Debutová novela Gabriely Brázdové zaujme především netradičním zasazením děje – příběh se odehrává během několika málo dní moravských vesnických hodů. Takové prostředí není v české literatuře zcela běžné a nabízí jedinečný pohled na tradice, které možná neznáme tak, jak bychom si mysleli.

Mně osobně se líbilo prolínání minulosti se současností a také možnost nahlédnout na události očima obou hlavních postav. Kniha má navíc lehký nádech tajemna – není jasné, ve kterém roce se příběh vlastně odehrává.

Na první pohled se zdá, že půjde o jednoduchý a nenáročný příběh o letní lásce. Jenže to by byla trochu ohraná písnička. Postupně na povrch vyplouvají zvraty a zápletky, které k maloměstskému prostředí zkrátka patří. A i když je možná konec trochu předvídatelný, přesto vás dojme.

Kniha je patrně určena především ženskému publiku, ale věřím, že i muži si v ní mohou najít to své. Celkově jde o milý, čtivý a ne příliš rozsáhlý příběh, který je ideální pro letní dny – ať už na dece u vody, nebo u moře.

Jak se cítit skvěle? Autorka napsala knihu, která má ambici pomáhat ke zvyšování psychické odolnosti malých čtenářů. Ve svém textu radí, jak vést zdravé vztahy, mít silné tělo, kterému člověk rozumí a dobré návyky, jak pěstovat silnou vůli, odolnost i cílevědomost. Díky ní se mohou děti lépe zorientovat v tom, co se v nich odehrává. Kniha má velký potenciál sloužit jako předcházení (prevence) psychickým obtížím.

Foto: Gabriela Brázdová

Ludmila Bakonyi Selingerová je spisovatelka, která vydala už 18 titulů. Ten poslední určila malým a velkým čtenářům, představuje jim v něm základní pilíře psychického zdraví hravou formou. Text je dobře členěný. Čtenáři v knížce najdou stručnou teorii i mnoho různých cvičení. Každá kapitola obsahuje říkanku, otázky a zamyšlení pro čtenáře, jak vnímá danou problematiku on, popis toho, o čem je zrovna řeč, zdůraznění, na co si dávat pozor, vychytávky, jak si pomoci a pak různé hry a techniky. Kniha je sice určena dětem, ale hodit se může i dospělým, ať už rodičům nebo pedagogům. Ostatně spoustu věcí, které my, dospěláci, známe, si nikdy není na škodu připomenout, například: „Se strachem si můžeš povídat. Je to mnohem lepší, než se ho snažit potlačit. Tím on totiž roste a stává se hrozivějším.“

Foto: Gabriela Brázdová

Kniha má moc pěkné provedení, je psaná čtivě a přehledně, srozumitelným jazykem. Text doprovodila Aneta Žabková hravými ilustracemi. Malí čtenáři tento titul, který se věnuje duševnímu zdraví, jistě ocení. Zejména v době, kdy se psychické zdraví a prevence stávají čím dál důležitějšími tématy ve společnosti.

Všichni jsme už četli a viděli nespočet pohádek o krásných princeznách, jejich životech a úskalích, kterým čelí. Tato princezna však nebojuje s draky ani nehledá toho nejkrásnějšího prince, bojuje sama se sebou. Nebo spíše se svým tělem.

Boj s jakoukoli nemocí není jednoduchý

Knížka je tenká, pohádka není dlouhá, ale přesto obsahuje všechno podstatné. Princezně po špatném kouzlu čarodějnice vypadají všechny vlasy. Je to pro ni samozřejmě šok, protože předtím měla krásné dlouhé lokny. Má naštěstí milující rodinu a kamarádku, svou komornou Annu. Královna k tomu přistupuje vědecky: hledá lékaře, medicínu, zkouší lektvary a jinou léčbu. Jenže princezně se léčba nelíbí a nechce se dál trápit. Je tu tedy i náhled rodiče na situaci s nemocným dítětem, kdy se rodič cítí bezmocný a chce svému dítěti za každou cenu pomoci.

Maminka princezně nabízí i paruky a šátky, ale ona se cítí nejšťastnější pouze s květinovými ozdobami své holé hlavy. Takto se ukáže i na velkém bále, kde by si mohla najít ženicha. Má krásné šaty, je sama sebou, a dokonce ji vyzve k tanci princ se stejným problémem, také nemá vlasy. Jenže princ se na rozdíl od ní se svojí ztrátou vlasů nesžil a je plný nenávisti, což se princezně nelíbí. V knize vidíme i další pohled na to, že ne každý se dokáže se svým problémem vypořádat.

Netradiční dětská hrdinka

Nebudu vám prozrazovat konec, ale happy end nás nemine. A to především skrze vyobrazení silné mladé ženy, která dokáže bojovat s nepřízní osudu, jež by s ostatními pěkně zacloumala.

Je potřeba si ukazovat reálné věci a nemoci i v knížkách pro malé děti, aby věděly, že odlišnosti mezi lidmi existují a že se jich nemusí bát nebo před nimi zavírat oči. Kniha dává i skvělý vzor pro děti, které si vypadáváním vlasů (alopecií) procházejí.

Kniha je rozdělena do 18 kapitol, zaměřuje se obzvlášť na pravěk a cestu lidských předků k homo sapiens, ve které evolučně hrály ženy důležitou roli. Vysvětluje, jak do celé živočišné říše člověk zapadá a jak se vyvíjel. Od prvních kroků po dvou nohách, až k osidlování celé Země.

V každé části vypichuje i historické zajímavosti, víte například, že se nám dochovala i nejstarší lidská DNA patřící předkovy neandrtálců? Zohledňuje také poslední důležité objevy, například informace o druhu homo naledi, o kterých se někteří z nás dříve ještě ani neučili.

Velká část knihy se věnuje hlavně pravěkým dějinám, ale přehoupneme se i k historii bližší, ve které se zmiňují třeba důležité vládkyně a královny. Vše je pak shrnuto v poslední kapitole s časovou osou.

Kniha má nádhernou grafiku, která je laděna do dívčích tónů, takže mladé dívky určitě zaujme. Texty nejsou dlouhé, ale jsou poučné a zajímavé. Nejde tedy o žádnou nudnou historickou bichli, ale pěkně zpracované čtivo, ke kterému se děvčata mohou stále vracet.

V předvánočním čase možná hledáte tipy na zajímavé dárky pro vaše ratolesti a zrovna tyto knihy by vám určitě neměly ujít. Místo ve vaší knihovně si rozhodně zaslouží, a to nejen proto, že se vypořádávají s důležitými tématy, které dnešní děti řeší.

Zlé semínko, které vlastně není tak zlé
Slunečnicové semínko znají všechny ostatní semínka jenom jako zapšklé, zlé semínko. Ne vždy tomu ale tak bylo: dříve bylo šťastné se svojí rodinou na své slunečnici, než se ovšem jeho život otočil naruby. I přes nepřízeň osudu si ale uvědomilo, že nemůže být znovu šťastné, pokud se nebude chovat hezky k ostatním, a rozhodlo se, že s tím něco udělá.

Musím dodat, že můj syn u příběhu seděl celou dobu a ani nedutal. Velký vliv na to měly i působivé ilustrace, které dítě vtáhnou do děje. Ty jsou vlastní všem čtyřem knihám z této série.

Líný brambor, který se vydal do světa
Brambůrek z gauče má všechno na dosah a nemusí hnout ani brvou. Ale co se stane, když vypadne elektřina a on se ocitne tváří v tvář skutečnému světu venku? Jaké bylo jeho střetnutí s realitou? A co je hezčí? Žít opravdový život, nebo filmové představy skrze obrazovky? Tento příběh může dětem ukázat, že i svět venku má co nabídnout, a že opravdové dobrodružství a přátelství se nenachází za obrazovkami počítačů, tabletů a telefonů.

„Co když nemusím mít vždycky naprosté pohodlíčko? Co když jsem šťastnější, když dělím svůj čas mezi svá hejblátka a skutečný svět?“

Hodné vajíčko, které se učilo říkat NE
Kniha vypráví příběh o tom, jak je v životě potřebná rovnováha. Nikdo není dokonalý a vždy je správný čas na to, abychom začali pečovat o svoji duševní pohodu a také o vztahy s ostatními lidmi. Děti se díky ní dozví, že být až moc hodný může být někdy na škodu a že je potřeba nezapomínat sám na sebe. Vždycky nelze vyhovět všem a je dobré znát své hranice.

Šikovná sušenka, která hledala své místo
Sušenka se vždy cítila ve stínu ostatních lahůdek v pekárně – ale co když chytrý není ten, kdo zná všechny odpovědi, ale ten, kdo věří sám sobě? Sušenka se v pekárně mezi ostatními dobrotami cítila ze začátku nepatřičně. Jaká byla její cesta za zjištěním, že i ona je výjimečná a má na světě své nezastupitelné místo?

Nová kniha známého jihočeského autora Jiřího Hájíčka zavede čtenáře, jako již tradičně, na vesnici. K tématu života na dědině se spisovatel pravidelně vrací (Selské baroko, Rybí krev, Dešťová hůl). Tentokrát se však nevydal na cestu do minulosti: ve své nejnovější knize se zaměřuje na současnost a výzvy, které přináší.

Hájíček píše čtivě a svižně bez stylistických kliček, jak je u něj zvykem. Prvoplánovou lyriku by u něj čtenáři hledali marně. Soustředí se na věrohodné vykreslení mentality lidí na venkově. Kdo podlehne a kdo odolá lákavé nabídce? Kdo se upíše „ďáblu”? Kolik vztahů vstup vetřelce, společnosti Big Dragon, která nemá vztah k místu ani krajině, naruší? Co je opravdu v životě důležité? „Cestou po schodech dolů si Tomáš ještě v hlavě přehrával Vlastův hlas a jeho poslední větu před rozloučením: „Chlap v mým věku si přeje, aby po něm něco zůstalo.“

Foto: Gabriela Brázdová

Autor se věnuje tématům, která jsou nadčasová a pro čtenáře dobře uchopitelná. Netýká se to jen lidí na venkově, kteří museli někdy něčemu podobnému čelit, a v příběhu se tak mohou snadno najít.
Hájíček však nezůstává jenom u tohoto tématu a míří dál, díky čemuž může jeho kniha zaujmout širší skupinu čtenářů. Díky lince věnující se milostnému vztahu mezi stárnoucím Tomášem a stále ještě mladou Kristýnou, otevírá další témata jako je stárnutí, hledání domova, ukotvení, touha, naděje a různé obavy. Každý z nich má totiž jiné představy o životě. Zatímco Tomáš žije usedlým, tradičním životem na venkově, Kristýna žila ve městě, kde nebyla tolik vázaná, postupně ji to však volá zpátky na venkov. Je možné, že se vrátí? Jak náročné je mířit zpět se poté, co člověk jednou odešel? „Jen se ptám, jestli je to nespravedlnost, že je někdo starší a někdo mladší. Já jsem pořád ještě ve věku, kdy si můžu dovolit chtít všechno, maximum od života, od toho druhýho ve vztahu. A když to není ono, tak ještě pár let můžu čekat. Ty už cítíš, že si to dovolit nemůžeš,” říká Kristýna Tomášovi při jedné hádce.

Jak to mezi nimi dopadne? A co Big Dragon? Nechají se místní přesvědčit vidinou peněz, nebo budou hájit to, co jim už po generace patří? Jiří Hájíček rozhrává na necelých dvě stě padesáti stranách strhující drama, které stojí za to si přečíst.

Foto: Gabriela Brázdová

James Clear – Atomové návyky

Nepřepálit to na začátku, tak zní jedna z nejznámějších rad různých motivačních autorů. Stejně tak James Clear učí čtenáře, jak pomocí malých krůčků a vytrvalosti dosáhnout velkých změn. Vychází z uznávaných studií o tom, jak funguje naše mysl a chování – vypůjčuje si to nejlepší z biologie, psychologie a neurověd. Dozvíte se, jak se zbavit zlozvyků a jak efektivně získat nové prospěšné návyky (a také jak si na ně udělat v nabitém harmonogramu prostor). Motto knihy zní: „Zlepšete se jen o 1 % denně – a dokážete cokoliv.“

Margit Slimáková – Osobní receptář pro zdraví a pohodu

Margit Slimáková je známou specialistkou na výživu a zdravý životní styl . Osobní receptář navazuje na její bestseller Velmi osobní kniha o zdraví. Přináší opět řadu doporučení o stravování, pohybu, ale také duševní pohodě, která je pro zdraví neméně důležitá. Kapitoly jsou tematicky rozdělené, takže se můžete snadno vracet k tomu, co vás právě zajímá: výživa, pohyb, rodina, krása, domov, práce a pohoda. 

Oliver Burkeman – Čtyři tisíce týdnů (Time management pro smrtelníky)

Přečetli jste o time managementu všechno možné a pořád ne a ne najít vyhovující techniku? Zkuste Čtyři tisíce týdnů Olivera Burkemana. Nenajdete tu žádný konkrétní návod, ale zamyšlení nad tím, co je pro vás v životě důležité a jak si život poskládat dle svých priorit. Autor hned zkraje píše o tom, že není možné stíhat vše a také to, že je v pořádku nedělat někdy vůbec nic. Vychází z aktuálních psychologických výzkumů i klasické filosofické literatury. 

Pavel Kolář – Labyrint pohybu 

Inspirativní rozhovor o pohybu s fyzioterapeutem Pavlem Kolářem, který se už 30 let věnuje rehabilitační medicíně. Najdete tu spoustu překvapivých informací o tom, jak spolu souvisí naše psychika, vztahy, geny, stres a pohybový aparát. Právě odhalením skutečných příčin nemocí a chápáním organismu jako propojeného celku léčí známý odborník stovky pacientů. Nechybí ani konkrétní příběhy pacientů, díky kterým je kniha ještě čtivější.

Gretchen Rubin – Projekt štěstí 

Kniha s příhodným názvem popisuje autorčinu roční cestu za proměnou vlastního života. Každý měsíc se soustředí na jednu konkrétní oblast, popisuje úspěchy i nezdary. Je inspirativní a čtivá, ale také velmi osobní. Spíše než fakta v ní najdete inspiraci, jak proměnit život tak, abyste se v něm cítili spokojeněji. Texty nejprve vznikaly jako blogové články, v knižním vydání se proměnily v celosvětový bestseller. 

Autorka je terapeutkou pro děti a mládež s praxí v oblasti umění a designu, navíc má magisterský titul v oboru psychoterapie uměním. Své znalosti a dovednosti uplatňuje při psaní. Prostřednictvím laskavého příběhu O veverčákovi a jeho lesních dobrodružstvích se čtenáři naučí techniky zvládání strachu a stresu a uvědomí si, že ačkoliv se všichni občas cítíme ustaraní, nemusíme těmto problémům čelit sami.

Foto: Gabriela Brázdová

Kniha vypráví příběh malého Veverčáka, který od posledního podzimu neopustil své hnízdečko. Potřebuje nasbírat oříšky na dlouhou zimu, ale má příliš velké obavy, které mu výpravu znemožňují. Naštěstí má Veverčák v lese spoustu kamarádů, kteří mu poradí a podpoří ho v tom, aby opustil svůj příbytek. Přítel Ježek mu třeba poradí toto: „Já, když se bojím, se schoulím pevně do klubíčka a vytáhnu všechny své bodliny, aby mi nikdo nemohl ublížit. To mě chrání, když je čeho se bát, ale občas se to stává i bezdůvodně a o ty moje bodliny se pak můžou popíchat i moji kamarádi! A to vůbec není dobré! Proto si pamatuj, že strach se může objevit, když se bojíme oprávněně, ale někdy je jen v našich představách.“

Slovo autorky článku:

Pohádka je psaná větším písmem, tudíž ji zvládnou přečíst i čerství čtenáři, nejsou tak nutně závislí na rodičích či vychovatelích, to považuji za velké plus. Příběh přitom nabízí spoustu mouder a poučení nejen pro malé, ale i velké. Navíc jej doprovází půvabné ilustrace, tudíž je radost knihou listovat.

Publikaci Naomi Walmsleyové a Dana Westalla, kteří se specializují na bushcraft (pobyty v přírodě za využití základních dovedností spojených s přežitím v divočině) a dovednosti z doby kamenné, nabízejí školákům a učitelům jedinečné zážitky. Ty jim umožní navázat kontakt s přírodou. „Naší vášní je propojovat lidi s jejich přirozeným prostředím prostřednictvím získávání dovedností a hraní her,“ uvádí autoři v úvodu knihy. Své zkušenosti se rozhodli předat dál v příručce, kterou z anglického originálu nechalo přeložit a vydalo nakladatelství Lukáš a syn. „Věříme, že všechny děti (i dospělí!) by měly do deseti let umět (bezpečně) rozdělat oheň, znát alespoň deset různých způsobů použití klacku a kamene, poznat alespoň pět druhů rostlin a stromů, které denně vídají, a umět určit alespoň deset různých druhů ptáků, kteří navštěvují jejich zahradu,“ dodávají autoři.

Foto: Gabriela Brázdová

Bohatě zpracovaná praktická příručka s jednoduchými návody na aktivity v přírodě, s fotografiemi krok za krokem a s nápady, jak jednotlivé činnosti rozšířit nebo upravit, je ideální pro rodiče, učitele nebo vedoucí. Kniha je plná nápadů, jak dostat děti ven. Kromě toho s její pomocí vymyslí čtenáři zajímavé hry, tvoření a jiné způsoby, jak poznávat přírodu kolem nás. Děti se tak pustí do rozdělávání ohně třením klacíků o sebe, postaví si přístřešek na spaní, vytvoří kamenné nástroje z pískovce a břidlice, vyrobí si přírodní lepidlo z mízy stromu, vytěží ze země jíl na výrobu hrnců, vytvoří z běžného zahradního plevele chutnou a výživnou divokou pochoutku a mnoho dalšího.

Slovo autorky článku:

Kniha má moc pěkné provedení, je plná spousty ilustrací a konkrétních jasných návodů. U každé aktivity je doporučený věk dětí, odhadovaná doba, kolik času aktivita zabere, a seznam potřebných materiálů a nástrojů.

Pro lidi z celého světa se práce z domova stává pomalu novou normou. Donedávna nás právě práce vázala k jednomu místu. Nyní je však možné díky internetu pracovat téměř odkudkoliv. Narůstá tedy počet digitálních kočovníků, pro které je domov tam, kde zaparkují. Kniha Sebastiana Antonia Santabarbara je inspirativním průvodcem pro tyto lidi, kteří chtějí kompletně změnit svůj život a prožít spoustu dobrodružství. Čtenáři v ní najdou řadu inspirativních příběhů od lidí, kteří tomuto životnímu stylu propadli.

Foto: Gabriela Brázdová

Dočkají se v ní rad od zkušených kutilů, kteří od základu přestavěli celý autobus nebo dodávku. Zjistí, co je potřeba pro bezpečné cestování, jak plánovat rozpočet pro život na cestě na plný úvazek, jak vařit a mnohé další tipy. Všichni kočovníci se podělí se svými zkušenostmi, příběhy a také třemi zásadními věcmi, bez kterých by si život na cestách nedokázali představit. Zároveň zmíní tipy na nejnezapomenutelnější destinace.

Autor se v knize věnuje nejen lidem, kteří se rozhodli doslova žít na cestách, ale i takzvaným víkendovým bojovníkům, kteří mají dodávku jako zpestření k vyvážení úspěšné kariéry, díky čemuž získávají to nejlepší z obou světů. „Pro některé je život na cestě o víkendech nebo na částečný úvazek příležitostí, jak se odvázat a být sami sebou.“ Neopomene zmínit ani dobrodruhy, lidi, kteří touží procestovat svět co nejvíc ekonomicky, chtějí žít více ekologicky a v souladu s přírodou nebo dostat se mimo civilizaci.

Slovo autorky článku:

Kniha má velice pěkné provedení a je plná fotografií a tipů na cesty, které doslova dýchají pohodovou atmosférou. Člověk by si nejradši sbalil batůžek a hned někam vyrazil. Tak kam to bude?

Rob Preece je psychoterapeut kontemplativního směru, který po dvacet let vede vlastní psychoterapeutickou praxi a zároveň již přibližně třicet let praktikuje buddhismus. Ve své práci se zaměřuje na oblasti, kde se buddhismus potkává s transpersonální psychologií. Své znalosti a zkušenosti zúročil v knize, kterou v českém vydání připravilo nakladatelství Barrister & Principal.

Podle autora jsou pocity důležitým referenčním bodem, jehož prostřednictvím lidé hodnotí svět a varuje nás před nebezpečím. Jestliže se naučíme pohybovat ve světě svých pocitů, otevřeme se nejhlubší úrovni prožívané zkušenosti a naučíme se pracovat s vlastní myslí. V knize proto osvětluje způsoby, jak žít ve sféře citového prožívání za pomocí buddhistických i západních přístupů. Pro mnohé z nás jsou totiž právě silné pocity a emoce kořenem velkého utrpení. Preece čtenáři ukazuje, že pokud se s nimi pracuje, mohou být také východiskem a osvobozením. „Pocity mohou být za předpokladu, že se s nimi naučíme žít, zdrojem velké moudrosti. Pokud jim nebudeme věnovat pozornost, připravíme se o životně důležitý zdroj,“ píše autor v knize.

Kniha je návodem, jak pracovat s emocemi. Preece prokládá jednotlivé techniky svými zkušenostmi jak z práce psychoterapeuta, tak ze svého několikaletého pobytu v ústraní v Himálaji. Namísto, aby hledal, v čem je buddhismus a západní psychologie rozdílná, snaží se je přemostit, díky čemuž vzniká unikátní přístup, jak zkoumat a pracovat se svými pocity.

Slovo autorky článku:

V poslední době ve svém okolí zaznamenávám stále větší poptávku po spiritualitě, která však může být příliš abstraktní. Právě její propojení se západní psychologií se zdá být uspokojivým řešením pro naši neklidnou mysl, která leckdy lpí na racionálních argumentech. Knihu Roba Preece proto shledávám v této době jako maximálně přínosnou.

Maminku má každý z nás. Dá se o některé říct, že je ta nej? „Maminku máme všichni. Maminku, která léčí naše bolístky a nutí nás, abychom se teple oblékli, když je špatné počasí. Ale kdo je vlastně maminka?“ píše Perez v úvodu publikace.

Kniha si klade za cíl seznámit malé čtenáře s jednotlivými živočichy prostřednictvím něžných portrétů maminek. Jsou v ní představena jednotlivá zvířata – králík, ryba, tučňák, pavouk, mořský koník, vlčice, žralok, medvědice, liška, klokanice, želva, myš, hrošice, slonice, kočka a fenka. Závěr korunuje člověk. Autor u jednotlivých maminek jednoduše a srozumitelně popisuje, jak probíhá období březosti, čím se vyznačuje a jak se dotyčná stará o své potomky. Text doprovází nádherné ilustrace.

Foto: Gabriela Brázdová

Součástí knihy je i encyklopedická příloha, která je stručným přehledem základních údajů (způsob rozmnožování, počet mláďat, březost, výživa mláděte, samostatnost, zvláštnost) o širším počtu tvorů. Publikace je vhodná zejména pro všechny zvídavé neposedy, kteří milují svět zvířat.

Slovo autorky článku:

Kniha mě nadchla, je opravdu nádherně zpracovaná, zejména ilustrace doslova pohladí po duši. Stejně tak otázka, kterou je publikace zakončená: „A co když je nakonec tou nejlepší maminkou na světě prostě máma, která tě miluje?“

Autor knihy Jan Skryja patří mezi jednoho z nejznámějších expertů na lucidní snění, které v České republice máme. Tato dovednost jej provázela už během studií, kdy ho brzy ráno budili spolubydlící, přičemž on se pak ještě vracel do postele, ale spánek byl už mělký, díky čemuž se mu dařilo procitnout ve snech. Díky tomu se začal lucidním sněním detailněji zaobírat, až vytvořil svou vlastní Lucidní akademii. Kromě toho vydal svou první knihu, která se tématu věnuje.

Foto: Gabriela Brázdová

Publikace Tentokrát o magii snů vychází z představení Duše K, kde byl Jan Skryja hostem. Každé téma je doplněno podrobnějšími informacemi, které v pořadu nezazněly. Díky tomu dochází k rozšíření v podobě myšlenek a technik, které lze na cestě za vědomým sněním používat. Ty čtenáři pomohou na cestě za vědomou prací se sny. Čtenáři tak v knize naleznou odpovědi na otázky: jak využívat sebe-hypnózu pro rozvoj snového světa? Jak rozvíjet pozitivní emoce a nově získaný emoční náboj využít pro vědomé snění? Co dělat ve snech pro úspěšný a krásný život a jak tyto záměry do snů přenášet?

Slovo autorky článku

Kniha je určena jak pro snílky začátečníky, tak pokročilé. Autor v publikaci předkládá své osobní zkušenosti a zážitky, techniky, které má sám ozkoušené a z bohaté praxe z klienty ví, že fungují. Na rozdíl od většiny podobných publikací se jedná o praktický návod, který jde jasně k věci a je napsaný čtivým jazykem. Nezaobírá se zbytečně teorií (například, jak se snění vyvíjelo, jak byly sny chápány dříve). Jejím mínusem je to, že se v podstatě jedná o přepis rozhovoru s Duškem a nepřináší toho moc navíc.

Autorem publikace je Klaus M. Schittenhelm, který je sám nadšencem a amatérským astronomem. Má za sebou více než 40 let zkušeností s pozorováním hvězdné oblohy. Také mnoho let působí jako průvodce na hvězdárních ve Stuttgartu a Welzheimu. Tyto své zážitky a znalosti využil při sestavení své knihy. Díky nim ví, která souhvězdí dovedou začátečníci rozpoznat obzvlášť snadno.

V knize se s ničím nezdržuje a hned jde do akce. Po krátkém úvodu, ve kterém vysvětlí, jak s knihou nakládat, na jednotlivých dvojstranách popisuje cestu ke 25 nejkrásnějším a nejnápadnějším souhvězdím. Ta jsou rozdělená podle jednotlivých ročních období, ve kterých je lze nejlépe pozorovat. Navíc na začátku každého ročního období najdou čtenáři dvoustrannou přehledovou mapu se všemi důležitými souhvězdími konkrétní části roku. S její pomocí mohou spatřit souhvězdí v širších souvislostech.

Díky knize nově rozpoznáte nejen Malý a Velký vůz, ale třeba i souhvězdí Lva, Panny, Pastýře nebo Severní korunu. Součástí knihy jsou zároveň báje a pověsti o hvězdách a souhvězdích a také trocha teorie, o jakou hvězdu se vlastně jedná, co stojí za jejím názvem a další. V závěru knihy se čtenáři dozví i informace k jednotlivým planetám, kometách, souhvězdí zvěrokruhu a pozorování meteorů. Publikace je vskutku ucelená, je v ní i přehled českých planetárií.

Slovo autorky článku:

Příručka je pěkně udělaná, snadno se s ní pracuje a dobře se v ní orientuje. Pro čtenáře, které vesmír a pozorování hvězd zajímá, je jako dělaná. Po jejím přečtení mám chuť vyrazit do planetária, někam mimo vizuální smog a vydat se na lov hvězdiček.

„Nejde primárně o knihu, ale o počátek hledání, které je neustále ověřováno zkušenostmi. Jsou to slova života. Před více než třiceti lety tu byla nevyhnutelná a rozhodná výzva: „V hloubi duše jsi někdo úplně jiný…“ Byl to otřes. Zbývalo jen najít Cestu!“ uvádí autoři v úvodu knihy. V dnešní době je meditování poměrně populární a oblíbené. Jenže, buďme k sobě upřímní, komu z nás se opravdu daří? Dokážeme skutečně vypnout myšlenky a být jen tady a teď? Zvládáme věci, které nás při meditování atakují, nechávat proplouvat kolem, nevšímat si jich a nechat je se opravdu rozplynout? Meditování je dovednost jako každá jiná a je potřeba ji kultivovat. Jenže jak na to, když známé techniky selhávají? Kniha Zasvěcení do meditace, přeložená z francouzského originálu, poskytuje nejen odpovědi na tyto otázky, ale daleko více.

V první části díla se autoři věnují době, ve které se nacházíme, a zdůrazňují nutnost návratu člověka do svého středu, k sobě. „Často se bolestně díváme do své minulosti, nad níž už nemáme žádnou moc, nebo dychtivě hledíme do budoucnosti, nad níž také nemáme moc, ale svůj dnešek ignorujeme, utíkáme od něj, od svého přítomného okamžiku, jediné jistoty naší existence.“ Jedním z řešení a cestou, kterou autoři volí, je právě meditace. Pro ně se nejedná o krátké desetiminutové cvičení, které si každý den splníme v maratonu našeho života, abychom mohli jít s klidným svědomím spát. Pro ně je to způsob života. „(…) Meditace je zde chápána ve smyslu cesty proměny. Je to zrání celého člověka: ve vztahu k sobě samému se jedná o otevření se své bytostné podstatě, aby se objevila jeho osoba, ve vztahu k druhým a ke světu se jedná o zcela jinou podobu vztahů než účelový obchod, ve vztahu k Bohu se jedná o průhlednost člověka pro absolutní Bytí.“

Druhá část knihy už je praktickým návodem, jak na to. Autoři vysvětlí způsob, který jim fungoval. Seznámí čtenáře s tím, jak je potřeba sedět, kam se dívat, jak dýchat. Vše vysvětlí, žádná otázka nezůstává nezodpovězená. Autoři zdůrazňují potřebu správného dýchání, právě na dech kladou největší důraz. Uvolnění těla a pozornost upřená k dechu jsou v jejich pojetí alfou a omegou.

Třetí a zároveň závěrečná část díla završuje získané poznání, autoři v ní zdůrazňují přesah meditace do každodenního života „(…) na této cestě vůbec nejde o to, abychom tu a tam udělali nějaké cvičení nebo něco navíc, když máme náladu… ale o to, abychom postupně zapojili celou svou osobnost, a to v každém okamžiku svého každodenního života, i v tom nejbanálnějším!“

Slovo autorky článku:

Kniha Zasvěcení do meditace je čtivým a velmi praktickým návodem. Autoři v ní popisují něco, s čím mají sami zkušenost a co žijí. Na čtenáře to, že se jedná o živé techniky, nikoliv pouhé teoretické filozofování, dýchne už z prvních stránek. Díky tomu nabyde důvěru, že se to opravdu může podařit i jemu. Text není určený jen „vyvoleným“ na duchovní cestě, ale všem, kteří se rozhodnou, že chtějí zakusit tichou přítomnost a klid v duši. V mém případě se jednalo o skutečný urychlovač na této cestě a jsem vděčná, že se ke mně kniha dostala.

Autorský článek Gabriely Brázdové

„Důležitější než ten kalendářní věk je věk biologický,“ uvádí sama Martincová hned v úvodu knihy. S její osobou jste se na našem webu už mohli seznámit prostřednictvím rozhovoru, ve kterém mimo jiné objasnila své působení. Namísto, aby se vrhla klasickou cestou většiny lékařů, stala se popularizátorkou medicíny. Jejím cílem je přiblížit odborná témata z oblasti medicíny laikům srozumitelným způsobem. Tak činí i v případě publikace Žena po 40 s podtitulem sebevědomá a v kondici.

Autorka hned v úvodu upozorňuje na to, že věk je skutečně jen číslem – důležité je, jak se cítíme. Na biologickém stáří se totiž podílí spousta faktorů, některé z nich neovlivníme (třeba genetická dispozice), ale na řadu z nich (životní styl, aktivní péče o tělo a duši, prožívání) můžeme mít prostřednictvím našeho chování, velký vliv. A právě těm ovlivnitelným faktorům se publikace věnuje.

Kniha je inspirací pro všechny ženy v tom, co pozitivního pro sebe mohou vykonat. Jedná se o jakousi encyklopedii zdravého životního stylu. Najdeme v ní návody a rady od řady odborníků. Dozvíme se v ní o zdravé výživě ženy po 40, zdravém cvičení nebo třeba gynekologické péči. Lékaři však v publikací nedbají jen na to uvnitř, ale i na povrchu. Zabrousí tedy i do témat jako šatník, líčení nebo péče o kůži a omlazující proces. Najdeme v ní spoustu konkrétních návodů a receptů. Publikace je bohatá na fotografie, což osvěžuje text.

Slovo autorky článku:

Na knize se mi líbí především to, že se nejedná o ideální recept na štěstí, který však v praxi nefunguje. Díky tomu, že jej sama autorka Martincová ozkoušela na vlastní kůži, je zřejmé, že jej ani není nereálné uvést do praxe. V závěru knihy se čtenáři dozví, jaký to na ni mělo efekt a co se v jejím životě změnilo. Jedná se tak o skutečnou inspiraci a povzbuzení do změn.

Autorský článek Gabriely Brázdové

Vánoční alternativa Malého prince

Milujete Malého prince a jeho poselství, která zahřejí u srdce? Pak by ve vaší knihovničce neměla chybět kniha Jak si Pán Bůh postavil Betlém. Napsal ji Španěl Enrique Monasterio Hernández. Kniha se po svém vydání setkala s obrovským úspěchem, byla přeložena do několika jazyků a v roce 2000 získala cenu Capri-San Michele za literaturu. V domovském Španělsku se poetický příběh dočkal už patnácti vydání.

Kniha je přirovnávaná k Malému princi. Na první pohled se může jevit jako příběh pro děti, ale osloví spíše dospělé čtenáře, kteří ocení krásnou literaturu. „Bůh se rozhodl narození svého Syna vysílat v přímém přenosu každý prosinec a v každém srdci, ve kterém bylo místo pro betlém. Tak vymyslel Vánoce. Je to doba, kdy Bůh staví v duších betlém. Prosí nás jen o to, abychom mu uvolnili nějaký čistý koutek, otevřeli okna a pohlédli k nebi…“

Nechte se pohladit laskavou poezií

Básně o několika řádcích mnohdy dovedou vystihnout spoustu pocitů, myšlenek a věcí, které lze jinak stěží zachytit. Proto by i poezie měla mít v našich knihovničkách čestné místo. Vlasta Dvořáčková je jednou z těch autorek, jejichž verše nejsou přehnaně emocionální, přesto dovede vystihnout a zachytit okamžik. Ve sbírce Kdo v slunci chodí ukazuje jedinečnou schopnost zachytit krásy všedních okamžiků a hluboce je znovu a znovu a jinak prožívat. V jejích básních lze zaznamenat zakořeněnost v české kultuře a především v české krajině.

Dopřejte si pořádnou dávku laskavé fantasy literatury

Vánoce jsou obdobím setkání, blízkosti a laskavosti mezi lidmi, ale také se jedná o kouzelný čas. V tomto období děláme různé tradice a zvyky, pomocí některých se údajně dá nahlédnout do budoucnosti. Proč si tyto magické chvíli nezpříjemnit i nějakým fantasy čtením?

Kniha Piranesi z pera Susanny Clarkové, která se proslavila zejména dílem Jonathan Strange & Pan Norell, nadchne mladší i starší ročníky. To jsem ozkoušela u nás doma, kdy jsem knihu nejprve přečetla já a potom děda, oběma se nám moc líbila. Clarková má výjimečný dar vyprávění, díky čemuž vás vtáhne během pár stránek do příběhu a všech jeho rozlehlých Síní, kde duní Přílivy. Spatříte úctyhodné sochy a ucítíte vůni mořských řas. Budete tam stát s ušlechtilým Piranesi, který vám budou svou dobrotou vhánět slzy do očí. Jak by řekl Piranesi: „Nechť jsou vaše Stezky bezpečné, ať vaše Podlaha není rozbitá a nechť vám Dům naplní oči Krásou.“

Další inspirace z knihovny

Spoustu dalších tipů na literaturu, která potěší a zároveň čtenáře nějak obohatí, najdete v naší rubrice Pozitivní kniha. Pravidelně vám jejím prostřednictvím přinášíme tipy na dobré čtení, u které si odpočine nejen hlava, ale i duše člověka.

Autorský článek Gabriely Brázdové

Petr Nikl se narodil v roce 1960. Do povědomí veřejnosti se zapsal především jako malíř. Za svou tvorbu získal několik ocenění, mimo jiné Cenu Jindřicha Chalupeckého. Postupem času začal tvořit i knihy. Vždy však převažovala vizuální stránka nad literární. V případě jeho nejnovějšího díla je tomu poprvé naopak. Autor jeho prostřednictvím veřejnosti jasně najevo, že už není „pouze“ malíř, ale i spisovatel. Právem je tedy možné považovat Soupravy za první autorovu knihu čistě prozaickou, v níž je výtvarná složka pouze doprovodem.

Kniha je souborem psaných obrazů z prostředků hromadné dopravy. Jak sám autor píše hned v úvodním textu: „V dopravních prostředcích platí nepsaná domluva o nezírání. Neumím však být netečný, neprohlédnout si, s kým sedím, a jen vpíjet očima mobil, obklopen zvláštními okolnostmi. Mezi zíráním a pozorováním je rozdíl. Mohu sledovat neznámého déle a bloudit jeho vnitřním světem, o němž nic nevím?“ Zdá se, že autor odpovídá na tuto otázku prostřednictvím následujících kapitol, z nichž každá je věnovaná jinému příběhu, jiné osobě, jiným okolnostem. Autor se baví pozorováním svých spolucestujících, přičemž zážitky zaznamenává pro čtenáře. Důležité v danou chvíli není to, kde se nachází, ale v čí přítomnosti je. Přemítá o lidech, o jejich příbězích. Čtenáře nechává na pochybách, co všechno je realita a co jsou pouze jeho fantazie.

Autor ukazuje, že má výjimečný pozorovací talent, přičemž se nebojí zastavit v přítomnosti, zatímco většina z nás z ní utíká do vzpomínek na minulost nebo se trápí budoucností. Umožňuje tak čtenáři nahlédnout pod pokličku každodennosti a všednosti, která nemusí být strašákem ani nudou. Nikl odhaluje, že svět může být krásný a zajímavý ve své jednoduchosti a obyčejnosti. Zdánlivě ubíjející cesta do práce tramvají se může změnit v dobrodružství, záleží jen na našem pohledu a schopnosti prožít přítomný okamžik. „Jet za cílem znamená, že nás naše představy předběhnou a rozpustí se až na dosaženém místě.“

Slovo autorky článku:

Knihy Petra Nikla miluji, protože jejich ilustrace a provedení stojí za to. Jsou to pro mě knihy s velkým K. Nejinak je to i v tomto případě. Soupravy mají nádherné provedení, jejich vazba je šitá, nikoliv lepená. Texty jsou krátké, jedná se o poetické momentky, které doprovází nádherné černobílé portréty. Knihu doporučuji všem milovníkům krásné literatury, určitě udělá radost i pod stromečkem.

Cesta k porozumění našemu tělu není snadná. Naučit se mu naslouchat a mít ho ráda dělá problém mnohým z nás. Právě pochopení, jak funguje a jaké procesy se v něm odehrávají, nám může pomoci. Knížka Jóga pro holky ze Západu představuje východní učení jógy v kontextu západního světa a předává spoustu informací ze světa ženství.

Co v knížce najdete?

Knížka je přehledná a dobře strukturovaná. Ke složitějším popisům orgánů nebo energetických drah jsou připojené obrázky a schémata, která pomáhají vše lépe pochopit. Díky barevným prvkům působí kniha po vizuální stránce velmi příjemně.

Na 231 stránkách si přečtete o různých tématech, které vás postupně seznámí nejprve se základy jógy, poté s lidským tělem, především hormonální soustavou, a nakonec s fázemi menstruačního cyklu a hormonálním zdraví ženy. Autorka se věnuje každému z důležitých životních období žen – od prvních měsíčků až po menopauzu.

Dozvíte se o důležitosti pánevního dna a práci s ním, o dechu a základních technikách meditace nebo o meridiánech, o kterých hovoří tradiční čínská medicína.

Součástí jsou také jógové sestavy vhodné pro praxi v jednotlivých fázích cyklu. Celá kniha směřuje k finální homornální sestavě, jejíž autorkou je sama Šárka Simonidesová. Všechny cviky jsou jasně popsány a zobrazeny, takže se podle nich dobře cvičí.

V závěru knížky jsou popsané také autentické příběhy klientek autorky, které popisují, jak jim hormonální jóga pomohla na cestě k ženskému zdraví, sebepoznání a sebelásce.

Knížka je vhodným průvodcem pro každou ženu, která chce lépe pochopit své tělo a využívat jógu na cestě ke zdraví. Je vhodná i pro začátečnice, protože obsahuje i úplné základy jógového učení.

O autorce

Šárka Simonidesová je jednou z mála certifikovaných lektorek hormonální jógy. Absolvovala studium u brazilské psycholožky Dinah Rodrigues, která hormonální jógu vymyslela. Šárka se ji věnuje již 12 let a za tu dobu prošlo jejími kurzy více než 7 tisíc žen a mužů.

Samotné józe se věnuje 15 let a je také certifikovanou lektorkou jin jógy a školy pánevního dna. Má i mnoho znalostí z oblasti anatomie lidského těla a fyziologie, protože pohyb hrál v jejím životě velkou roli i před tím, než se vydala na cestu jógy.

Slovo autorky článku:

Jóga pro holky ze Západu mě zaujala tím, že přehledně shrnuje základy učení jógy, ženského těla a zdraví. Aniž by se autorka snažila komukoliv cokoliv nutit, předává své zkušenosti z praxe a načrtává cestu, po které se lze vydat. Líbilo se mi množství praktických cvičení, které si lze rovnou vyzkoušet na vlastní kůži. Spíše než ke čtení od začátku do konce knížka slouží jako malá encyklopedie, do které můžu nahlédnout, kdykoliv si potřebuju něco zopakovat. Bohužel některé informace pro mě nebyly nové a pár stránek jsem musela přeskočit, na druhou stranu je dobré, že je vhodná i pro jógové začátečníky.

Autorský článek Anety Šmejcové

Téma lucidního snění je čím dál populárnější. Sny nezkoumají jen psychologové – nyní se objevují i kouči, kteří dané problematice zasvětili život. Naučit se vědomě snít doporučovali i známí čeští mystikové Míla a Eduard Tomášovi nebo František Drtikol. Lucidní snění se nyní však objevuje i ve filmech či seriálech (například populární série Behind Her Eyes). Proto se není čemu divit, že se o ně pokouší stále více lidí. Kniha Lucidní snění pro začátečníky je návodem, který ocení všichni nováčci.

Co vlastně je lucidní snění? Je to chvíle, kdy si ve snu uvědomíte, že se jedná o sen, a začnete jej mít pod kontrolou. Tím pádem rozhodujete o tom, co budete dělat. Můžete si povídat se zemřelou babičkou, létat nebo mít sex s celebritou. Fantazii se meze nekladou. Říše snů nemá limity, leda že byste si je tam sami nastavili.

Mark McElroy je populární autor v kruzích věštění a ezoteriky. Ve své knize nabízí čtenářům 90denní plán pro dosažení lucidních snů. Čtenáři v ní najdou jednoduché techniky, které se autorovi a lidem, jež se vědomému snění věnují, osvědčili. Součástí jsou příběhy z praxe. Jedná se o čtivý text, kterému by slušely důslednější korektury. Čtenáři se dozví mimo něco z teorie pojednávající o spánku obecně. Součástí jsou i doporučení k jeho zkvalitnění, neboť jak uvádí sám McElroy osoby trpící nespavostí náročněji dosahují lucidity.

Slovo autorky článku:

O lucidním snění jsem toho již četla spoustu a řadu technik aplikuji. Jednalo se tedy o rozšíření a prohloubení mých znalostí a dovedností. Dozvěděla jsem se také o několika dalších technikách, které jsem začala používat. Výsledkem je, že lucidního snění nyní dosahuji častěji. Jedná se o povinnou součást knihovny každého snílka.