Podle představitelů krajské policie je schopnost rychle a správně poskytnout první pomoc zásadní, protože hlídky často dorazí na místo události první. Nový systém, za který policie zaplatila téměř 250 000 Kč, výrazně zvyšuje připravenost na mimořádné situace a má napomoci lepší reakci v reálném životě. Policisté tak mohou simulovat různé scénáře, vyhodnocovat rizika a operovat téměř jako v reálném prostředí.

Výcvik také reflektuje rostoucí počet situací, kdy policisté sami přispívají k záchraně životů. Zatímco v roce 2024 se podíleli na záchraně nebo významně pomohli u 56 případů, v roce 2025 jich bylo již 103. Kromě zlepšení dovedností výcvik posiluje i spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou Královéhradeckého kraje, čímž se zvyšuje šance na úspěšnou první pomoc ještě před příjezdem sanitky.

Tým vědců z britské univerzity v Exeteru zjistil, že ponoření se do přírodních scenérií ve VR (například vodopádů v Oregonu) dokáže zmírnit vnímanou bolest stejně tak účinně jako běžné analgetikum. Účinek navíc přetrvával i po skončení 45minutového zážitku a byl dvakrát silnější než při sledování stejného videa na obyčejné obrazovce.

Studie zahrnovala 29 dobrovolníků, kteří byli vystaveni mírným elektrickým impulsům do předloktí. Při jedné návštěvě sledovali statické snímky přírody, při druhé byli ponořeni do 360° virtuálního světa s vodopády. Během VR zážitku i po něm pak pociťovali výrazně menší bolest.

Podle výzkumníků hraje roli především pocit „ponoření“ – čím realističtěji mozek vnímal přítomnost v přírodě, tím silnější byl analgetický efekt. Snímky mozku následně potvrdily, že VR ovlivňuje oblasti zodpovědné za přenos a tlumení bolesti.

Vědci tak doufají, že se v budoucnu podaří tuto technologii začlenit například do nemocnic nebo domovů pro seniory jako neinvazivní způsob úlevy od bolesti.

Aplikace, kterou by mohli využívat psychoterapeuti při práci s klienty, spojuje princip virtuální či smíšené reality a monitoring biosignálu. „Terapeutický nástroj BraveMind klientům umožní bezpečně reagovat na různé fobické stimuly v kontrolovaném prostředí. Zvýší to efektivitu terapeutických sezení a šetří čas i náklady psychoterapeutů,“ uvedl Vojtěch Juřík z Psychologického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Právě s technologií BraveMind uspěli vědci v soutěži Prototypuj a ověřuj, kterou pořádá Jihomoravské inovační centrum.

Funkční prototyp vznikne začátkem příštího roku. Poté chtějí výzkumníci navázat spolupráci s psychoterapeuty, nemocnicemi a odbornými centry, kde chtějí technologii vyzkoušet a pak doladit.  „Teprve potom můžeme BraveMind nabízet i komerčně,“ řekl Juřík.

Současné nejznámější modely obvykle propojují dva druhy dat, kdy na základě textů dokážou vytvořit například obrázek. Model ImageBind je přelomový v tom, že se učí propojovat až šest dimenzí. Umí například na základě fotky psa přehrát zvuk štěkání nebo naopak po přehrání zvuků jedoucího vlaku ukáže fotku lokomotivy. Projekt zatím nemá žádné praktické využití a slouží jako základ k určitým pokusům zjišťujícím, co by budoucí systémy umělé inteligence mohly umět.

Český startup VR Vitalis již funguje a pomáhá pacientům při rehabilitacích navozením pozitivního prostředí a stavu mysli, že je tělo v pořádku. Kromě toho jim pomáhá se cvičením. Tento produkt už dokonce expanduje do zahraničí, navíc se testuje jeho další využití ve zdravotnictví. VR Vitalis chce společně s Fakultní nemocnicí v Ostravě a Lékařskou fakultou Ostravské univerzity tento nástroj používat při awake kraniotomiích, tedy operacích nádorů v mozku, kdy se musí v průběhu kontrolovat pacientovy řečové, kognitivní či pohybová centra.

Probudit se v nemocnici nehybně na lůžku není nic příjemného – i s tím virtuální realita při operaci pomůže a přenese ve 3D pacienta na příjemnější místo, které si předem zvolí. Na dálku budou jiní lékaři testovat jeho funkce v průběhu operace. V první fázi virtuální realitu testují lékaři a logopedi, v druhé fázi ji pak otestují pacienti, kteří podobnou operací již prošli nebo se na ni chystají, a v poslední řadě pak dojde na ostré testování při samotné operaci.

Nový program se bude vyučovat na Katedře informačních studií a knihovnictví na filozofické fakultě. Patnáct studentů přijatých do prvního ročníku se bude věnovat oblastem designového myšlení nebo uživatelského výzkumu. Absolventi se uplatní jako UX designéři nebo strategičtí designéři – můžou tak zlepšit třeba informační služby na úřadech.

Výuka bude přizpůsobená zájemcům různých věkových skupin a pracujícím studentům. Velkou část studia by mělo být možné absolvovat online z pohodlí domova. V prvním ročníku bude součástí výuky virtuální realita. Všichni studenti dostanou brýle pro virtuální realitu a část výuky proběhne v různých virtuálních prostředích. Výstupem ze studia by pak mělo být především portfolio projektů, které studenti za tři roky vytvoří. Bakalářskou práci psát nebudou, své projekty ale musí prezentovat na konferenci.

Zdroj: Masarykova univerzita, Radio Wave

Tříletí chlapci Bernado a Arthur Lima si nyní mohou poprvé pohlédnout do tváře po sérii devíti operací, které vyvrcholily 27hodinovou operací, která je finálně oddělila.

Dvojčata se narodila v roce 2018 ve státě Roraima v severní Brazílii jako kraniopagská dvojčata – jedná se o extrémně vzácný stav, kdy jsou sourozenci srostlí v lebce. Většinu svého života tak dvojčata strávila v nemocnici v Rio de Janeiru. „Žili jsme v nemocnici čtyři roky,“ uvedla matka chlapců.

Procedura byla provedena s pomocí londýnské lékařské charitativní organizace Gemini Untwined, která zákrok popsala jako „nejnáročnější a nejkomplexnější oddělení doposud“, vzhledem k tomu, že chlapci sdíleli několik životně důležitých krevních cév.

Složitost zákroku

„Dvojčata měla nejzávažnější a nejobtížnější verzi stavu s nejvyšším rizikem úmrtí pro oba,“ řekl neurochirurg Gabriel Mufarrej z Paulo Niemeyer State Brain Institute v Riu, kde byl zákrok proveden. „Byla to bezpochyby nejsložitější operace mé kariéry,“ dodal. „Na začátku si nikdo nemyslel, že přežijí. Je historickou událostí, že byli oba zachráněni.“

„Zatím nevíme, do jaké míry budou moci žít normální život,“ pokračuje Mufarrej s tím, že dvojčata jsou stále v nemocnici, kde je nyní čeká dlouhá rekonvalescence.

Nejmodernější VR používaná v chirurgii

Členové lékařského týmu, který zahrnoval téměř 100 zaměstnanců, se 7. a 9. června připravovali na konečné fáze operace s pomocí nejmodernějšího systému virtuální reality, uvedlo Gemini Untwined v prohlášení. Pomocí skenů mozku vytvořili digitální mapu společné lebky chlapců a chirurgové cvičili tento postup během zkušební operace pomocí virtuální reality.

Sami chirurgové uvedli, že mít možnost si předem takovýto zákrok vyzkoušet v prostředí virtuální reliaty je úžasné a zároveň uklidňující, jelikož se mohou důkladně připravit a vše si vyzkoušet, aniž by ohrozili životy svých pacientů.

Zdroj: Euro News

Použitím simulace virtuální reality tým výzkumníků z University of Lille ve Francii zjistil, že jedním ze způsobů, jak učinit města vstřícnějším vůči lidem, může být zavedení ploch plných vegetace a barevných motivů. Virtuální realitu použili, aby ušetřili, protože instalace rostlin nebo pokrytí městských budov barvou pro testování takových přístupů je drahé a neefektivní.

Dobrovolníci, kteří se účastnili výzkumu, se procházeli různými typy prostředí. V jednom úplně chyběla vegetace, ve druhém již byla přítomna. Vědci zjistili, že když se v prostředí nacházela zeleň, respondenti chodili pomaleji a došlo ke zvýšení jejich srdeční frekvence, což je rys, který naznačuje, že dotyčná osoba prožívá příjemný zážitek. Barevnost, která nahradila šeď typickou pro mnoho měst, zároveň zvýšila u dobrovolníků jejich ostražitost, fascinaci a zvědavost. Celkově účastníci trávili méně času koukáním do země a více času věnovali pozorování svého okolí. Zdá se tedy, že přítomnost vegetace a barev dovede u lidí snížit stres a navýšit pocit pohody.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Earth a Frontiers in Virtual Reality

Skupině zvané Future Interfaces Group z univerzity Carnegie Mellon se podařilo vylepšit standardní soupravu užívanou pro virtuální realitu, aby dokázala vyvolat pocit doteku na obličeji svého nositele – konkrétně polibku na ústa – bez přidání jakýchkoli součástek, které by skutečně pokrývaly oblast rtů. Dosáhli toho pomocí ultrazvukových měničů.

Vědci na svých webových stránkách uvedli, že s pomocí ultrazvukových měničů zaměřují vzduchem přenášené akustické energie na rty a do úst, čímž se vytváří pocity, jako jsou klepání a nepřetržité vibrace, které lze animovat podél libovolných 3D cest. Kromě rtů jsou tyto jednotlivé efekty cítit i na zubech a jazyku. Ve spojení s koordinovanou grafickou zpětnou vazbou jsou efekty velice přesvědčivé a zážitek téměř realistický.

Skupina uvádí, že je to první aplikace svého druhu. „Zatímco haptika ve vzduchu pomocí ultrazvukových fázovaných polí není novinkou, jsme první, kdo integruje technologii do náhlavní soupravy pro použití v ústech a prozkoumává bohatý aplikační prostor,“ dodali vědci na webu.

Zdroj: Interesting Engineering

Nuda v Praze? Neexistuje!

Praha nabízí nepřeberné množství aktivit, kterými si můžete zpestřit volný čas. Nyní je nabídka ještě bohatější. Na Brumlovce se totiž otevřel Avatar, největší zábavní park s virtuální realitou v Česku. V areálu si můžou zájemci vyzkoušet simulovaný pád z mrakodrapu, jízdu na horské dráze nebo účast na obraně středověkého hradu. „Jde o největší herní park s jedinečnými atrakcemi, které u nás ve virtuálním světě nejsou nikde jinde k vyzkoušení. Park Avatar nejvíce vystihují slova jako adrenalin či extrémní zážitek. Samozřejmostí je špičkové vybavení a profesionální tým promotérů, průvodců,“ uvedl pro České noviny autor projektu Dan Broulík.

Ledové sochy v Kopřivné

Kopřivná si pro své návštěvníky nachystala v zimních měsících jedinečný zážitek v podobě ledové zoo. K vidění byla v ledovém království zvířata jako mandril, slon indický, žirafa Rothschildova, medvěd ušatý, lev indický, zebra Grévyho, hroch obojživelný a rys ostrovid. Vytesáni byli ze sněhu a ledu, tým zkušených řezbářů a sochařů na nich pracoval celý týden. Narůstající teploty jim však nedopřály dlouhou existenci. Peníze, které se podařilo od návštěvníků ledové zoo vybrat, míří na mezinárodní záchranné projekty.

Nová technologie výroby baterií

Moderní doba přináší nové možnosti. Tak tomu bylo vždycky. Díky tomu se podařila spousta revolučních objevů. Nejnovější teď učinili čeští vědci z Akademie věd ČR. Vyvinuli a patentovali technologii, která může pomoci vyřešit problém hořlavosti nabíjecích baterií. Ty nyní vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití. Jejich kapacita je srovnatelná s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi. Přitom jsou vyrobeny z extrémně levných materiálů.

Technologie se zakládá na principu vodné baterie. Využívá slanou vodu, zinek a grafit. Vysoké napětí baterii dodává speciální chaotropní sůl, jejíž vliv na vlastnosti vodných roztoků odborníci studovali už před více než 130 lety. Tým vědců vedený Jiřím Červenkou se získanými poznatky inspiroval a vyvinul baterii, která se může  uplatnit například ve stacionárních bateriových systémech. Baterie zároveň nehoří a nemůže vybuchnout, protože má nehořlavý elektrolyt. V tom je zásadní rozdíl oproti li-ion bateriím, které jsou nyní nejpoužívanější na trhu. „Li-ion baterie mají velmi hořlavé organické elektrolyty, a navíc obsahují lithium, které se může na vzduchu samovznítit. To u naší baterie nehrozí,“ zdůraznil Jiří Červenka.

Inovativní řešení této technologie si vědci patentovali v rámci lucemburského a evropského patentu. Výsledky svých výzkumů také publikovali v prestižních vědeckých časopisech. Odborníci nyní hledají průmyslové partnery se zájmem o další vývoj produktu.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Českých novin, Kopřivná, Českých novin, Akademie věd ČR

Školáci si vyzkouší virtuální realitu při výuce

Výuka za využití virtuální reality bude v budoucnu nejspíš naším denním chlebem. Tuto novinku mohou nyní na vlastní kůži vyzkoušet školáci na dvou základních školách v Plzni. V pilotním projektu testují zapojení virtuální reality do vyučování. Cílem je přinést dětem nevšední zážitky, ozvláštnění výuky a možnost osvojit si vědomosti hravou formou. Díky projektu, na kterém odborníci pracovali bezmála rok, tak mohou děti zažít například exkurzi do vesmíru nebo nebezpečný pokus v hodině chemie. Pokud se inovace ve výuce osvědčí, radnice počítá s jejím rozšířením i na další městské základní školy.

Virtuální realita má velkou výhodu zejména v uvěřitelnosti. Dovede žákům zprostředkovat zážitek z konkrétní látky, který v místních podmínkách nelze realizovat. Tento způsob výuky tak najde uplatnění zejména v oblastech, kde dřív musela stačit představivost. Školákům by se tak mohly snadněji chápat informace zejména z přírodních věd, třeba chemie.

Na projektu Plzeň spolupracuje se společností CIE Group, která vytváří mimo jiné aplikace ve virtuální realitě pro zdravotnictví. Plzeň má být prvním městem v Evropě, které implementovalo virtuální realitu jako standardní pomůcku do výuky na základních školách. Projekt je navržen tak, aby byl pro učitele i školáky maximálně přívětivý. „Samozřejmě jsme připraveni na to, že učitelé mohou mít ze začátku obavy. My v Centru robotiky jsme připraveni být jim oporou a pomáhat jim v oblasti technické i metodické. Pro pedagogy navíc připravujeme ke každému pokusu pracovní a metodické listy, které mohou být další formou podpory, učební materiál pro žáky a podporu pro učitele,“ uvedla ředitelka Centra robotiky při městské organizaci Správa informačních technologií města Plzně Martina Kupilíková.

Sociálně slabším rodinám pomáhají počítače od plzeňské radnice

Proti následkům covidu-19 bojujeme společnými silami. Dopady pandemie ohrozily děti ze sociálně slabých rodin, u nichž není vždy zvykem, že by doma měly počítač nebo notebook, přes který by se mohly účastnit distanční výuky. Plzeňská radnice se proto rozhodla darovat potřebným použitou, avšak plně funkční výpočetní techniku. Několik desítek počítačů se tak dostalo do sociálně slabších rodin, například k samoživitelkám a samoživitelům. Za velmi výhodnou cenu byla zařízení nabídnuta i početnějším rodinám, které měly v době distanční výuky počítače zapůjčeny, protože by nedokázaly zajistit techniku pro všechny sourozence. Vhodné kandidáty, kteří získali počítače zdarma, vybrali pro město přímo ředitelé škol.

jedná se o počítače, které jsou před vyřazením nebo za běžné situace míří do odprodeje na burzu, nicméně jsou stále plně funkční. „Jedná se hlavně o takzvané All in One počítače, tedy počítače integrované v těle monitoru. V průběhu doby jejich využívání jim byla navýšena operační paměť a stroje byly dodány s SSD – rychlými – disky. Pro zmíněné účely, tedy pro práci na internetu, distanční výuku a podobně, budou stačit ještě minimálně dalších tři až pět let,“ uvedl Luděk Šantora, ředitel Správy informačních technologií města Plzně. Počítače by tedy měly školákům sloužit déle než jen jednu sezónu.

Západočeský klenot se bude pyšnit jednou z největších zelených střech v republice

Plzeň přichází s unikátním projektem, a tím je zelená střecha, která by měla být jednou z největších v České republice. Bude se nacházet na nové tramvajové vozovně v Plzni na Slovanech. Svou celkovou rozlohou se může rovnat třem fotbalovým hřištím. Zatím je hotová přibližně jedna třetina.

Střecha by měla být bezúdržbová. K čemu přesně bude sloužit? Měla by pomoci ochlazovat město, zkrátka zlepšovat klima. Mimo to bude hospodařit s vodou. Dešťová voda zadržená na střeše má pomáhat třeba s mytím tramvajových vozů. „Budeme přebytečnou vodu zdržovat na střeše do určitého objemu. Až proteče, tak ji budeme jímat a využívat. To znamená, že nebudeme zbytečně zatěžovat čističku odpadních vod,“ popsal manažer stavby Pavol Ondovčák.

Jedná se o reakci na dřívější rozhodnutí města, podle kterého by nové stavby měly reagovat na změny klimatu a na potřebu zadržovat dešťovou vodu. Zelená střecha na tramvajové vozovně není první plzeňskou stavbou tohoto druhu. „V nedávné době byla otevřená přístavba 20. základní školy v ulici Brojova na Slovanech. Další zelené střechy budou na parkovacích domech u bazénu nebo ve Skopové ulici na Borech. Vedle toho při budování východního okruhu nyní mají zastávky pod Bílou horou také zelené přístřešky,“ podotkl náměstek primátora Michal Vozobule.

Zdroj: Plzeň.eu, České noviny, Plzeň.cz, iRozhlas

Virtuální vesmír by měl být ve své podstatě podobný internetu. Nebude jej vlastnit žádná konkrétní firma. Lidé by v něm mohli chodit nakupovat, pořádat schůzky nebo navštěvovat kulturní akce jako v reálném světě. Metaverse má podle Facebooku zpřístupnit nové kreativní, sociální a ekonomické příležitosti.

Zájemci budou pro vstup do metaversu údajně pravděpodobně potřebovat brýle na virtuální realitu. Firma už v srpnu zahájila testovací provoz aplikace nazvané Horizon Workrooms, díky níž mohou uživatelé s pomocí speciálních brýlí pořádat schůzky ve virtuálním prostoru. Uživatelé v figurují v podobě takzvaných avatarů, což jsou digitální podobizny. Setkávají se ve virtuálních zasedacích místnostech. Jak přesně bude fungovat virtuální vesmír, ještě není jasné.

Zdroj: Facebook, iRozhlas

Aplikace Colosseum VR je formou virtuální reality z dílny českých vývojářů. Zájemci o exkurzi stačí nasadit si brýle, díky nimž se přenese do Kolosea v dobách jeho největší slávy. Zažít však může i jeho pád. Novinka slibuje jedinečné zážitky, jako třeba setkání s gladiátory nebo detailnější seznámení s římskou architekturou. „Člověk si může jedna ku jedné představit, jaké to na místě bylo,“ vysvětlil pro server Irozhlas.cz Václav Zahrádecký ze společnosti TECRON-VR, která za aplikací stojí. Ke stažení je dostupná zdarma na platformě Steam. Aby se člověk mohl vydat na výlet do minulosti, stačí vlastnit headset pro virtuální realitu.

Na vytvoření aplikace se podílelo i vývojové studio iNFINITE Production. Vývojáři nyní hledají investory, kteří podpoří jejich další plány. Podobně totiž chtějí zpracovat i další památky – třeba hrad Karlštejn.

Zdroj: Irozhlas.cz, Steam

Ve spolupráci se sdružením Antikomplex nabízí sedm okruhů a mapuje sedm obcí na české a saské straně Krušných hor, kde jsou rozmístěny informační tabule s QR kódy. Po naskenování uživatele doslova provedou historickými událostmi spojenými s regionem a téměř na dotek přiblíží známé osobnosti a významná místa. Vedle videa totiž aplikace pracuje i s 360stupňovými vizualizacemi, animacemi nebo hranou rozšířenou virtuální realitou, ve které můžete do obrazu sami vstoupit. Na jejich výrobě se podíleli také herci Západočeského divadla v Chebu, kteří ztvárnili historické obyvatele, řemeslníky a patrioty.

Abyste si aplikaci užili se vším všudy, potřebujete tablet nebo jeden z modernějších chytrých telefonů. „Je to náročné na úložiště. Na všech 39 vizualizací potřebujete asi 20 gigabajtů. Můžete si je ale instalovat postupně a také mazat,“ vysvětluje pro Český rozhlas Petr Mikšíček, který za vznikem aplikace stojí. V turistické sezóně se však nabízí také možnost zapůjčení tabletů v infocentrech partnerů projektu.

Projekt Brejlando, pod kterým je podepsán Magistrát hlavního města Prahy, kreativní studio Brainz Studios a vybraná pražská divadla, dává kulturním zážitkům nejen v době pandemie zcela nový rozměr. Vybrané inscenace totiž tvůrci nahráli na speciální okrouhlou kameru umístěnou přímo ve středu pódia. Divák tak prostřednictvím virtuální reality uvidí vše, co se odehrává v jejím zorném poli. „Rozhlíželi jsme se ve světě, a podle nás jde o globální premiéru takového počinu. Věřím, že tento unikátní projekt doplní kulturní nabídku i v době, kdy budou divadla již zase otevřená,“ uvádí Hana Třeštíková, pražská radní pro kulturu a cestovní ruch.

A jak Breilando funguje? Podobně jednoduše, jako když si domů necháte přivézt jídlo. Na stránkách projektu si vyberete představení a prostřednictvím portálu GoOut objednáte zapůjčení virtuálních brýlí. Brýle s nahranou hrou vám přiveze kurýr a nechá vám je k dispozici přes noc. Následující den si je zase vyzvedne. Baterie brýlí, které je zatím možné zapůjčit jen v Praze, je nabitá na dvě hodiny provozu. Pohodlně vám tak vydrží na shlédnutí celého představení i opakované přehrání oblíbených pasáží.

Po nasazení brýlí se ocitnete přímo ve středu divadelního jeviště. Celé představení se tak bude odehrávat bezprostředně kolem vás. Prvními kusy, které si takto můžete vychutnat, jsou Hamleti Divadla na zábradlí a Perníková chaloupka divadla Minor. V budoucnu se přidají další – například Divadlo Járy Cimrmana, Divadlo na Vinohradech nebo Divadlo pod Palmovkou.

Oblíbené inscenace jsou speciálně upraveny tak, aby diváka vtáhly do děje. V některých případech došlo k úpravám scén, světel i choreografie. Výsledkem je představení vždy ve třech dvacetiminutových úsecích doplněných dvěma pauzami. Nepřetržité sledování dění prostřednictvím brýlí by totiž mohlo být pro citlivější diváky nepříjemné. Některá divadla už také připravují speciální inscenace ušité na míru této revoluční technologii. Právě ve virtuální realitě totiž do budoucna vidí možnost, jak dostat do divadla i ty diváky, kteří by do něj osobně nezavítali.

Novým fenoménem ve vědě je například takzvaná neurorehabilitace, která propojuje mozek pacienta s chytrým počítačem. Díky systému Brain Computer Interface (BCI) se tak daří podpořit aktivizaci mozkových center pacientů po chirurgických zákrocích nebo cévní mozkové příhodě. „BCI má význam při sledování pacientů a měření změn v aktivitě jejich mozku. Ukazuje se například, že pro neurorehabilitaci jsou přínosné i cviky, které probíhají pouze v představách pacientů a nejsou fyzicky provedeny,“ uvedl Michal Filip z Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

BCI navíc může nahradit některé funkce nervové soustavy, a to například pomocí chytrých protéz. Čidla umístěná na hlavě pacienta zaznamenávají jeho elektrickou mozkovou aktivitu. Získaný signál pak systém převede na algoritmy, které umožňují paralyzovaným pacientům komunikovat s okolím prostřednictvím počítače nebo pohybovat končetinami, které by jinak zůstaly nehybné.

Novinkou ve výzkumu je také virtuální realita, která by v budoucnu mohla nahradit robotické rehabilitační přístroje. V ní lze například simulovat chůzi u ochrnutých pacientů či rozpohybování zraněných končetin. „V současnosti zkoumáme vliv virtuální reality na kognitivní funkce, psychiku, nervy či prokrvení pokožky. Snažíme se zjistit, zda má metoda objektivní efekt na stav pacienta,“ doplnil Filip.

Nasadit brýle, nastavit nejvhodnější cvičení a rehabilitace může začít. Tak jednoduše cvičení ve virtuální realitě probíhá. Původně mělo pacientům s míšními lézemi trvale upoutaným na invalidní vozík ulevit od spasmatických křečí. „Oslovila nás studentka fyzioterapie, že by ráda vyzkoušela virtuální realitu na pacientech s míšními lézemi. Inspirací jí byl probíhající výzkum Univerzity Karlovy, který zjistil, že rehabilitace s použitím prvků virtuální reality je mnohem rychlejší,“ popisuje Jana Trdá vznik demoverze VR Vitalis.

Sama Trdá přiznává, že pro firmu, která se věnuje převážně aplikacím pro průmysl, byla tvorba virtuálního rehabilitačního prostředí původně jen chvilkovým zpestřením. Po kladné odezvě od dobrovolníků z Centra Paraple, kteří demoverzi testovali, i pozitivních zkušenostech členů rodiny se ale rozhodli pokračovat a vyvinout funkční aplikaci.

I vozíčkáři se mohou projít v parku

Aplikace je určena primárně pro lázně, rehabilitační zařízení, nemocnice nebo domovy důchodců. Pomoci jim může hned v několika ohledech. „Umožňujeme pacientům rychleji se dostat k rehabilitačnímu cvičení, navyšujeme kapacitu jednotlivých pracovníků a samotným pacientům přinášíme nový zážitek,“ vyjmenovává Jana Trdá z VR Life. Cvičení klienty motivuje, zaznamenává výsledky a detailně navádí. Vozíčkářům například simuluje procházku v parku, prostřednictvím interaktivních úkolů umí trénovat také pohyblivost horních končetin.

Při práci na VR Vitalis spolupracují ostravští vývojáři s celou řadou zdravotnických odborníků v čele se zástupci Ústavu rehabilitací Ostravské univerzity nebo Lázní Darkov, kde se aplikace začala používat jako první. „Nejlepší jsou samozřejmě zpětné vazby od pacientů, kteří přicházejí se zajímavými nápady na cviky nebo oživení aplikace. Je to takový nikdy nekončící proces vylepšování a dopracovávání. Ale nesmírně motivující,“ uzavírá Trdá. Společnost momentálně pracuje na cloudové verzi aplikace a administraci, která umožní fyzioterapeutům nastavovat obtížnost a výběr cviků přímo z počítače i sledovat progres pacienta.

Zlepšit výuku technických věd a motivovat děti k tomu, aby se častěji rozhodovaly pro jejich studium. Takový byl před několika lety záměr diplomové práce studenta Vysoké školy uměleckoprůmyslová v Praze (UMPRUM) Vítka Škopa. Pod jeho rukama tak začal vznikat projekt netradičních učebnic Vividbooks. Jejich princip je jednouchý. Na klasicky vytištěných pracovních listech ožijí po namíření iPadu kresby, které dokonce vydávají zvuky. Žáci se tak hravou formou dozvědí třeba to, jak fungují Newtonovy zákony nebo čočka fotoaparátu.

 „Snažíme se o badatelský přístup. Naším cílem je, aby si žáci vzorečky neopsali z knihy, ale aby na ně přišli sami. Děti si kreslí, co se naučili, a tím i verifikují, že se něco naučili. Nakreslit znamená pochopit,“ přiblížil Vítek Škop fungování aplikace pro Czechcrunch. Jeho inovativní přístup zaujal i ve světě. Projekt Vividbooks uspěl v evropském akcelerátoru Impact Edtech a autor získal finanční prostředky na další rozvoj.

Ač to nebyl záměr, pomůcka přišla velmi vhod při aktuálním režimu domácí výuky. Na jaře start-up zpřístupnil učebnice školám zdarma. Dostal se tak ke třem tisícům žáků po celém světě. Na podzim pak Škop představil možnost zakoupit si interaktivní učebnici fyziky také samotným rodičům. Ti ocení nejen zábavnou formu výuky, ale i shrnující texty nahrazující výklad učitele. V knihovně Vividbooks je momentálně soubor látky pro šestý, sedmý a osmý ročník základních škol. V přípravě jsou aktuálně materiály pro deváťáky. Do budoucna chce mladý inovátor připravit také učebnici chemie, biologie nebo zeměpisu.

Projekt Kaleido seniorům zprostředkovává virtuální výlety pomocí speciálních brýlí pro virtuální realitu. V pohodlí domova se tak mohou vydat třeba na procházku malebnými malostranskými uličkami v Praze, vychutnat si působivé scenérie jižní Moravy, navštívit jarní kanály v Amsterdamu, kochat se šumavskými lesy anebo prozkoumat pláž na břehu Severního moře. Virtuální pastvu pro oči přitom dokresluje historický výklad vypravěče protkaný štědrou dávkou vtipných perliček.

Kromě zábavy a zpestření všedních dní však virtuální cestování nabízí i mnohé další benefity, „Díky virtuální realitě můžeme babičkám a dědečkům v domovech přinést vzdálená místa doslova na dosah ruky a dopřát jim neuvěřitelně sugestivní zážitky, které navíc mohou dle nedávných vědeckých studií zlepšovat kognitivní schopnosti a přispívat ke zpomalení nástupu demence,” říká Marek Háša, autor projektu Kaleido.

O tom, že virtuální realita výborně aktivuje vzpomínky, se autoři projektu přesvědčili i při testování v domově pro seniory na pražském Chodově, kde se setkali s nadšenými reakcemi. Odborníci navíc připouštějí, že virtuální realita může být velmi přínosná také pro pacienty upoutané na lůžko, kteří tak dostanou možnost se alespoň mírně rozhýbat, a zároveň se myšlenkami oprostit od svého stavu.

Potenciál virtuálních výletů se ukázal také v návaznosti na pandemická omezení, jež mnohé domovy seniorů uvrhla do izolace, a tak je zcela odřízla od vjemů z venkovního světa. Tvůrci projektu proto nyní pomocí crowdfundingové kampaně shromažďují finanční prostředky, aby mohli virtuální cestování zdarma poskytnout domovům pro seniory po celé České republice.

Marek Polčák chtěl turistům poskytnout zábavu a zprostředkovat jim virtuální lety nad Prahou. Spolu se spolužáky z kybernetiky vytvořil tedy speciální brýle. Společně vyvinuli tzv. headset, který je na takové úrovni, že se jej rozhodlo pořídit mimo jiné americké letectvo. „Míra uvěřitelnosti je tak vysoká, že piloti, kteří s našimi brýlemi trénují, se díky tomu naučí nejen technicky reagovat na situace, ale reagují i emotivně. V kritických situacích jim to následně může zachránit život. Při výcviku totiž uvěří, že jsou skutečně ve vzduchu,“ řekl Polčák.

Firma VRgineers, která brýle vyrábí, je technologickým startupem, který společně založili právě Marek Polčák, Martin Holeček a Václav Bittner. Podařilo se jim vytvořit brýle pro virtuální realitu, které využívají společnosti jako Audi, BMW, Škoda, Airbus a další. Zakladatelé do budoucna předpokládají, že se brýle budou používat nejen v automobilovém průmyslu, ale i při vývoji zcela běžných výrobků.