Češi už jsou připraveni kupovat si křivou zeleninu, říká Anna Strejcová ze Zachraň jídlo

Zdroj fotografií: zachranjidlo.cz

Uvařili výbornou polévku z esteticky nevzhledné zeleniny, každoročně zachraňují tuny plodin díky paběrkování a aktuálně vytvářejí sbírku receptů využívajících potravinové zbytky a přebytky. To je jen výčet z mnoha zajímavých aktivit iniciativy Zachraň jídlo. Už čtyři roky usiluje o zlepšení tuzemské situace v oblasti plýtvání potravin. Celou dobu jim v tom pomáhá i Anna Strejcová.

Můžete popsat vznik vaší iniciativy?
Iniciativu Zachraň jídlo jsme založili v roce 2013. Šlo o náhlý nápad – poté, co jsme zhlédli film Z popelnice do lednice, jsme začali plánovat první happening. Uspořádali jsme Hostinu pro tisíc na Václavském náměstí, kde jsme pohostili 1000 lidí obědem ze surovin, které by jinak byly znehodnoceny. Netušili jsme, jaká lavina zájmu se poté strhne.



Fungujete čtyři roky. Jaké za tu dobu vidíte v Česku nejpozitivnější změny v oblasti, kterou se zabýváte?

Rozhodně to, že se plýtvání jídlem stalo celospolečenským tématem, o kterém se mluví. Kontaktují nás restaurace, obchody i jednotlivci a ptají se, jak mohou přispět k řešení tohoto problému. Téma se intenzivně řeší na ministerstvech, takže očekáváme, že v průběhu příštích let dojde k pozitivnímu posunu i co se týče legislativy.

Jaká je podle vás příčina těchto změn?

Zřejmě si lidé v kontextu světového dění uvědomují, že plýtvat zdroji do budoucna není možné. Podle OSN se na světě vyhodí až třetina vyprodukovaného jídla. Proto vznikají iniciativy, které se to snaží řešit. Kromě nás se potravinovému odpadu věnují neziskové organizace Glopolis, Kokoza, Institut cirkulární ekonomiky a další.

Navzdory řadě kroků dobrým směrem je ještě nepochybně co zlepšovat. Kde vidíte aktuálně největší mezery či problémy?
Za 41 procent potravin vyhozených v Evropské unii mohou domácnosti, 34 procent jídla se vyhazuje v zemědělství a v oblasti výroby potravin, takže je důležité zaměřit se na tyto dvě oblasti. Proto se letos budeme snažit oslovit spotřebitele a poskytnout jim rady a tipy, jak mohou snížit množství vyplýtvaného jídla u sebe doma. Zároveň bude pokračovat kampaň Jsem připraven, která si klade za cíl hledat možnosti využití tzv. “křivé” zeleniny a ovoce. Jako velký problém vidíme nedostatek dat o plýtvání – v České republice dosud vycházíme z průměrů pro celou Evropskou unii.

Zmínila jste kampaň Jsem připraven. V rámci ní mohou lidé svým podpisem potvrdit, že jsou připraveni nakupovat potraviny, které nejsou „podle pravítka“. Jsou Češi opravdu připraveni?

K dnešnímu dni máme na stránkách 11 290 podpisů a číslo stále roste. Vzhledem k pozitivním údajům o prodeji z obchodů, které začaly křivou produkci prodávat, můžeme říci, že Češi skutečně jsou připraveni si nestandardně vypadající kousky kupovat.

Jaké základní rady byste dala člověku, který by rád omezil plýtvání potravinami?
Každý může začít sám od sebe. Na našem webu máme několik praktických tipů, co dělat, aby se člověk vyvarovat plýtvání. Velmi pomáhá například dobře si rozmyslet nákup, psát si nákupní seznam a potraviny správně skladovat.



Každoročně pořádáte několik akcí i happeningů, co chystáte na letošní rok?

Letos budeme pokračovat v kampani Paběrkování, během níž jezdíme na pole sklízet esteticky nevyhovující zeleninu, a poté ji darujeme potravinovým bankám. Také chystáme happening s pracovním názvem Jam session, během něhož chceme uvařit marmeládu z “křivého” ovoce.

Aktuálně sbíráte finance na vytváření tzv. záchranářských videoreceptů. Oč jde?
Chceme informovat spotřebitele, jak využívat jídlo na maximum: vzděláváme lidi, jak neplýtvat surovinami a přírodními zdroji, inspirujeme a učíme je žít a jíst jinak. Na našem webu máme už pěknou řádku záchranářských receptů, které radí, co si počít s natí z mrkve, s přebytkem cuket v sezóně nebo se zbylou bramborovou kaší. Nyní natáčíme videorecepty, které jsou atraktivnější a mohou k tématu přitáhnout širokou veřejnost.

Jak nejefektivněji vás mohou lidé podpořit?
Jednoduše tím, že se na našich stránkách přihlásí jako dobrovolníci nebo nám pošlou finanční dar.

Medailonek:

Anna Strejcová vystudovala žurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd UK. Svého oboru se drží i v neziskovce Zachraň jídlo. Zde se věnuje primárně propagaci aktivit a komunikaci s médii. Vzhledem k velikosti organizace má ale mnohem širší pole působnosti – občas píše granty, jindy organizuje setkání a samozřejmě i sama sbírá zeleninu na poli. Součástí iniciativy je od jejího počátku a v současnosti tvoří společně s Adamem Podholou její ústřední duo.

 

Fakta o plýtvání:

  • Třetina veškerého vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí.
  • V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok.
  • V Evropské unii se přes 40 procent vyhozeného jídla znehodnotí na úrovni domácností.
  • Hlavní příčinou plýtvání v domácnostech je nedostatek plánování při nakupování potravin a nesprávné skladování.
  • Doma vyhazujeme především pečivo, ovoce a zeleninu.

Autor článku

Kristýna Motlová