Inspirujte se jídelníčkem goril a dejte jednou pro vždy trávicím potížím adiós. Klepete si po přečtení první věty na čelo? Nemusíte. Vědci, totiž zjistili, že mikrobiom goril nížinných a lidí žijících tradičním životním stylem v Africe vykazuje podobné znaky potravních zvyklostí. Výsledky mohou pomoci moderní civilizaci zatočit s trávicími problémy.
Mikrobiom představuje soubor všech mikroorganismů v trávicím ústrojí. Kromě trávení se podílí na vývoji imunitního systému a zasahuje do mnoha tělních funkcí. Jeho složení hraje důležitou roli při rozvoji řady onemocnění. Tým primatoložky Kláry Petrželkové z Ústavu biologie obratlovců a Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR ve spolupráci se týmem Andrese Gomeze z Minnesota University studoval podobnost lidského a gorilího mikrobiomu v chráněných oblastech Dzanga Sangha ve Středoafrické republice.
Vědci porovnávali mikrobiom goril nížinných v období dešťů a sucha, tradičních lovců sběračů a příslušníků kmenů, jež se živí převážně zemědělstvím. Vzorky stolice studovali pomocí takzvané metagenomiky, s jejíž pomocí lze zjistit celkovou genetickou informaci komunity organismů. Odborníci zjistili, že změna stravování od tradičního lovu a sběru, při kterém jedinci přijímají ve vysoké míře polysacharidy z rostlinné stravy, k západnímu způsobu vede ke ztrátě metabolismu rostlinných látek, a tím i ke změnám střevní mikroflóry.
Pomoci může omezení tuků a cukrů ve stravě. Podle studie je naopak potřeba navýšit spotřebu vlákniny, která je zásadní pro správné trávení. Vláknina se přirozeně nachází v zelenině a ovoci, prospěšné je zejména avokádo. To má mimo jiné ze všech druhů ovoce nejvíce vitamínů E. Dále je vhodné jídelníček obohatit o ořechy, luštěniny a celozrnné pečivo. „V budoucnu by nám tedy mohl jídelníček goril a lidí s tradičními způsoby obživy napovědět, jak správně řešit některé zdravotní potíže západní industrializované populace včetně tzv. civilizačních onemocnění, která jsou v současné době ve středu zájmu, protože jsou v případě onemocnění COVID-19 jedním z nejrizikovějších faktorů,” uvedla Petržílková.
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Inspirace z knihovny: Co by můj syn měl vědět o světě? Kniha oblíbeného autora neporadí, ale pobaví
Jak funguje svět? Na co si v něm dát pozor? Co v životě hledat a před čím se naopak skrýt…