V prestižním mezinárodním žebříčku QS World University Rankings, který byl publikovaný 27. června 2023, dosáhla Masarykova univerzita historického úspěchu svým umístěním mezi 400 nejlepších univerzit světa. Dosáhla na čtyřstou příčku. Celkem se v žebříčku umístilo 1 499 institucí, v rámci České republiky je Masarykova univerzita druhá za Univerzitou Karlovou. Ta získala 248. místo a oproti loňskému roku vystoupala o 40 příček. V letošním roce byla analyzována činnost téměř 3 tisíc nejlepších vysokých škol z více než 100 zemí světa. 

Aktuální vydání žebříčku zohledňuje nově oblasti, například mezinárodní výzkumnou síť, udržitelnost a zaměstnatelnost. „Občas slýchávám, že je naše univerzita náročná. Ano, je. Ale zároveň je to otevřená a přátelská instituce, jejímž nejvyšším posláním je poskytovat kvalitní vzdělání, které by v konečném výsledku mělo přinést konkurenční výhodu a dobrou uplatnitelnost našim absolventům. A věřím, že tyto výsledky to jen potvrzují,“ doplnil rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

První desítce seznamu nejlepších škol Academic Ranking of World Universities (ARWU) vévodí americké a britské univerzity. První místo podvacáté v řadě obhájila Harvardova univerzita. Nejlepší českou vysokou školou je podle žebříčku Univerzita Karlova, která skončila na děleném 301.–400. místě. Na světovou 401. až 500. pozici a druhou z České republiky se dostala brněnská Masarykova univerzita, která loni skončila na dělené příčce 601–700., tudíž si polepšila. Do elitní tisícovky se probojovala i Univerzita Palackého v Olomouci, České vysoké učení technické, Česká zemědělská univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Technická univerzita Ostrava a českobudějovická Jihočeská univerzita.

Žebříček ARWU patří mezi nejprestižnější mezinárodní hodnocení vysokých škol. Soustředí se především na vědeckou a výzkumnou úroveň institucí, pro hodnocení světových univerzit využívá šest ukazatelů včetně počtu článků publikovaných v časopisech Nature a Science.

Zdroj: Novinky, Refresher

Výzkum hmyzu umí leckdy překvapit

Vědci z ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) a z pražské Univerzity Karlovy zkoumali na místech rekultivovaných po těžbě uhlí na Mostecku hmyz. Nalezli tam několik druhů, které se v České republice vyskytují vzácně. Šlo například o velký druh pavouka skálovku velkou nebo druh drabčíkovitého brouka s jen velmi lokálním výskytem v okolí.

Jedná se o velmi dobrou zprávu, jelikož rozmanitost bezobratlých druhů je pro budoucí krajinu důležitá. Na polích pomáhá regulovat populace škůdců plodin a plevelů a zajišťuje opylování. „Předběžně můžeme shrnout, že v nasbíraném materiálu se vyskytovalo i relativně velké množství druhů, které rozhodně nepatří k charakteristickým obyvatelům polí. Mnohé z těchto druhů jsou v České republice na ústupu. Jako příklad lze jmenovat velký druh pavouka skálovku velkou, jehož výskyt je v těžebních oblastech severozápadních Čech známý jen z několika těžbou kamene nebo uhlí narušených lokalit, na okolních stepních lokalitách je výskyt rovněž ojedinělý,“ doplnil Michal Holec z Fakulty životního prostředí UJEP.

Češi zachraňují pralesy

Džungle svou jedinečnou skladbou ovlivňuje celý svět. Proto bychom neměli být lhostejní k tomu, co se v ní děje, ačkoliv je na druhém konci planety. Z toho důvodu vyhlásili vědci Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze sbírku na pomoc vesnici Ebogo v Kamerunu. Případní dárci mohou přispět k ochraně ohroženého tropického pralesa, k rozvoji místních komunit a vzdělání dětí v Ebogu i přilehlých vesnicích.

„Naším cílem je zachránit cenný kus přírody v Jižním Kamerunu, k čemuž je nutná podpora místní komunity a vzdělávání budoucích generací,“ vysvětlil vedoucí projektu Jan Šobotník z Fakulty tropického zemědělství. „Lidé jsou tu velmi chudí, netrpí hladem, ale vydělávají v průměru méně než dva dolary denně. Proto jsou náklady spojené se studiem dětí pro řadu rodin často nedosažitelné. Podporu vzdělávání mladých generací vidím jako jednu z cest ochrany přirozených biotopů před negativními zásahy člověka,“ dodal Šobotník.

Co rodina, to nově vysazený strom

Velšská vláda myslí na budoucnost současných dětí. Rozhodla se proto poskytnout každé domácnosti ve Walesu strom k zasazení. Děti si tak užijí poměrně netradiční zábavu, podpoří se jejich vztah k přírodě a zároveň udělají něco dobrého pro planetu, a tedy i sebe.

Cílem vlády je přispět k boji proti klimatické změně. Občané si mohou strom zasadit buď sami, nebo to mohou nechat na ekologické organizaci Coed Cadw. V obou případech je strom zdarma. Stromy si mohou lidé vyzvednout od března příštího roku v regionálních centrech. Vláda doufá, že se jí tímto způsobem podaří Velšany motivovat k tomu, aby v budoucnu sázeli stromy sami od sebe. „Musíme sázet mnohem více stromů, abychom do konce tohoto desetiletí dosáhli svých klimatických cílů –⁠ k tomu potřebujeme ve Walesu dalších 86 milionů stromů,“ řekl ministerský náměstek pro klimatickou změnu Lee Waters. Podle něj se jedná o velkou výzvu, ve které hrají důležitou roli i majitelé pozemků. Deset procent velšské zemědělské půdy by prý muselo být přeměněno na lesy.

Zdroj: Ekolist, ČZU

Spolu s několika výtisky novin, výroční zprávou o činnosti Karlovy univerzity za rok 2020, studijní nabídkou, zlatou pamětní medailí školy či rouškou s logem univerzity do schránky zaměstnanci univerzity uložili také dopis rektora Tomáše Zimy. „Nedovedu odhadnout, jaká bude univerzita a její akademická obec za sto let – snad též hrdá, kolegiální a usilující o své dobré jméno. Snad bude univerzita i nadále symbolem vzdělanosti a vědy,“ uvedl ve svém dopise Zima.

Informační předměty umístili zástupci vedení univerzity spolu s rektorem do nových varhan, které nainstaluje v srpnu německá firma nad Velkou aulu staroslavného Karolina. Varhany, jejichž výroba stála necelých devatenáct milionů korun, nahradí starý a nevyhovující nástroj z roku 1968. Poprvé by se měly rozeznít na konci letošního září, a kromě tradičních akcí, jako jsou promoce a imatrikulace, se budou využívat také při dalších slavnostního shromážděních a koncertech.

Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO) je jedním z osmi center v celé Evropě, která se budou věnovat společensko-vědnímu a technickému výzkumu v oblasti odhalování a šíření dezinformací a posilování digitální a mediální gramotnosti. V centru zájmu bude také vliv těchto fenoménů na populaci a následná tvorba metodiky pro veřejné instituce, jak s dezinformacemi bojovat. „Role médií pro rozvoj svobody a demokracie se i v rámci pandemie ukazuje jako zcela nezastupitelná,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která má oblast médií v gesci.

Na projektu bude s ČVUT, které se zaměřuje na vybudování potřebné infrastruktury, spolupracovat Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a slovenský Kempelenov inštitút inteligentných technológií. Dalšími partnery bude třeba francouzská tisková agentura AFP nebo factcheckingová platforma Demagog.cz. „Je to pro nás ocenění dlouhodobého propojení vynikajícího společenského výzkumu na Fakultě sociálních věd s technologickými obory,“ pochvaluje si meziuniverzitní spolupráci rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima.

Využití umělé inteligence je směr, kterým se chtějí české univerzity v rámci Evropy profilovat dlouhodobě. „Je to první krok v naší cestě stát se celoevropským centrem umělé inteligence, která bude chránit lidi, jejich bezpečí a práva. Již předloni jsme se, společně právě s Univerzitou Karlovou a také Masarykovou univerzitou zavázali, že vybudujeme Evropské centrum excelence v této oblasti. CEDMO je jedním z prvních úspěchů na této cestě, na který dále navážeme,“ říká Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze.

Na projektu pracovali studenti druhého ročníku oboru Čestina v komunikaci neslyšících na Karlově univerzitě v rámci předmětu Úvod do tlumočnického modulu. „V tomto předmětu se studenti seznamují s profesí, která zajišťuje komunikaci mezi dvěma rozdílnými jazyky, v našem případě mezi češtinou a českým znakovým jazykem. Jednalo se o studentskou skupinu zahrnující slyšící i neslyšící osoby, což bylo pro všechny zúčastněné velmi obohacující. Věřím, že i díky tomu vznikl tak hodnotný výstup,“ uvedla vyučující předmětu Naďa Hynková Dingová.

Pohádka je autorským dílem studentů, ke kterému sami zajišťovali překlad, dabing i technické záležitosti. Univerzita poskytla především technické zázemí a odborné konzultace. V průběhu tlumočnického studia vytvářejí studenti každý semestr výstupy, které považují za smysluplné. Pohádka o princezně Rózince a znakujícím království taková nepochybně je. Pro neslyšící uživatele znakového jazyka, pro děti pak obzvlášť, je totiž k dispozici stále velmi málo materiálů. Proto má každý projekt z této oblasti obrovský smysl a pro neslyšící je přínosem.

„Celá hodnota se násobí ještě v současné době koronavirové, kdy neslyšící děti trpí nemožností navštěvovat vzdělávací zařízení, kde komunikují jazykem jim smyslově přístupným. Většina rodičů neslyšících dětí nekomunikuje českým znakovým jazykem. Pokud dostanou k dispozici materiál, který mohou v komunikaci se svými dětmi využít, jsou za to velmi vděční,“ vysvětluje Hynková Dingová.

K pohádce je vytvořena i sada pracovních listů a celý projekt má tak mnohem širší využití než v rodinách s neslyšícími dětmi. Vedle rodičů s ním mohou pracovat učitelé nebo vychovatelé. Materiál je přínosný i pro ty, kdo se sami učí znakový jazyk, bez ohledu na věk. Nezanedbatelný je taky význam pro samotné studenty. „Vidět hmatatelné výsledky své studijní činnosti je, myslím, jednou z nejvíc fungujících motivací pro další studium. V neposlední řadě je to velmi užitečný materiál i pro nás vyučující: můžeme si připomínat, co všechno naši studenti dokáží, pokud jim k tomu dáme příležitost,“ uzavírá Hynková Dingová.

Účet s názvem Žlutá historie má na starosti absolvent Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Šimon Kadeřávek. Ve svých příspěvcích seriálové zpracování doplňuje o originální předlohu a v popisku stručně vysvětluje základní souvislosti. Jedná se o doplněk ke klasické výuce. „Díky tomu, že seriál v televizi běží přes třicet let, můžeme s ním zacházet jako s historickým pramenem. Přestože jsou Simpsonovi skvělí, je třeba k nim přistupovat střízlivě, dbát na to, že k výuce historie nebyli navrženi, a brát je opravdu jen jako bonus,“ uvedl Kadeřávek pro Český rozhlas.

Simpsonovi se zaměřují především na momenty z dějin Spojených států amerických. Přesto tam najdeme i několik odkazů na evropskou historii, konkrétně Českou republiku. Podle Kadeřávka se projekt nemusí vztahovat pouze k distanční výuce, v budoucnu může doplnit i prezenční studium.

Až doposud přitom panoval předpoklad, že tón ptačího zpěvu ovlivňuje především prostředí, ve kterém se zvíře nachází. Podle této akusticko-adaptační hypotézy vydávají ptáci žijící v hustě zarostlém, lesnatém místě hlubší zvuky, neboť se v tomto prostředí lépe šíří. Na otevřeném prostranství pak živočichové zpívají ve vysokých frekvencích.

Čeští vědci však zjistili, že hustota porostu biotopu nemá na zkoumaný jev vliv. Výraznou roli hraje především hmotnost zvířat, přičemž větší druhy mají obecně níže položený zpěv. Dalším faktorem je také intenzita pohlavního výběru – druhy, u kterých dominance samců rozhoduje o jejich přístupu k samicím, mají zpěv hlubší, než by příslušelo jejich velikosti.

Senioři si mohou objednat rozhovor s dobrovolníky prostřednictvím kontaktního formuláře nebo telefonního čísla. Nejedná se přitom o krizovou linku. Telefonáty jsou spíše běžnými konverzacemi, které seniorům chybějí nejvíce. Popovídat si mohou o čemkoli, nicméně proškolení pracovníci jsou připraveni odpovídat i na aktuální otázky ohledně koronaviru. Volání zpravidla není jednorázové, dobrovolníci se osamělým lidem věnují dlouhodobě. Aktuálně prostřednictvím aplikace vyřizují okolo čtyřiceti hovorů denně.

„Aplikace umožňuje přiřazení seniorů dobrovolníkům, přičemž každý dobrovolník může mít na starosti více seniorů. Do komentářů k jednotlivým požadavkům se dají psát například poznámky o posledním telefonátu, takže pracovníci mají všechny informace pohromadě a mohou si je kdykoliv zobrazit a aktualizovat,“ představila fungování aplikace v praxi jedna z autorek aplikace Sofya Sherstneva. Tým vývojářů bude aplikaci ještě dále vylepšovat, upravovat a testovat. Následně ji červenému kříži předá i se zdrojovými kódy, aby ji mohl využívat dle svých potřeb.

Univerzita i čeští vědci budou mít v případě úspěchu finanční podíl na výnosech léků. Vedoucí výzkumného týmu Alexandr Hrabálek k zakoupení látky americkou společností prohlásil: „Jsme velmi rádi, že firma Svenox Pharmaceuticals projevila zájem o výsledky našeho výzkumu na poli antituberkuloticky působících látek. Doufáme, že výsledky výzkumu prováděného na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové přispějí k boji s touto ve světě stále velmi rozšířenou infekční chorobou.“

„Koupě patentu nám otevírá cestu podílet se na zajímavém výzkumu s velkým potenciálem pro účinnější a bezpečnější formu léčby této choroby,“ doplnil zástupce společnosti Svenox Pharmaceuticals Richard Weinberg.  Pokud se lék povede vyrobit, bude dostupný nejen ve Spojených státech, ale také v zemích Evropské unie, Indii nebo Jihoafrické republice.

Karlova univerzita se v letošním žebříčku objevila mezi nejlepšími v celkem 29 oborech. Do první stovky nejlepších světových univerzit patří například ve fyzice a ekonomii. V dalších dvanácti oborech patří mezi nejlepších 200 vysokých škol – jedná se o ekologii, matematiku, farmacii, sociologii atd. Masarykova univerzita uspěla ve 14 oborech, uznání získala například za obor sociologie a psychologie. Dále uspělo například České vysoké učení technické v Praze, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích či Veterinární a farmaceutická univerzita Brno.

V hodnocení porota posuzovala vědeckou a výzkumnou činnost více než čtyř tisíc vysokých škol z celého světa. Žebříček nabízí nejrozsáhlejší mezinárodní srovnání úrovně vědních oborů na jednotlivých vysokých školách. V letošním roce posuzovatelé hodnotili celkem 54 oborů zařazených do pěti oblastí – inženýrské a společensko-vědní obory, lékařské vědy, přírodní vědy a vědy o živé přírodě.

Nejlepším reprezentantem z Česka se stal Jan Obořil, student Gymnázia Brno-Bystrc, který v absolutním pořadí skončil osmý mezi třemi sty účastníky. Kromě Obořila získali zlaté medaile v chemické olympiádě také Josef Tomeček a Miroslava Novoveská. Další student z Česka Richard Veselý má stříbro. Medaile se u těchto typů velkých soutěží dostávají za získání určitého počtu bodů, na zlato letos dosáhlo 35 účastníků. Celkovým vítězem soutěže se stal Čching-jü Čchen z Číny.

Letošní ročník olympiády byl výjimečný i tím, že ho pořádaly společně dvě země, a to Česko a Slovenko. Soutěžící museli splnit jedenáct úkolů, z toho osm teoretických a tři praktické. Analyzovali například složení jedné ze slovenských minerálních vod, v další úloze museli určit původ zbarvení českého granátu nebo připravit s pomocí Sava organickou sloučeninu. Zadání pro ně vytvořili vědci z VŠCHT, Univerzity Karlovy, Akademie věd ČR a také z Univerzity Komenského v Bratislavě, která olympiádu spoluorganizovala. „Možnost organizovat olympiádu je velká vzácnost. Nám pomohla především skutečnost, že první ročník soutěže se konal před padesáti lety v Praze, a že letos slavíme sto let od vzniku samostatného Československa,“ uvedl prezident soutěže pro Česko Petr Holzhauser.

Zdroj: tyden.cz

Granty podporují vybrané projekty až na pět let. Od roku 2008 jich Česká republika získala třicet. První dva granty podpoří tým Matyáše Fendrycha z Přírodovědecké fakulty UK a Ondřeje Pejchu z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Z Biologického centra Akademie věd získala grant Kateřina Sam, která se věnuje potravním vazbám mezi hmyzem a ptáky. Další příjemce grantu, Marek Mráz z Masarykovy univerzity, se ve svém výzkumu soustředí na těžkou formu leukémie. V neposlední řadě grant získal i Ondřej Štěpánek z Ústavu molekulární genetiky, jenž se výzkumně zabývá aspekty imunitního systému.

Vědci díky grantům ECR získají podporu až 39 milionů korun na dobu pěti let. Letos komise vybrala vědce z 22 zemí. Nejvíce grantů poputuje do Německa, Itálie a Francie. Celkem komise svým výběrem podpořila 403 vědců.

Zdroj: ceskenoviny.cz

Univerzita Karlova je první vysokou školou, která vytvořila samostatnou dceřinou společnost za účelem rychlého přenosu vědeckých znalostí a technologií ke komerčním partnerům a konečným uživatelům. „Jedná se o historický milník, kterým posouváme dosavadní hranice v oblasti financování a praktického využití vědy, výzkumu a inovací nejen na Univerzitě Karlově, ale rovněž v České republice. Věřím, že díky CUIP se řada unikátních vědeckých projektů a objevů rychleji přenese do praxe,“ uvedl rektor Tomáš Zima.

Současně univerzita navázala spolupráci s univerzitami Universität Heidelberg (Německo), Sorbonne Université (Francie) a Uniwersytet Warszawski (Polsko). Rektoři univerzit chtějí zahájit projekty ve vědě, výzkumu a inovacích, propojit vybrané vědecké týmy, usnadnit výměnu studentů skrze Erasmus stejně jako vědeckých pracovníků mezi jednotlivými pracovišti. Aktivity budou univerzity financovat ze svých zdrojů, peníze se pokusí získat i z fondů Evropské unie.

Při analýze se odborníci zaměřovali na reputaci mezi učiteli a vědci z jiných vysokých škol, renomé mezi zaměstnavateli, citovanost vysokoškolských autorů a podíl zahraničních studentů a akademických pracovníků. Univerzita Karlova si letos polepšila v reputaci mezi zaměstnavateli a v podílu zahraničních studentů.

Žebříček QS World University Rankings existuje od roku 2010. Patří mezi nejprestižnější mezinárodní srovnání vysokých škol. Letos bylo do srovnání zahrnuto více než 4 tisíce vzdělávacích institucí z celého světa. V žebříčku se umístilo i České vysoké učení technické v Praze (531. – 540. místo), Masarykova univerzita (571. – 580. místo), Vysoké učení technické v Brně (651. – 700. místo) a Univerzita Palackého v Olomouci (651. – 700. místo).

První a třetí místo získaly studentky Masarykovy univerzity Kateřina Rottová a Alice Hříbalová. Druhé místo obsadil student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Matouš Harman. Práce studentů se zaměřovaly kupříkladu na rozbor motivu kentaura ve vybraných portugalských povídkách nebo na převrat v Chile v roce 1973.

Soutěž pro vysokoškolské studenty pořádají zástupci diplomatických misí iberoamerických zemí, porota se skládá ze zástupců velvyslanectví. Vybrané texty se zaměřovaly na problematiku latinskoamerických zemí a zemí Pyrenejského poloostrova. Práce byly napsány ve španělském či portugalském jazyce.

Nejlepší hodnocení získala estonská univerzita v Tartu. Na druhém místě se umístila Kyperská technologická univerzita a na třetím Kyperská univerzita. Univerzity rankingová společnost seřadila podle kvality výuky, vědy a výzkumu, citovanosti, mezinárodního prostředí instituce a příjmů plynoucích ze spolupráce s průmyslem.

Průzkum zveřejnila společnost Times Higher Education. Do srovnání bylo zahrnuto 53 vysokoškolských institucí. Česká republika měla současně největší počet zástupců. Na umístění v žebříčku za Česko aspirovalo celkem 13 vysokých škol.

Zdroj: novinky.cz; Times Higher Education

Navštěvování kurzů univerzit třetího věku je rok od roku populárnější. Odborníci se shodují, že tyto kurzy nejen zaplňují volný čas seniorům, ale současně jej i zkvalitňují. Celoživotní vzdělávání umožňuje získat nové poznatky, dovednosti, ale i kontakty. Celkově pak vede k upevnění jejich duševního a fyzického zdraví.

Například na Univerzitě Karlově probíhají kurzy v rámci Univerzity třetího věku už bezmála třicet let. V současnosti nabízí možnost celoživotního vzdělávání 16 fakult. Úspěšní absolventi se dočkají i závěrečného ceremoniálu, kdy jim jsou předány osvědčení o absolvování. V roce 2016 se ho zúčastnilo přibližně 1500 absolventů.

Pro zájemce je k dispozici široká paleta okruhů, které jsou realizovány formou klasických přednášek, seminářů, ale i vzdělávacích exkurzí. Největší zájem je o kurzy v oblasti práva, medicíny, společenských a přírodních věd, kultury a umění, pedagogiky a psychologie.

Zdroj: cuni.cz

Žebříček společnosti Times Higher Education od roku 2010 vytváří přehled nejlepších univerzit světa. Zveřejňuje vysoké školy, které se umístí do 500. místa. Masarykova univerzita se letos umístila na 301. až 400. místě pro oblast přírodních věd a medicíny, dále i pro oblast umění a humanitních věd.

Univerzita Karlova obsadila v oblasti umění a humanitních věd 201. až 250. pozici a v oblasti přírodních věd a medicíny dosáhla stejné pozice jako Masarykova univerzita. Třetí úspěšnou univerzitou je Univerzita Palackého, která se v oblasti přírodních věd a medicíny dostala do páté stovky.

„Naše fakulta nabídku přijala zejména z důvodu prohloubení internacionalizace, která je potřebná mimo jiné i vzhledem k nadcházejícímu demografickému poklesu studijní populace v Česku. Zároveň možnost výuky na Krétě znamená nezanedbatelnou finanční podporu fakulty,“ uvedl proděkan pro mezinárodní vztahy fakulty Petr Nachtigal.

Farmacie je v Řecku vyhledávaným oborem. Tamější kapacity pojmou však jen zhruba desetinu uchazečů. Velké množství zájemců je právě na Krétě, kde se žádná farmaceutická fakulta nenachází.
K prvnímu roku studia bylo přijato 21 studentů, většina z nich pochází z Řecka. Studovat budou podle platných univerzitních a fakultních předpisů. Rozsah výuky bude analogický s anglickou výukou na fakultě v Hradci Králové. Kompletní výuku v programu zajistí vyučující Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy.

„Doufám, že tímto je zahájena dlouhodobá a úspěšná spolupráce, ze které budou mít prospěch jak studenti v Řecku tak naše fakulta,“, prohlásil děkan fakulty Tomáš Šimůnek.