Zatímco větší ptáci mají spíše hlubší zpěv, menší naopak vydávají zvuky o vyšší frekvenci. Proč tomu tak je, zkoumali více než dva roky vědci z Akademie věd České republiky a Karlovy univerzity v Praze. „Vytvořili jsme největší datový soubor o frekvenci zpěvu ptáků. Zahrnuje nahrávky asi pěti tisíc druhů pěvců a reprezentuje tak hlasové projevy téměř poloviny všech ptačích druhů světa,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Tomáš Albrecht.
Až doposud přitom panoval předpoklad, že tón ptačího zpěvu ovlivňuje především prostředí, ve kterém se zvíře nachází. Podle této akusticko-adaptační hypotézy vydávají ptáci žijící v hustě zarostlém, lesnatém místě hlubší zvuky, neboť se v tomto prostředí lépe šíří. Na otevřeném prostranství pak živočichové zpívají ve vysokých frekvencích.
Čeští vědci však zjistili, že hustota porostu biotopu nemá na zkoumaný jev vliv. Výraznou roli hraje především hmotnost zvířat, přičemž větší druhy mají obecně níže položený zpěv. Dalším faktorem je také intenzita pohlavního výběru – druhy, u kterých dominance samců rozhoduje o jejich přístupu k samicím, mají zpěv hlubší, než by příslušelo jejich velikosti.
Inspirace z knihovny: Svět je stále lepším místem. A to je Fakt(omluva)
Jde to s námi z kopce. Situace ve světě se horší, množství násilných činů narůstá. Také…