Nechce se vám cvičit a cítíte se provinile? Evoluční biologové mají vysvětlení, které vás uklidní

Lidé se vyvinuli, aby byli fyzicky aktivní. Za dobu evoluce jsme se však pohybovali vždy jen tehdy, když jsme opravdu museli. Koncept dobrovolného pohybu za účelem udržení kondice je nám proto cizí. Naše instinkty nám podle evolučního biologa z Harvardu, Daniela Liebermana, velí vyhnout se zbytečné aktivitě.

„Dnes lidi soudíme, že jsou líní, když necvičí, ale oni líní nejsou, jsou prostě normální,“ řekl v rozhovoru pro The Harvard Gazette. Své poznatky shrnul do nové knihy o vývoji cvičení s názvem EXERCISED: Why Something We Never Evolved to Do is Healthy and Rewarding. Podle Liebermana je důležité těmto pocitům porozumět a naučit se je překonat. Navíc je potřeba si uvědomit, že se naši předci hýbali, protože na tom závisela jejich obživa, ale také pro zábavu – v rámci tance nebo her, které byly zároveň společenskou činností.

Právě z druhého zmíněného důvodu můžeme čerpat inspiraci a motivaci pro fyzickou aktivitu. Pokud sportujeme s přáteli, z pohybu se stane zábava i nutnost – nechceme ostatní zklamat svou neúčastí, zároveň ale víme, že si společnou aktivitu užijeme.

Lieberman také vyvrací mýtus, že je ve stáří normální hýbat se méně. Opak je ale pravdou – čím více pohybové aktivity stárnoucí člověk má, tím lépe. „Fyzická aktivita spouští širokou škálu mechanismů oprav a údržby, které působí proti účinkům stárnutí. Díky tomuto evolučnímu dědictví je stáří nejhorší dobou, ve které můžeme ve fyzické aktivitě polevit. Je to proto, že nás sedavé zaměstnání zbavuje všech těch mechanismů proti stárnutí aktivovaných cvičením,“ vysvětluje biolog.

Dalším mýtem, který se cvičením souvisí, je nutnost neustálé aktivity a navyšování obtížnosti. Naši předci byli aktivní, ale ne příliš, a stejně tak tomu bylo s jejich silou. Typický lovec a sběrač strávil mírně až intenzivně náročným pohybem asi dvě a čtvrt hodiny denně, nebyl nijak extrémně svalově vyvinutý a podobně jako my proseděl z celého dne asi deset hodin. Sezení tak není potřeba démonizovat, jen jej pravidelně přerušovat a na pohyb úplně nerezignovat. Právě občasná fyzická aktivita je pro člověka zásadní. Podle výzkumů stačí 150 minut týdně k tomu, aby křivka úmrtnosti klesla o polovinu.