzheimerově či Parkinsonově nemoci pomáhá podle vědeckých poznatků středomořská dieta. Strava by měla být bohatá především na ovoce a zeleninu, luštěniny, ryby a olivový olej.

7. Vitamín Zzz

Dostatek spánku zlepšuje odbourávání amyloidu z mozku. Tato látka je hlavním původcem Alzheimerovy choroby.

8. Zdravá duše – zdravý mozek

Nesmíme zapomenout ani na psychické zdraví. Deprese a úzkosti totiž představují rizikový faktor v rozvoji neurodegenerativních onemocnění.

9. Buď součástí dění

Sociální izolace zhoršuje funkce mozku. Dostatek podnětů a společenské aktivity udrží náš mozek aktivní.

10. Přijmi výzvu

Buduj, tvoř, hraj si a uč se novým věcem. Riziko Alzheimerovy choroby snižuje například pravidelný tanec.

Nepříznivá epidemiologická situace vyhnala Čechy do přírody. Zdaleka ne všichni se k ní ale chovají s úctou a respektem. „Můžeme to pozorovat přímo v našem okolí, neboť takový nepořádek jako nyní jsme za sedm roků, co se věnujeme uklízení Česka, nezaznamenali,“ říká Miroslav Kubásek ze spolku Ukliďme Česko.

Opatření však zároveň nedovolují uspořádat tradiční hromadné úklidové akce, které se v předešlých letech těšily přízně široké veřejnosti. Kromě zavedení tzv. Pytlomatů proto spolek vyzývá k součinnosti jednotlivce. „Stačí si na vycházku do probouzející se přírody vzít rukavice a tašku na odpadky a občas procvičit ztuhlá záda shýbnutím se pro odpadek. Pokud nás to udělá dostatečný počet, může být fyzický i psychologický dopad pozorovatelný,“ nabádají propagátoři veřejných úklidů na svých webových stránkách.

Pod názvem Pytlomat se skrývá zásoba igelitových pytlů na odpadky, balík ochranných rukavic a informační cedule. Do pytle posbíráte smetí, které najdete, a posléze je přinesete zpět na místo, odkud jste si pytel vyzvedli. Novinku zavedli v obci Skuteč na Chrudimsku. Tato výbava je tam nyní k dostání na dvou frekventovaných místech – u hřiště a u koupaliště, kde začíná populární Žulová stezka.

Skuteč má v plánu dobrovolný úklid podporovat. Pokud si sběrači udělají u Pytlomatu fotku a pošlou ji na úřad, radnice dotyčné odmění drobným dárkem.

Zdroj: Český rozhlas

Průzkumu se zúčastnily celkem dva tisíce Američanů, kteří odpovídali na otázku, jak se snaží bojovat se stresem. Více než 40 procent z nich si jako cíl dává každý den někoho rozesmát. Mnoho dotázaných také za účelem zlepšení nálady v době koronaviru daruje peníze na charitu nebo se mezi svými blízkými snaží šířit pozitivní zprávy.

Jako předsevzetí pro rok 2021 si v souvislosti s tématem lidé dávali nejčastěji tyto cíle: mít pozitivnější náhled na život, nesoustředit tolik pozornosti na negativní věci či se více starat o své mentální zdraví.  

Tipy, jak se rozveselit:

Zdroj: goodnewsnetwork.com

Do konce roku by mělo přibýt ještě dalších pět stezek, většina v Krkonoších. Hlavním posláním nevládní neziskové organizace FSC je podporovat ekologicky šetrné, sociálně prospěšné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů, a tím napomoci chránit ohrožené a devastované světové lesy.

A jak to funguje v praxi? Začátek každé stezky je v lese označený informační tabulí s QR kódem, který zájemcům umožní stáhnout si zdarma mobilní aplikaci FSC lesní stezky do telefonu. „Stačí si stáhnout naši aplikaci, mrknout se, kde je nejbližší stezka a program na víkend je na světě. Kromě procházky po krásném lese se můžete i něco nového dozvědět. Naše aplikace vám totiž přímo v terénu vysvětlí základní pravidla přírodě blízkého lesního hospodaření,“ píše organizace na svém profilu na Facebooku.

Redaktoři sestavili žebříček na základě pěší vzdálenosti mezi pěti nejvýznamnějšími atrakcemi ve městě. Nejednalo se však o jediný klíčový ukazatel. Ze stovky lokalit po celém světě pak vybrali pouze ty, kde jsou památky a zábava koncentrovány na trase o délce maximálně 10 mil (přibližně 16 kilometrů).

Seznamu dominovala italská Florencie a Benátky. Česká metropole obsadila krásnou třiadvacátou příčku. Mezi vybrané top památky redaktoři zařadili pražskou zoologickou zahradu, katedrálu sv. Víta, Pražský hrad, Karlův most a Staroměstské náměstí. Trasa by měla zabrat necelou hodinu a půl. Tento tip na výlet může posloužit i místním.