Vědci si posvítili na stravovací návyky dinosaurů. Tým odborníků zaštítěný Tokijskou univerzitou zjistil, že škrábance na zubech dinosaurů by mohly prozradit, co konzumovali. Využitím techniky zvané dental microwear texture analysis (DMTA), což je skenovací metoda navržená pro zkoumání topografického opotřebení zubů v mikroskopických detailech, odborníci odvodili stravovací návyky velkých teropodů, včetně Allosaura a Tyranosaura rexe, uvedl server Earth a Paleontology.
Speciální metoda otevírá nové výzkumné cesty v paleontologii a pomáhá vědcům lépe porozumět nejen samotným dinosaurům, ale také prostředí a komunitám, ve kterých žili. Vědci zjistili, že zatímco někteří dinosauři mohli často chroupat tvrdé kosti, jiní pravidelně jedli měkkou stravu. Kromě osvětlení chování různých druhů dinosaurů by tato inovativní technika mohla vědcům pomoci lépe porozumět starověkým prostředím, ve kterých tito tvorové žili. „Z toho, co jsme se naučili pomocí DMTA, budeme možná schopni rekonstruovat stravu vyhynulých zvířat a díky tomu vyvodit závěry o vyhynulých ekosystémech, paleoekologii a paleoklimatu,“ uvedla hlavní autorka studie Daniela Winklerová.
Vědci studovali celkem 48 zubů. 34 z nich bylo od teropodů a 14 od krokodýlů. Analýza překvapivě neodhalila důkazy o drcení kostí u Allosaura ani u tyranosaurů, ačkoli bylo dobře známo, že tyranosauři kosti pojídali. Podle vědců může být pro tento nečekaný objev několik důvodů. Například by se mohlo stát, že ačkoli Tyranosaurus rex byl schopen konzumovat kosti, bylo to méně běžné, než dříve odborná veřejnost předpokládala. Výzkumníci k analýze předložily dobře zachovalé zuby, takže se mohlo stát, že extrémně poškozené tesáky, které mohly poskytnout důkazy o drcení kostí, byly ze studijních vzorků vyloučeny.
Šetření také odhalilo znatelné rozdíly mezi mladistvými a dospělými jedinci. „Studovali jsme dva mladé dinosaury a zjistili jsme, že u obou se ve srovnání s dospělými velmi lišilo potravní chování. Zjistili jsme, že nedospělé zuby se více opotřebovávají, což by mohlo znamenat, že se museli častěji krmit zdechlinami, protože jedli zbytky,“ vysvětlila Winklerová.
Amputací nohy život nekončí, říká plavkyně Věra Závorková
Ve 13 letech jí lékaři diagnostikovali nádor v koleni, následná léčba včetně chemoterapie ovšem nepomohla, a tak musela podstoupit amputaci. I přes to se Věrka nevzdává a vyhrává jednu medaili za druhou. Jejím snem je paralympiáda.
Taky přejíždíte po displeji svého chytrého telefonu, kdykoliv máte chvilku času? V tramvaji,…