„Každý den, každý den, k svačině jedině… jedině pramen zdraví z Posázaví!“ Co je oním pramenem zdraví, ví díky chytlavé písničce snad každý. Kdy se ale začala krémová pochoutka vyrábět? A jak přišla ke svému jménu?
Tvarohovo-smetanový krém nazvaný Pribináček se na pultech obchodů objevil poprvé v roce 1954. Zákazníci ho ale mohli ochutnat už dřív, a to pod názvy Eva a Bivoj. Své stávající jméno získal Pribináček ve veřejné soutěži, v níž zvítězila vedoucí krémárny Jiřina Čapková. Od té doby je na kelímcích i slogan Pramen zdraví z Posázaví, jehož původ ale není znám.
Bez ohledu na svůj zrod se slogan výrobku zapsal do paměti Čechů díky obsazení Pribináčku do filmu Ať žijí duchové! z roku 1977, kde hrál roli velmi žádaného produktu. Součástí byla i nezapomenutelná písnička z dílny dua Uhlíř a Svěrák, Pribináček tak získal ve své době naprosto unikátní reklamu. Spolu s ním měla to štěstí i francovka Alpa, kterou ve filmu labužnicky popíjí rytíř Brtník z Brtníku.
Při svém zrodu byl Pribináček oděn do papírového kelímku s přiloženým dřívkem místo lžičky. V průběhu let se pak vizuálně proměňoval. „V roce 1993 se na obalu poprvé objevila ikona naší značky Kocourek Pribináček, který se stal neodmyslitelnou součástí značky, ve svém vývoji následoval dobu a stával se stále modernější pro dětské a dospělé spotřebitele,“ vzpomíná výrobce. Chuťově se naopak produkt snaží udržet co nejblíž k původní receptuře a jeho hlavními složkami zůstávají tvaroh a smetana.
Pribináček už ale dávno není jedináček. I když ten klasický u zákazníků stále vítězí, k dostání je i v příchutích kakao, karamel nebo borůvka. Mezi jeho vzdálenější příbuzné pak patří třeba mražená verze. Za zmínku stojí i skutečnost, že firma pro výrobu svých produktů používá pouze mléko z oblastí vzdálených maximálně třicet kilometrů od přibyslavské továrny.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…
Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Nikdy není pozdě změnit svůj život. Stačí jen Jíst, meditovat, milovat
Co s životem, když se zbortí všechny naše dosavadní jistoty? Utápět se v sebelítosti,…