Pohádku o princezně, která ráčkovala, asi znáte. A co tu o princezně, která mluvila znakovým jazykem? Nic není nemožné, zvlášť v říši pohádek. Ale nejen tam. Právě zmíněnou pohádku s přesahem totiž vytvořili pražští studenti.
Na projektu pracovali studenti druhého ročníku oboru Čestina v komunikaci neslyšících na Karlově univerzitě v rámci předmětu Úvod do tlumočnického modulu. „V tomto předmětu se studenti seznamují s profesí, která zajišťuje komunikaci mezi dvěma rozdílnými jazyky, v našem případě mezi češtinou a českým znakovým jazykem. Jednalo se o studentskou skupinu zahrnující slyšící i neslyšící osoby, což bylo pro všechny zúčastněné velmi obohacující. Věřím, že i díky tomu vznikl tak hodnotný výstup,“ uvedla vyučující předmětu Naďa Hynková Dingová.
Pohádka je autorským dílem studentů, ke kterému sami zajišťovali překlad, dabing i technické záležitosti. Univerzita poskytla především technické zázemí a odborné konzultace. V průběhu tlumočnického studia vytvářejí studenti každý semestr výstupy, které považují za smysluplné. Pohádka o princezně Rózince a znakujícím království taková nepochybně je. Pro neslyšící uživatele znakového jazyka, pro děti pak obzvlášť, je totiž k dispozici stále velmi málo materiálů. Proto má každý projekt z této oblasti obrovský smysl a pro neslyšící je přínosem.
„Celá hodnota se násobí ještě v současné době koronavirové, kdy neslyšící děti trpí nemožností navštěvovat vzdělávací zařízení, kde komunikují jazykem jim smyslově přístupným. Většina rodičů neslyšících dětí nekomunikuje českým znakovým jazykem. Pokud dostanou k dispozici materiál, který mohou v komunikaci se svými dětmi využít, jsou za to velmi vděční,“ vysvětluje Hynková Dingová.
K pohádce je vytvořena i sada pracovních listů a celý projekt má tak mnohem širší využití než v rodinách s neslyšícími dětmi. Vedle rodičů s ním mohou pracovat učitelé nebo vychovatelé. Materiál je přínosný i pro ty, kdo se sami učí znakový jazyk, bez ohledu na věk. Nezanedbatelný je taky význam pro samotné studenty. „Vidět hmatatelné výsledky své studijní činnosti je, myslím, jednou z nejvíc fungujících motivací pro další studium. V neposlední řadě je to velmi užitečný materiál i pro nás vyučující: můžeme si připomínat, co všechno naši studenti dokáží, pokud jim k tomu dáme příležitost,“ uzavírá Hynková Dingová.
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Životy mileniálů nejsou jednoduché. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že jde především o zábavu…