Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.
Vědci zjistili, že myši reagují na své bezvládné druhy překvapivě cíleně. Když jedna myš narazila na známého jedince, který nereagoval, začala ho očichávat, čistit a poté se zaměřila hlavně na oblast obličeje, tlamy a jazyka. Chování připomínalo jednoduchou formu první pomoci, i když vědci upozorňují, že ho nelze přímo srovnávat s lidskou resuscitací. Informoval o tom server Radio Wave.
Pokusy ukázaly, že reakci nespouštěla jen nehybnost, ale především stav, kdy druhá myš nereagovala. Zvířata navíc pomáhala výrazně častěji známým druhům z vlastní klece než cizím jedincům. Podle výzkumníků v tom mohou hrát roli sociální vazby i oxytocin, hormon spojovaný u mnoha druhů se vztahy, péčí a chováním podporujícím skupinu.
Objev přináší nový pohled na svět malých savců a naznačuje, že schopnost reagovat na potíže druhých může být v přírodě rozšířenější, než jsme si mysleli. Podobné projevy péče známe u delfínů, slonů nebo šimpanzů, ale u myší se dají díky laboratornímu výzkumu sledovat velmi přesně. Studie tak pomáhá lépe pochopit, jak hluboko mohou v živočišné říši sahat základy spolupráce, empatie a péče o ostatní.
Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Sněhová sestřička na vás dýchne kouzelnou vánoční atmosférou
Ve vzduchu poletují sněhové vločky, přes okno je vidět rozsvícený stromeček a uvnitř to voní po…
