Nejlépe podle vědců fungoval jednoduchý, ale pravidelný režim: drobná denní praxe doplněná týdenním vedením po dobu osmi až dvanácti týdnů. U lidí s vyšším krevním tlakem, po srdečních příhodách nebo se srdečním selháním se objevilo snížení systolického tlaku i některých zánětlivých ukazatelů. Důležité přitom bylo hlavně to, aby se lidé zapojovali pravidelně, nikoli zda program probíhal osobně, po telefonu nebo digitálně.

Autoři zdůrazňují, že všímavost není náhradou léků ani lékařské péče. Může ale být užitečným doplňkem, který pomáhá lidem lépe zvládat stres, více se hýbat, zdravěji jíst a držet se léčebného režimu. Cesta k lepším návykům nemusí začínat velkou životní změnou, ale třeba jen několika klidnými minutami denně.

Nedávná studie, která po dobu 18 let sledovala 82 297 dojíždějících, zjistila, že lidé, kteří dali přednost šlapání do pedálů před motorem, měli o 50 procent nižší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu nebo cerebrovaskulární onemocnění, což je termín, který zahrnuje mrtvici a další problémy s cévami v mozku. Stejný výzkum spojil každodenní jízdu na kole s mnohem lepšími zdravotními výsledky napříč všemi oblastmi – 47% pokles úmrtí z jakékoli příčiny a 24% pokles diagnóz rakoviny.

Výzkumníci čerpali data ze skotské longituduální studie, což je záznam ze sčítání lidu, který zahrnuje osoby ve věku 16 až 74 let. Účastníci v roce 2001 uvedli svůj hlavní způsob dojíždění. Výzkumníci je rozdělili do tří skupin: cyklisté, chodci a neaktivní cestovatelé. S každou osobou byly následně propojeny hospitalizace, záznamy o lékařských předpisech a úmrtní listy. Tento přístup umožnil týmu vypočítat poměr rizik, což je statistika, která porovnává pravděpodobnost události v jedné skupině s jinou v průběhu času. Cyklisté vykazovali poměr rizika 0,53 pro úmrtnost ze všech příčin, což znamená o 47 procent nižší riziko než řidiči automobilů nebo cestující hromadnou dopravou.

Vitamín K1 jako obrana proti kornatění tepen

Srdečně-cévní choroby, mezi nimiž dominuje ateroskleróza neboli kornatění tepen, patří celosvětově k nejčastějším příčinám úmrtí. Ucpávání tepen často vede k infarktu nebo mrtvici, které mohou být smrtelné. Podle nové studie australského týmu vedeného Marcem Simem z Univerzity Edith Cowanové však existuje jednoduchý způsob, jak riziko těchto onemocnění snížit – zařadit více listové zeleniny do jídelníčku.

„Zelenina, jako je špenát, kapusta nebo brokolice, je bohatá na vitamín K1, který pomáhá zpomalovat proces kornatění tepen,“ vysvětluje spoluautorka výzkumu Montana Dupuyová. „Dobrá zpráva je, že tuto zeleninu lze snadno přidat do běžných pokrmů každý den.“

Čtrnáctileté sledování žen přineslo jasné výsledky

Do dlouhodobého výzkumu se zapojilo 1 436 Australanek s průměrným věkem 75 let. Po dobu 14 let vědci sledovali jejich zdravotní stav i příjem vitamínu K1. Výsledky publikované v odborném časopisu European Journal of Nutrition ukázaly, že ženy, které měly vyšší příjem vitamínu K1, měly tenčí stěny krčních tepen, a tedy nižší riziko rozvoje aterosklerózy.

Účinek byl výrazný – účastnice s nejvyšším příjmem vitamínu K1 (zhruba 119 mikrogramů denně) měly o 43 % nižší riziko úmrtí na aterosklerotické cévní onemocnění než ty, které přijímaly nejméně (asi 49 µg denně).

Kolik listové zeleniny stačí?

Doporučenou denní dávku vitamínu K1 lze pokrýt snadno – obsah tohoto vitamínu v jednom šálku zeleniny je přibližně: 472 µg v syrové kapustě, 145 µg v syrovém špenátu, 110 µg ve vařené brokolici, 109 µg v růžičkové kapustě, 82 µg ve vařeném zelí.

Pro srovnání doporučená denní dávka činí podle amerických norem 120 µg pro muže a 90 µg pro ženy, zatímco Ministerstvo zdravotnictví ČR doporučuje 70 µg pro muže a 60 µg pro ženy ve věku 25–51 let. U starších osob je potřeba mírně vyšší – ženy by měly přijímat 65 µg a muži 80 µg denně.

Jinými slovy, jediná porce listové zeleniny denně může významně prospět zdraví srdce a cév. Ačkoli australská studie byla observační a nepotvrzuje příčinnou souvislost, její výsledky naznačují, že pravidelná konzumace zeleniny může být jednoduchým a účinným krokem ke zdravějšímu srdci.

Dlouho se pro transplantace používala jen srdce dárců s mozkovou smrtí, která byla udržována přístroji. V posledních letech se ale začala využívat i srdce lidí po zástavě oběhu, ta jsou ovšem velmi citlivá na nedostatek kyslíku a rychle se poškozují.

Lékaři srdce dosud buď napojovali na drahé přístroje, které ho mimo tělo udržují bijící, nebo používali tzv. normotermickou perfuzi, kdy znovu rozproudí krev v těle dárce. Tento postup je levnější, ale vzbuzuje etické spory, protože může dojít k částečnému průtoku krve do mozku.

Nové postupy

Nedávno proto vznikly dvě nové metody, které mohou transplantace posunout dál. Vědecký tým z Duke University se soustředil na dětské pacienty. Podařilo se mu vyvinout způsob, jak srdce oživit mimo tělo pomocí malého okruhu s kyslíkem. V jednom z prvních případů tak úspěšně transplantovali srdce od měsíčního dárce tříměsíčnímu dítěti. Lékaři věří, že díky tomu bude možné zachránit více dětí než doposud.

Na Vanderbilt University zvolili opačný přístup – srdce po smrti vůbec nespouštějí, ale naplní ho chladným roztokem bohatým na kyslík. Ten tkáně ochrání a připraví je k transplantaci. Všechny tři první operace, které provedli touto metodou na dospělých pacientech, dopadly dobře. Metoda je navíc levná a dostupná i pro menší nemocnice.

Obě techniky přinášejí nové možnosti, ale také otázky. Lékaři se shodují, že je potřeba další výzkum i společný postup. Jisté ale je, že tyto inovace mohou dát šanci na život mnoha lidem, kteří dnes na nové srdce čekají marně.

Studie, nedávno publikovaná v časopise European Journal of Preventive Cardiology, se zaměřuje na flavan-3-oly – rostlinné sloučeniny nacházející se v kakau, čaji, jablkách a hroznech. Podle výzkumníků z University of Surrey jsou tyto dobroty víc než jen pochoutkou – mohly by pomoci udržovat krevní tlak a celkové kardiovaskulární zdraví. Jejich pravidelná konzumace může snižovat krevní tlak a zlepšovat funkci cév.

Výzkumníci analyzovali data ze 145 studií a výsledky byly zajímavé. Lidé, kteří konzumovali více flavan-3-olů, měli nižší krevní tlak. V některých případech byly účinky těchto sloučenin srovnatelné s určitými léky na krevní tlak. Flavan-3-oly totiž zřejmě posilují vnitřní výstelku cév.

Zařízení se vpraví do těla bez nutnosti chirurgického zákroku. Je menší než zrnko rýže a funguje ve spojení s měkkým, nositelným přístrojem připevněným na hrudníku. Když nositelné zařízení zaznamená nepravidelný srdeční rytmus, vyšle světelný signál, který aktivuje stimulátor. Světlo proniká přes kůži a aktivuje ho zevnitř.

Stimulátor je určen pro dočasné použití – po několika dnech se sám bezpečně rozpustí v tělních tekutinách. Není tedy třeba další operace k jeho odstranění. Všechny jeho součásti jsou biologicky odbouratelné a pro tělo bezpečné. Místo klasické baterie pak využívá zařízení jednoduchý chemický článek.

Navzdory své velikosti stimuluje srdce stejně účinně jako běžné kardiostimulátory, ale je šetrnější, bez drátů a s menším rizikem komplikací. Může proto výrazně zlepšit pooperační péči u novorozenců, kteří potřebují stimulaci jen krátkodobě, než se jejich srdce zotaví.

Konzumací kofeinu se někdy dost straší. Nedávné poznatky publikované v časopise Rheumatology, který vydává nakladatelství Oxford University Press, ukazují, že tento známý přítel „strašák“ může ve skutečnosti prokazovat našemu srdci laskavost tím, že zlepšuje zdraví cév a srdce. Podle vědců z univerzity Sapienza v Římě kofein hraje aktivní roli při posilování endoteliálních progenitorových buněk. Tyto buňky nám prospívají, regenerují výstelku našich krevních cév a podílejí se na růstu cév.

Aby vědci tuto hypotézu potvrdili, provedli studii, které se účastnilo 31 pacientů s lupusem, kteří neměli kardiovaskulární problémy. Po týdnu, kdy respondenti konzumovali kofein, byly přeměřeny jejich výsledky. Ti, kteří měli kofein ve svém jídelníčku, vykazovali zlepšené zdraví cév. Pro ověření těchto zjištění a posouzení skutečného dopadu konzumace kávy na průběh onemocnění je však nezbytné provést ještě longitudinální studii, která bude dlouhodobějšího charakteru.

Shon v našem každodenním životě může vést k narušení našeho spánku. Nejste sami, pokud se ocitáte v neustálém spánkovém deficitu kvůli náročné práci nebo škole. O spánek byste se však neměli připravovat dlouhodobě. Nová studie odhalila, že podřimování během víkendu má spojitost se snížením rizika srdečních onemocnění o 20 %.

Výzkumníci analyzovali data od 90 903 respondentů zapojených do projektu UK Biobank. Údaje o spánku byly pečlivě zaznamenány pomocí akcelerometrů. Na základě téměř 14letého sledování studie odhalila, že jedinci s největším množstvím kompenzačního víkendového spánku měli o 19 % nižší pravděpodobnost vzniku srdečních onemocnění než ti, kteří si šlofíky odepřeli. „Naše výsledky ukazují, že u významné části populace v moderní společnosti, která trpí spánkovou deprivací, mají ti, kteří nejvíce „dohánějí“ spánek o víkendech, výrazně nižší výskyt srdečních chorob než ti, kteří ho mají nejméně,“ poznamenal Zechen Liu, jeden z výzkumníků.

Jak mohou zelené a modré plochy ovlivňovat zdraví srdce? Podle vědců může větší množství těchto ploch poskytovat lepší příležitosti pro fyzické aktivity, sociální interakce, úlevu od stresu a regeneraci. To vše se odráží na kvalitě metabolického a kardiovaskulárního zdraví. Navíc se odborníkům podařilo prokázat, že vystavení zeleným a modrým plochám posiluje imunitní systém lidí, snižuje chronický zánět a zpomaluje proces biologického stárnutí. To všechno má vliv na celkové a kardiovaskulární zdraví u lidí.

Výzkumníci proto apelují na zlepšení městského plánování, aktivní zapojení veřejnosti a změnu politik. Naším cílem by mělo být vytvořit zdravější životní prostory. Díky nim dojde nejen ke zlepšení našeho fyzického zdraví, ale i duševní pohody a celkové kvality života.

Odborníci provedli studii, ve které nosilo 36 dobrovolníků se syndromem milostného traumatu zařízení, které stimuluje mozek mírným proudem. Docházelo ke stimulaci oblastí, které se podílejí na regulaci emocí. Výzkum ukázal, že nošení této speciální soupravy na hlavu za 400 liber (přes 11 000 Kč), může zmírnit utrpení, negativitu a deprese, které mohou doprovázet nevydařený vztah.

Syndrom milostného traumatu může způsobovat emoční strádání, deprese, úzkost, nespavost, výkyvy nálad, obsedantní myšlenky a vyšší riziko sebevraždy, stejně jako pocity nejistoty, bezmoci a viny. Vypadá to, že s tímto vším bychom si tedy mohli do budoucna poměrně snadno poradit.

Vědci testovali polární i nepolární frakce extraktů z pomerančové kůry. „Představte si svůj salátový dresink: cokoli v části s vodou nebo octem tvoří polární frakci; cokoli v oleji, mimo dosah vody, je nepolární frakce,“ vysvětlil profesor Wang. „Použitá rozpouštědla nebyla přesně jako voda a olej, ale mají podobnou polaritu.“

Analýza ukázala, že nepolární frakce účinně inhibovala produkci škodlivých chemických látek. Vědci také identifikovali sloučeninu zvanou feruloylputrescin, která v polární frakci významně potlačovala enzym zodpovědný za produkci TMAO. „Jedná se o nový objev, který zdůrazňuje dosud neuznaný zdravotní potenciál feruloylputrescinu při snižování rizika kardiovaskulárních onemocnění,“ uvedl Wang.

Podle všeho by měly být tedy přírodní extrakty z pomerančových slupek bezpečné pro lidskou spotřebu, což otevírá možnosti jejich nového využití. Jenom ve Spojených státech se totiž každoročně vyprodukuje pět milionů tun pomerančových slupek, především při výrobě šťávy. Obvykle se polovina těchto slupek používá jako krmivo pro dobytek, zatímco zbytek se vyhazuje.

Cirkadiánní rytmy, přirozené cykly, které regulují náš spánek, bdění a četné tělesné funkce, mají značný vliv na zdraví srdce. „Dopad cirkadiánních rytmů na kardiovaskulární zdraví je už prokázán,“ řekl doktor Tobias Eckle, který je profesorem anesteziologie na lékařské fakultě University of Colorado. V důsledku toho je cirkadiánní medicína rostoucím oborem. Zkoumá cílené intervence, které jsou v souladu s našimi vnitřními hodinami, aby se zlepšilo zdraví srdce. Její součástí je i světelná terapie.

Odborníci zjistili, že intenzivní světelná terapie, zejména po operaci srdce, může chránit a napomáhat zotavení tohoto životně důležitého orgánu. Stabilizuje gen PER2 a zvyšuje adenosin, snižuje nepravidelný rytmus a riziko srdeční ischemie, které je charakterizované sníženým průtokem krve srdcem.

Kromě světelné terapie má velký vliv i načasování při podávání léků. Podávání léků v určitých časech může zlepšit proces hojení tím, že se sladí s cirkadiánními rytmy těla. Tento přizpůsobený přístup k léčbě by mohl podle odborníků výrazně urychlit zotavení.

Vědci provedli pokus na dobrovolnících, kterým bylo v průměru čtyřiašedesát let. Všechny respondenty trápila ischemická choroba srdeční způsobená tvorbou plaku na stěnách tepen, které přivádějí krev do srdce. Je to jedno z nejčastějších onemocnění – srdeční tepny při něm bojují o zásobování srdce dostatkem krve, kyslíku a živin. Polovině respondentů proto odborníci předepsali hodinové sledování komediálních pořadů dvakrát týdně, vsadili i na populární sitcomy. Druhá polovina dobrovolníku sledovala dokumentární pořady na vážná témata, jako je odlesňování amazonského pralesa nebo politika. Tato „televizní terapie“ trvala dvanáct týdnů. Poté odborníci změřili respondentům výzkumu příjem kyslíku a rozšiřování tepen při zvýšeném krevním toku.

Získaná data potvrdila hypotézu, že smích může léčit. Skupina osob, která byla vystavená zábavným pořadům, vykázala zlepšení co se týká množství kyslíku, který srdce zvládlo vypumpovat do těla. Jednalo se o desetiprocentní navýšení oproti skupině, která sledovala vážné pořady. První skupině rovněž klesly zánětlivé hodnoty, které naznačují, kolik plaku se nahromadilo v krevních tepnách a nakolik hrozí nebezpečí infarktu nebo mrtvice. Přínos smíchu chtějí výzkumníci důkladněji prozkoumat v dalších podobných studiích. Už nyní je však jeho vliv nepopiratelný.

Odborníci přišli na to, že hlazení psa, byť jen krátké, zlepšuje lidské zdraví na měsíce. Přináší nám tedy více benefitů než jen dobrý pocit. Četné studie odhalily hlubokou fyziologickou reakci našich těl na tento jednoduchý akt. Podle výzkumníků by tedy interakce se psy mohly mít trvalý pozitivní dopad na zdraví. Ve skutečnosti jsou totiž tyto krátké pozitivní zkušenosti dostatečně silné na to, aby snížily stresové hormony a zvýšily hladinu oxytocinu, který je často označován jako „hormon lásky“.

Hlazení psů má vliv i na lidský mozek

Odborníci navíc zjistili, že krátké interakce mezi školními dětmi a psy v intervalu dvakrát týdně zlepšily u dětí schopnost uvažování a koncentraci, přičemž pozitivní účinky přetrvávaly měsíce. „Myslím, že lze s jistotou říci, že zvířata jsou prospěšná pro naše duševní a fyzické zdraví. Pozorujeme opravdu pěkné a významné efekty,“ řekla profesorka Nancy Gee, ředitelka Centra pro interakci člověka a zvířat na Virginia Commonwealth University (VCU). Centrum VCU stojí v popředí oblasti věnující se výzkumu zdravotních přínosů interakce mezi lidmi a zvířaty. 

Podle profesorky existuje stále více důkazů, že hladiny stresového hormonu kortizolu u lidí klesají již po 5 až 20 minutách strávených interakcí se psy, i když to není jejich vlastní mazlíček. Majitele mazlíčků však pravděpodobně potěší další pozitivní zpráva: Metaanalýza zveřejněná American Heart Association spojila vlastnictví psů s významným snížením rizika smrti a infarktu pro přeživší, kteří žili sami. Celkově bylo zjištěno, že soužití se psem snižuje riziko úmrtí o 24 procent.

Aplikaci spojující telemedicínu s umělou inteligencí vytvořili specialisté pro pacienty s poruchami srdečního rytmu. „Náš produkt nabízí každému, kdo dokáže používat telefon, mít možnost stát se sám sobě kardiologem – natočit si EKG a na základě automatického vyhodnocení umělou inteligencí se dostat k diagnóze a léčbě,“ popsal kardiolog a intervenční arytmolog z Fakultní nemocnice Olomouc Tomáš Skála. Stačit bude pouze stažená aplikace v mobilu a hrudní pás. „Klient si na sebe připne hrudní pás, zmáčkne na telefonu tlačítko start a měří se, jak dlouho bude chtít. Může s tím běhat, plavat, dělat jakoukoli denní aktivitu. Kdykoli se nebude cítit dobře, natočí si EKG. Natáčet si ho může třeba 10 hodin v kuse a třeba desetkrát po sobě. Žádné EKG se neztratí,“ doplnil Skála.

Srdce tak bude mít pacient pod dohledem, zároveň se sníží vytěžování lékařů. Záznamy totiž zpracuje umělá inteligence. Technologie je skutečně efektivní, ocenila ji dokonce odborná porota v celorepublikové soutěži inovačních center Ynovate Fest a postoupila do evropského finále celosvětové start-upové soutěže.

Zjištění vědců naznačují, že konzumace olivového oleje může snížit pravděpodobnost úmrtí na tyto nemoci. To přináší novou naději v boji proti kognitivním poruchám. Strava obohacená o olivový olej by tedy mohla působit příznivě nejen na zdraví srdce, ale i mozku. Vědci proto doporučují používat tento olej jako alternativu margarínu a komerční majonézy.

Výzkum byl založen na analýze dietních dotazníků a záznamů o úmrtí více než 90 tisíc Američanů za tři desetiletí. Během tohoto období si demence vyžádala životy 4 749 účastníků studie. Výsledky analýzy poukázaly na to, že lidé, kteří konzumovali více než půl polévkové lžíce olivového oleje denně, byli zdravější a měli o 28 procent nižší riziko úmrtí na demenci ve srovnání s těmi, kteří jej konzumovali jen zřídka nebo vůbec. Je pozoruhodné, že výměna pouhé jedné čajové lžičky margarínu nebo majonézy za ekvivalentní množství olivového oleje denně korelovala s 8 až 14 procentním snížením rizika úmrtí na demenci.

Studie přináší nový pohled na naše vnímání toho, jak zásadní roli hraje strava v kardiovaskulárním zdraví. Ukázalo se, že karoteny, bioaktivní sloučeniny přítomné zejména ve žlutém, oranžovém a zeleném ovoci a zelenině, jako je mrkev, špenát, hlávkový salát, rajčata, sladké brambory, brokolice, paprika, mango, meruňky a dýně, zastávají skutečně významnou roli.

Studie zahrnovala vzorek 200 účastníků ve věku 50 až 70 let. Odborníci mezi účastníky pečlivě zkoumali dva parametry: koncentraci karotenů v krvi a přítomnost aterosklerotických plátů v krční tepně – ty v těle vznikají v důsledku hromadění „špatného“ LDL cholesterolu. Toho bylo dosaženo pomocí ultrazvukového zobrazování. „Studie dochází k závěru, že čím vyšší je koncentrace karotenů v krvi, tím menší je aterosklerotická zátěž, zejména u žen,“ řekla Gemma Chiva Blanch, která studii vedla. „Můžeme tedy potvrdit, že strava bohatá na ovoce a zeleninu a tím i na karoteny snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění,“ doplnila.

Ačkoli pokrok v lékařství přinesl lepší léčebné metody, pacienti užívající léky na krevní tlak stále čelí vysokému riziku úmrtí na srdeční infarkt, mrtvici a srdeční selhání. Pomoci by mohla právě konzumace ovoce ume, což je japonská švestka. Vědci z Lékařské fakulty Lewise Katze na Temple University nedávno zjistili, že koncentrát šťávy z ovoce ume, vědecky nazvaného Prunus mume, může být velkým pomocníkem a alternativou klasických léků.

Ume obsahuje v syrovém stavu toxiny. Vyluhovaný džusový koncentrát sloužil jako zdravotní doplněk v Japonsku od 18. století. Experimenty ukázaly schopnost koncentrátu ztlumit projevy vyvolané angiotensinem II, hormonem rozhodujícím pro rozvoj hypertenze. Vědci si tvrzení ověřili ještě na myších, u nichž vyvolali hypertenzi pomocí medikamentů. Následně jim byla podávána buď čisté voda nebo koncentrát. Hodnocení kardiovaskulární funkce a vaskulárních tkání těchto dvou skupin pak odhalilo výrazné rozdíly. U myší, kterým byl podáván koncentrát, se nevyvinula hypertenze.

Indie se tak snaží čelit západní civilizaci, která Valentýn pojímá materialisticky. Tamní vláda si od svého kroku slibuje posílení starších indických tradic. Právě krávy jsou v hinduismu uctívané a v celé zemi jsou považovány za posvátná zvířata. Podle oficiálního prohlášení objetí tohoto zvířete přinese citové bohatství a zvýší individuální i kolektivní štěstí.

Den objetí krávy je iniciativou hinduistické nacionalistické strany Bharatiya Janata, v jejímž čele stojí současný indický premiér Naréndra Módí. Strana se snaží učinit z úcty ke kravám celonárodní politiku, prosazovala třeba i zkoušku z předmětu zaměřeného právě na tento dobytek. Návrh byl ale v roce 2021 odložen s tím, že se jedná o propagaci náboženské pseudovědy o indických kravách.

Zdroj: The Guardian, Radio Wave

Vědci doporučují denně pravidelnou desetiminutovou procházku, kterou můžete během dne zopakovat. „Údaje skutečně potvrzují, že jednou z nejškodlivějších věcí, které můžeme pro své zdraví udělat, je sedavý způsob života,“ řekla Samantha Smithová, lékařka sportovní medicíny z Yale Medicine. Naproti tomu se zjistilo, že i krátká procházka může zlepšovat krevní oběh, dodat energii, navýšit srdeční frekvence a zlepšit soustředění. Také díky ní zapracujete na své vytrvalosti. Pokud se totiž budete držet pravidelného desetiminutového režimu, zjistíte, že jste schopni chodit déle a déle, aniž byste se cítili unaveni. Časem tak budete moci přidat do svého režimu další pohyb.

Oficiální doporučení Centra pro kontrolu a prevenci nemocí totiž uvádí, že lidé by měli vykonávat mírnou fyzickou aktivitu 150 minut týdně. To znamená například třicetiminutové cvičení pětkrát týdně, do kterého spadá například i svižná chůze. Doporučený je ale také silový trénink alespoň dvakrát týdně. Krátké procházky jsou tedy rozhodně dobrým začátkem.

Zdroj: Novinky