Co je faktoring?

Faktoring je finanční služba, která umožňuje podnikům získat okamžitou hotovost za jejich neuhrazené pohledávky. To znamená, že firma prodá svou pohledávku faktoringové společnosti, která za ni vyplatí až 90 % hodnoty pohledávky. Zbytek je vyplacen po uhrazení faktury odběratelem.

Jak to celé funguje?

Faktoring jako takový funguje jednoduše a přesto je velmi efektivní. Celý proces lze ve zkratce popsat v pěti krocích:

1. Uzavření smlouvy: Podnik se dohodne s faktoringovou společností na podmínkách spolupráce.
2. Postoupení pohledávky: Firma postupuje svou pohledávku faktoringovému poskytovateli.
3. Okamžitá platba: Faktoringová společnost vyplatí část hodnoty pohledávky (obvykle 70–90 %).
4. Správa pohledávek: Faktoringová firma se stará o inkaso pohledávky od odběratele.
5. Doplatek: Po uhrazení faktury odběratelem je firmě vyplacen zůstatek snížený o poplatky za služby.

Hlavní výhody

Využívání faktoringu přináší podnikům mnoho výhod. Mezi ně patří:

1. Rychlá likvidita: Faktoring umožňuje firmám rychle získat hotovost, což je klíčové při udržení plynulého cash flow.
2. Snadnější správa pohledávek: Faktoringová společnost se postará o inkaso a řešení případných problémů.
3. Snižování rizika: Většina faktoringů zahrnuje pojištění pohledávek, což chrání podnik před platební neschopností odběratele.
4. Zlepšení vyjednávací pozice: Firma může nabídnout odběratelům delší lhůty splatnosti, což následně může zlepšit obchodní vztahy.

Typy faktoringu

1. Regresní faktoring: Riziko nezaplacení zůstává na straně firmy.
2. Bezregresní faktoring: Riziko platební neschopnosti odběratele přebírá faktoringová společnost.
3. Mezinárodní faktoring: Užitečné pro firmy, které obchodují se zahraničními partnery. Umožňuje nejen rychlou úhradu pohledávek, ale také poskytuje administrativní podporu nebo ochranu před kurzovými riziky a platební neschopností zahraničních odběratelů.

Kdy je vhodný?

Faktoring se hodí především pro firmy, které:

• Mají dlouhé lhůty splatnosti faktur.
• Potřebují rychlejší přístup k financím.
• Chtějí snížit administrativní zátěž spojenou se správou pohledávek.

Proč zvážit faktoring?

Faktoring nabízí efektivní řešení pro firmy, které hledají flexibilitu v oblasti financí. Na trhu působí mnoho spolehlivých poskytovatelů, kteří nabízí různé typy těchto služeb uzpůsobených potřebám podniků. Pokud chcete získat detailnější informace, vyplatí se obrátit na odborníky v této oblasti, jako je například Bibby Financial Services, který poskytuje komplexní podporu a poradenství.

Jedná se o vytvoření řešení na bázi umělé inteligence (Artificial Intelligence či zkráceně AI) pro zjednodušení procesu komunikace mezi městy a občany. Právě z tohoto důvodu byl vytvořen jejich vlastní chatbot (neboli on-line chatovací robot sloužící k jednodušší a rychlejší komunikaci mezi návštěvníkem a druhou stranou) pojmenovaný Tessa, kterého by nyní rádi implementovali na webové stránky jednotlivých obcí nebo dalších institucí státní správy, a to nejen v České republice, ale i dále v Evropě. Komunikace s ním by pak měla být velice jednoduchá, Citymind totiž slibuje, že toto řešení bude využitelné pro všechny občany bez ohledu na jejich technické dovednosti, věk nebo jazyk. 

Tessa za vás během velice krátkého času (v řádech sekund) prohledá dané webové stránky a vy tak získáte požadovanou informaci bez nutnosti investice desítky minut při jejím hledání. Chatbot by měl navíc skvěle fungovat na všech zařízeních – od mobilních přes ty počítačová až k digitálním panelům.

Projekt start-upu Citymind byl po necelém ročním plánování a ladění nedávno spuštěn v první obci na území České republiky. Tou se stala Mokrá-Horákov, ležící nedaleko Brna, kde tento nápad také vznikl. Konkrétně se tak stalo 1. května, symbolicky na svátek práce, kdy bylo na obecním úřadě zavřeno a občané se tak místo jeho zaměstnanců mohli obrátit přímo na AI chatbota. Tessu je tak možné vyzkoušet přímo na jejích stránkách zde a komunikovat s ní je možné jak v českém, tak anglickém jazyce.

Jak vás myšlenka digitálního odpadového tržiště napadla?

Dříve jsem pracoval v agentuře, kde jsem se zabýval tématem cirkulární ekonomiky. Snažili jsme se dostat do velkých firem nové byznys modely, aby ty firmy pracovaly více zodpovědně. A občas jsme naráželi na takovou černou díru, kde mizela veškerá data, kde byla obrovská netransparentnost a informační asymetrie, a to byl právě odpadový trh. Právě tam jsem pochopil, že je nastavený neefektivně. Producenti odpadu si cenu nemohli snadno zjistit a odpadové firmy toho mohly zneužít. Když věcem nedáte tržní cenu, tak ony se nejsou schopny v ekonomice správně alokovat. Právě to byl ten velký impulz, proč jsme založili tuto platformu – firmy si teď můžou zjistit, jakou hodnotu má jejich odpad. Aby pochopily, že je to pořád materiál, který jde dál využít.

Takže ta myšlenka byla i etická, nejen ekologická?

Ano, etická, ekologická a zároveň byznysová. Kromě toho, že to bylo neférové byznysově, tak to bylo neférové i vůči materiálu.

A jde skloubit ekologie a ekonomika?

V dnešní době už to začíná jít. V historii ta ekonomika rostla hlavně díky fosilním palivům, s tím ale rostlo i množství oxidu uhličitého (CO2).  Třeba v USA už se linie jejich hospodářského růstu oddělila od množství emisí, které ta ekonomika vytváří. To rozdělení ukazuje, že můžeme žít život, který je spojený více s využíváním služeb než produktů a materiálů. Ukazuje to, že nemusíme mít třetí SUVéčko v garáži a třetí barák. Lidé už si uvědomili, že jde žít trošku jinak, že obrovská hodnota v životě je v rodině, přátelství, v zážitcích. Přicházíme na to, že věci, které nás obohacují, nemusí být spojené s tím, co konzumujeme.

Dneska právě vzhledem k tomu, že jsme v určité zelené revoluci, která se opravdu globálně děje, tak už jde přicházet s byznys modely, které jsou dobré nejen pro planetu, ale zároveň jsou dobré i pro ekonomiku. Myslím si, že Cyrkl je toho docela dobrým příkladem. Na druhou stranu v zemích především třetího světa potřebují ještě dohnat obrovskou materiálovou nedostatečnost, takže tam to s CO2 bude hodně spojené.

Dnes jste v osmi zemích, máte v plánu se někam rozrůstat? Třeba právě do rozvojových zemí, Afriky?

Pro tento rok jsme naopak několik zemí trošku limitovali. Teď se soustředíme především na střední Evropu, Česko, Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Itálii a Francii. Příští rok možná budeme ještě v Evropě, ale určitě se chceme ve střednědobém až dlouhodobém horizontu rozrůstat i globálně. Jako společnost máme velmi silnou vizi a misi. Chceme celkově zdvojnásobit míru cirkularity v ekonomice, budujeme proto transparentní řešení pro obchodování s průmyslovými odpady a recykláty. Do Afriky určitě chceme, víme že je tam například v Nigérii nebo Jihoafrické republice velká potřeba, časově to ale vidím někde za dva a půl roku.

Teď jste tedy hlavně v západní a střední Evropě, měli jste před válkou v plánu růst i směrem na východ?

My jsme měli takovou malou pobočku v Rusku a na Ukrajině. A samozřejmě to jsme zavřeli, v Rusku jsme zavřeli z etických důvodů, na Ukrajině jsme zavřeli, protože tam teď mají jiné starosti. Snažili jsme se naopak spíše pomáhat, jak to šlo, a určitě se plánujeme vrátit a angažovat po doufejme vítězné válce Ukrajiny v rámci obnovy. Do Ruska to neplánujeme.

Jaký materiál se u vás nejčastěji objevuje?

Když to rozdělíme podle typů, tak zhruba 40 % tvoří průmyslové odpady a dalších 40 % jsou recykláty. Dále tady jsou vedlejší a přebytečné produkty výroby. A co se týče těch materiálů, tak dneska jsou to většinou plasty, protože plastové odpady jde poměrně jednoduše zrecyklovat a zároveň je to materiál, o který je obrovský zájem v ekonomice. A samozřejmě kovy. Čím dál tím víc jsou u nás stavební odpady a pak také papír, textil a bioodpady. Je tu celá plejáda různých materiálů, něco přes sto kategorií.

A dá se potom zrecyklovat všechno?

Čistě technologicky jde zrecyklovat všechno, jen je to otázka ekonomiky. Jsou určité kompozitní materiály, které jsou složené z několika různých materiálů, a tam je recyklace často velmi složitá, neekonomická i poměrně neekologická. Řešením by mohlo být zjednodušování materiálů, kdy nebudeme mít čtyřicet typů plastu, ale budeme z nich používat jen několik. Takové, které jdou dobře recyklovat. Například PET a polyetylen jdou recyklovat velmi jednoduše a efektivně.

Právě na PET lahve plánuje vláda zavést zálohování. Jaký na to máte názor, má to smysl?

V zásadě jsem spíše pro, ale zároveň to pro mě není největší téma. Podle mě je velmi důležité dívat se na globální problémy hodně seshora. Ročně jako společnost do atmosféry emitujeme 52 gigatun CO2. Zhruba jedna třetina z toho je spojena s výrobou, a tam jsou čtyři velmi důležité materiály – plasty, hnojiva, kovy a cement. Jenom cement sám o sobě má na sobě osm procent emisí všech CO2. Dneska už se PET do velké míry stejně recykluje, takže to zlepšení bude pravděpodobně v řádech procent. Za mě je to důležité spíše morálně, protože producenti, například nápojáři, ten materiál velmi draze kupují, a pak ho nemají k dispozici. Zálohování mi tedy dává smysl z etických a ekonomických důvodů, ale z pohledu životního prostředí to zas takový zázrak nebude, jsou tady daleko důležitější věci.

Já dám ještě příklad – před pár lety jsme řešili témata uchošťourů a papírových brček. A to byla vlastně nebezpečná debata, protože tím, že řešíme tahle témata, tak neřešíme jiná témata, která jsou daleko důležitější. Nedávno se nařídilo zavedení jednotného systému nabíječek, kdy iPhony budou muset své nabíječky změnit. Fajn, udělejme to. Ale my jsme si jen tak v Cyrklu počítali, kolik to ušetří CO2, a nebude to ani milion tun C02 za rok. To je vlastně strašně malý problém. Takže my se musíme soustředit na velké problémy, a ty jsou především spojené s těžkým průmyslem a stavebnictvím.

Má vlastně ještě smysl celkově třídit odpad v domácnostech? Z celkového odpadu je to malý podíl.

Určitě to smysl má. Na druhou stranu to je opravdu malé číslo. V Česku vyprodukujeme 38 milionu tun odpadu a z toho jenom asi 5 miliónů, tedy 8,8 % pochází z těch kontejnerů. Máme informaci, že se z těch materiálů zrecykluje jen nějakých 28 procent. Myslím si, že je načase bavit se o změně systému.

Jaký z materiálů u vás byl nejzajímavější?

My to máme často v sekci biomateriálů, a tam jsou často dobré špeky. Na Slovensku nám třeba jednou správa silnic prodala celý most. Opravdu vyfotili most, kterého se chtěli zbavit v rámci demolice. Takže máme tam klasické industriální odpady, ale zároveň tam můžete prodat i celý most. Taky je tam třeba hnůj, nebo teď tam někdo dal 50 tun vymačkaných pomerančů z nějaké italské fabriky, která vyrábí pomerančové džusy. Z toho jde dělat zajímavé věci, třeba inkoust. Často jsou to bizardní věci, ale mé kolegy baví najít nějaká řešení, která jsou právě v oblasti biomateriálů hodně zajímavá.

Často jsou u vás firmy, ale můžou se k vám zaregistrovat obyčejní lidé, třeba dědeček  z vesnice, který právě chce prodat ten hnůj?

Zaregistrovat se můžou taky, nicméně pro to, aby se to podařilo propojit, tak toho vždycky musí být určité minimální množství. Takže dvacet cihel nebo 200 kilo hnoje tam nemá úplně smysl. Ale když tam dáte 5 tisíc tun hnoje, tak už jsme pro vás schopní najít řešení, nějakého zemědělce. Takže vždycky záleží na objemu. Ale zároveň tam třeba lidi dávali střešní krytinu, vyfotili to, někdo se ozval do pár hodin a přijel si pro to. Ale opravdu z 98 % jsou tam firmy.

Kolik firem a lidí je u vás zaregistrovaných?

Aktuálně to je celkově 19,5 tisíce uživatelů. V Česku jich je necelých pět tisíc.

S jakými společnostmi například spolupracujete?

Rozdělil bych to na dvě skupiny. První jsou velké firmy, které mají velké množství materiálu, třeba Škoda Auto, Ikea, Lidl, Phillip Morris nebo Saint-Gobain. A pak jsou tady ty menší, jako například Siko koupelny nebo Kofola. Ne všechny firmy jsou aktivní každý týden nebo měsíc, ale všechny jsou u nás registrované a udělali jsme s nimi některé větší věci.

V jednom z případů pomohl Cyrkl z odpadu z výroby cigaret udělat stavební materiály, o co šlo?

To byl velmi zajímavý případ v jedné velké mezinárodní firmě na výrobu tabákových výrobků. Z cigaretových filtrů se stala izolace. Ne každý by chtěl mít izolaci z cigaret doma, ale samozřejmě se jednalo o tu část bez vůně. Tohle jsou takové ty menší věci, které ale ilustrují, že když se nad vším budeme zamýšlet, tak můžeme najít velmi dobré řešení.

Na trhu jste už pět let, vidíte za tu dobu nějakou změnu v českém myšlení co se týče odpadu?

Vznikli jsme na podzim 2018, rok 2019 byl pak takový pilotní a v lednu 2020 jsme to naskočili na full time, takže fakticky natvrdo fungujeme asi tři a půl roku. Myšlení se určitě výrazně mění, a to z několika důvodů. Dříve měli odpadoví hospodáři ve firmě na starosti jenom to, aby nepřekáželi. Aby ta výroba mohla jet dál a oni nedostali pokutu od České inspekce životního prostředí. Dneska najednou lidi v té firmě řeší i CO2 stopu, řeší obecně udržitelnost, předcházení vzniku odpadu, řeší obrovskou míru legislativy, která se na ně řítí z Evropské unie, což je v tomto případě hodně dobře. Tím pádem i jejich práce je vlastně složitější. My pro ně děláme pravidelné webináře, kde máme stovky účastníků. Opravdu se snažíme jim pomáhat, protože právě oni jsou teď ti hrdinové udržitelnosti. Snažíme se, aby měli v té firmě silnější hlas a aby nás používali k reálným změnám.

Medailonek

Cyril Klepek vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a poté pracoval u společností Raiffeisenbank a Direct People. Společnost Cyrkl založil před pěti lety, protože nechtěl, aby cenný materiál končil na skládkách. Myšlenka už získala mnohá ocenění, například Cenu kreativních hrdinů (2021), Global Awards (2021), Green Tech Awards (2021) nebo Innovators 20 (2020).

TechTower poskytuje flexibilní kancelářské a coworkingové prostory, restauraci i kavárnu, zázemí pro konference a workshopy, velký multifunkční sál, laboratoř virtuální reality, sdílené dílny a experimentální vybavení pro nápady, které mohou změnit svět. „TechTower se díky svému charakteru, viditelnosti i konferenčním aktivitám stane atraktivním místem setkávání odborníků, mladých talentů, profesionálů, institucí a investorů. Stane se značkou inovátorství, odvahy a nového byznysu,“ uvádí realizátoři projektu na svém webu.

Technologický park vznikl v budově bývalého pivovaru Světovar, která prošla důkladnou přestavbou. S výstavbou TechToweru začalo město Plzeň v prosinci 2019. Jedná se o jeden z největších projektů v historii. „Vznikají tu nové a perspektivní pracovní příležitosti a dáváme tím jasný signál, že Plzeň už nebude montovnou, ale městem s přidanou hodnotou, kde podporujeme moderní technologie a rozvíjíme chytré mozky a chceme je tu udržet,“ uvedl plzeňský primátor Roman Zarzycký.

Startup zaměřující se na recyklaci vedlejších produktů v potravinářském průmyslu vyrábí ve své malé palírně na západním okraji Singapuru asi 1 000 až 2 000 litrů sójového vína měsíčně. Odpad se shromažďuje a odváží do nedalekého lihovaru, kde do něj pivovarníci přidávají kvasnice a cukr. Směs se poté vloží do nádrže, kde fermentuje v rozmezí mezi dvěma až šesti týdny.

Pivovarníci musí víno vyrobit během několika hodin po sběru sójové syrovátky, protože tekutina se rychle kazí. Nápoj s názvem Sachi má 5,8 procenta alkoholu a je podobný cideru nebo dezertnímu vínu. Ale ti, kteří ochutnali tento nápoj vyrobený ze sójové syrovátky, říkají, že je to opravdu speciální chuťový zážitek.

Jak si Singapur vede v oblasti udržitelnosti potravin?

Singapur se stal centrem pro vývoj inovativních potravin budoucnosti. Startupy vyrábějí zboží od mořských plodů vypěstovaných v laboratoři až po knedlíky vyrobené z tropického ovoce místo vepřového masa. Aktuálně se 500mililitrová láhev sójového vína prodává za 26 eur. SinFooTech mimo jiné vyvíjí vyzrálou lihovinu, která je podobná whisky, a plánuje rozšířit výrobu prostřednictvím automatizace pracovní síly.

Zdroj: Euro News

Před měsícem, konkrétně 15. června 2022, proběhl již 6. ročník soutěže, která zapojuje až šestičlenné týmy dětí ve věku 10 až 14 let po celé republice. Již po třetí zvítězili žáci EKO Gymnázia Brno s nápadem na webovou aplikaci I-psych, která pomáhá mladým lidem s psychickými problémy a dává jim šanci být sami sebou. Spolupráci navázali i s Linkou bezpečí.

Do soutěže se může každý rok přihlásit 7 školních týmů, které během půl roku projdou celou fází uvádění produktu na trh. Pomáhají jim s tím mentoři z řad odborníků nejen z KPMG, ale také třeba České spořitelny, Lega, Welldo a dalších firem. Žáci mají k dispozici podnikatelský manuál a také se účastní vzdělávacích workshopů. Naučí se prezentovat, rozvíjí to jejich samostatnost a další důležité schopnosti do života. Klíčovou roli hraje také učitel z dané školy, který má projekt na starosti.

Porota rozhodující o vítězi je vždy složená z kapacit v oboru, které se tváří jako potenciální investoři a děti je musí přesvědčit o investici do jejich projektu. Letos v ní zasedli ředitel komunikační a reklamní agentury McCann Worldgroup Jan Binar, provozní ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Markéta Pavlíková, marketingová manažerka vydavatele platebních karet Mastercard Pavla Císařová a redaktor byznysového magazínu Forbes Ondřej Kinkor. Projekty jsou pak hodnoceny hned podle několika kritérií.

Přihlašování do dalšího ročníku začne na podzim, tak zkuste podpořit své děti, aby se jejich škola zapojila a mohly rozvíjet své schopnosti.

Autorský článek Barbary Tesařové s využitím informací z iKid, KPMG

Každý rok se dražby účastní největší boháči a podnikatelé s vidinou toho, že je oběd vynese mezi elitu. Nejsou úplně vedle, protože dvojnásobný vítěz oběda Ted Wechsler se tak dostal do společnosti Berkshire Hathaway a je jedním z možných nástupců geniálního podnikatele.

Ten si vybral podporu organizace Glide, která byla oblíbenou charitou jeho zesnulé první ženy. Oběd si výherci vychutnávají již od roku 2000 v restauraci Smith & Wollensky v New Yorku a Buffett si zde vždy dává stejné menu – medium rare steak s bramborovými placičkami a třešňovou colou.

Letos se charitativní aukce uskuteční naposledy, asi také z důvodu vyššího věku jejího zakladatele. Přihazovat můžete od 12. června, vyvolávací cena je 25 tisíc dolarů. Nečekejte ale malé částky, organizace by letos chtěla překonat rekord z loňského roku – 4,6 milionů dolarů.

Zdroj: Forbes

V minulosti si zkrácený týden vyzkoušely firmy jako Sherpas, Cognito nebo Citfin. Zatímco někteří podnikatelé byli s novinkou spokojení, jiní si nejsou jisti, zda mohou práci za pouhé čtyři dny odvést v dostatečné kvalitě. Z dosavadních zkušebních provozů v režimu zkráceného týdne tedy vyplývá, že 4 dny práce za plný plat jsou efektivní jen pro některé druhy firem.

Jednou z nich je například kreativní agentura B&T, ve které během prvního roku po zavedení změny vzrostla produktivita práce o 60 %. Náklady na provoz firmy naopak klesly o celých 14 %. Zkrácení pracovní doby se promítlo také do spokojenosti zaměstnanců, v novém režimu se cítilo lépe 90 % z nich. Příčinou dobrých výsledků je podle majitelů firmy čas navíc, který mohou zaměstnanci trávit s rodinou či přáteli. Osobní pohledávky či návštěvy lékaře si navíc lidé mohou vyřizovat mimo pracovní dobu.

„Motivace zavést čtyřdenní pracovní týden měla byznysovou i lidskou rovinu. Věřili jsme, že když budeme mít víc času na sebe a na své blízké, budeme daleko odpočinutější a šťastnější. A tedy i produktivnější. A přesně v tu chvíli to dává smysl i z pohledu byznysu – stejný tým odvede v kratším čase daleko kvalitnější práci. Nemluvě o tom, že tím zároveň přilákáte ty nejlepší lidi na trhu práce,” uvedl zakladatel B&T Jan Jelínek.

Zdroj: Feedit, Moore Czech Republic

Většina obchodníků nyní přechází do online světa, kde prodejce nelimitují covidová opatření a další vylomeniny. Prokázalo se však, že lidé při nákupu stále více touží po lidské empatii. Ukazuje to studie společnosti KPMG, která hodnotí značky devíti odvětví české ekonomiky dle spokojenosti zákazníků. „Technologie zatím nedovedou naplno přemýšlet a uspokojit lidskou potřebu empatie. Z výsledků studie vidíme, že zákazníci lépe hodnotí ty firmy, které dovedou ve vhodný čas zapojit do procesu lidského pracovníka, který pomůže vyřešit technické problémy nebo zákazníkům trpělivě vysvětlí, jak digitální nástroje používat,“ vysvětlil Jan Klimeš, expert KPMG.

Firma KMPG sestavila žebříček 100 značek pro rok 2021 na základě spokojenosti zákazníků, rozhodlo na 50 tisíc jejich hodnocení. Z výsledků byli analytici schopni vyhodnotit tato data. Z jednotlivých sektorů mají nejspokojenější zákazníky restaurace a rychlá občerstvení, následují menší obchody a maloobchodní řetězce. Nejlépe přitom obstála Zásilkovna.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Aktuálně a KMPG

Ve výběru sedmi set značek prodávaných v České republice hlasovaly celkem 4 tisíce respondentů. Lidé hodnotili svou důvěru ve značky produktů, obchodníků, institucí, služeb a lékárenských výrobků. Jednoznačnými vítězi ve svých kategoriích se stal Jar, Dr. Max a Invia.

Skokanem roku je výrobce přípravků na močové cesty Idelyn Urinal, který zaznamenal největší procentuální růst prodejů oproti loňskému roku. Své každoroční vítězství obhájily značky Kofola, Dr. Max, DM Drogerie, Jar, Pilsner Urquell, Savo, Ariel a Lidl.

„V každé kategorii může být nejdůvěryhodnější pouze jedna značka, což zaručuje, že oceněné značky jsou skutečně silné a důvěryhodné. Kategorie v programu lehce obměňujeme či přidáváme nové v návaznosti na aktuální trendy,“ uvedl Lukáš Matějka, manažer marketingové skupiny Atoz Marketing Services, která akci pořádala.

Výzkum agentury NielssenIQ odhalil i pozitivní spotřebitelské trendy. Ukázalo se, že oproti roku 2019 vzrostl zájem Čechů o zdravou výživu, zdravý životní styl a doplňky stravy. Prodej produktů z těchto kategorií se navýšil o celých 12 %.

Seznam nejdůvěryhodnějších značek produktů 2021

Seznam nejdůvěryhodnějších značek obchodníků 2021

Seznam nejdůvěryhodnějších značek služeb a institucí 2021

Seznam nejdůvěryhodnějších značek lékárenských produktů 2021

Zdroj: Atoz Marketing Services

Odškodnění pro nezákonně sterilizované ženy

Ženy, které podstoupily v letech 1996 až 2012 nezákonnou sterilizaci, získají odškodnění v hodnotě 300 tisíc korun. Ustanovil to zákon přijatý v letošním roce. Na jeho prosazení se podílely především aktivistky z řad poškozených žen či neziskové organizace, jako je Česká ženská lobby.

Legislativa pro obnovitelné domácí zdroje

Aktivita asociace ekologických organizací Zelený kruh či Hnutí DUHA přiměla stát po dlouhém vyjednávání nastavit novou podporu pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Díky ní lze uhelný průmysl snáze a rychleji nahrazovat lokálními zdroji ekologické energie.

Zákon o evidenci skutečných majitelů

Neziskovky nedávno prosadily také přísnější úpravu zákona o evidenci skutečných majitelů nad rámec evropské směrnice. Firmy, které v rejstříku neuvedou skutečného majitele či jasnou majetkovou strukturu, tak nemohou nadále získávat dotace a veřejné zakázky. Cílem úpravy je zabránit odlivu veřejných peněz do daňových rájů. Díky organizaci Transparency International se navíc podařilo zabránit výjimce ze zákona pro svěřenecké fondy.

Novela exekučního řádu

Vysvobodit lidi z dluhové pasti pomůže novela exekučního a občanského soudního řádu. Ta přináší celou řadu změn, mezi nimiž se nachází například zastavení nevymahatelných exekucí z dávné minulosti, zákaz rychlejšího růstu úroků, než dlužník zvládne splácet nebo omezení zabavování majetku v domácnosti. Díky organizaci Rekonstrukce státu vláda navíc zavedla takzvané Milostivé léto. Při dlouhotrvajících exekucích tak za určitých podmínek bude dlužníkům stačit zaplatit pouze původní částku s poplatkem exekutorovi, tedy bez úroků a penále.

Zákaz klecových chovů

Nebývalá iniciativa veřejnosti a neziskového sektoru docílila schválení zákazu klecového chovu slepic. Do kampaně se zapojili také čeští influenceři. „Na motivaci lidí bylo zjevné, že jim na zvířatech skutečně záleží, a toho si moc vážím. Díky všem odhodlaným lidem věřím, že se nám společně v blízké době podaří prosadit další změny vedoucí k lepším životům zvířat,“ uvedl předseda společnosti OBRAZ –⁠ Obránci zvířat, z. s. Marek Voršilka.

Dvojnásobný daňový odpis pro dárce

V roce 2020 prošla parlamentem dárcovská novela zákona o dani z příjmu pod taktovkou Asociace veřejně prospěšných organizací ČR. Novela zvyšuje pro jednotlivce i firmy daňový odpis z 15 % na 30 %. Daňové zvýhodnění je platné pouze pro roky 2020 a 2021, podle správní rady AVPO ČR by však novela mohla inspirovat i novou vládu.

Zdroj: Svět neziskovek

K pozitivnímu tréninku se poprvé dostala, když se snažila vychovat své tři psy. „Přístup ke psům na cvičáku se mnou vůbec nesouzněl. Obrátila jsem se proto na speciální trenérku, která nás naučila pracovat se psy zcela jiným způsobem, moc je to bavilo a výsledky byly vidět okamžitě,“ vzpomíná na své začátky v době, kdy ještě studovala třetí ročník gymnázia.

Postupně začala shromažďovat všechny dostupné informace o pozitivním výcviku. Následně o tématu napsala e-knihu a vytvořila vlastní webové stránky. „Chtěla jsem pomáhat dalším bezradným majitelům pejsků s pozitivním výcvikem, ale nevěděla jsem jak. Pak mi mamka koupila kurz Podnikání z pláže a došlo mi, že online formou výcviku bych mohla pomoct mnohonásobně více lidem,“ popisuje.

Začátky však nebyly vůbec snadné. Odměna v podobě hotové e-knihy sice po měsících dřiny stála za to, zisky z prodeje však sotva pokryly náklady a když se už nějakou dobu její podnikání potácelo na hraně ztrátovosti, začala Groulíková přemýšlet, jestli to nebude lepší vzdát. Později však objednávek začalo přibývat, a tak se rozhodla udělat další krok v podobě online video kurzu. „Kurz měl prvních pár set absolventů a chodily děkovné emaily a zpětné vazby, to byl ten správný hnací motor,“ dodává.

Pozitivní výcvik je pro psa jakéhokoli věku i plemene

Podle Groulíkové je hlavní předností pozitivního výcviku fakt, že psy baví a na trénink se těší. Takové cvičení je daleko efektivnější a namísto několika hodin strávených na cvičáku stačí tréninku věnovat pět minut jednou až dvakrát denně. „Spočívá to v tom, že se psem pracujeme formou pozitivní motivace, odměňujeme správné chování, místo toho abychom trestali to špatné,“ vysvětluje trenérka.

Jako největší výhodu online kurzů vnímá zakladatelka školy jejich snadné šíření, a tím i potenciál pomoci více lidem. „Našimi kurzy prošlo více než deset tisíc pejsků a jejich majitelů, a toho bychom při osobních trénincích jen těžko dosáhli,“ míní Groulíková, podle které patří mezi další plusy online formy také fakt, že lidé mohou své psy trénovat v domácím prostředí a vlastním tempem.

Online psí škola, v níž stále přibývají nové kurzy, zatím funguje v Česku, Polsku a na Slovensku. Chystají se však překlady do angličtiny a vstup na trh anglicky mluvících zemí. „Každý si u nás najde to své. Máme kurz pro štěňátka, pro dospělé pejsky na základní povely, kurzy na konkrétní problémy jako například přivolávačská výzva nebo stop tahání na vodítku či kurz pro ty, kteří chtějí svého pejska naučit úchvatné kousky,“ dodává Groulíková.

Tvarohovo-smetanový krém nazvaný Pribináček se na pultech obchodů objevil poprvé v roce 1954. Zákazníci ho ale mohli ochutnat už dřív, a to pod názvy Eva a Bivoj. Své stávající jméno získal Pribináček ve veřejné soutěži, v níž zvítězila vedoucí krémárny Jiřina Čapková. Od té doby je na kelímcích i slogan Pramen zdraví z Posázaví, jehož původ ale není znám.

Bez ohledu na svůj zrod se slogan výrobku zapsal do paměti Čechů díky obsazení Pribináčku do filmu Ať žijí duchové! z roku 1977, kde hrál roli velmi žádaného produktu. Součástí byla i nezapomenutelná písnička z dílny dua Uhlíř a Svěrák, Pribináček tak získal ve své době naprosto unikátní reklamu. Spolu s ním měla to štěstí i francovka Alpa, kterou ve filmu labužnicky popíjí rytíř Brtník z Brtníku.

Při svém zrodu byl Pribináček oděn do papírového kelímku s přiloženým dřívkem místo lžičky. V průběhu let se pak vizuálně proměňoval. „V roce 1993 se na obalu poprvé objevila ikona naší značky Kocourek Pribináček, který se stal neodmyslitelnou součástí značky, ve svém vývoji následoval dobu a stával se stále modernější pro dětské a dospělé spotřebitele,“ vzpomíná výrobce. Chuťově se naopak produkt snaží udržet co nejblíž k původní receptuře a jeho hlavními složkami zůstávají tvaroh a smetana.

Pribináček už ale dávno není jedináček. I když ten klasický u zákazníků stále vítězí, k dostání je i v příchutích kakao, karamel nebo borůvka. Mezi jeho vzdálenější příbuzné pak patří třeba mražená verze. Za zmínku stojí i skutečnost, že firma pro výrobu svých produktů používá pouze mléko z oblastí vzdálených maximálně třicet kilometrů od přibyslavské továrny.

Cílem soutěže pořádané agenturou CzechInvest je podpora kreativního a kulturního průmyslu i hledání investorů pro expanzi start-upů do zahraničí. V českém národním finále se odborné porotě představilo celkem deset začínajících firem z široké škály kreativních odvětví, jako je design, elektronika, software, móda či počítačové hry. Vítězný projekt se jako reprezentant České republiky zúčastní mezinárodního finále v Kodani.

Cena Miláčka publika: Jedlý Kelímek

Cenu publika získala firma Jedlý Kelímek se svým konceptem Vypij a sněz. Start-up vyrábí poživatelné nápojové kelímky s vlastní recepturou a technologií výroby. Produkt by se měl stát alternativou ke klasickým plastovým či papírovým kelímkům, které zvyšují množství zbytečného odpadu. Jedlé kelímky existují v několika velikostech a díky bezlepkové či veganské variantě jsou vhodné i pro alergiky. Zakladatelé do budoucna plánují také výrobu vánočních kelímků s příchutí skořice či perníku a slané varianty pro milovníky piva.

3. místo: Leitners Watch

Leitners Watch jsou hybridní chytré hodinky, které spojují klasický mechanický strojek s moderními chytrými funkcemi a elegantním designem. Displej umístěný pod ciferníkem zobrazuje upozornění na hovory, SMS zprávy a oznámení ze sociálních sítí. Současně zaznamenává sportovní aktivity uživatele, měří srdeční tep a obsahuje GPS navigaci. Hodinky jsou vyrobené ze stoprocentně recyklovatelné nerezové oceli.

2. místo: Kave Footwear

Kave Footwear vyrábí veganské tenisky s minimální ekologickou stopou. Hlavním pilířem firmy je recyklace. Základem materiálu je proto drť z onošené obuvi obohacená o vysušenou kávovou sedlinu. Jeden pár obsahuje zhruba jednu dávku espressa. Díky unikátní technologii je každá bota originál – tenisky proto rychle upoutaly pozornost sběratelů. Výtěžek z každého páru navíc putuje na dobročinné účely.

1. místo: Readmio

Start-up Readmio pomáhá dětem učit se a rozvíjet kreativitu i lásku ke čtení. Mobilní aplikace Readmio vznikla jako nevšední knihovna, která je rodičům vždy po ruce. Obsahuje množství interaktivních pohádek a příběhů v češtině, slovenštině a angličtině. Aplikace umožňuje nahrávání četby pro pozdější přehrání a pomocí technologie rozeznání hlasu obohacuje jednotlivé příběhy o hudbu a zvuky dokreslující atmosféru vyprávění.

Váš podnikatelský příběh začíná, s nadsázkou řečeno, u bryndáku. Může nám zrod značky Needo přiblížit?

Moje starší dcera Paulínka se narodila s dětskou mozkovou obrnou. Nemá jemnou ani hrubou motoriku, je ležící a hodně sliní. Vždycky na sobě musí mít nepromokavý šátek, který ji ochrání od vlhkosti. A tady jsme narazili na problém. Když se Paulínka dostala do puberty, hledala jsem kvalitní textilní pomůcky bez infantilních vzorů, a zjistila jsem, že nabídka pomůcek je u nás i ve světě tristní. Dlouho jsem na situaci nadávala, až jsem si řekla, že ji zkusím změnit sama. A tak se začala rodit značka Needo. Udělala jsem si průzkum trhu a první vyrobené vzorky výrobků jsem darovala rodičům ve stacionáři, který Pauli denně navštěvuje. Podle jejich reakcí jsem výrobky upravila, nechala ušít první zásobu a pustila se do tvorby e-shopu.

To zní skoro snadně! Věřím ale, že cesta k výrobě vlastních pomůcek jednoduchá nebyla…

To určitě ne. První rok jsem nakoupila profesionální stroje a spolu s krejčovou jsme vyvíjely ten správný střih a materiál, který by plnil funkci a designová kritéria adolescenta nebo dospělého člověka. Po čase jsem si ale uvědomila, že moje podnikání musí mít větší zásah, a našla jsem si chráněnou dílnu, která zaměstnává lidi s handicapem. Dnes jsem nadšená, že výrobou našeho zboží vytvářím pracovní uplatnění pro handicapované, a tak Needo sortiment pomáhá už od začátku výroby.

Jak vznikají nápady na nové výrobky?

Většinou opravdu z našich osobních potřeb a obecně potřeb pečujících rodin. S dcerou často manipulujeme a vždy jsme řešili, že se jí při přesunu vykasalo tričko. Tak vznikla potřeba vyrobit body v dospělé velikosti. V zimě se trápíme s oblékáním bundy, natáhnout ji na spastické ruce je nadlidský úkol. Našla jsem proto řešení v podobě postranních zipů, které všíváme na oba boky bundy. Paulínka miluje jídlo, ale stravování jí trvá velmi dlouho. Aby jídlo zůstalo teplé, nabízíme termo talíře nebo flašky a hrnečky. Zaměřuji se hlavně na neexistující řešení, která usnadní život pečujícím i opečovávaným. Aktuálně vyvíjíme speciální mikiny pro sedící, kteří mají omezenou motoriku při oblékání, nebo overaly pro děti a dospělé s poruchami autistického spektra.

Pomáháte ostatním, aby byl život snazší. Jaké pomoci se dostalo mladé mamince, která se dozvěděla fatální diagnózu své dcery před 22 lety?

Příběh narození Paulínky je složitý. Hodně věcí se tehdy událo špatně. Z porodnice jsme ale odcházeli s tím, že naše dcera je zdravá a bude v pořádku. Diagnózu spastické formy dětské mozkové obrny jsme se dozvěděli až po třech měsících. Bylo nám vysvětleno, že je potřeba cvičit Vojtovu metodu nebo dát dítě do ústavu. To bylo samozřejmě strašné, na začátku nám chyběly základní informace, jasné instrukce o možnosti léčby a kontakty. Byli jsme zmatení, zranění a nevěděli, co nás čeká a na co se připravit.

Máte pocit, že v tomto ohledu se situace v průběhu let zlepšila?

V každé fázi života řešíme jiné situace a je těžké dnes odhadnout, jak bych fungovala. Jako veliký pokrok ale vnímám existenci sítě organizací rané péče, které rodičům pomohou v prvních chvílích, uklidní je, navedou. Určitě se změnila situace v oblasti vzdělávání, kdy jsou děti s postižením součástí školního systému, mají možnost osobní asistence, případně navštěvování speciálních škol. Velká změna nastala i v podobě denních a týdenních stacionářů. Postupně se zvyšují jejich počty i kvalita služeb. Dnes je standardem, že máme ve stacionáři na výběr různé druhy terapií, zážitků, chráněných dílen, výletů, a dokonce i pobytových zájezdů. Všechny změny zažíváme s Pauli naostro a je skvělé pozorovat, jak se to v čase lepší. I když stále je samozřejmě na čem pracovat.

Když opomineme zajištění Paulínky, myslel někdo na vás? Respektive, myslí někdo nyní na pečující rodiny a jejich psychickou pohodu?

Přesně tato otázka mě trápí nejvíc. Sociální systém je nedokonalý a nemyslí na rehabilitaci pečující rodiny, která často bývá nekompletní. Rodiče stárnou a odcházejí rychleji než děti, o které se starají. Neznám pečující, které by netrápila otázka „co bude, až tu nebudu?“ Je pravda, že za 22 let života mé dcery se nám nikdy neozval sociální úřad, případně úřad práce, pod který spadá agenda spojená se sociálními příspěvky, aby se zajímal o to, jestli vše zvládáme. O pomoc se musíme hlásit, a to je často frustrující. Přitom by stačilo málo. V mém ideálním světě fantazie by třeba úřady mohly pečujícím posílat personalizované newslettery s aktuálními informacemi, možnostmi, termíny a kontakty na nápomocné organizace. Rodiny by získaly pocit, že na ně systém myslí, a stálo by to minimum peněz. Podobných zlepšováků máme my pečující celou řadu, stačí se zeptat.

Byla potřeba dodat pečujícím psychickou vzpruhu důvod k tomu, že jste začala nahrávat podcasty NEEDo TALKs?

Podcasty NEEDo TALKs vznikly přirozeně. Už když jsem zakládala Needo, nechtěla jsem vytvořit jen obyčejný e-shop, ale platformu, kde by se rodiny cítily jako doma, věděly, že se myslí na jejich potřeby a problémy. A tak mě napadlo sdílet jejich příběhy. Původně jsem plánovala založit blog, ale doba se posouvá a naskytla se možnost nahrávat podcasty. Natáčíme je s Lenkou Bártovou, se kterou se známe ze stacionáře. Obě jsme mámy dětí s postižením, ale zároveň jsme každá jiná, a dokonce mluvíme jiným jazykem.

Komu jsou tedy podcasty určeny? Zaměřujete se primárně na rodiny pečující o handicapovaného člena rodiny?

Chtěly jsme přinést a sdílet reálné příběhy rodin, zaměřit se na různé druhy postižení, na odlišný pohled mámy, otce, sourozence, ale přizvaly jsme i asistenty, zástupce stacionářů nebo nadací. Je pro nás důležité, že máme možnost vybrat si téma, které s námi rezonuje, vyslechnout si jiný názor nebo zkušenost. Ale rozhodně nejde o nějaké fňukání, je to o potřebě mluvit, informovat se, mít pocit sounáležitosti. Jsme rády, když si v příběhu posluchač najde něco, co mu pomůže. Věřím, že příběhy přinášejí neskutečnou dávku inspirace i pro toho, koho se téma postižení vůbec netýká. A pro nás s Lenkou jde i o seberealizaci a překonávání vlastních limitů.  

Jak se vůbec cítíte v roli podcasterky? A vlastně i tak trochu „celebrity“. Po tom, co vaše druhá dcera Kristína vyhrála Masterchefa, se na vás přeci jen upřelo více pozornosti.

Na začátků byly velké obavy, nemáme s nahráváním rozhovorů velké zkušenosti. Bály jsme se, jestli bude dostatek hostů, témat a hlavně posluchačů. Tyto obavy se ale už po prvních dílech rozplynuly. Moji druhou dceru Kristínku jsme pozvaly do jednoho z dílů, aby ji Lenka vyzpovídala, jak se zdravé dítě cítí vedle sestry s těžkým postižením. Pro mě osobně jde o nejdojemnější epizodu. Její vliv ale pro Needo nevyužíváme, budujeme si publikum postupně samy. Kristínka ale o své sestře mluví velmi otevřeně a pomáhá zase jinou formou.

Je pro vás práce formou relaxu nebo možná i útěku od náročné mateřské role?

Needo v žádném případě neberu jako únik, ale spíš super model zapojení celé rodiny do podnikání, a to včetně Paulínky, která je tváří a jedinou modelkou značky. Je ale pravda, že je potřeba vše vyvážit. Mámou na plný úvazek jsem už 22 let, a ještě dlouho budu. Aby mi nedošly baterky, musím myslet i na sebe a svoje zájmy, na manžela, na druhou dceru a na možnost se realizovat v práci. Jsem podnikavý typ a vždy hledám v životě možnosti, jak věci realizovat a uskutečnit. A jsem šťastná, že můžu říct, že mi mé podnikání dává smysl a naplnění. 

Vždy, když vás někde vidím, máte úsměv od ucha k uchu. Co Vám pomáhá udržet optimismus?

Děkuji za kompliment, optimismus mě provází životem a ráda se obklopuji pozitivně laděnými lidmi. Je to možná určitá forma, jak se s postižením dcery vyrovnat. Neznamená to ale, že nejsou chvíle, kdy pláču a jsem smutná. S dobrou náladou je ale všechno o něco jednodušší.

Medailonek

Původem Slovenka Eva Nemčková (47) žije v Praze a je maminkou dvou dospělých dcer. Starší Paulína ale kvůli vážnému postižení vyžaduje celodenní péči. Nedostačující nabídku pomůcek nutných pro péči o dospívající dceru se Eva rozhodla vyřešit po svém. Založila značku Needo a pečujícím rodinám dnes nabízí široký sortiment zboží, které usnadňuje každodenní život. Nově natáčí i inspirativní podcasty, do kterých zve odborníky i zástupce pečujících rodin. Při podnikání zúročuje také svoji zálibu ve focení. Jedinou modelkou značky Needo je její dcera Paulínka. 

„Kdysi dávno po jednom fotbalovém utkání jsme seděli v hospodě u pivka, náhle se objevila druhá vlna potu, která nás sportovce nehezky upravila. Vidina potu nebyla žádoucí a začali jsme s kamarády diskutovat, zda by s tím nešlo něco dělat,“ uvedl jeden ze zakladatelů firmy René Němeček. O pár let později tak vznikla firma CityZen. Její výrobky jsou ušité ze špičkové bavlny a od první nitky vznikají v České republice.

Vnější strana triček je chráněná proti špíně a odpuzuje kapaliny. Nečistoty se tak dají z povrchu snadno setřít. Vnitřní strana látky pohlcuje vlhkost a usnadňuje její odpařování. Materiál je zároveň dokonale prodyšný a velmi rychle schne. Díky tomu zabraňuje množení bakterií způsobujících tělesný zápach. Do budoucna firma plánuje výrobu rozšířit na antibakteriální spodní prádlo, luxusní košile a halenky či junior kolekci.

Jak přispět k řešení nastupující ekologické krize? Petr, Dan a Ondra se rozhodli změnit způsoby tradičního zemědělství. Soustředí se proto na nové technologie, které jim umožňují pěstovat zeleninu a bylinky mnohem šetrněji k přírodě i lidskému zdraví. Aquaponické a vertikální pěstování rostlin totiž šetří až 90 procent spotřebované vody a využité orné půdy, a navíc výrazně snižuje uhlíkovou stopu.

Výhonky jako výživa budoucnosti

Brněnská firma rostutu se nyní soustředí především na produkci oblíbených microgreens. Jedná se o mladé výhonky zeleniny, které se sklízí těsně po vyvinutí děložních lístků. V rané fázi vývoje je totiž koncentrace vitamínů, minerálů a antioxidantů až 40krát větší než v dospělosti.

Při pěstování microgreens se navíc obejdou bez průmyslových hnojiv i pesticidů. K zákazníkům, kterých neustále přibývá, se pak výhonky dostanou jednoduše – najdou je v brněnských prodejnách zdravé výživy nebo jim je nadšení pěstitelé sami dovezou domů i do kanceláře.

Kromě výhonků brzy chystají uvést na trh i další lokální ekologicky pěstované produkty, aby tak přispěli k udržitelné produkci zdravých potravin v České republice.

Majitel nové obuvi se nebude muset ke svým botám ohýbat. Jedná se o takzvané „hands-free“ boty. K jejich obutí stačí zatlačit nohou na patu obuvi. Teniska se rozevře podobně jako u přezkáčů a je připravena na nazutí. Pak už stačí zasunout nohu a díky došlapu se bota vrátí do původní podoby. V případě potřeby je možné botu ještě dotáhnout páskem v oblasti paty.

Tenisky s názvem Nike GO Flyease jsou určeny zejména sportovcům. Vhodné jsou však i pro lidi, kteří mají potíže s mobilitou nebo pro nastávající maminky. Prodávat se budou za necelých 2600 korun.

„Moc si vážíme toho, že si nás ke spolupráci vybrala právě společnost L’Occitane, kterou považuji za špičku v oboru.  Při výrobě tělové nebo pleťové kosmetiky respektuje přísná kritéria jak v přístupu k přírodě, tak ke svým dodavatelům – stejně jako my,“ uvedla Helena Neumannová, zakladatelka a majitelka Levandulového údolí. Produkty nyní najdete v kamenných prodejnách i na e-shopu L’Occitane.

Za unikátním Levandulovým údolím, tříhektarovým polem s 45 tisíci bio levandulemi, stojí Helena Neumannová a Milena Krčálová, které tam levanduli začaly pěstovat v roce 2014. V manufaktuře v Levandulovém údolí z levandule v bio kvalitě vyrábí čaje, oleje, koření, sušenky, raw tyčinky a spoustu dalších zdraví i tělu prospěšných produktů. Pořádají se tam také nejrůznější ozdravné procedury nebo workshopy. Levandule je momentálně nejúčinnějším vědecky prokázaným přírodním antidepresivem na světě.

Atraktivita značky ReBag spočívá zejména v materiálech používaných pro výrobu jednotlivých produktů. Využívají totiž staré džíny, košile a pásy do aut, díky čemuž spadají do kategorie tzv. udržitelné módy. Textil pro výrobu získává ReBag prostřednictvím svého partnera TextilEco z Boskovic. Na kvalitu výrobků dohlížejí sami tvůrci – nesouhlasí totiž s využíváním lidí v rozvojových zemí za minimální mzdu, a proto je výroba zajištěna přímo v Brně. Příležitost k práci tak dostávají sociálně slabí a handicapovaní lidé.

Co se týká nabídky, v různých barevných kombinacích a provedeních si můžete vybrat hlavně z designově zajímavých batohů, v nabídce ale najdete také minimalisticky laděné tašky, ledvinky a peněženky. Příznivci street kultury si přijdou na své koupí batohů vyrobených ve spolupráci s další brněnskou značkou Unlike Brand. A pokud byste si přáli ušít zcela originální batoh podle vlastních představ, nebo k jeho výrobě využít svoje staré džíny, i v tomto případě vám Martin s Tomášem vyjdou ochotně vstříc. 

Precizně zpracované výrobky značky ReBag můžete zakoupit buď na jejich e-shopu, nebo ve spřáteleném obchodě Foot Care na brněnském Kolišti. A nedivte se, pokud vám místo designového balení objednaný výrobek dorazí například v obyčejné krabici od ovoce či zeleniny, výrobci totiž usilují o ekologii v každém směru.