Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Úspěch v boji s globálním oteplováním. Vědci umí vyrobit beton z emisí oxidu uhličitého

Foto: Gaurav Sant, University of California, Los Angeles, Samueli School of Engineering

Studenti Kalifornské univerzity v Los Angeles se stali prvním vysokoškolským týmem, který vyhrál prestižní cenu Carbon XPRIZE. Zasloužili se o to technologií, která z emisí oxidu uhličitého produkovaných elektrárnami vyrábí nový typ betonu. Jeho uhlíková stopa je oproti běžnému betonu poloviční, tvrdostí a odolností se však neliší.

Ze všech surovin, které lidstvo vyprodukuje, je betonu nejvíce. Betonářství je největším materiálovým průmyslovým odvětvím na světě a má na svědomí sedm procent světových emisí oxidu uhličitého. Jedna z nejpoužívanějších složek betonu – cement – stojí dokonce za devíti procenty emisí. Inovátoři se proto snaží přijít s technologiemi, které by produkci skleníkových plynů při výrobě tohoto oblíbeného stavebního materiálu omezily. Světový výzkum se zaměřuje jak na jeho poměrně složitou recyklaci, tak na proces výroby.

Beton s nižší uhlíkovou stopou je stejně tvrdý a odolný. Foto: University of California, Los Angeles, Samueli School of Engineering

Právě v této snaze uspěl tým vědců z Kalifornie vystupující pod názvem CarbonBuilt, který vedle snížení uhlíkové stopy o více než polovinu docílil i nižší ceny. Podařilo se to díky využití odpadových materiálů, jako jsou spaliny z elektráren nebo cementáren. Obejdou se bez nákladného čištění – rovnou se vstřikují k hašenému vápnu, které s oxidem uhličitým reaguje lépe než obyčejný cement a při tvrdnutí betonu jej absorbuje. Za jeden den tak vědci dokážou přeměnit na beton 135 kilogramů skleníkového plynu. Díky nové technologii klesne také spotřeba cementu, a to o 60 až 90 procent.

Inspirací k tomuto projektu byly mušle. „Jsou z uhličitanu vápenatého, který je přírodním cementačním činidlem,“ řekl vedoucí týmu a profesor stavitelství a materiálových věd Gurav Sant. „Opravdu nás motivoval způsob, jakým mušle drží pohromadě, a tak jsme se pustili do přeměny oxidu uhličitého na beton,“ objasňuje vědec motivaci týmu, který se vývoji nové technologie věnoval od roku 2014. Kvůli pandemii se závěrečné kolo soutěže posunulo o rok a zařízení kalifornských vědců běželo čtyři měsíce v kuse. Vyrobilo 150 metrů krychlových betonových bloků, z nichž některé byly věnovány kmeni Východních Šošonů na projekt výstavby domů v rezervaci Wind River.

Související články

Podpořte Pozitivní zprávy

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…

Zaručeně zlepší den

Z popela roste nový les. Vyhlídka nabízí výhled na obnovování Českého Švýcarska

V Jeruzalémě nalezen šperk z období helénismu

Evoluční záhada: Proč mají divoké kočky tolik různých barev očí?

Miniaturní zázrak z And: Vzácná ekvádorská žába znovu nalezena po sto letech

Inspirativní rozhovor

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Sny nám říkají mnohem více, než si myslíme. Jak je rozklíčovat?

Inspirace z knihovny: Sny nám říkají mnohem více, než si myslíme. Jak je rozklíčovat?

Noční výlety do říše snů jsou často skvělou zábavou a opravdovým odreagováním. Člověk v nich může…