Efektivní využití času šetří nejen peníze, ale i energii

Každá neefektivně využitá minuta může v dnešním světě znamenat nejen finanční ztráty, ale také zbytečně vynaloženou energii. Ať už jde o lidskou práci nebo provoz technologických systémů, správné řízení času pomáhá minimalizovat plýtvání. K efektivnějšímu nakládání s časem tak může přispět digitalizace a automatizace procesů. Jedním z důležitých nástrojů je time tracking (neboli měření času), které nám umožňují lépe porozumět tomu, kam náš čas investujeme, a identifikovat oblasti, kde ho primárně ztrácíme. Měření času přitom není jen o sledování odpracovaných hodin, ale i o analýze trendů a optimalizaci procesů.

Plánování a jeho dopad na udržitelnost

Dobře promyšlené plánování má zásadní vliv na udržitelnost nejen v oblasti práce, ale i na osobní rovině. Strategické řízení času totiž pomáhá eliminovat zbytečné přetěžování lidí, snižuje energetickou náročnost provozu a umožňuje plynulejší a efektivnější chod pracovních procesů.

Firmy, které investují do inteligentního plánování, mohou například optimalizovat využití pracovních prostor, což vede ke snížení nákladů na energie a zlepšení pracovního prostředí, nebo také lépe rozvrhnout logistické operace, minimalizovat nadbytečné cesty a podobně.

V oblasti HR se efektivní řízení času projevuje například v lepší organizaci pracovních směn, rovnoměrnějším rozložení úkolů a podpoře flexibilních pracovních modelů. Díky tomu mohou lidé pracovat efektivněji, což má pozitivní dopad nejen na jejich výkon, ale i na jejich spokojenost a zdraví.

Digitální nástroje jako klíč k efektivitě

Digitální technologie dnes významně usnadňují organizaci času nejen firmám, ale i jednotlivcům. Aplikace na správu času nám pomáhají lépe si rozvrhnout denní aktivity, minimalizovat prostoje a efektivněji se soustředit na důležité úkoly. Díky nim můžeme lépe pochopit své pracovní návyky, identifikovat časové úseky, kdy jsou nejproduktivnější, a efektivněji plánovat své úkoly. Automatizované plánovací aplikace pak často pomáhají s organizací pracovního i osobního života, což vede ke snížení stresu a zlepšení rovnováhy mezi prací a volným časem.

Pokud tedy začneme vědomě pracovat se svým časem a zapojíme digitální nástroje do své každodenní praxe, můžeme nejen zvýšit svou produktivitu, ale také zlepšit kvalitu svého života a přispět tak ke svému udržitelnějšímu a vyváženějšímu životnímu stylu.

Na tento udržitelný způsob výroby elektrické energie přišel pěstitel David Jiménez Zamora, který žije na statku z 18. století. „K vytápění bazénu, podlahového topení a ohřevu vody používám olivové pecky z našich stromů. Obvykle s tím začínáme od září,“ řekl Zamora, který má olivovníky v provincii Granada v jižní Andalusii. Olivové pecky mimo jiné pohánějí také stroje na výrobu proslulého španělského „tekutého zlata“ ve dvou zemědělských družstvech, kterých je členem. O zbytek jejich energetických potřeb se starají solární panely.

Využívání pecek jako paliva do kotlů v domácnostech a malých podnicích, mlýnech a dokonce i při létání v srdci olivového regionu ukazuje, jakou roli může toto odvětví a obrovský zemědělský sektor hrát při dekarbonizaci takových odvětví, jako je například letectví. Energetický šok po ruské invazi na Ukrajinu, evropské snahy o dekarbonizaci a problémy olivového průmyslu s kolísajícími cenami v posledních letech podle zemědělců a průmyslových podniků vyvolaly nový zájem o co největší zhodnocení této plodiny.

Čerstvý vzduch je potřeba, ale pokud nechcete platit za topení majlant, doporučujeme v zimě větrat krátce, ale intenzivně. Díky tomu vám nevymrzne byt a nebudete ho muset složitě znovu vytápět. Zároveň je vhodné zamyslet se nad izolací. Pokud vám táhne okny, můžete je obložit dekami, aby teplo tak snadno neunikalo. Rovněž stojí za to zamyslet se nad pořízením koberců, které slouží jako dobré izolanty.

Také pomůže trvale snížit teplotu na topení (například o jeden stupeň, neboť i to se nakonec na účtech za topení projeví). Zároveň je lepší udržovat nějakou danou teplotu, než pouštět radiátory párkrát za den naplno. Jestliže byt vychladne, o to více energie je pak potřeba, aby se teplota v bytě opět dostala na požadovanou výši. Také doporučujeme zkontrolovat, zda nejsou radiátory obskládané věcmi. Jakékoliv jejich zakrytí totiž snižuje výkon a přenos tepla.

Bambus roste rychleji než většina ostatních rostlin. Díky tomu patří mezi rychle se obnovující zdroje. Je zároveň důležitý v boji proti klimatickým změnám, působí totiž jako super houba pohlcující oxid uhličitý, čímž přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů. Tím však zásluhy bambusu nekončí. Rostlina uvolňuje do atmosféry velké množství kyslíku, čímž osvěžuje vzduch.

Vědci se ve své studii zaměřili na zkoumání uvolnění energetického potenciálu bambusu. Odborníci přeměnili bambusový materiál na bioenergetické produkty, včetně bioetanolu a bioplynu, pomocí pokročilých technik, jako je fermentace a pyrolýza. Vypadá to, že tato rostlina by mohla sloužit jako udržitelný zdroj energie. Její využití by mohlo být slibným krokem směrem k čistší a zelenější budoucnosti.

Co je soběstačný dům a jak funguje?
Není to tak úplně můj nápad, je to vlastně trochu návrat do minulosti lidstva, kdy jsme všichni museli být soběstační, takže už to dávno bylo vymyšlené. Čím více jsme měli vynálezů, tím více jsme se stávali nesoběstačnými. Nakonec to byla zřejmě elektřina, která postupně přinesla komfort, na který jsme dnes zvyklí, možná až moc. Já jsem si jen říkal, jaké by to bylo, kdyby ty zdroje, které dnes bereme jako samozřejmost, nezajišťovala nějaká továrna, elektrárna, vodárna, čistička, ale jeden jediný dům sám, soběstačně. Nakonec je to tedy vlastně takové propojení minulosti se současnými možnostmi techniky.

Český soběstačný dům není nějaký ekologický ideál, stejně všechny jeho součásti nějaká továrna vyrobila, je to ale technická hříčka, která si celoročně dokáže vyrobit veškerou elektřinu ze slunce bez potřeby připojení na rozvodnou síť, využívá maximum dešťové vody a minimalizuje spotřebu vody z vlastní vrtané studny. To je vlastně náš dům v kostce. Je spousta aspektů, ve kterých je náš dům nesoběstačný, třeba v jídle, oblečení, ale jedno vím jistě – nespotřebuje ani jednu kilowattu elektřiny z uhlí. Nemá totiž jak, nejbližší přípojka je 1,5 km od nás.

Kde se ten nápad vůbec vzal, proč jste se rozhodli ho realizovat?
Byla to nějaká kombinace životních zážitků, fascinace energetikou jako hlavní hybnou silou naší společnosti a jednoduše i samotná možnost to udělat. Když jsem s projektem začínal, měl jsem jednoduše naspořeno ze svého předchozího podnikání, byl jsem v bezpečí a mohl se svobodně rozhodnout, co chci dělat dál. Dávalo mi smysl se věnovat něčemu, co mě budilo v noci, bez nutnosti kolem toho vytvářet nějaký business model. Tak vznikl Český soběstačný dům se základním posláním pomoci zvyšovat množství budov v ČR v různé míře energetické soběstačnosti. Přijde mi nelogické stále v Česku vyrábět a využívat téměř 50 % elektřiny z uhlí, přitom alternativy k tomu již existují. Náš dům je takový psychologický důkaz, že to lze i v úplně odstřiženém extrému.

Je veřejně přístupný, zároveň nabízíte jeho technickou dokumentaci všem lidem zdarma, proč?
Přijde mi to přirozené. Když chci doopravdy s něčím pomoci, asi bych si neměl škudlit své znalosti a know-how pro sebe, ale naopak ho maximálně otevřít ostatním. To platí jak pro dům, kam zdarma jezdí lidé pro inspiraci a zážitek z off-grid provozu, tak pro dokumentaci. Prostě chci, aby si z toho, co jsme my udělali dobře, mohli ostatní vzít maximum, a to platí i pro to, co jsme dobře neudělali. Chyby jsou nejdůležitějším ponaučením. Proto každého z čtenářů zvu k nám na pár dní do klidu off-gridu, budete mít dům jen pro sebe. Výměnou za to chceme jen opravdu symbolický příspěvek na provoz a drobnou fyzickou pomoc uvnitř nebo kolem domu, ať můžeme tento koncept návštěv držet co nejdéle.

V rámci projektu Českého soběstačného domu jste dále rozvíjeli energetickou soběstačnost i pro veřejnost, můžete nám své další nápady a projekty přiblížit?
Ano, naprosto neplánovaně na Český soběstačný dům navázal AMVOLT.energy, který jsem založil s Michalem Klečkou. AMVOLT je český výrobce bateriových úložišť od malých 14 kWh jednotek do domácností či firem přes 50 kWh škálovatelné moduly do menších výrobních prostorů či větších nemovitostí až po skutečně obrovská úložiště v řádech MWh. První prototyp AMVOLT úložiště stojí u nás v Českém soběstačném domě jako alternativa k záplavě asijských produktů často nevalné kvality a další jeho různě velké kopie rostou jako houby po dešti zatím po celé ČR a brzy se s nimi vydáme do zbytku Evropy.

Pořádali jste také studentskou soutěž, na co se zaměřovala?
Proběhlo 5 ročníků a myslím, že to vlastně stačilo. Soutěž se jmenovala také Český soběstačný dům a probíhala na všech relevantních architektonických a stavebních fakultách po celé ČR. Zabíralo mi to hodně času. Musel jsem optimalizovat své aktivity a logicky zvítězil čas na hokejové zápasy mého syna nebo na první krůčky mého druhého synka. Soutěž už se tam prostě nevešla, byly to ale krásné roky a všechny studentské projekty ze soutěže máme zdarma k dispozici na webových stránkách Českého soběstačného domu.

Proč si myslíte, že je energetická soběstačnost budoucností a nutností dalších staveb?
Věřím, že budoucností je částečná soběstačnost. Ten náš dům je úmyslný extrém, ale část své vlastní elektřiny si v budoucnu bude vyrábět a ukládat téměř každá nemovitost. Od velkých hal přes bytové domy až k jednotlivým domkům. Dohromady budeme vytvářet další generaci energetiky, která se bude postupně odklánět od centralizované potřeby uhlí, ne skokově, ne hned, uhlí tu s námi ještě dlouho bude, má svou roli, ale ten poměr umíme měnit už teď. Pozitivní zpráva je, že se to reálně děje už nyní, a tím symbolicky končí rozhovor pro server Pozitivní zprávy.

Medailonek
Pavel Podruh studoval v Česku i USA, poté se pustil do podnikání. Založil projekt Český soběstačný dům a změnil pohled na využívání moderních technologií a inovací. Za svou práci získal ocenění Český manažer roku, Cenu OSN za společenskou odpovědnost, European Sustainable Energy Award a v Japonsku převzal od císaře Naruhita významné mezinárodní ocenění The Outstanding Young Person za své zásluhy v oblasti udržitelnosti a energetických inovací. Možná ho znáte také jako hudebníka z kapely Pub Animals.

Pokud by se tato nová podoba solárních článků dostala do výroby, mohlo by to vést k produkci lehké solární energie pro satelity a další vesmírné stroje.

Pokud jde o poskytování energie pro průzkum vesmíru a osídlení, tradiční solární články vyrobené z křemíku nebo arsenidu galia jsou příliš těžké na přepravu raketou. K překonání této překážky vědci nyní zkoumají různé alternativy, jako jsou solární články na bázi tenkovrstvého materiálu selenid molybdenu. I když mají tendenci mít mnohem nižší účinnost ve srovnání se solárními panely na křemíkové bázi, mohou produkovat více energie.

Ilustrační foto: Pixabay

Lehčí s větším ziskem energie

Hlavní autor a člen poradního výboru pro zařízení Deep Jariwala z University of Pennsylvania uvedl, že tyto typy materiálu jsou zvláště vhodné pro zařízení určená pro práci ve vesmíru (satelity, vesmírné stanice). „Hmotnost solárních článků 2D TMDC je 100krát nižší než hmotnost solárních článků křemíkových nebo z arsenidů galia, takže se články vyrobené z těchto materiálů stávají pro spoustu společností zajímavou alternativou,“ dodal.

Extrémní tenkost 2D TMDC solárních článků jim právoplatně přidala označení „2D“, jelikož mají tloušťku jen několik atomů, takže vypadají jako ploché.

Jariwala a jeho tým nadále pracují na zvýšení účinnosti 2D solárních článků TMDC, protože jejich plný potenciál ještě zdaleka není plně využit, takže se zaměřují na něco, čemu se říká „excitony“. Ty vznikají, když solární článek absorbuje sluneční světlo, a jejich přítomnost je důvodem, proč má 2D TMDC článek tak vysokou absorpci solární energie.

Kapacita přírodních zdrojů je stále menší, než bychom potřebovali. „Z přírody si bereme více, než je schopna produkovat a obnovovat. Ještě do sedmdesátých let nám planeta poskytovala více, než jsme potřebovali. Od té doby ovšem naše globální spotřeba roste tak, že bychom aktuálně potřebovali asi 1,75 planety pro uspokojení naší spotřeby. Žijeme na dluh, který za nás zaplatí příští generace,“ řekl Jan Freidinger z Greenpeace, která vyzvala vládu k důslednějším a efektivnějším krokům. „Současná vláda se na rozdíl od předchozích ve svém programovém prohlášení zavázala vytvářet podmínky pro odklon od uhlí do roku 2033. Tento závazek však nesmí zůstat jen na papíře,“ dodal koordinátor energetické kampaně Greenpeace Jaroslav Bican.

Organizace proto apeluje na postupné ukončení spalování uhlí. Údajně totiž zodpovídá za asi 40 procent emisí skleníkových plynů v České republice. „Proto konec uhlí do roku 2033 představuje největší příležitost a odstavením uhelných elektráren a modernizací teplárenství lze ušetřit více než 20 milionů tun CO2 ročně do roku 2030,“ doplnila mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková. Podle ní například díky programu Nová zelená úsporám klesla během uplynulých dvou let spotřeba uhlí zhruba o 350 tisíc tun ročně. V letošním roce se ministerstvo chystá představit zásadní politické dokumenty, a sice Státní energetickou koncepci a také Politiku ochrany klimatu. Cílem těchto dokumentů je vytyčení cesty k cíli snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030, což znamená hlubokou proměnu ekonomiky a zejména energetiky.

Fólie funguje na principu takzvaného radiačního chlazení. To je přírodní jev, kdy se povrch ochlazuje odrážením slunečního světla a teplo tak vyzařuje do chladnější atmosféry. „Ačkoli většina tohoto tepla opouští Zemi, část je stále zachycena skleníkovými plyny v atmosféře – dost na to, aby narušila tepelnou rovnováhu planety a způsobila zvýšení teplot,“ říká elektroinženýr z Purdue University Peter Bermel.

Fólie je tenčí než kreditní karta a skládá se z několika částí. Pod velmi tenkým elektrickým vodičem je malý zásobník vody s ionty mědi, které jsou uvnitř rozptýleny. V tomto stavu fólie vnitřek budovy ochlazuje. Pokud však vodič použije malý elektrický výboj, tak rozpuštěná měď vytvoří tenkou vrstvu a tím teplo v budově naopak zachytí.

Podle vědců by pokrytá budova také měnila barvu – v létě by byla bílá a v zimě by se zbarvila do měděna. Fólie se dá použít opakovaně, ale po 1 000 cyklech už ztrácí na účinnosti. Další nevýhodou je cena materiálu. Součástí fólie je totiž nákladný grafen, který má na výšku pouze jeden atom a je jedním z nejpevnějších materiálů na světě. Vědci plánují experimentovat s méně kvalitním grafenem a měď chtějí nahradit levnějším zinkem.

Toto číslo kombinuje různé druhy obnovitelných zdrojů, jako je solární, větrná, vodní a jaderná energie. Samotná jaderná a vodní energie zůstaly v míře spotřeby na podobné úrovni jako v předchozích letech, takže většina nárůstu za minulý rok pochází z větrné a solární energie.

Jaká je perspektiva udržitelné energetiky v USA?

V roce 2022 se výstavba zařízení na obnovitelné zdroje v USA ve srovnání s předchozími roky mírně zpomalila kvůli problémům s dodavatelským řetězcem a nárůstem inflace. Nicméně i tak obnovitelné zdroje lámaly rekordy a pokryly 13 procent celkové poptávky energie a 23 procent poptávky po elektřině v USA, což jsou prozatím nejvyšší hodnoty, kterých bylo ve Státech dosaženo.

Vyhlídky na rok 2023 jsou ještě jasnější, protože přelomový zákon prezidenta Bidena o snižování inflace podporuje přechod na čistou energii.

Ilustrační foto: Pixabay

Co jaderná energie? Je opravdu udržitelná?

Jaderná energie je často sporným tématem mezi zastánci udržitelné energie. Je sice považována za „bezuhlíkovou“, protože jaderné reaktory neprodukují přímé emise CO2, nicméně užívané palivo potřebuje uran, jehož těžba a rafinace je energeticky náročná.

Přesto mnozí vidí jadernou energii jako užitečnou brzdu při přechodu na obnovitelné zdroje energie. Jeho produkce nezávisí na slunečním záření nebo větru, což z něj činí spolehlivý zdroj energie, který je výhodnější než fosilní paliva, která jsou přímým zdrojem emisí.

A jak na tom v roce 2022 byla Evropa?

Podle zprávy průmyslové skupiny SolarPower Europe vzrostla solární energie v Evropě v roce 2022 téměř o 50 procent. Statistiky odhadují, že EU loni instalovala rekordních 41,4 GW solární energie, což dost na to, aby napájela až 12,4 milionů domácností. Větrná a solární energie loni také poprvé vyrobila více elektřiny v EU než fosilní plyn.

Společnosti v polovině února ohlásily zlevnění pod limit cen stanovený vládou na 3 Kč s DPH za kWh plynu a 6 Kč za kWh elektřiny s DPH. E.ON a Innogy nově nabízejí svým aktuálním zákazníkům nižší ceny i u smluv na dobu neurčitou. Připojí se k nim i firma Pražská energetika, která nabídne od 15. března produkty s cenou elektřiny a plynu fixovanou pod vládním stropem.

Lidé v závislosti na své spotřebě s novými ceníky oproti zastropovaným cenám ušetří ročně až několik tisíc korun, mohlo by to značně ulevit jejich rozpočtům. Zlevňování už ohlásily i společnosti jako Pražská plynárenská, MND i ČEZ, tudíž se bude jednat o skutečně nezanedbatelný počet odběratelů, kterých se změna k lepšímu dotkne.

Vědci doporučují denně pravidelnou desetiminutovou procházku, kterou můžete během dne zopakovat. „Údaje skutečně potvrzují, že jednou z nejškodlivějších věcí, které můžeme pro své zdraví udělat, je sedavý způsob života,“ řekla Samantha Smithová, lékařka sportovní medicíny z Yale Medicine. Naproti tomu se zjistilo, že i krátká procházka může zlepšovat krevní oběh, dodat energii, navýšit srdeční frekvence a zlepšit soustředění. Také díky ní zapracujete na své vytrvalosti. Pokud se totiž budete držet pravidelného desetiminutového režimu, zjistíte, že jste schopni chodit déle a déle, aniž byste se cítili unaveni. Časem tak budete moci přidat do svého režimu další pohyb.

Oficiální doporučení Centra pro kontrolu a prevenci nemocí totiž uvádí, že lidé by měli vykonávat mírnou fyzickou aktivitu 150 minut týdně. To znamená například třicetiminutové cvičení pětkrát týdně, do kterého spadá například i svižná chůze. Doporučený je ale také silový trénink alespoň dvakrát týdně. Krátké procházky jsou tedy rozhodně dobrým začátkem.

Zdroj: Novinky

Energie získané z obnovitelných a jaderných zdrojů dohromady bylo v zemi nejvíc od roku 2020. Nejvýznamnějším zdrojem elektřiny byl loni nadále plyn, ale množství energie vyrobené větrnými turbínami vzrostlo. Přes 48 procent elektřiny navíc pocházelo z obnovitelných a jaderných zdrojů. Plynové a uhelné elektrárny se na produkci podílely ze 40 procent. Skvělou zprávou je, že význam uhelných elektráren postupně upadá. V roce 2012 se podílely na produkci energie ve Velké Británii ze 43 procent, loni už to bylo jenom 1,5 procenta. Jeden listopadový den se větrné elektrárny na výrobě elektřiny dokonce podílely ze 70 procent. Vyrobily tak dostatek energie pro 1 700 domácností na celý rok.

Větrné a solární elektrárny nejen, že patří mezi udržitelné zdroje energie, jsou navíc výrazně levnější, což by měli pocítit spotřebitelé. Nehledě na to, že přechod na obnovitelné zdroje energie je nezbytný kvůli globálnímu oteplování, jehož dopady už lidstvo pociťuje. Spojené království například loni zažilo nejteplejší rok v historii měření.

Zdroj: Radio Wave, BBC

Lídři Rumunska, Maďarska, Ázerbájdžánu a Gruzie v Bukurešti podepsali dohodu o vybudování podmořského kabelu, který bude do Evropy přivádět elektřinu z Ázerbájdžánu. Země rovněž chystá v tomto roce mírně zvýšit vývoz zemního plynu. „Dnes začínáme stavět nový most z Ázerbájdžánu do Evropy. Naše země se stane významným dodavatelem elektřiny do Evropy, zejména zelené energie,“ poznamenal podle rumunské televize ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.

Evropská unie se kvůli ruské invazi na Ukrajinu odklání od ruských fosilních paliv a hledá alternativy jinde, například v zemích, jako je Norsko a Spojené státy, ale i Katar a Ázerbájdžán. Dohoda s touto zemí počítá s vybudováním 1 100 kilometrů dlouhého kabelu o kapacitě 1000 megawattů pod Černým mořem. 

Zdroj: Ekolist, Echo24

Firma momentálně vyrábí jedno auto týdně. Do poloviny roku by měla výroba stoupnout na pět vozů za týden. O automobil je velký zájem, a to i navzdory jeho poměrně vysoké ceně 250 tisíc eur (6,1 milionu korun). Společnost má předběžné objednávky na zhruba 150 kusů.

Vůz má na kapotě a střeše zakřivené solární panely. Údajně by měl být schopen v létě v Amsterdamu jezdit bez nabíjení dva měsíce, v Portugalsku a jiných slunečných oblastech dokonce až sedm měsíců. Energie získaná ze slunce přidá každý den až 70 kilometrů dojezdu.

Zdroj: iRozhlas, Auto

Zájem o připojení fotovoltaických elektráren v Česku je u polostátní společnosti ČEZ za poslední dva roky proti dřívějšku osminásobný a letos trojnásobný. ČEZ Distribuce od začátku roku eviduje 55 tisíc žádostí. Od podání žádosti k realizaci uplynou průměrně čtyři měsíce. 

Předseda vlády Fiala při představení fotovoltaiky v Kongresovém centru na konci listopadu řekl, že jde o cestu, kterou chce Česko jít. Vzniká tam největší solární elektrárna v Praze. „Kongresové centrum, ve kterém má podíl i stát, tak ukazuje cestu, kterou můžeme jít při hledání energetických úspor, abychom snižovali náklady a zvýšili naši energetickou bezpečnost a soběstačnost,“ uvedl Fiala na svém facebookovém profilu. Premiér se vyjádřil také k plánu vlády, která by ráda viděla 100 tisíc nových fotovoltaik. „Je to plán ambiciózní, ale věci se postupně začínají realizovat a fotovoltaik a dalších obnovitelných zdrojů přibývá. Věnujeme tomu velkou pozornost,“ řekl Fiala. Instalace v Kongresovém centru je součástí projektu energetických úspor. Letos centru ušetří celkem 32 milionů korun podle cen z referenčního roku 2013, v přepočtu na současné vysoké ceny by se ale mělo jednat o úsporu 50 milionů korun.

Autorský článek Gabriely Brázdové s použitím informací z Facebook, Ekolist a Zemědělec

Hlavně klid a nohy v teple

Letos se všude skloňuje téma energetické krize. Slyšíme je neustále nejen z médií, ale i rozhovorů mezi lidmi. Téměř všichni řeší, jak ušetřit. Jak jsme již v několika článcích zmiňovali, pomůže, když se dobře oblečeme. V chladném počasí zahřeje zejména vlna. Kvalitní vlněné ponožky určitě letos potěší. Pokud chcete investovat více peněz, můžete mrknout i po vlněných svetrech. Doporučujeme vybrat spíše produkty z merino vlny, aby nekousaly a neškrábaly.

Přírodní svíčky

Tento tip na dárek potěší přírodu a všechny eko nadšence. Přírodní svíčky jsou skvělé v tom, že se do nich nepřidává parafín jako do těch „klasických“, tudíž neobsahují ropu. K jejich výrobě se používají obnovitelné suroviny. Při pálení se tak nemusíte obávat škodlivých zplodin, jsou totiž zdravotně nezávadné. K atmosféře Vánoc se navíc jednoznačně hodí.

Skutečný dárek

Podpořte ty, kteří to opravdu potřebují. Projekt Skutečný dárek od Člověka v tísni funguje už několik let. Jeho prostřednictvím můžete podpořit oblast, která je vám blízká. Třeba zbudování pumpy na vodu pro lidi, kterým voda chybí. Váš dar pomůže těm nejpotřebnějším, vy navíc získáte certifikát, který můžete věnovat jako dárek.

Sluníčkový kalendář

Honza Volf je jedním z umělců, se kterými se život nemazlil. Přesto mu nechybí radost, kterou šíří mezi ostatní. Každoročně mimo jiné vydává v Nakladatelství Jednoho autora kalendáře, které jsou veselé, plné sluníček a milých poučení do života.

Autorský článek Gabriely Brázdové

Procento využití obnovitelné energie je vyšší než užívání uhlí, které činí 20 procent, jaderná energie pak dělá 19 procent. Situace je srovnatelná s rokem 2020, kdy byla výroba energie snížena kvůli pandemii koronaviru. Od roku 2019 vzrostla v USA produkce solární a větrná energie o 58 procent.

Jak se mění výroba energie v USA?

Očekává se, že obnovitelné zdroje se budou v roce 2023 podílet na výrobě elektřiny až 24 procenty, protože klesne výroba ze zemního plynu. Poté, co uhlí zhruba před 10 lety dosáhlo své vrcholné úrovně, zaznamenává pokles podílu na výrobě energie. V nejbližší době má podíl klesnout z 20 na 19 procent.

Výzkumníci však důrazné varují, že k tomu, aby USA splnily své klimatické cíle, je stále zapotřebí rychlý růst obnovitelných zdrojů. Prezident USA Joe Biden na konferenci COP27 představil ambiciózní plán, podle kterého by USA měly splnit své emisní cíle do roku 2030. Tento cíl zemi zavazuje ke snížení emisí o 40 procent. Aby ho dosáhla, musí výrazně navýšit podíl větrné a solární energie. USA by potřebovala nainstalovat v letech 2022 až 2024 kolem 50 gigawattů obnovitelných zdrojů, aby dosáhla plánovaného ekologické cíle. Jen pro představu, jde zhruba o dvojnásobek čísel z let 2020 a 2021.

Nechme se překvapit, jak si USA s touto ekologickou výzvou poradí. Jsou však na dobré cestě.

Zdroj: Euro News

Cílem programu Solaris je zjistit, zda by obrovské solární farmy umístěné ve vesmíru mohly fungovat a být finančně efektivní. Letos v září se povedlo vědcům v letecké firmě Airbus v Mnichově bezdrátově poslat dva kilowatty energie získané ze solárních článků do kolektorů, které byly vzdálené více než třicet metrů. Nyní by chtěli provést tříletou studii. Pakliže by měla pozitivní výsledek, byly by na oběžnou dráhu umístěny obří satelity, z nichž by každý dokázal vyrobit stejné množství energie jako elektrárna, tedy asi dva gigawatty.

Podobný odhad představila i britská vláda, podle které by bylo možné podobný satelit vyrobit do roku 2040. Obdobné návrhy se údajně objevily už před padesáti lety, vědecký pokrok a inovace ze strany soukromého sektoru ale nápad přibližují k možné realizaci.

Zdroj: Radio Wave, BBC

K udržení stálé vnitřní tělesné teploty mezi 37 a 37,5 stupni Celsia používá lidské tělo termoregulaci. Když se změní vnější prostředí, tělo zahájí řadu fyziologických reakcí, včetně snížení teploty tkání – kůže, krve a svalů. Termoregulaci řídí hypothalamus, část mezimozku, která reguluje i další procesy, jako je srdeční frekvence. Pokud hypothalamus zaznamená, že tělo chladne, vyšle signály do kůže, žláz, svalů a orgánů a spustí reakce, které udrží tělo v teple a ochrání životně důležité orgány a funkce.

Jestliže teplota prostředí klesne na 15 stupňů Celsia, zúží se cévy vedoucí těsně pod kůží. Tok krve se přesměruje z končetin do vnitřku těla. Když tělo už nedokáže udržet vnitřní teplotu stažením cév, třese se, aby zvýšilo produkci tepla. Začnou se také stahovat kosterní svaly – proto se při bolesti zad doporučuje zejména dostatek tepla.

Jak se zahřát podle vědců?

Na vnímání chladu jsou citlivější ženy, malé děti a staří lidé. Pokud se člověk chce zahřát, ale přitom ušetřit, existují vědecky doložené způsobeny, jak se udržet v teple. Vhodné je nosit hodně tenkých vrstev, což napodobuje efekt známý jako husí kůže. Ten u některých zvířat funguje tak, že v prostoru mezi chlupy zachytí vzduch a vytvoří tak tepelnou izolaci.

Proti zimě pomáhá být fyzicky aktivní, pohybem totiž vzniká teplo. Pouhé kroky nahoru a dolů (například na schodech) mohou vytvořit dodatečných 200 wattů tepla a rychle zvýšit tělesnou teplotu. Co se týká alkoholu, jeho konzumace se v případě mrazivých teplot nedoporučuje. Jeho popíjení vysílá krev směrem k povrchu kůže, ale pryč z vnitřku těla, kde kvůli tomu klesne teplota, což zvyšuje riziko podchlazení. 

Zdroj: The Guardian, České noviny

Na přídavky na děti mají nárok domácnosti s čistým příjmem do 3,4násobku životního minima. Podle věku dítěte pobírají nyní 630, 770 či 880 korun měsíčně. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, studuje, je na rodičovské či má důchod, je dávka o 500 korun vyšší. Činí nyní tedy 1 130 korun, 1 270 korun či 1 380 korun měsíčně. Od ledna by se měly zvýšit přídavky na dítě o 200 korun.

Co se týká příspěvku na bydlení, vláda by měla sjednotit podmínky nároku na příspěvek na bydlení pro obyvatele hlavního města Prahy a pro obyvatele ostatních obcí, které dosud tvoří v Praze 35 procent a v ostatních obcích 30 procent rozhodných příjmů osoby či rodiny. Nově by to mělo být 30 procent pro všechny obce. Na příspěvek na bydlení tak bude mít nárok opět o něco více osob. Zda patříte do této skupiny zjistíte snadno, když použijete kalkulačku na webu Ministerstva práce a sociálních věcí. Žádost o příspěvek se dá navíc podat z pohodlí domova. Pomoci může zejména lidem, kteří bydlí sami v pronajatém bytě. Nezřídka je totiž náklady na bydlení stojí polovinu jejich příjmu.

Zdroj: Aktuálně, Ministerstvo práce a sociálních věcí