Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.

Inspirace z knihovny: Oceňovaná Boží hora zprostředkovává atmosféru chudinské Neapole

Foto: Gabriela Brázdová

Snad každý si vybaví hladovost mládí, která je v pubertě doslova spalující. I pouhý vzduch chutná tak nějak jinak. Přesně do tohoto období přenese čtenáře Erri De Luca ve své útlé knize Boží hora. V díle vypráví poetický příběh třináctiletého chlapce, který začíná chodit do práce, ale také prožívá první lásku… a nejen to.

Boží hora je útlounká kniha malého rozsahu, která sestává z několika střípků, z nichž většina nezabere více než jednu stranu. Nejedná se přitom o jednoduchou oddechovou četbu. Právě její hloubka nejspíš může za ocenění, které dílo obdrželo. V Itálii byla kniha poprvé publikovaná v roce 2001, přičemž od té doby se dočkala několika reedic. Ve Francii za ni v roce 2002 získal autor Erri De Luca cenu Femina étranger. V domovské Itálii je jednasedmdesátiletý romanopisec označován za autora desetiletí. Zkrátka a jednoduše spisovatele předchází jeho pověst, které však skutečně dostál.

Hlavní hrdina knihy je třináctiletý chlapec, který žije v chudé neapolské čtvrti Montedidio. Její jméno se vztahuje k názvu publikace – odkazuje na zmiňovanou Boží horu. Chlapec při práci v truhlářství potkává starého židovského ševce a zároveň mudrce, který pochází z východní Evropy a má za sebou hrůzy holocaustu. Dílo věrně zachycuje atmosféru Neapole 50. let 20. století.

Neapol. Foto: Pixabay

Ačkoliv se hlavní dějová linka nemusí zdát kdovíjak veselá, podstatné je vyznění celého příběhu. Hlavním poselstvím je to, že život je krásný, ačkoliv karty, s nimiž hrajeme, nemusí být rozdány zrovna nejlépe. I když je náš osud těžký, přesto se v každém dni nachází několik maličkostí a drobností, pro které stojí za to žít. Všechny postavy zde mají jak své kladné, tak i negativní stránky. Autor je nehodnotí, a díky němu ani čtenář. Lidé se svými neduhy jsou zde přijímání tak, jak jsou.

Slovo autorky článku:

K sehnání této knihy mě motivovala Veronika Hurdová alias Krkavčí matka, která ji zařadila do seznamu nejlepších knih, které v uplynulém roce přečetla. Jedná se o sice drobnou knihu, avšak je plná myšlenek. Je proto potřeba v její četbě zvolnit a dávkovat si ji postupně. Jen pozornému oku čtenáře totiž neunikne poselství, které v sobě nese.

Související články

Podpořte Pozitivní zprávy

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt

GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…

Zaručeně zlepší den

Evoluční záhada: Proč mají divoké kočky tolik různých barev očí?

TSW je reálný, i když lékaři zavírají oči

Miniaturní zázrak z And: Vzácná ekvádorská žába znovu nalezena po sto letech

Mozky máme naprogramované na laskavost

Inspirativní rozhovor

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

„Inspiruje mě to, co jsem přečetl, viděl, slyšel i prožil,” říká spisovatel Miroslav Hlaučo, autor románu Letnice

Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.

Pozitivní kniha

Inspirace z knihovny: Ukliďte si v hlavě díky 10minutové meditaci

Inspirace z knihovny: Ukliďte si v hlavě díky 10minutové meditaci

Toužili jste někdy prostě vypnout svou mysl? Chvíli na nic nemyslet a zahnat všechny negativní…