Nejčastěji lidé do péče předávali ježky, kterých bylo přes sedm tisíc. Výrazně přibývá také holubů hřivnáčů, původně lesních ptáků, kteří si stále více zvykají na život ve městech. Stanice se navíc staraly i o městské holuby, přestože nejsou podle české legislativy vedení jako volně žijící druh.

Mezi pacienty se objevily i mimořádné případy, například vzácní mořští ptáci nebo velcí dravci včetně orlů. Péče o zvířata je ale finančně náročná a roční provozní náklady stanic přesahují 100 milionů korun. Podporu tak navýšily kraje, města a obce, a do pomoci se může zapojit i veřejnost.

Program vznikl jako experiment během posledních let, kdy několik tisíc umělců dostávalo pravidelnou finanční podporu ve výši zhruba 31 tisíc korun. Výsledky ukázaly, že většině z nich pomohla větší finanční jistota věnovat více času tvorbě, rozvíjet nové projekty a aktivněji se zapojit do kulturního života. Příjemcům podle vlády odpadl finanční stres, začali profesně růst a zlepšilo se i jejich duševní zdraví.

Irsko se tak stává jednou z prvních zemí, která podobný systém zavádí trvale. Podle tamní vlády jde o investici do kultury, kreativity i společnosti jako celku, protože umění přináší nejen nové nápady a inspiraci, ale také posiluje komunitu a kulturní identitu země. Zájem o tyto programy znovu roste po pandemii covidu a s nástupem umělé inteligence, kvůli nimž řada lidí přišla o práci. Irové toto opatření vesměs vítají, část z nich si ale myslí, že by měl stát dotace rozdělovat cíleně v závislosti na majetku umělců, nikoli plošně.

„Malých vodních nádrží jsou v naší krajině tisíce a některé často potřebují jen částečnou opravu, aby plnily svou funkci v krajině. Právě proto nyní otevíráme novou výzvu z Národního plánu obnovy, která jejich dílčí rekonstrukci umožní,“ popsal Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Na dílčí opravy malých vodních nádrží je vyčleněno více než 30 milionů korun. Jejich majitelé či nájemci tak mohou získat finance například na opravy hrází, odtěžení sedimentu či výsadby keřů a stromů na březích.

Předpokladem k získání dotace je, že dílčí rekonstrukce malé vodní nádrže povede (postačí) k dlouhodobému udržení existence biotopu a k zachování schopnosti zadržet vodu v krajině. „K obnově vodního režimu naší krajiny vede kombinace mnoha kroků. Čím více tůní, rašelinišť, rybníků, alejí, meandrujících potoků a řek či remízků, tím pomaleji voda z krajiny odteče. Různými dotačními programy se proto snažíme vlastníky či nájemce motivovat, aby k ozdravění naší krajiny přispěli. Chceme, aby možnosti podpory byly co nejširší,“ konstatoval Petr Hladík, ministr životního prostředí. Maximální výše podpory je 2,5 milionu korun a pro 80 procent uznatelných nákladů. Žadatelem ani majitelem malé vodní nádrže nesmí být subjekt, který má jako hlavní či vedlejší ekonomickou činnost sladkovodní akvakulturu. Malé vodní nádrže také nesmí být využívány k chovu ryb a drůbeže pro komerční účely.

Chelsea Banning pořádala autogramiádu v Ohiu v USA pro svůj debutový román Of Crowns and Legends. Jenže na akci dorazili pouze dva lidé.

„Včera si přišli pro podpis pouze 2 lidé, takže jsem byla docela naštvaná,“ píše v hořkosti spisovatelka na svém Twitter účtu. Zvlášť frustrující a trapné pro ni prý bylo, že původně účast potvrdilo 37 hostů.

Chelsea je fantasy spisovatelkou, její kniha má kořeny v artušovské legendě. Nespokojený tweet se stal poměrně virálním – brzy po uveřejnění obdržel 62 000 lajků a více než 2 000 komentářů a retweetů. Od té doby autorka úspěšně vyprodala podepsané kopie příběhu, na kterém pracovala 15 let.

Kteří autoři Chelseinu tvorbu podpořili?

Mezi těmi, kteří na autorčin tweet reagovali, bylo několik známých tváří, které nám svými odpověďmi připomněly, že každý někde začíná.

„Terry Pratchett a já jsme pořádali autogramiádu na Manhattanu pro knížku Good Omens, kam vůbec vůbec nikdo nepřišel. Takže máte nad námi převahu 2 účastníků,“ napsal britský spisovatel Neil Gaiman o svém zesnulém kolegovi a příteli.

„Připojuji se do klubu,“ reagoval autorka populárního příběhu Příběh služebnice Margaret Atwoodová. „Pořádala jsem autogramiádu, kam nikdo nepřišel, kromě chlapa, který chtěl koupit nějakou izolepu a myslel si, že tam pracuju,“ dodává úsměvnou příhodu ze svých začátků Margaret.

„Mnohokrát jsem seděla osamělá u podpisového stolu a čekala, až někdo přijde, většinou se však zeptal, kde jsou toalety,“ píše Jodie Picoultová, autorka díla My Sister’s Keeper.

„Jednou jsem byla součástí akce pro CHOCOLAT v Glasgow, kde jediný, kdo se objevil, byl starý muž, který se přišel schovat před deštěm,“ napsala autorka Joanne Harris, která předsedá britské skupině Society of Authors.

Nejpopulárnějším autorem, který na tweet reagoval, však nebyl nikdo jiný než milovník hororů Stephen King, který se podělil o zvlášť pikantní zážitek: „Při mé první autogramiádě knihy SALEM’S LOT jsem měl pouze jednoho fanouška. Tlustý kluk, který přišel a řekl: „Hej, kámo, nevíš, kde jsou nějaké knihy o nacistech?“

Odpověď autorky na sebe nenechala dlouho čekat: „Pane Bože!… mimochodem, můj manžel vyšiloval víc než já, že mi odpověděl Stephen King. Je obrovský fanoušek! Děkuji za váš příběh, pane!“

Zdroj: Euro News

Do projektu Železnice pomáhá se zapojily subjekty napříč železničním životem v Česku. Na vozech, které jezdí na Ukrajinu, najdete loga Gepard Expressu, Českých drah, ČD cargo, Arrivy, Správy železnic, nechybějí slovenské železnice, Rotary Club nebo Retrack. Na ukrajinské straně, v Čopu a Mostysce, si pomoc přebírají lidé pověření místním nebo centrálním krizovým štábem Ukrajiny.

Centrální sběrné místo iniciativy Železnice pomáhá je na bohumínském nádraží. Touto stanicí totiž projíždějí humanitární vlaky z Česka za ukrajinskou hranici. V balících s pomocí, která na Ukrajinu putuje, jsou léky a další zdravotnický materiál, trvanlivé potraviny a dětská výživa. S nakládáním vlaků pomáhají dobrovolníci i záchranné složky. Pro všechny, kdo přiložili a přiloží ruku k pomoci, mají organizátoři jeden vzkaz: Děkujeme. Bez vás by to nešlo.

Do vyložených osobních vozů pak nastupují děti, ženy a senioři, kteří touží po jediném – dostat se do bezpečí. Na nádraží přijíždějí pravidelnými linkami i speciálními evakuačními spoji ukrajinských drah. Některé z vagonů obvykle slouží jako taneční a společenský sály na festivalu. Dnes slouží k přepravě těch nejzranitelnějších.

Jako sběrné místo materiální pomoci původně sloužilo také například brněnské divadlo Husa na Provázku. Ve sbírkách se ale vybralo tolik oblečení pro uprchlíky, že kapacita divadla už zdaleka nestačí.

Lidé přinášejí do sbírek oblečení, deky, spacáky, hračky pro děti, dudlíky, plínky, základní drogerii i trvanlivé jídlo.

Na brněnském výstavišti vzniklo Asistenční centrum pomoci pro lidi, kteří utíkají před válkou na Ukrajině. Uprchlíci zde mohou žádat o víza, sociální podporu a zdravotní pojištění. Pro děti zde mají dobrovolníci připravený výtvarný program, který je alespoň na chvíli rozptýlí od náročné životní situace.

Český olympijský výbor si pro ukrajinské děti připravil sportovní překvapení. V Řevnicích u Prahy se děti i s rodiči zúčastnily sportovního dne plného zajímavých aktivit pod taktovkou atletů Jana Kudličky a Štěpána Janáčka či paralympionika Jiřího Ježka.

Akce na podporu Ukrajiny v posledních dvou týdnech rozvibrovaly nejedno náměstí. Na Václavském náměstí se začátkem března sešly tisíce lidí, ke kterým přes telemost promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zatím největší demonstraci na podporu Ukrajiny v Česku uspořádal spolek Milion chvilek pro demokracii v rámci akce Stojíme za Ukrajinou. Vystoupil zde premiér Petr Fiala, ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek či ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis.

Autorský článek Venduly Čermákové

Z Ruské zmrzliny bude nyní Ukrajinská

Retro pochoutku v podobě Ruské zmrzliny znají asi všichni Češi napříč generacemi. Smetanová zmrzlina se dvěma oplatkami si získala naše srdce a je výborným osvěžením zejména v teplých měsících. Nově se však bude jmenovat Ukrajinská zmrzlina.

Výrobce chce tímto krokem vyjádřit solidaritu s Ukrajinou a jejími obyvateli. „Cítíme morální povinnost vymezit se alespoň touto formou proti agresivnímu a nespravedlivému počínání představitelů Ruska a dát jasnou zprávu lidem z Ukrajiny žijícím v České republice či na Slovensku, že na ně myslíme a podporujeme je,“ uvedl vedoucí divize značky Prima, která zmrzlinu vyrábí, Prokop Volf.

Ukrajinská zmrzlina v novém obalu se dostane na trh již na začátku dubna. „Vizuál je již hotový a obaly se vyrábějí,“ potvrdil Volf. Původně Ruská, nově již Ukrajinská zmrzlina se vyrábí v Česku na výrobní lince dovezené z Litvy od roku 1992. Jedná se o zmrzlinu, která je populární především v České republice, na Slovensku, v Litvě, na Ukrajině, v Rusku a v Arménii.

Rádio Ukrajina vysílá už i v Česku

Český Rozhlas neváhal a také se zapojil do pomoci. Přes internetový stream a aplikaci mujRozhlas.cz umožňuje poslech ukrajinského veřejnoprávního rádia. Cílem je přinášet informace o válce Ukrajincům v Česku. Ukrajinský rozhlas vysílá nepřetržitě a posluchačům poskytuje nejaktuálnější a nejpřesnější informace o obraně země. Jeho přenos je přerušen pouze v momentě leteckého poplachu, kdy se novináři musí schovat do krytu.

Český rozhlas zároveň připravuje podcast s názvem Novinky pro Ukrajince v Česku. Ten má předávat praktické informace lidem, kteří v důsledku války uprchli na naše území.

Podpora ukrajinským studentům

Pro Ukrajince studující na našich školách musí být tento semestr nesmírně náročný, zejména psychicky. MŠMT se jim proto snaží vyjít co nejvíce vstříc. Pomoc ministerstva cílí jak na nově přijaté studenty ke studiu celého studijního programu, tak na studenty přijíždějící na krátkodobé studijní pobyty. V současnosti poskytlo pro tyto účely celkovou částku 150 milionů korun. Na jednoho studenta může z tohoto programu získat vysoká škola až 150 tisíc korun pro tento nebo příští akademický rok.

„O poskytnutí této podpory jsme rozhodli okamžitě v reakci na nastalou situaci na Ukrajině. Peníze budou určeny například pro studenty obávající se pokračovat ve studiu za současné situace na Ukrajině, ale také těm, kterým bylo tamní studium znemožněno,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík. Finance může vysoká škola využít, kromě samotného zajištění studia, například na pokrytí stipendia či dalších služeb souvisejících se studiem. 

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z MŠMT, iRozhlasu a BidFood

Liberecká společnost Libea, které vlajky šije, zažívá nyní největší nápor od vstupu České republiky do Evropské unie. „Tehdy tu evropské vlajky vlastně nebyly, tak to bylo o mnoha a mnoha večerních a nočních směnách. Teď máme za sebou zatím dvě noční a uvidíme, jak dlouho ten nápor bude trvat,“ uvedl majitel. Poptávka po ukrajinských vlajkách výrazně vzrostla na začátku tohoto týdne. Od té doby už pracovníci odbavili stovky objednávek, ty zatím nepřestávají chodit.

Největší zájem je podle majitele firmy o vlajky o rozměrech 100 × 150 centimetrů a pak 150 × 225 centimetrů. Tyto větší formáty obvykle objednávají města a obce. Zájem je i o menší rozměry včetně praporků, které objednávají i běžní lidé. Chtějí tak vyjádřit solidaritu a sounáležitost s Ukrajinou.

Zdroj: České noviny

Online dárcovství zažívá v posledních letech velký vzestup. Zatímco v roce 2019 lidé na dobročinné účely dali 128 milionů korun, v roce 2020 to bylo více než 232 milionů korun a letos přibylo jen za dosavadních devět měsíců už 439 milionů korun. Velký podíl na letošní rekordní částce mělo tornádo na jižní Moravě, jehož obětem lidé jen přes Darujme.cz poslali přes 277 milionů. „Vlna podpory, která se zvedla pouhých pár hodin po řádění tornáda, byla dechberoucí. Pomoci postiženým rodinám a obcím se rozhodlo přes 188 000 dárců, kteří darovali průměrně 1400 Kč,“ dodala manažerka rozvoje Darujme.cz Adéla Vojáčková.

Darujme.cz je největší platforma pro online darování v Česku a stojí za ní Nadace Via. Slouží organizacím, institucím, městům, obcím či krajům, které tak prostřednictvím portálu mohou požádat o dar a udržovat vztah se svými dárci.

Zdroj: Darujme.cz

Dobrovolnické programy zaměřené výhradně na oblast onkologie v České republice dlouho chyběly. Důvodem je náročné téma a nutnost dobrovolníky důkladně vybrat a proškolit. Nezisková organizace Amelie se dlouhodobě zabývá pomocí lidem s rakovinou a jejich blízkým, kterým zdarma nabízí konzultace s odborníky i skupinové aktivity. A protože pro fungování organizace je pomoc dobrovolníků od samého začátku zásadní, jejich zapojení do nemocnic bylo dalším logickým krokem.

Dobrovolnický program funguje jednoduše. Zájemci, kteří chtějí svůj volný čas trávit pomocí druhým, navštěvují onkologická oddělení a snaží se podpořit dospělé pacienty čelící vážné diagnóze a zpříjemnit jim často dlouhé hodiny, které čekáním a léčbou stráví. „Jedna moje klientka to nazvala takhle: „Najednou se na ambulanci zjevil anděl a naléval mi kafe. To bylo něco neuvěřitelného. Moc mi to pomohlo,“ popisuje psycholožka Kristýna Maulenová, která sama během studií jako dobrovolník působila.

Anděly ve žlutém potkáte v nemocnicích v Praze, Olomouci, Hradci Králové a Středočeském kraji, tedy všude tam, kde má organizace svá centra. Do programu se může zapojit kdokoliv, kdo má chuť bez nároku na honorář vykouzlit úsměv na tváři lidem v těžké životní situace a bylo mu 18 let. Další školení nových dobrovolníků chystá Amelie už na září.  

Poté, co se v roce 2019 rozvedla se zakladatelem světoznámého internetového obchodu Amazon, stala se třetí nejbohatší ženou na světě a vyhlásila, že bude svůj majetek rozdávat potřebným. Je totiž přesvědčená, že bohatství nabyla díky systému, který potřebuje změnu. „V tomto úsilí se řídím pokornou vírou, že by bylo lepší, kdyby se nepřiměřené bohatství neshromažďovalo v rukou malého počtu lidí, a že řešení jsou nejlépe navrhována a implementována ostatními,“ napsala Scott ve vyjádření na svém blogu. Podporuje proto komunitní organizace a iniciativy, které se snaží o pozitivní změnu.

Zaměřila se na neziskové spolky usilující o rovnost v opomíjených oblastech, jako jsou vzdělávací instituce pro znevýhodněné studenty nebo organizace podporující mezináboženský dialog a spolupráci. A protože umění podporuje empatii, zlepšuje akademické výsledky a snižuje míru kriminality, rozhodla se podpořit také malé umělce z různých kulturních regionů. V oblasti boje s chudobou klade důraz na posílení postavení dívek a žen a podporu organizací, které pracují s místními lidmi, nebo je vedou lidé barevné pleti.

MacKenzie Scott přitom vyzdvihuje, že jde o organizace, které se humanitární činnosti už roky věnují i bez jistoty dlouhodobých finančních zdrojů. Je proto přesvědčená, že najdou pro dary vhodné a rozumné využití. Poukazuje na fakt, že už jen důvěra ostatních v jejich projekt dokáže znásobit konečný dopad daru. „Štědrost je generativní. Sdílení vše násobí,“ uzavírá své poselství filantropka.

Podle studie zmírňuje vlastnění mazlíčka stres, depresi i úzkosti. 84 procent Američanů našlo u svých zvířat podporu, lásku i přátelství a zvládlo díky nim snáze překonat náročná životní období. Domácí mazlíčci často poskytují svým páníčkům také motivaci k pravidelnému pohybu – ať už formou hry, nebo procházek do přírody.

Kromě těchto, ne až tak překvapivých dopadů se však u majitelů zvířat prokázal i pozitivní vliv na péči o sebe sama. Osm z deseti respondentů v průzkumu uvedlo, že je péče o mazlíčka podnítila k tomu, aby se o sebe lépe starali. Téměř polovina dotazovaných pak díky svým zvířecím kamarádům začala více přemýšlet nad kvalitou jídla, které konzumuje.

Zdroj: Stella and Chewy’s

V Kanadě se alespoň na nějakou část roku ocitne bez domova téměř čtvrt milionu lidí. Každý den jich nemá střechu nad hlavou 35 tisíc. Průměrná doba dožití se po ztrátě bydlení sníží o téměř 20 let a na sociální a zdravotní služby spojené s jedním člověkem bez přístřeší stát vynaloží asi milion korun ročně.

V rámci pilotního projektu New Leaf (Nový list) organizace věnovala padesáti vybraným bezdomovcům jednorázový dar v hodnotě 130 tisíc korun. Podmínkou bylo, aby se jednalo o lidi, kteří se do nocleháren uchýlili teprve nedávno, nebyli závislí na drogách ani netrpěli psychickými problémy, což jsou faktory negativně ovlivňující jejich rozhodovací schopnosti, a tedy i návrat k trvalému bydlení. Obdarovaní v rámci studie vyplňovali dotazníky a absolvovali rozhovory s výzkumníky, kteří výstupy srovnávali s kontrolní skupinou.

V prvním měsíci si našla bydlení třetina obdarovaných. Stabilní domov si pak účastníci studie našli v průměru za tři měsíce oproti pěti měsícům, které potřebovala kontrolní skupina. Své peníze navíc utráceli za nezbytné vybavení či služby. Jejich výdaje za alkohol, drogy a cigarety klesly o 39 procent. Oproti kontrolní skupině také dokázali více našetřit a podařilo se jim lépe osvojit a dlouhodobě si udržet návyk jíst třikrát denně.

Nalezení domova lidem poskytuje stabilitu, snižuje riziko vystavení traumatickým zážitkům, zlepšuje zdraví a také uvolňuje kapacity ubytoven pro další lidi v nouzi. Darované peníze jim dávají autonomii, kontrolu nad vlastním životem, důstojnost a také signál, že v ně společnost věří. „Cítila jsem se důležitá. Je to jako tichá parta fanoušků vzadu v mé mysli. Vím, že studie mi má pomoci, což mi pomohlo mě vést. Věří ve mě, takže já věřím v sebe,“ říká jedna z účastnic Kathy.

Navzdory předpokladům neutráceli lidé bez střechy nad hlavou za zbytečnosti. Jednorázový příspěvek se v tomto případě ukázal jako finančně efektivní řešení bezdomovectví, ve kterém chce nadace dále pokračovat.

Zdroj: Foundations for Social Change

Iniciativa Obědy pro děti, za kterou stojí organizace Women for Women, pomáhá s proplácením obědů dětí, které by si jinak hlavní chod nemohly dovolit. Pomoc potřebným žákům je poskytována přímo prostřednictvím škol. Vzdělávací instituce se jednorázově zaregistruje do on-line aplikace a následně zašle žádost. Studentům je pak předplacena strava předem na celý školní rok.

Na obědy zdarma dosáhnou také znevýhodněné děti z Břeclavi. Kromě organizace Women for Women jim na příští rok nabídl pomoc i Jihomoravský kraj. Na jídlo se mohou těšit děti ve věku od tří do patnácti let. Podpora se tedy netýká jen žáků základních škol, ale i těch mateřských. Podle zastupitelů totiž počet rodin, které si nemohou dovolit obědy svým ratolestem zaplatit, v důsledku pandemie narostl.

Nemoc dítěte je sama o sobě pro rodiny obrovskou zátěží. Dojíždění do specializovaných nemocnic a shánění dočasného ubytování je pak často finančně i psychicky neúnosné. Dům Ronalda McDonalda chce rodiny tohoto břemena zbavit. I lidem z druhého konce republiky zajistí pohodlné a kvalitní ubytování v bezprostřední blízkosti hospitalizovaných dětí. Nemusí se bát finančních obtíží, a naopak mohou načerpat síly a také sdílet své osudy s ostatními rodinami.

Areál Motolské nemocnice nebyl pro stavbu objektu vybrán náhodou. Právě zde je totiž největší onkologické a hematologické centrum pro děti. Dům s kapacitou 21 pokojů nabídne rodinám soukromé ubytování až pro čtyři lidi. Chybět nebude společný obývací pokoj pro setkávání, kuchyně s jídelnou nebo herna pro děti. Chod domu budou mít na starosti zaměstnanci nadačního fondu nebo dobrovolníci.

Na projekt a stavbu Domu Ronalda McDonalda se již nadačnímu fondu podařilo vybrat potřebné finance. Zájemci však mohou přispět na jeho vybavení a provoz, ať už prostřednictvím webových stránek nebo přímo v provozovnách světového fastfoodového řetězce. Oficiální otevření domu pro rodiny nemocných dětí je plánováno na druhou polovinu roku 2022.

Chráněná pracoviště organizace Tichý svět, která se práci s neslyšícími dlouhodobě věnuje, mají jasné poslání – umožnit neslyšícím využít své schopnosti a dovednosti v bezpečném prostředí a poskytnout jim možnost plnohodnotného uplatnění na trhu práce. Vládní nařízení ale dveře Tiché kavárny na dlouhé měsíce zavřela. S výrazným úbytkem objednávek se potýkala i Tichá cukrárna.

Zatímco na jaře loňského roku vybrali sami zaměstnanci organizace prostředky na výrobu a rozvoz občerstvení pro pracovníky covidových oddělení ve Fakultní Nemocnici v Motole, o rok později stáli před zásadním rozhodnutím – požádat o pomoc veřejnost, nebo zavřít. „Udržet pracovní místa pro neslyšící kolegy, aby se mohli i nadále těšit do práce, péct a obsluhovat své zákazníky, to je teď hlavní mise organizace Tichý svět – chráněná pracoviště. Rozhodli jsme se proto požádat o pomoc přes sbírkový portál Donio,“ komentuje v tiskové zprávě Eva Štípková z organizace Tichý svět.

Ve výzvě, která například díky podpoře cukrářky Mirky van Gils Slavíkové dostala velký prostor na sociálních sítích, nabídli dárcům lákavé odměny. Kromě dobrého pocitu si mohli vybrat dárky v podobě kávy, ručně šitých andělek i předplacené židle v kavárně. Cílovou částku 200 tisíc se nakonec podařilo vybrat už za několik dní.

„Tato částka pokryje čtyři měsíční výplaty třem zaměstnancům, kteří mají zkrácený úvazek nebo jednu měsíční výplatu dvanácti zaměstnancům na zkrácený úvazek. A protože v obou provozech pracuje 22 neslyšících osob, výběr dalších prostředků využije Tichý svět – chráněná pracoviště proto, aby poskytl jistotu a bezpečí dalším svým zaměstnancům,“ přibližuje využití finančních prostředků Eva Štípková a dodává, že v organizaci panuje velký vděk a pocit sounáležitosti.

Vše začalo, když se novinářka Valentina Primo přestěhovala za zaměstnáním do Káhiry a seznámila se s příběhy lidí, kteří v Egyptě úspěšně podnikali. Jako žurnalistka si uvědomovala, že média hrají klíčovou roli v popularizaci nápadů a vytvářejí pozitivní příklady pro další generaci. Co mělo začít jako mediální platforma, se vyvinulo v globální hnutí s centrem v Káhiře a dalších metropolích regionu. „Máme databázi více než 200 organizací, které nabízejí tréninkové semináře, inkubátory a akceleraci zacílenou přímo na migranty a uprchlíky,“ popisuje Primo pro Arab News.

Pohledy z několika stran dokázaly identifikovat hlavní problémy, kterým podnikající migranti a uprchlíci čelí – nedostatečné sítě kontaktů, propojení s ostatními a povědomí o startupovém prostředí. Skupina tak začala organizovat setkání a semináře pro podnikatele a párovat je s mentory. „Nabízíme workshopy, pořádáme soutěže, kdy mají lidé svým business plánem zaujmout porotu investorů, vždy spolupracujeme s místními inkubátory a akcelerátory,“ představuje aktivity organizace její ředitelka.

Nejnovějším počinem je spuštění platformy pro investory, kteří si budou moci vybrat konkrétní perspektivní projekty a dopomoci jim k úspěchu. Již 9. dubna pak Startups Without Borders pořádá vzdělávací on-line konferenci s názvem Marketing Reloaded zaměřenou na digitální marketing a propagaci. „Pandemie covidu-19 neskutečně urychlila digitalizaci podnikání. Díky našim aktivitám jsme si uvědomili, že zorientovat se v digitálním marketingu a najít nové cesty, jak se spojit se zákazníkem, není pro dnešního podnikatele nejen největší výzvou, ale také nejúčinnější cestou,“ dodává Primo.

Novou edicí chce město podpořit kampaň DARUJME KREV PRO BRNO zaměřenou na bezpříspěvkové dárcovství krve a nábor dobrovolníků na darování kostní dřeně. Akcí Brno zároveň oslaví 148. výročí narození Jana Jánského, objevitele krevních skupin. Dnešní den však není jedinou příležitostí k získání speciální kuličky. Kampaň pokračuje 14. června při příležitosti Světového dne dárců krve, 8. září na 100. výročí úmrtí Jana Jánského a 19. září na Světový den dárců kostní dřeně.

„Statutární město Brno si velice váží obětavosti a nezištnosti našich brněnských spoluobčanů, kteří se neváhají podělit o nejcennější tekutinu s těmi, kdo to potřebují, a pomoci tak zachraňovat zdraví i životy jiných lidí,“ uvádí web darujmekrev.brno. Za pravidelné odběry mohou dárci získat také ocenění Českým červeným křížem, a to buď Zlatou medaili Jana Jánského, Zlatý kříž ČČK nebo Plaketu ČČK Dar krve – dar života.  

Po několikaměsíčních zdravotních obtížích si Misha Lebeda vyslechla na začátku roku 2020 svou diagnózu – endometrióza. Překvapilo ji ale, že o nemoci nikdy neslyšela a vlastně ani neví, kde informace hledat. „Endometrióza je tkáň podobná děložní sliznici, která se z neznámého důvodu uchytí kdekoliv v těle mimo dělohu a tam může způsobovat srůsty. Nejčastěji se nachází v dutině břišní, například na vejcovodech, na vaječnících nebo na děloze. Existují také výjimečné případy, kdy se endometrióza našla například i na plících nebo jiných orgánech,“ přibližuje zákeřnost onemocnění Misha Lebeda.

Přesto, že endometrióza může být jednou z příčin ženské neplodnosti, osvěta je nejen v tuzemsku minimální. Podle zakladatelky iniciativy ENDO Talks CZ je to nejen kvůli malému množství výzkumů, ale i mnohým tabu, která jsou se symptomy nemoci spojena. „Bolestivá menstruace a sex, které patří mezi projevy nemoci, jsou často bagatelizovány. Nejen v laické veřejnosti, i v odborné veřejnosti se často bere bolestivá menstruace za normální a za projev ženské přecitlivělosti,“ vysvětluje Lebeda.

Její projekt ENDO Talks CZ chce proto dodat ženám odvahu o svých obtížích otevřeně mluvit a požádat lékaře o expertní vyšetření. V budoucnu si pak klade za cíl zbudování podpůrného centra, kde se ženy s endometriózou dozví o možnostech léčby a propojí se s odborníky i s ostatními pacientkami. V neposlední řadě chce projekt participovat na změně systému v hodnocení endometriózy pojišťovnami a podílet se na osvětě. „Pamatuji si ten pocit strachu a bezmoci, se kterým jsem odcházela z nemocnice a dlouhé měsíce googlení. Když jsem se o nemoci chtěla dozvědět víc, musela jsem pátrat sama. Je moc dobře, že se o endometrióze začíná více mluvit a ženy i lékaři sdílejí své zkušenosti,“ kvituje vznik iniciativy Jitka Bechyňová, které byla nemoc diagnostikována před pěti lety.

ENDO Talks CZ funguje od února letošního roku. Na svou činnost se nyní snaží vybrat peníze prostřednictvím platformy Donio. Fanoušci iniciativy mohou finančně přispět na pokrytí nákladů nebo se zapojit jako dobrovolníci.

Například Safari Park Dvůr Králové je nyní na pomoci dárců závislý. Drobných přispěvatelů se už našlo přes sedmdesát tisíc. Zoologická zahrada od nich obdržela přes dvacet pět milionů korun, což by mělo stačit na pokrytí provozních nákladů na celý duben. Mohutnou vlnu solidarity však zaznamenala i ZOO Zlín, kterou příznivci podpořili prostřednictvím akce s názvem Mám zvíře na víkend.

Zoologickým zahradám však nepomáhají jen dárci z řad veřejnosti. Český stát se rozhodl navýšit těmto institucím dotace, a to ze třiceti na osmdesát milionů korun. Pro zavřené zahrady se jedná o zásadní změnu a naději na přežití. Kromě toho pokračují ve svých programech adopce a sponzorství zvířat. V pražské zoo se zájmu těší i pomyslné stravenky, kterými lidé přispívají na zvířecí potravu.

V České republice se Hodina Země koná již jedenáctým rokem. Loni se k výzvě připojilo celkem 124 obcí. Podpořit kampaň na záchranu životního prostředí mohou zastupitelé obcí i jednotlivci, a to symbolickým zhasnutím veřejného osvětlení, památek či veřejných budov, ale i světel uvnitř bytů a firem. Letošní Hodina Země se koná už dnes večer od půl deváté do půl desáté hodiny.

Východiskem z klimatické krize má být cesta k uhlíkové neutralitě, dekarbonizaci, opuštění fosilních paliv a využívání obnovitelných zdrojů. Organizátoři akce apelují na občany, aby ani v době celosvětové krize nepřestávali myslet na udržitelnost svého spotřebitelského jednání a zůstali ohleduplní k životnímu prostředí.