Za iniciativou stojí školní poradkyně Leslie Trundy, která chtěla najít způsob, jak studenty vést k zodpovědnosti, ale zároveň jim nabídnout prostor k uvolnění stresu a nalezení vnitřního klidu. Myšlenku přinesla z konference o vzdělávání v přírodě, kde ji inspirovaly příklady využívání přírody k osobnímu rozvoji.

Cesta vede po osmikilometrové stezce Whiskeag Trail. Studenti tak nejen tráví čas v pohybu, ale mají možnost přemýšlet, uklidnit se a v klidném prostředí vést otevřený rozhovor s Trundy, která je na túře doprovází. „Nutí vás to chodit, dýchat ztěžka a nakonec máte pocit, že jste něco dokázali,“ popisuje Nicholas, který se programu zúčastnil po konfliktu s učitelem. Jeho spolužačka Sona zase říká, že příroda jí pomáhá lépe hledat rovnováhu než městské prostředí.

Ať už se tato iniciativa rozšíří i do dalších škol, nebo zůstane unikátním experimentem, přináší inspiraci. Ukazuje, že disciplína může jít ruku v ruce s podporou duševního zdraví a posilováním vztahů mezi žáky a učiteli.

Projekt Smart Food II se nyní testuje ve vybraných školách, jeho hlavním cílem je inspirovat žáky k odpovědnějšímu zacházení s jídlem. Nové výukové materiály mají dětem ukázat, jak mohou změny v jejich každodenním životě přispět k omezení plýtvání potravinami i ke snížení dopadů domácnosti na životní prostředí. Jde o pokračování projektu Smart Food, který děti učí, jak správně s potravinami zacházet.

Na vytvoření projektu spolupracovala Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně. „Projekt ukazuje, že i malé změny v každodenním životě mohou mít výrazný pozitivní dopad na životní prostředí,“ řekl Igor Červený, zástupce Pedagogické fakulty UK, spoluautor projektu Smart Food a portálu FutureBooks. Součástí výukových materiálů jsou nově i videa. Interaktivní digitální materiály mohou žáci využívat ve školách i doma. Rodinné aktivity podle zástupců projektu zahrnují například společné plánování jídel, tvorbu seznamů potravin pro nákup nebo sledování množství vyhozeného jídla.

Zaměstnanci a studenti VŠCHT od září dvakrát týdně odebírají vzorky odpadních vod z pěti základních škol v Praze 9 a jedné mateřské školky v Lysolajích. Hledají v nich RNA viru SARS-CoV-2. Analýzu vzorků chemici zároveň srovnávají s výsledky plošného testování žáků a učitelů pomocí PCR testů. Ukázalo se, že splašky prozradí už jednotky pozitivních žáků. Falešnou pozitivitu, kterou by následně nepotvrdilo testování PCR testy, téměř vůbec nevykazuje.

Odpadní vody dokázaly odhalit šíření epidemie covidu-19 už v říjnu, kdy se ještě plošně netestovalo. Vedle toho vědci z analýzy v pozdějších měsících vyvodili, že školy, kde se pravidelně používaly PCR testy, dokázaly účinně vyhledat a izolovat nakažené. Odpadní vody díky tomu už následující den vykazovaly menší pozitivitu. I tam, kde trasování trvalo, byly čtvrteční vzorky méně pozitivní. Naproti tomu u plošného testování antigenními testy se pozitivita vod nesnižovala.

„Na základě našich pilotních výsledků navrhujeme zavedení systému pro masivní monitoring odpadních vod ze škol, který by v době ustupující epidemie nahradil dosavadní málo účinné testování antigenními testy. Tento systém by spočíval v rutinním sledování odpadních vod (jednou nebo dvakrát týdně) a v plošném PCR testování pouze u škol s pozitivními vzorky odpadních vod,“ říká Jan Bartáček, vedoucí týmu VŠCHT Praha. „Technicky lze stihnout dodat informace o pozitivitě odpadních vod do 24 hodin a v následujícím dni provést plošné testování PCR,“ upřesňuje Petr Sýkora, technický ředitel PVK.

Rychlé použití tohoto způsobu sledování nákazy na školách by mohlo pomoci udržet co nejvíce žáků ve třídách při současné vlně varianty omikron. Radní pro školství Prahy 9 Zdeněk Davídek vidí smysl v jeho nasazení i při poklesu počtu nakažených. „Předpokládáme, že námi navrhovaný systém bude účinnější než plošné použití antigenních testů, zvláště v době ustupující epidemie, tj. pravděpodobně na jaře tohoto roku. Zároveň je toto sledování podstatně ekonomicky efektivnější,“ dodává. 

Zdroj: Tisková zpráva VŠCHT

Brambor Doug, který zaujal svět

Na Novém Zélandu se podařilo vypěstovat největší brambor světa. Váží téměř osm kilogramů, čímž předčil dosavadního rekordmana zaznamenaného v Guinnessově knize rekordů. Toho vykopali v roce 2011 v Británii a vážil 4,99 kilogramu.

Brambor pojmenovaný Doug na své zahradě na Novém Zélandu vypěstovali manželé Colin and Donna Craigovi-Brownovi. Na obří hlízu narazili 30. srpna, když pleli záhony před příchodem jara, které na Novém Zélandu trvá od září do listopadu. Colin se původně domníval, že by mohlo jít o jeden z druhů batátů či nějaký druh podzemní houby, když ale objekt vytáhl z půdy a ochutnal, zjistil, že se jedná o lilek brambor. Od konce srpna se Doug stal celebritou. Manželé se již obrátili na Guinnessovu knihu rekordů s žádostí o oficiální zápis a nyní čekají na odpověď.  

Online Krkonošský národní park nabízí školám přednášky

Dnešní doba není jednoduchá ani pro učitele a žáky. Lektoři Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) se proto rozhodli pomoci, jak můžou. Nabízí online přednášky pro školní skupiny zaměřené právě na Krkonošský národní park. Učitelé si mohou vybrat z řady témat a odpovědí na otázky, jako například proč je v Krkonoších KRNAP, proč lidé do Krkonoš přišli a ještě neodešli, zda jsou laviny v Krkonoších přínosné nebo škodlivé a také proč je v Krkonoších zima. „Online přednášky jsou obsahově jednodušší, doplněné kvízy a takzvanými zakázanými domácími úkoly,“ okomentoval specifika přednášek nabízených přes internet vedoucí pracoviště ekologické výchovy Správy KRNAP Michal Skalka. „Ty prodlužují dobu, kterou žáci o problematice přemýšlejí, i když vyučovací hodina už dávno skončila,“ doplnil.

Správa KRNAP nabízela online přednášky už při předchozích covidových vlnách. „Jen během dubna 2021 jsme vstoupili do výuky více než 50×, a to i ve školách od Krkonoš dost vzdálených – třeba v Šumperku nebo Bohdalci. Kdyby tam naši lektoři měli dojet osobně, bylo by to velmi drahé i neekologické,“ uvedl Skalka.

Aktuální nabídka online přednášek je uvedena na domovských stránkách Správy KRNAP. Zájemci o službu mohou kontaktovat lektora uvedeného u každé přednášky a dohodnout si s ním termín, téma a platformu, na které probíhá online výuka školy. 

Jak se má svítit v Brně? Lidé si mohou sami vybrat, co upřednostňují

V populárním brněnském parku Lužánky si lidé mohou prohlédnout čtyři varianty parkového osvětlení a zvolit, které se jim nejvíce líbí. Lampy v horní části parku rovnoběžně s Lidickou ulicí tvoří čtyři sekce A – D tak, aby Brňané na první pohled viděli, v čem se jednotlivá svítidla liší. „U každé sekce lidé najdou informace, jak daná svítidla fungují, jaká je teplota světla i jak se mění nastavení v průběhu času. Rovněž se dozvědí, jak si daný typ stojí v kontextu úspory energií, emisí oxidu uhličitého či modré složky světla,“ popsal provozně technický ředitel Technických sítí Brno Josef Šaroun.

Na webu TSB pak může zájemce hlasovat pro typ osvětlení, který by preferoval v městských parcích. Hlasování je jednoduché, jelikož informační tabule obsahují QR kód, skrze který se dá přiklonit k jedné z variant. Je tak možné učinit rovnou na místě, stačí mít chytrý telefon. „Věříme, že zapojením veřejnosti získáme cenné podklady k dalšímu směřování parkového osvětlení v Brně. Při plánování jeho obnovy chceme v budoucnu přihlížet k preferencím obyvatel města,“ uvedl generální ředitel TSB Pavel Rouček.

Zdroj: Ekolist, Správa KRNAP, Ekolist, TSB

Látku pomohou vysvětlit či prohloubit odborníci z Astronomického ústavu, Geofyzikálního ústavu a Ústavu pro českou literaturu Akademie věd. Na jaře se jich do projektu zapojilo celkem 46 a odučili více než 500 hodin. Nejčastěji fyziku, češtinu, biologii a společenské vědy. „Zavítali jsme do míst, kam bychom se třeba jen obtížně dostávali, vytvořili jsme spoustu nových kontaktů a zároveň měli jedinečnou možnost se učitelů zeptat, co pro ně můžeme dělat i v budoucnu,“ pochvaluje si spolupráci Robert Kolár, vedoucí oddělení teorie Ústavu pro českou literaturu.

Nadšení neskrývají ani samotní akademici, kteří už svými vědomostmi přispěli ke vzdělání mladé generace. „Během jarního lockdownu jsem virtuálně vstoupil do 50 tříd po celé České republice a besedoval s dětmi o planetách Sluneční soustavy, cestách na Mars a o všem, na co zeptaly. Proud otázek byl někdy nezastavitelný. Je skvělé, že děti mají zájem o vědu, a těším se, že se s nimi budu moci zase virtuálně potkat ve všech koutech země,“ vypráví planetární geolog Petr Brož.

Seznam vědců a nabízených přednášek či tematických okruhů najdou učitelé na jednom místě prostřednictvím odkazu na google dokument. Pod záložkou každého ústavu si mohou vybrat, co se jim do výuky hodí.

Zdroj: AV ČR

Karetní hru DOBRONAUTI: Zpátky v čase vyvinul tým psychologů a herních designérů pro žáky třetí až páté třídy. „DOBRONAUTI vznikli proto, aby bylo dětem i učitelům spolu dobře. Aby si děti uměly samy a dobře poradit ve vrstevnických konfliktech a aby učitelé o agresi a konfliktech dokázali s dětmi mluvit a být jim oporou,“ uvedla ředitelka programu Iva Černá.

Žáci se ve hře stávají agenty, kteří za doprovodu svých učitelů zlepšují vztahy v třídním kolektivu. „Po takovém programu pro první stupeň jsme dlouho volali,“ řekla o DOBRONAUTECH učitelka ZŠ a MŠ Blažovice Hedvika Růžičková. S šikanou a agresí se potýká 85 procent škol, které se zúčastnily výzkumu ve fázi vývoje hry. Běžné preventivní programy podle nich nejsou dostatečně interaktivní a většinou proto třídní dynamice nepomohou.

Zlepšit výuku technických věd a motivovat děti k tomu, aby se častěji rozhodovaly pro jejich studium. Takový byl před několika lety záměr diplomové práce studenta Vysoké školy uměleckoprůmyslová v Praze (UMPRUM) Vítka Škopa. Pod jeho rukama tak začal vznikat projekt netradičních učebnic Vividbooks. Jejich princip je jednouchý. Na klasicky vytištěných pracovních listech ožijí po namíření iPadu kresby, které dokonce vydávají zvuky. Žáci se tak hravou formou dozvědí třeba to, jak fungují Newtonovy zákony nebo čočka fotoaparátu.

 „Snažíme se o badatelský přístup. Naším cílem je, aby si žáci vzorečky neopsali z knihy, ale aby na ně přišli sami. Děti si kreslí, co se naučili, a tím i verifikují, že se něco naučili. Nakreslit znamená pochopit,“ přiblížil Vítek Škop fungování aplikace pro Czechcrunch. Jeho inovativní přístup zaujal i ve světě. Projekt Vividbooks uspěl v evropském akcelerátoru Impact Edtech a autor získal finanční prostředky na další rozvoj.

Ač to nebyl záměr, pomůcka přišla velmi vhod při aktuálním režimu domácí výuky. Na jaře start-up zpřístupnil učebnice školám zdarma. Dostal se tak ke třem tisícům žáků po celém světě. Na podzim pak Škop představil možnost zakoupit si interaktivní učebnici fyziky také samotným rodičům. Ti ocení nejen zábavnou formu výuky, ale i shrnující texty nahrazující výklad učitele. V knihovně Vividbooks je momentálně soubor látky pro šestý, sedmý a osmý ročník základních škol. V přípravě jsou aktuálně materiály pro deváťáky. Do budoucna chce mladý inovátor připravit také učebnici chemie, biologie nebo zeměpisu.

Program tvůrci nazvali Klub anonymních záškoláků. Prostřednictvím online lekcí si v rámci něj mohou studenti procvičit probíranou látku či se zábavnou formou naučit něco nového. Portál však nabízí také individuální konzultace. Žák může do systému zadat svůj požadavek, načež se mu do několika dnů ozve pedagog s příslušnou odborností a domluví si online setkání.

Podle předsedy Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže Libora Bezděka se do služby zapojilo asi 200 zařízení po celé republice. Dětem tak budou pomáhat až tisíce volnočasových pedagogů. Služba nicméně není určená pouze dětem, které ve střediscích již v minulosti navštěvovaly volnočasové kroužky. Slouží všem, kteří to potřebují, přičemž žák a pomáhající učitel nemusí být ani ze stejného kraje.

Zdroj: ceskenoviny.cz

„Netflix mnoho let povoluje učitelům, aby pouštěli dokumenty svým žákům ve třídách. To však není možné, když jsou školy zavřené,“ vysvětlil svůj krok Netflix. Zástupci společnosti tak vyhověli žádostem učitelů a vybrané pořady zpřístupnili veřejně.

Do výběru Netflix zařadil dokumenty z různých odvětví, jako například sérii ze světa designu Abstract, krátký dokument o záchranářích v Sýrii The White Helmets nebo přírodovědný cyklus Our Planet. Všechny pořady jsou k dispozici v angličtině s možností anglických titulků. Ke každému z nich je navíc k dispozici také výukový materiál, který mohou učitelé a žáci využít.

Jakkoliv se to může jevit zvláštně, v Indii nejde o úplně nový model. Staré vagony jsou finančně dostupné a po úpravách k daným účelům naprosto dostačující. Pro žáky je navíc jejich prostředí zajímavé, zvlášť pak v oblastech, kudy železniční tratě vůbec nevedou.

V Mysore se součástí školního inventáře staly dva vagony. O jejich úpravu se postarali dobrovolníci. Jeden vagon slouží přímo jako učebna, druhý plní funkci společenské místnosti v čase oběda nebo speciálních třídních aktivit. Dobrovolníci natřeli soupravu chytlavými barvami a doplnili školními prvky, jako jsou písmena, číslice nebo mapy. Podle učitelů přinesla snaha ovoce a počet žáků po zpřístupnění nových prostor opět vzrostl. Do budoucna je ještě v plánu využít nepotřebný šrot k zastřešení areálu školy.

Zdroj: goodnewsnetwork.org, indianlink.com.au

Projekt stojí na webové a mobilní aplikaci, která funguje jako online anynomní schránka důvěry. Jejím prostřednictvím se mohou ozvat nejen samotné oběti, ale i tzv. mlčící většina. „Všichni tři jsme se během dospívání nejednou ocitli v roli mlčící většiny – šikany se přímo neúčastní a ráda by něco udělala, ale neví, jak zasáhnout,“ popisuje za trio zakladatelů Jan Sláma. Děti se leckdy mohou bát ozvat nebo svěřit a právě s tím aplikace pomáhá. Upozornění se pak dostane k poveřené kompetentní osobě, kterou může třeba být školní psycholog nebo ředitel.

Aplikace se neomezuje pouze na třídní kolektiv, je otevřena také například sportovním skupinám nebo dětem na letních táborech. Projekt se od svého vzniku rozšířil i geograficky – za hranicemi funguje například v Polsku, v Jihoafrické republice nebo v Mexiku. U nás je do něj zapojeno přes 1800 škol.

„Chceme motivovat kuchařky našich škol, aby vařily nejen zdravě, ale také chutně a moderně. Proto jsme připravili sérii workshopů, ve kterých – po vzoru konceptu z televizní show – šéfkuchař navštíví školní jídelny, kde pomůže s vařením,“ vysvětluje náměstkyně primátora Andrea Hoffmannová. Šéfkuchař ve školách poradí s organizací, přípravou i servírováním. S přípravou pomůžou také studenti místních středních škol.

Záměrem projektu je představit nový způsob stravování, který bude pro děti atraktivní a pro personál zábavnější. Měl by také zlepšit stravovací návyky žáků. „Věřím, že touto cestou ušetříme i část jídla, která zatím končí ve zbytcích,“ doplňuje Hoffmannová s vírou, že projekt navíc pomůže snížit plýtvání v provozech.

Šéfkuchař David Valíček v projektu dodržuje běžně platné normy ve školních jídelnách. Musí tak respektovat nutriční doporučení i se vejít do nastavené ceny jídla, kdy porce nesmí překročit 34 korun. Jídla také musejí být realizovatelná v podmínkách školní jídelny. Během školního roku vystřídá dvanáct základních škol, do budoucna by Ostrava projekt ráda vyzkoušela ve všech školách ve městě.

Parmita Sarma a Mazin Mukhtar založili v roce 2013 nadaci Akshar Foundation s posláním vymýtit chudobu skrze kvalitní vzdělávání. O tři roky později otevřeli vlastní školu. Zanedlouho poté dvojice spustila také recyklační centrum, protože všudypřítomný odpad je v oblasti velkým problémem. Lidem ale chyběla k recyklaci motivace. Sarma a Muhtar se proto rozhodli zavést plastový odpad jako školné – každý z žáků tak musí týdně do školy donést alespoň 25 kusů plastu.

Dobré nápady zakladatelů školy ale zdaleka neskončily u plastového školného. Funguje tam také velmi efektivní přístup zaměstnávání žáků. Ti potřebují vydělávat, aby je jejich rodiny namísto do školy neposílaly do práce. Akshar Forum proto starší žáky zaměstnává jako asistenty, kteří mladší žáky doučují. Plat roste s postupem do vyšších ročníků a s rostoucími znalostmi a schopnostmi. Případně lze získat práci i ve zmíněném recyklačním centru nebo školním zvířecím útulku.

„Vnímám to jako dobrý a zajímavý nápad, který zvýší bezpečnost dětí. Speciální potisk na láhvi jim poutavými obrázky přirozeně pomáhá zapamatovat si, jak se mají v určité situaci zachovat,“ uvedl náměstek primátora Martin Major, který má na starosti bezpečnost Olomoučanů.

Děti tak s nástupem do první třídy dostanou užitečný dárek. Ten má nejen praktické a výchovné využití, ale i sociální záměr. Podle Majora nemusí být podobná láhev dostupná všem sociálním skupinám, přesto by měla být součástí základní výbavy prvňáčků. Celkově budou láhve město stát přibližně 128 tisíc korun bez DPH.

Druhý ročník kampaně Pěšky do školy pořádané organizací Pražské matky proběhne v září v rámci Evropského týdne mobility a Mezinárodního dne bez aut. Cílem je upozornit na to, že jsou cesty do školy nevyužitou příležitostí pro pohyb venku a utužení vztahů mezi dětmi a rodiči. Odlehčení silničnímu provozu je pak z hlediska bezpečnosti dětí i ochrany životního prostředí příjemným bonusem.

Zapojit se mohou školy z celé České republiky, jednotlivé třídy nebo konkrétní rodiče. Přihlašovat se mohou už nyní. Školy získají metodickou podporu při pořádání pěších dnů, rodiče pak zajímavé tipy, jak si cestu do školy zpříjemnit či zjednodušit. Výherci soutěže o třídu, která nachodí nejvíce kilometrů, se mohou těšit na lákavé ceny.

Hrabání, odstraňování napadaných větví a náletů dřevin je pro přírodu zjara důležité. Aktivitu provádí Krkonošský národní park společně s žáky základních a středních škol už roky a výsledky dokazují, že ve vybraných lokalitách roste počet ohrožených rostlin. Součástí programu pro děti jsou také hry na téma jarní květeny v rámci ekologické výchovy.

Díky odstranění tzv. stařiny, tedy loňské trávy, získají světlo a prostor ty rostlinné druhy, které jsou konkurenčně méně schopné, zároveň však často chráněné. V případě krkonošských lokalit se jedná zejména o významný výskyt vstavačovitých rostlin či šafránu.

Město Písek před časem hledalo dobrovolníky ke stěhování knihovny. Zájem byl obrovský. Žáci jedenácti základních a středních škol pomohli přestěhovat knihy do nové písecké knihovny.

Celkem se v knihovně nachází okolo 135 tisíc knih. Studenti přestěhovali část z nich. Při stěhování vytvořili živý řetěz o délce přibližně 150 metrů. To byla vzdálenost mezi bývalou a novou knihovnou. Nová knihovna se zájemcům otevře 26. dubna. Na video o stěhování se můžete podívat zde.

Zdroj: irozhlas.cz

„Školní zahrada je přírodní učebna, která nabízí místo k bádání, učení, poznávání světa kolem nás a také k rozvoji osobnosti tím nejpřirozenějším způsobem. Nemusí být pouze místem pro výuku pěstitelských prací, naopak toho může nabídnout mnohem více,“ uvádí školské zařízení Lipka.

Školní zahrady jsou ideální k propojování teorie s praxí i seznamování dětí s okolním světem. Iniciativa Měsíc školních zahrad chce proto upoutat pozornost směrem ke školním zahradám, hřištím či dvorkům, jednoduše prostorům, kde může výuka probíhat pod širým nebem. Reaguje tím i na skutečnost, že školáci v dnešní době venku příliš volného času netráví. „Škola může množství i kvalitu času, který děti tráví venku, významně ovlivnit. Klíčová je míra propojení venkovního prostředí s jejím každodenním životem a vzdělávacím programem,“ vysvětluje Jitka Přerovská z Nadace Proměny Karla Komárka.

Původcem myšlenky je Mezinárodní asociace školních hřišť a zahrad, která skrze iniciativu propojila už 22 zemí světa. Do Česka nápad přenesla Nadace Proměny Karla Komárka. Do pilotního ročníku se zapojily desítky škol, publikaci s inspirací na venkovní aktivity si stáhlo přes tisíc zájemců.

Ostrava chce do tří let zřídit poradce na všech 55 místních základních školách. Letošní pilotní program jejich činnost vyzkouší. „Náklady na jejich fungování může spolufinancováním dokrýt ministerstvo školství. Poradcům dáme k dispozici kontakty na firmy v regionu a také možnost umisťovat děti na různé workshopy, které pořádáme nebo platíme,“ řekla náměstkyně pro školství Andrea Hoffmannová.

Kromě finanční podpory poradců tak chce město vytvořit i speciální portál. „Jsem přesvědčena, že portál s komplexními informacemi jim usnadní práci. A že dětem nabídne zajímavé možnosti, které je přivedou k té správné profesi,“ dodala Hoffmannová. Účast na těchto projektech žákům uhradí dotace z oblasti školství a talent managementu.

To udělala učitelka ze základní školy v Glasgow Kate McLaughlan. Rodiče svých žáků požádala, aby namísto dárků dali společně dětem smysluplnou lekci do života. Namísto peněz by od nich totiž letos ráda dostala drobný finanční příspěvek na pomoc potravinové bance. Za finální částku společně s dětmi nakoupí online a jídlo nechá doručit do potravinové banky.

Motivací k tomuto kroku byl pro učitelku z velké části sociální tlak, který je na rodiče v souvislosti s dárky pro učitele vyvíjen. Tyto dárky mohou být i značnou zátěží pro rodinný předvánoční rozpočet. K podobnému kroku se později uchýlila i celá waleská základní škola Ysgol Gymuned Rhosybol se záměrem ukázat dětem důležitost pomoci druhým, a to nejen o Vánocích.

Zdroj: bbc.com