Podle odborníků se snížené riziko týká nádorů slinivky, prostaty, prsu, ledvin a mnohočetného myelomu. Vegetariáni obvykle přijímají více vlákniny, antioxidantů a dalších ochranných látek obsažených v ovoci, zelenině, luštěninách a celozrnných produktech. Zároveň mívají nižší příjem nasycených tuků. Tyto faktory mohou přispívat k lepší ochraně buněk před poškozením a podporovat celkové zdraví organismu.

Tato zpráva může být inspirací k drobným úpravám jídelníčku. Není nutné stát se ze dne na den vegetariánem, ale zařazení více rostlinných jídel může být prospěšné v každém věku. Vyvážená strava, dostatek pohybu a pravidelné preventivní prohlídky zůstávají klíčem k dlouhodobému zdraví a kvalitnímu životu.

Česko přitom spravuje ještě širší sbírku. V rámci Národního programu genetických zdrojů rostlin je evidováno celkem 57 939 vzorků. Když v roce 1951 vzniklo první specializované oddělení pro genetické zdroje, šlo zhruba o 6 000 položek. Od té doby se kolekce několikanásobně rozrostla a dnes patří mezi důležité součásti evropské sítě genových bank.

Semena jsou v bance skladována za přísně kontrolovaných podmínek, aby si zachovala klíčivost i po desítkách let. Odborníci je pravidelně testují, obnovují a pečlivě dokumentují jejich původ i vlastnosti. Díky tomu mohou sloužit šlechtitelům, vědcům i zemědělcům při vývoji odolnějších plodin, které lépe zvládnou sucho, choroby nebo měnící se klima.

Pražská genová banka je zároveň součástí mezinárodní sítě podobných institucí, které si vzorky v případě potřeby navzájem poskytují. I když jde o práci, která není na první pohled vidět, její význam je zásadní. „Budou strašná sucha, nebo se naopak ochladí, a odrůdy, které teď pěstujeme, nebudeme moct pěstovat, protože nebudou použitelné v těch podmínkách, které nastanou. Ale v materiálech, které máme uchovávané, se může objevit něco, co můžeme použít jako zdroj pro šlechtění nebo výzkum. A to je ta hlavní myšlenka,“ vysvětlila Dagmar Janovská, vedoucí týmu genové banky a předsedkyně sítě evropských genových bank.

Průmyslově zpracované potraviny jsou silně modifikované, v laboratoři vytvořené pokrmy, které najdete ve většině regálů v obchodech s potravinami – vzpomeňte si na balené občerstvení, sladké cereálie, instantní nudle a dokonce i některé proteinové tyčinky. Jejich součástí jsou konzervační látky, umělá aromata, emulgátory, cukr a rafinované oleje. Tyto potraviny jsou navrženy tak, aby byly pohodlné, velmi chutné a měly dlouhou trvanlivost. Málokdy v nich však najdete skutečnou výživu. Mohou narušit váš metabolismus, zdraví střev a dokonce i chemii mozku.

Výzkumníci se rozhodli sledovat 14 dospělých s nadváhou nebo obezitou, kteří jedli alespoň dvě průmyslově zpracované potraviny denně. Pomohli jim snížit příjem těchto jídel téměř o polovinu. Spotřeba cukru klesla o 50 procent, zatímco příjem nasycených tuků klesl o 37 procent. Příjem sodíku také zaznamenal významný pokles o 28 procent. Kromě zlepšení fyzického zdraví účastníci zaznamenali mentální a emocionální výhody. Mnozí uvedli, že se celkově cítí lépe, mají lepší náladu a více energie.

Projekt Smart Food II se nyní testuje ve vybraných školách, jeho hlavním cílem je inspirovat žáky k odpovědnějšímu zacházení s jídlem. Nové výukové materiály mají dětem ukázat, jak mohou změny v jejich každodenním životě přispět k omezení plýtvání potravinami i ke snížení dopadů domácnosti na životní prostředí. Jde o pokračování projektu Smart Food, který děti učí, jak správně s potravinami zacházet.

Na vytvoření projektu spolupracovala Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně. „Projekt ukazuje, že i malé změny v každodenním životě mohou mít výrazný pozitivní dopad na životní prostředí,“ řekl Igor Červený, zástupce Pedagogické fakulty UK, spoluautor projektu Smart Food a portálu FutureBooks. Součástí výukových materiálů jsou nově i videa. Interaktivní digitální materiály mohou žáci využívat ve školách i doma. Rodinné aktivity podle zástupců projektu zahrnují například společné plánování jídel, tvorbu seznamů potravin pro nákup nebo sledování množství vyhozeného jídla.

Díky letošní regionální expanzi se Nesnězeno stalo celorepublikovou službou a nejrozšířenější anti food-waste platformou v České republice. Její úspěch potvrzuje i meziroční 260% nárůst počtu prodaných balíčků, který se vyšplhal na 700 tisíc, z toho celých 530 tisíc připadá na letošní rok. Uživatelé tak na platformě zachránili 725 tun potravin, které by se jinak musely vyhodit kvůli nadbytečnosti nebo blížící se době spotřeby.

Platforma na záchranu jídla vznikla v roce 2018 jako lokální komunitní projekt na sociální síti. Koncept se rychle přerodil v ambiciózní startup. K záchraně jídla stačí stáhnout si aplikaci Nesnězeno, ve které uživatel najde výhodné balíčky, které si může zakoupit. Nejprodávanějším typem balíčků jsou smíšené potraviny, hlavně z obchodních řetězců, které tvoří více než 39 % z celkového počtu. Následují hlavní jídla z restaurací a bister, která představují 20,87 % prodaných balíčků, a pečivo, které tvoří téměř 20 %. Mezi další oblíbené kategorie patří sendviče a zákusky z kaváren (9,88 %) a dezerty (6,99 %).

V balíčku je vždy to, co daný podnik potřebuje doprodat. Produkty už nemusí být v té nejlepší kvalitě, co se vizuální stránky týká – polámaná laskonka, mírně unavená paprika nebo ulomená špička u dortu, všechna taková jídla se můžou v balíčku objevit. Zároveň se však jedná o takové jídlo, které je kvalitní a zdravotně nezávadné.

Odborníci k tomu došli, když přidávali cvrččí prášek do měkkého salámu a do klobás. Prášek totiž obsahuje 60 procent bílkovin v sušině, zatímco v čerstvém masu, které obsahuje přirozeně i vodu, je bílkovin okolo 20 procent.

Vědci přidávali do zmíněných masných výrobků cvrččí prášek v různých poměrech a testovali pak chemické složení, texturu a dělali i mikrobiologickou a senzorickou analýzu. „Zjistili jsme, že je vhodnější doplnit o hmyzí složku měkké salámy, kde se prášek lépe rozptýlí a vytvoří homogenní strukturu. Aby byl produkt senzoricky přijatelný, přídavek by podle našich výsledků neměl přesáhnout deset procent,“ uvedl Adam Kovál z Ústavu technologie potravin. 

Hmyz je už řadu let vnímaný jako potenciální zdroj bílkovin, které v budoucnu částečně nahradí ve výživě bílkoviny z běžných druhů masa. Jsou navíc člověkem snadno stravitelné a larvy obsahují i zdravé tuky. Cílem vědců je vytvořit recepturu, kterou by výrobci masných produktů mohli využít v provozech. Do budoucna by se rádi zaměřili také na další druhy potravin, například pečivo.

Příkladem je rýžové pole šedesátiletého Vo Van Vana, které se od tisíců dalších v provincii Long An v deltě Mekongu na jihu Vietnamu liší tím, že není zcela zaplavené a pravidelně nad ním prolétá dron. Ten na sazenice rýže vysoké po kolena rovnoměrně dávkuje organické hnojivo. Klasické pěstování rýže je totiž náročné na vodu. Plodina se musí pěstovat odděleně od ostatních a sazenice se musí vysazovat jednotlivě na zaplavených polích. Vzniká u toho také velké množství metanu, skleníkového plynu, který dokáže v atmosféře krátkodobě zadržet až 80krát víc tepla než oxid uhličitý.

Vietnamská vláda doufá, že nová metoda pomůže vyřešit paradox pěstování rýže. Její pěstování totiž klimatická změna ohrožuje, ale také k ní jedinečným způsobem přispívá. Pěstitel Van poslední dva roky spolupracuje s jedním z největších vietnamských vývozců rýže, společností Loc Troi Group, a používá metodu zavlažování, známou jako střídavé zvlhčování a sušení – jeho rýžová pole nejsou neustále ponořena. Produkují také méně metanu. Použití dronu k hnojení plodin šetří náklady na pracovní sílu.

Studie byla provedena v pěti zemích — v Česku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku a Velké Británii. Vedl ji doktor Andy Jin z University of Portsmouth. Jin se spolu se svými kolegy snažil identifikovat atributy, které mají největší vliv na spotřebitele, když procházejí v supermarketech uličkami s potravinami. V online průzkumu bylo 3 192 účastníků požádáno, aby ohodnotili důležitost 18 různých faktorů na stupnici od 1 (vůbec ne důležité) do 5 (mimořádně důležité).

Ukázalo se, že ve všech zkoumaných zemích spotřebitelé trvale kladou důraz na čerstvost, kvalitu/chuť a dobré životní podmínky zvířat. Zato environmentální faktory, jako je uhlíková stopa a organická produkce, byly považovány za méně důležité.

Právě členské státy EU se zavázaly, že do roku 2030 sníží plýtvání potravinami na osobu na polovinu. Mezi iniciativy, na kterých se Rada dohodla už v roce 2016, patří mj. i jednodušší možnosti darování neprodaných potravinářských produktů charitám a edukace veřejnosti. Mnozí občané si totiž pletou význam štítků „Minimální trvanlivost do“ a „Spotřebujte do“. V prvním případě totiž neplatí, že po uplynulém datu by nebyla potravina vhodná k jídlu.

Právě v oblasti darování se angažuje i česká vláda. Ministerstvo zemědělství mluví v zákoně o potravinách a tabákových výrobcích o darování jedlých přebytků charitativním organizacím. Zákaz vyhazování potravin je platný pro prodejny větší než 400 metrů čtvrtečních a jen za rok 2018 tak zachránil jídlo v hodnotě téměř 300 miliónů korun a zásoby potravinových bank se ztrojnásobily.  

Zároveň v rámci dotací Strategického plánu společné zemědělské politiky mohou nyní zemědělci za spolupráci s potravinovými bankami získat preferenční body. Darovat jim mohou potraviny či zemědělské výrobky, které by se do prodeje jinak nezařadily, třeba kvůli odlišné velikosti či tvaru.

Proti plýtvání vystupují i samotné řetězce, třeba v Lidlu si zákazníci mohou koupit bedýnku se zeleninou a ovocem, které by se jinak vyhodilo. Jídlo se však nevyhazuje pouze v obchodech, ale i v restauracích. Proti tomu bojuje například platforma Nesnězeno, přes kterou podniky nabízejí ve slevě jídlo, které by se také jinak vyhodilo.

Testování ukázalo, že až u 67 % lidí dokáže přípravek zmírnit reakci na alergeny, jako jsou třeba arašídy, kešu oříšky, mléko nebo vejce. Studii prováděl tým vědců a vědkyň pod záštitou Johns Hopkins Children’s Center v Baltimoru. Zúčastnilo se jí celkem 177 dětí ve věku od jednoho roku do 17 let a také tři dospělí s těžkou potravinovou alergií na arašídy a nejméně dvě další potraviny. Těm byl podáván lék s účinnou látkou Omalizumab, známý pod komerčním názvem třeba jako Xolair. Tyto medikamenty jsou určeny primárně k léčbě těžkých formě astmatu.

Po dobu 20 týdnů dostávaly dvě třetiny účastníků dávky léku, a to v intervalu dvou až čtyř týdnů. Potom jim výzkumníci podali dávku arašídového proteinu. Ukázalo se, že u 67 % z účastníků se síla alergické reakce snížila, a to tak, že by potenciálně mohli zkonzumovat ekvivalent 2,5 arašídů bez toho, aby se u nich objevila středně těžká nebo těžká reakce. Pro lidi se silnými alergickými reakcemi na některé potraviny může toto zjištění znamenat významný přelom. Problematickým potravinám se sice budou muset nadále vyhýbat, ale když je nedopatřením zkonzumují, nebude pro ně situace život ohrožující.

Jednotlivá zrnka rýže výzkumníci nejdřív obalili rybí želatinou, aby se hovězí buňky lépe uchytily. Takhle potom odpočívaly 11 dní v Petriho misce, kdy svalovina začala prorůstat pórovitý povrch rýže. Podle vědců má taková rýže o 8 procent více bílkovin a o 7 procent více tuku. Navrhují proto, aby masová rýže ulevila tam, kde je nedostatek jídla – můžou se jí stravovat vojáci ve válce nebo astronauti ve vesmíru.

Nově vyvinuté jídlo je navíc ekologické. Ve srovnání s běžným hovězím masem má menší uhlíkovou stopu, protože díky tomuto způsobu výroby není nutné chovat velké množství zvířat. Při výrobě hybridní rýže připadá na 100 gramů proteinu zhruba 6 kilogramů oxidu uhličitého, zatímco při běžném chovu je to u hovězího téměř 50 kilogramů.

Zároveň muži, kteří jedli větší množství (až tři porce denně) kimči připraveného ze zelí, měli o deset procent nižší pravděpodobnost obezity a nadbytečného tuku kolem břicha a na břiše. U žen bylo riziko při konzumaci tohoto druhu kimči nižší o osm procent. Právě tři porce denně by měly být optimální. Nezdá se totiž, že by konzumace více než tří porcí kimči denně byla přínosná. Tento závěr podle studie naznačuje, že lidé, kteří jedli více než tři porce fermentované zeleniny, měli tendenci jíst také více jiných potravin a měli větší pravděpodobnost, že budou obézní.

Už předchozí studie naznačily, že dobré bakterie obsažené ve fermentovaných potravinách, jako je kimči, jsou prospěšné pro střeva a mohou mít vliv na hmotnost.

Podíl žížal na světové produkci plodin, jako je rýže, kukuřice, pšenice a ječmen, je podle nové studie vědeckého týmu ze Spojených států zhruba 6,5 procenta. Dalších 2,3 procenta světové produkce si bezobratlí živočichové připisují u luštěnin, jako je sója, hrách, cizrna a čočka.

Žížaly se noří do země a v půdě se i živí, čímž rozkládají organické látky, provzdušňují půdu a zvyšují tak její úrodnost. Pomáhají také v půdě zadržovat vodu. O jejich přínosu pro růst plodin psal již v roce 1881 britský přírodovědec Charles Darwin, dosud ale nebylo známo, jak velký podíl na růst zemědělských produktů mají.

Přínos žížal vědci zkoumali za pomoci analýzy map půdních vlastností, výnosu plodin a výskytu žížal. Zjistili, že větší dopad na růst obilovin a dalších potravin mají žížaly v oblastech globálního jihu – v subsaharské oblasti se na úrodě podílí z deseti procent a v Latinské Americe a Karibiku z osmi procent. Je to patrně proto, že zemědělci v těchto regionech mají tendenci používat méně hnojiv a pesticidů a místo toho využívají hnůj a tlející organické látky.

Cílem této inovativní techniky je překlenout propast mezi tím, co lidé říkají, že jedli, a tím, co skutečně snědli. Tyto dvě věci se totiž často výrazně rozcházejí. Díky tomuto průlomu by však mohlo dojít ke zlepšení přesnosti klinických studií a analýzy výživy.

Nová technologie staví na předchozím výzkumu, který se snažil porovnat DNA nalezenou ve výkalech s hlášenými dietami. Výzkumníci tedy vyvinuli genetický marker pro potraviny rostlinného původu. Jde o specifickou oblast DNA, kterou rostliny využívají, přičemž je přítomna ve všech rostlinách, ale mírně se liší druh od druhu. Výzkumníci tedy analyzovali více než 1 000 vzorků stolice od 324 účastníků studie v pěti různých studiích. Ze získaných dat odborníci zjistili, že tyto markery DNA mohou značit nejen to, jaké potraviny byly konzumovány, ale i to, jaké množství konkrétních druhů potravy respondenti jedli. Vědci pozorovali, že strava, věk a příjem domácnosti měl vliv na rozmanitost rostlinné DNA nalezené v jejích výkalech.

Více než polovina českých domácností si pěstuje vlastní ovoce a zeleninu a pro pětinu z těchto domácností se jedná o důležitý zdroj srovnatelný s nákupem těchto produktů. Vyplývá to z dat, která vědcům Národního institutu SYRI poskytl Český sociálněvědní archiv ČR. Pěstováním ovoce se konkrétně zabývá 55 procent domácností, dalších 7 procent o tom uvažuje, 11 procent ovoce a zeleninu sice v současnosti nepěstuje, ale dříve pěstovalo. „Když se podíváme na tato data podrobněji, tak pro 19 procent domácností jsou doma pěstované potraviny důležitým zdrojem na úrovni nákupů v obchodech,“ uvedl výzkumník SYRI a Akademie věd ČR Jan Vávra. Dalších 37 procent domácností bere vlastnoručně vypěstované potraviny jako doplňující zdroj, který pro ně má určitý význam i co do množství.

Pěstování plodin je ve společnosti hluboce zakořeněné. Dlouhodobě se této činnosti věnuje zhruba polovina všech českých domácností a v poslední době lze sledovat mírně rostoucí trend. Tento trend podpořila pandemie covidu-19 a nyní i růst cen. „Spíše, než potravinová soběstačnost je ale motivací potravinová suverenita, kladoucí důraz na možnost vybrat si své zdroje potravin,“ doplnil Jan Vávra.

Umělé kuřecí, hovězí nebo vepřové maso už není tak neobvyklé. Náhražky najdeme čím dál častěji v supermarketech a ocení je nejen vegani. Společnost Vow však experimentuje s buňkami neobvyklých živočišných druhů s cílem vytvořit nové typy masa. Údajně již prozkoumala potenciál více než 50 živočišných druhů, včetně alpaky, buvola, krokodýla, páva či různých ryb. První laboratorně vypěstované maso, které se chystá prodávat, bude křepelka japonská. Zákazníci restaurací v Singapuru by je mohli mít na stole již letos.

Firmě se povedlo vyvinout i alternativu mamuta. Koule z tohoto masa byla již vystavena v muzeu vědy a techniky Nemo v nizozemské metropoli Amsterdamu. Při jeho výrobě byla použita ovčí buňka, do níž odborníci vložili genetickou informaci mamuta a chybějící části doplnili genetickými údaji jeho žijícího příbuzného – slona afrického.

Supermarket Fris má pomoci těm nezranitelnějším rodinám. Musí však dodržet danou podmínku: nechají se vést poradcem, který jim pomůže zlepšit se ve finanční, osobní i sociální oblasti. Rodiny tak získají sebevědomí a budou mít více možností, jak se začlenit do společnosti. Supermarket zajistí, aby děti nechodily do školy hladové a aby se mohly lépe rozvíjet.

Prodejna je plná trvanlivých i čerstvých potravin, které si stejně jako v jiných obchodech zákazník vybírá sám. Kromě jídla nechybí třeba ani šampóny či toaletní papír. O chod supermarketu se starají dobrovolníci, zboží dodávají dárci. „Noví dárci se nyní hlásí každý den“, říká Idrissi. Kromě hmotných potřeb lidé nabízejí i své služby. Pomoc nabídla například dentální hygienistka nebo také velký hotelový řetězec, který zpřístupní jeden pokoj za noc lidem, kteří skončili na ulici kvůli chudobě.

Supermarket není prvním dobročinným projektem, který Idrissi vytvořil. V roce 2010 založil nadaci Studiezalen, v překladu Studovny. Je směřována nejen na děti ze sociálně slabších rodin, které si tam mohou zajít pro pomoc se školními úkoly, ale i pro jejich rodiče, na šálek kávy a radu. Nadace nyní pomáhá více než 1 400 dětem a jejich rodinám na 47 místech v Amsterdamu a Zaanstadu.

„Cítíte, vidíte i slyšíte chudobu,“ říká Idrissi o Studovnách. Jeho dobrovolníci například viděli, jak za sebou menstruující dívky nesměle utíraly židle, protože neměly dostatek hygienických potřeb. „Tam to začalo. Asi před třemi nebo čtyřmi lety jsme zorganizovali kampaň s nadací Linda Foundation na sběr tamponů a hygienických vložek zdarma. Když jsme pak zjistili, že děti něco potřebují, následovaly další akce.“

Speciální metoda otevírá nové výzkumné cesty v paleontologii a pomáhá vědcům lépe porozumět nejen samotným dinosaurům, ale také prostředí a komunitám, ve kterých žili. Vědci zjistili, že zatímco někteří dinosauři mohli často chroupat tvrdé kosti, jiní pravidelně jedli měkkou stravu. Kromě osvětlení chování různých druhů dinosaurů by tato inovativní technika mohla vědcům pomoci lépe porozumět starověkým prostředím, ve kterých tito tvorové žili. „Z toho, co jsme se naučili pomocí DMTA, budeme možná schopni rekonstruovat stravu vyhynulých zvířat a díky tomu vyvodit závěry o vyhynulých ekosystémech, paleoekologii a paleoklimatu,“ uvedla hlavní autorka studie Daniela Winklerová.

Vědci studovali celkem 48 zubů. 34 z nich bylo od teropodů a 14 od krokodýlů. Analýza překvapivě neodhalila důkazy o drcení kostí u Allosaura ani u tyranosaurů, ačkoli bylo dobře známo, že tyranosauři kosti pojídali. Podle vědců může být pro tento nečekaný objev několik důvodů. Například by se mohlo stát, že ačkoli Tyranosaurus rex byl schopen konzumovat kosti, bylo to méně běžné, než dříve odborná veřejnost předpokládala. Výzkumníci k analýze předložily dobře zachovalé zuby, takže se mohlo stát, že extrémně poškozené tesáky, které mohly poskytnout důkazy o drcení kostí, byly ze studijních vzorků vyloučeny. 

Šetření také odhalilo znatelné rozdíly mezi mladistvými a dospělými jedinci. „Studovali jsme dva mladé dinosaury a zjistili jsme, že u obou se ve srovnání s dospělými velmi lišilo potravní chování. Zjistili jsme, že nedospělé zuby se více opotřebovávají, což by mohlo znamenat, že se museli častěji krmit zdechlinami, protože jedli zbytky,“ vysvětlila Winklerová.

Ustanovil to nový zákon zaměřený na boj s plýtváním potravinami, který schválila vláda. Legislativa také slibuje pobídky obchodníkům, kteří budou mít snahu prodat zákazníkům zboží s blížícím se datem spotřeby nebo zeleninu a ovoce neodpovídající estetickým standardům. Španělé podle The Times každý rok vyhodí 1,2 milionu tun potravin, což je 28,2 kilogramu na osobu. Cílem opatření je toto množství snížit.

Od začátku ledna se navíc ve Španělsku začaly danit obaly na jedno použití. Prodejny proto chtějí motivovat zákazníky, aby si do obchodů nosili vlastní znovupoužitelné obaly. Například supermarkety Carrefour slibují zákazníkům, kteří si u pultu s lahůdkami či uzeninami nakoupí do vlastního obalu, slevu 0,15 centu (čtyři koruny) za každý donesený obal až do výše 0,45 centu (11 korun) na jeden nákup.

Zdroj: Ekolist, The Times

Pod označením privátní značka se ukrývají různorodé produkty, které jednotliví obchodníci prodávají pod vlastním názvem. Takový výrobek je dostupný ve všech prodejnách daného řetězce. Ten si z důvodu dalších obchodních strategií hlídá kvalitu výrobků a současně ho nabízí za nižší cenu než ostatní produkty dané kategorie. Jednotlivé řetězce či online obchody mohou mít vícero privátních značek, přičemž některé se zaměřují na vegetariánské výrobky, bio produkty atd. Za výrobou privátních produktů stojí obchodem prověření a kvalitní výrobci. U většiny výrobků je navíc možné dohledat skutečného výrobce, a to podle kódu na obalu výrobku.

Rostoucí oblibu privátních značek potvrdil i jeden z hostů Podcastu Podnikatel+ Ondřej Tyleček, obchodní ředitel agentury Fairy Tailors: „Vidíme to už v datech z prvního kvartálu letošního roku 2022, kdy zatímco obecně objem prodaného rychloobrátkového zboží klesá, privátní značky stále rostou.“

Privátní značky se těší rostoucí oblibě už několik let. Některé z nich se dokonce umisťují na předních místech soutěží jako Česká chuťovka, Volba spotřebitele nebo v žebříčcích časopisu Dtest. Jednotlivé řetězce totiž sledují nové trendy, ve výrobcích snižují množství cukru a soli, používají recyklovatelné obaly nebo pečou vlastní pečivo. Všechny inovace přitom danému výrobci hradí zadavatel, tedy řetězec. Výrobci privátní značky pak navíc mají šanci dostat svoje výrobky do zahraničí. Díky privátním značkám se totiž loni podařilo vyvézt do zahraničí potraviny v hodnotě 22 miliard korun.

Autorský článek Veroniky Steidlové Kordasové s využitím informací z Podnikatel+, Levna-kvalita.cz, Vitalia.cz, BussinessInfo.cz