Co jsou adaptogeny a jak fungují?

Termín adaptogen pochází z 50. let 20. století. Označuje látky rostlinného původu, které pomáhají tělu lépe zvládat fyzický i psychický stres. Jejich účinek spočívá ve vyrovnávání stresové reakce organismu, stabilizaci hormonální rovnováhy a podpoře nervového systému. I když adaptogeny pocházejí hlavně z tradiční čínské medicíny a ajurvédy, jejich účinky dnes potvrzují i moderní výzkumy.

Které adaptogeny jsou nejznámější?

Ashwagandha (Withania somnifera) je známá pro své uklidňující účinky. Pomáhá snižovat hladinu stresového hormonu kortizolu, podporuje spánek i soustředění. Ashwagandha je dostupná jako extrakt i součást funkčních směsí.

Pokud bojujete s únavou a psychickým vypětím, mohla by se vám hodit Rhodiola rosea (rozchodnice růžová). Reishi je pak jednou z nejznámějších hub. Je charakteristická imunomodulačními účinky, často spojovaná s dlouhověkostí. Lion’s Mane (Korálovec ježatý) zase podporuje paměť, kognitivní funkce a nervovou regeneraci.

Co říká o adaptogenech věda?

Studie potvrzují, že adaptogeny mají reálný vliv na zvládání stresu a úzkosti. Například výzkum z roku 2023 prokázal snížení úzkosti a zlepšení spánku u lidí užívajících extrakt z ashwagandhy.
Další studie popisuje, že adaptogeny zvyšují výkonnost a pomáhají tělu lépe reagovat na stres. Jejich účinek je srovnáván s tzv. inteligentní regulací stresové reakce bez vedlejších účinků typických pro léky.

Jak je zařadit do života?

Adaptogeny jsou dostupné ve formě kapslí, čajů, tinktur nebo jako součást tzv. funkční kávy.
Začínejte s jejich užíváním pozvolně, sledujte reakce svého těla a vybírejte kvalitní produkty s garantovaným obsahem účinných látek. Pokud užíváte léky nebo jste těhotná, doporučuje se konzultace s lékařem. Adaptogeny nejsou zázračným všelékem, ale účinným pomocníkem při zvládání stresu, jak potvrzují i vědecké studie. Pokud hledáte přírodní cestu, jak podpořit svou psychickou i fyzickou odolnost, nebo další adaptogeny mohou být skvělým začátkem.

Kocour, kterému se zkráceně říká Duke, je součástí takzvané Wag Brigade, což by se dalo přeložit jako mrskající četa – slovo wag totiž slangově označuje mrskání ocasem. Není tedy prvním mazlíčkem s posláním působit jako zklidňující prvek. Mezinárodní letiště San Francisco program spustilo poprvé před 10 lety. Nejprve byla pozice vyhrazena výhradně psům, postupem let se však chlupatá jednotka rozrostla také o kočky, králíky nebo světově první terapeutické prase.

Kocour Duke byl údajně zachráněn před 13 lety z kolonie zdivočelých koček a později ho adoptovala pětiletá holčička se svou matkou, díky nimž podstoupil terapeutický výcvik. Zvíře se nyní v určenou dobu pohybuje po letišti se speciální uniformou a nápisem „pohlaď si mě“.

Autonomnější život může vést ke snížení existenciálního strachu a úzkosti. Tak zní poznatek, na který přišli vědci ve svých nedávných studiích. Lidé, kteří žijí autonomní život, mají podle nic vyšší tzv. symbolickou nesmrtelnost. Tento termín odkazuje k idee, že naše já žije do určité míry i po smrti, např. v obecně uznávaných úspěších či v myšlenkách druhých lidí. Symbolická nesmrtelnost jako určitý pohled na život pak pomáhá snižovat obavy ze smrti.

Ale co to vlastně znamená žít autonomní život? Podle odborníků je autonomní jedinec schopný vyjadřovat své já ve svém konání. Jeho chování je dobrovolné, samoúčelné a svobodné. Má svobodnou vůli a pocit, že má svůj život pod kontrolou. Autonomie podporuje růst a nové zkušenosti, protože poskytuje pevný základ, který snižuje úzkost a strach z neznámého. Takový způsob života může zvýšit i celkovou duševní pohodu a pocit štěstí.

Odborníci také uvedli několik otázek, které vám pomohou odhalit, zda žijete autonomně:

• Pouštím se do aktivit, protože chci? Mohu s nimi přestat, když budu chtít?
• Prožívám často pocit, že mám svobodnou volbu?
• Uspokojuje většina mých aktivit vrozené touhy (např. prozkoumávat své okolí, učit se novým věcem nebo se vyjadřovat)?
• Jak často se do nějakého chování zapojím, protože musím (např. kvůli povinnostem nebo strachu z trestu)?

O autonomii v životě tak stojí za to usilovat. Nejde přitom o zcela nové poznatky. Důležitost osobní volby a sebeurčení zdůrazňovali již velcí existenciální myslitelé jako Viktor Frankl nebo Otto Rank. Nyní jsou jejich myšlenky potvrzené také daty.

Zdroj: psychologytoday.com, springer.com

V nové studii výzkumníci ověřili, jak důležitá je dobrodružná hra pro zdraví dětí. Ukázalo se, že lezení po stromech, jízda na kole, skákání z výšky či hra bez dozoru rodičů zvyšuje u dětí psychickou odolnost a schopnost zvládat stres. Tím dochází k prevenci úzkostí a depresí. Efekt byl přitom výraznější u dětí z nízkopříjmových rodin.

Za extrémně důležitou vědci považují podporu dobrodružných her právě v současné době, kdy psychické zdraví dětí po dlouhých lockdownech mohlo značně utrpět. „Hra je pro děti instinktivní, prospěšná a plná svobody. Je dostupná všem a nevyžaduje žádné speciální schopnosti. Považujeme proto za nutné budovat a chránit přírodní areály, parky a dětská hřiště, která podpoří mentální zdraví našich dětí,“ uvedla vedoucí studie zveřejněné v časopise Child Psychiatry and Human Development Helen Dodd.

Zdroj: Goodnewsnetwork, University of Exeter, Springer

Odborníci zkoumali, jaké má dopady, když se lidé na týden vzdálí od sociálních sítí. Některým respondentům výzkumu přestávka uvolnila zhruba devět hodin času, které by jinak trávili na Facebooku, Instagramu, Twitteru a TikToku. „Sociální média způsobila revoluci ve způsobu, jakým spolu komunikujeme, umožňují uživatelům být v kontaktu s přáteli a rodinou a setkávat se s ostatními na základě společných zájmů vytvářením virtuálních profilů,“ napsali autoři studie. „Ve Velké Británii se počet dospělých používajících sociální média zvýšil ze 45 procent v roce 2011 na 71 procent v roce 2021,“ doplnili.

Výzkumníci se zaměřili na lidi ve věku od 18 do 72 let, kteří používali sociální média každý den. Jednotlivcům bylo náhodně přiděleno, aby buď zcela přestali používat sociální sítě na sedm dní, nebo aby pokračovali v zapojení do života na sociálních médiích jako obvykle. Ti, kteří si dali pauzu, vykazovali výrazné navýšení pocitu pohody, zmírnění deprese a úzkosti. Získané údaje naznačují, že i menší přestávka od sociálních sítí může mít příznivý dopad na duševní zdraví člověka.

Autorský článek Gabriely Brázdové s využitím informací z Earth

Náplast obsahuje mikrodávky esencí z rostlin a minerálů, a řadí se tak pod homeopatická léčiva. Je zcela bezpečná i pro děti a nemá kotraindikace s užíváním jiných léků. Dosavadní zákazníci navíc zatím nezaznamenali žádné vedlejší účinky. V případě, že zakoupená náplast nezafunguje, slibuje Burdock vrácení peněz.

Náplast zmírňuje nevolnost v autě či na lodi, příznaky úzkosti, menstruační bolesti, závratě po požití alkoholu i příznaky kocoviny. K účinku dochází pronikáním látek z náplasti přes kůži do krevního řečiště. K úlevě pak dojde do 5–15 minut od nalepení.

Zdroj: The GoPatch , Goodnewsnetwork

1. Calmio – kurzy meditace v češtině

Vždy jste se chtěli naučit meditovat? Calmio vám pomůže začít. Bezplatně je všem uživatelům přístupný základní kurz o deseti meditacích, které vás provedou jednotlivými zásadami meditování. K dalším nahrávkám a kurzům se specifickými cíli (např. zvládání strachu nebo vzteku) získáte přístup po zakoupení prémiového účtu.

2. Nepanikař – veškerá pomoc na jednom místě

Nepanikař je bezplatná aplikace, kterou by měl mít ve svém telefonu každý, kdo se potýká s psychickými problémy. Je to vlastně taková první pomoc do kapsy. Nepanikař vám při náročných chvílích poskytne potřebnou oporu a předá užitečné tipy, které vám pomohou vše zlé překonat.

Součástí aplikace jsou také různá dechová cvičení, meditace nebo záznamy o náladě či kvalitě spánku. Nechybí ani přehled kontaktů na odbornou pomoc, od telefonních čísel po chaty nebo poradny. Přidat si můžete také vlastní nouzové kontakty.

3. VOS.health – chytrý deník nebo záznamy nálady

Česká aplikace VOS.health si klade za cíl pomoci lidem lépe zvládat psychicky náročné situace. Nabízí spoustu užitečných a zábavných funkcí, např. chytrý deník, záznamy nálady, motivační citáty, afirmace, dechová cvičení nebo osobnostní testy. V placené verzi získáte také možnost spojit se s odbornými poradci nebo si nechat vytvořit osobní plán na míru.

Rádi byste sledovali svůj osobní růst? Díky funkci chytrého deníku můžete pozorovat, jak se měníte v průběhu let. Každý den vám aplikace položí otázku, na kterou odpovíte každý rok ve stejný den. Jedná se tak o skvělý a zábavný způsob sebepoznání.

4. Pause – mindfulness techniky na uklidnění

Aplikace Pause sice není dostupná v češtině, nicméně její fungování je velmi intuitivní. Jak napovídá název, jedná se o aplikaci, ve které můžete na chvíli zastavit a praktikovat mindfulness, tedy techniky všímavosti. Potřebujete-li ulevit od stresu a napětí, je pro vás Pause to pravé.

Díky cvičením v aplikaci se můžete již za pár minut zklidnit sledováním plynoucích skvrn. Zní to možná trochu podivně, nicméně autoři zdůrazňují, že v hlasitém prostředí je tento typ relaxace efektivnější než klasická vedená meditace.

5. Headspace – proslulá meditační aplikace

Pokud vám angličtina nedělá problémy, můžete vyzkoušet populární meditační aplikaci Headspace. Zdarma získáte přístup k základnímu kurzu, ve kterém vás příjemný hlas provede klíčovými aspekty meditačních technik. Headspace je dílem bývalého buddhistického mnicha, který šíří myšlenku, že pro viditelné změny stačí meditovat pouhých 10 minut denně.

Vedle začátečnického kurzu si můžete vyzkoušet i pokročilejší meditace, relaxační nahrávky nebo vzdělávací videa. Headspace vám také pomůže lépe se soustředit nebo klidněji spát. Většina obsahu je však bohužel za měsíční poplatek.

6.      Kogito – podpora pro těhotné ženy

Aplikace Kogito od Národního ústavu pro duševní zdraví je určena pro těhotné ženy nebo ženy po porodu. Pomůže jim zvládat deprese a úzkosti, které se mohou v očekávání nebo po narození objevit. Po vyplnění dotazníku se ženy vydávají na cestu k poražení deprese či úzkosti. Na cestě je čekají mechanismy z kognitivně-behaviorální terapie, plnění úkolů nebo relaxace.

7.      Limoterapie – mobilní hrou proti úzkosti

Pečovat o duševní zdraví lze také pomocí mobilních her. Jednou z nich je česká novinka s názvem Limoterapie. Hra se sice teprve testuje, nicméně je již plně funkční a dostupná ke stažení. Pomáhat má s různými typy úzkostí, jako je například obsedantně kompulzivní porucha. Při stavbě limonádovny totiž podstupujete tzv. expoziční terapii, která vám pomáhá nepodléhat nutkavým myšlenkám.

Autorský článek Anety Šmejcové

Jak je možné, že má mobilní hra zaměřená na stavbu vlastní limonádovny terapeutické a léčivé účinky? Limoterapie totiž simuluje velmi účinnou expoziční terapii. Během ní je člověk vystavován úzkostlivým podnětům, přičemž je veden k tomu, aby potlačil své nutkání na tyto podněty reagovat tzv. kompulzí.

Hráč je během hraní Limoterapie vystaven stimulům, které v něm mohou vyvolávat nepříjemné pocity. Tyto stimuly ho pozitivně či negativně motivují k tomu, aby svým nutkavým pocitům odolal a ke kompulzi nedošlo. Spouštěče mohou mít podobu nepořádku, čistoty nebo nečistoty či určitého nebezpečí a kontaminace. Pomáhají tak při několika různých typech úzkostí.

Jak se Limoterapie hraje?

Vývojáři zvolili tzv. idle tycoon hru, ve které je hlavním principem stavba a rozvoj vlastního podniku nebo říše. Smyslem Limoterapie je budování vlastní limonádovny a její postupný růst. Tento jednoduchý formát hry byl vybrán z toho důvodu, že u něj nelze vysedávat několik hodin v kuse, zato se však člověk musí během dne do hry několikrát vrátit. Taková forma je podle autorů pro expoziční terapii optimální.    

Zajímavé je, že Limoterapie průběžně zjišťuje, jak hráč reaguje na jednotlivé pozitivní či negativní motivy, a podle toho hru přizpůsobuje. Vystavuje například uživatele takovým stimulům, které na něj v minulosti fungovaly.

Limoterapie bude propojena také se vzdělávacím centrem, ve kterém nebudou chybět rady do života a informace o úzkostných poruchách s odkazem na webové stránky NÚDZ.

Hra je určena pro osoby v začínajícím stádiu úzkostných poruch, kteří již u sebe pozorují typické projevy. Těm může již samotné hraní po čase od úzkosti ulevit. Limoterapii si ovšem může zahrát kdokoliv a preventivně zjistit, zda se u něj některá z možných úzkostí neprojevuje. Hra je již veřejně dostupná, a to zdarma pro všechny uživatele. Současně však nyní probíhá výzkum ve spolupráci s agenturou Ipsos, který zjišťuje, jak dobře aplikace funguje.

Zdroj: SeznamZprávy.cz

Blahodárný efekt zpěvu na lidské mentální zdraví ilustruje například studie zveřejněná v časopise BMJ Supportive & Palliative Care. Výsledky ukazují, že 90 minut skupinového zpěvu týdně po dobu jednoho roku zvýšilo sebevědomí a duševní pohodu účastníků a stabilizovalo u nich příznaky deprese. Podle závěrů dalších výzkumů platí totéž i pro zpěv sólový.

Pozitivní účinek navíc není závislý na hudebním sluchu ani schopnosti trefit správnou tóninu. Zpěv jakéhokoliv typu snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu a redukuje tak stres. Při zpívání navíc zapojujeme celé tělo. Hluboké nádechy a tělesná aktivita spouští vylučování hormonů štěstí endorfinu a dopaminu. Tato aktivita nám proto může pomoci překonat úzkosti nebo smutek ze ztráty blízké osoby.

Zdroj: Verywell Mind

Podle výzkumů smích snižuje hladinu kortizolu, hlavního stresového hormonu v lidském těle. Zvyšuje také produkci endorfinů, které přispívají k pocitu štěstí a zmírňují bolest či napětí. Mimo to může posilovat imunitní systém. „Děti byly izolované, a to jim nevynahradí žádné množství kontaktu přes aplikaci Zoom,“ uvedla Emma Jenningsová, která vede terapie smíchem na dívčí škole v Brightonu. Její lekce začínají tím, že děti mluví o svých pocitech nervozity nebo úzkosti, následuje zábavnější část, kdy vyvádí různé „skopičiny” jejichž součástí je smích.

„Mysleli jsme si, že by bylo skvělé zavést čistě zábavnou hodinu, ve které dívky nepocítí ani kapku stresu a budou se při ní hihňat. Děti se smějí průměrně 400krát za den, zatímco dospělí jen 15krát. To vysvětluje, proč jsou obecně v mnohem větším stresu. Ráda bych se ujistila, že se naše žačky smějí nejvíc, jak to jen jde. Tyto terapie zavedeme také pro naše vyučující a rodiče studentek,“ uvedla ředitelka dívčí školy Rosie McCollová.

Zdroj: České noviny, The Times

Panika a úzkost přicházejí bez varování a postihují lidi různých povah či profesí mnohem častěji, než bychom předpokládali. Jak své pocity popisují? Jako když vám na hlavu padá nebe anebo se topíte a nevíte, jak vyplavat na hladinu. Naštěstí existují postupy a strategie, jak časté a dlouhotrvající záchvaty za asistence odborníků i svépomocí zmírnit.

Co panické ataky způsobuje, jak se dají léčit a jak přistupovat k blízkým, kteří touto nemocí trpí, prozradí v on-line přednášce uznávaný český psychiatr Radkin Honzák. Ten se mimo jiné zaměřuje na psychosomatický přístup a při léčení duše vždy pomyslně nahlíží i za roh. Dlouhodobě se proto zabývá výzkumem výživy, spánku a stresu a jejich vlivem na naše duševní zdraví. Strach a úzkosti podle něj mají přímý vliv i na naši imunitu. „Je to jednoduchá rovnice: když budeme racionálně myslet, nepustíme ke slovu zbytečné strachy, neotevřeme stavidla stresu a budeme mít dost energie na procesy, které nás posilují,“ píše Honzák na svém blogu.

Přednášku, která proběhne v pondělí 28. června v 19 hodin, pořádá eventová agentura Kulturmarket v rámci série vzdělávacích on-line webinářů s názvem Inspire Academy. Kromě psychologie a zdraví se věnují také osobnostnímu rozvoji, vědě, cestování, umění či marketingu. Vstupenky jsou dostupné na portálu smsticket.cz.

Emoce, které obecně považujeme za negativní, jsou neodmyslitelnou součástí života. Nezbývá proto, než je přijmout. Můžeme se je však naučit lépe zvládat a zmírnit či zkrátit jejich prožívání. Jakmile se nám podaří získat nadhled, snáze se také dobereme k řešení problému, který tyto stavy vyvolal, a naučíme se podobným situacím alespoň částečně předcházet.

Jak tedy naladit mysl na příjemnější frekvenci?

Dopřejte si denní dávku roztomilosti

Roztomilá zvířátka, děti, babičky a dědečkové, ale třeba i kreslené obrázky, které vás okamžitě rozněžní, mohou být blahodárným balzámem na pocuchané nervy. Pocit vyvolaný roztomilými objekty je totiž podobný rodičovským pudům – doprovází jej náklonnost, potřeba pečovat a chránit i nutkání se na chvíli zastavit a rozplývat se nad krásou života.

Za roztomilé přitom zpravidla považujeme bytosti a objekty menších rozměrů s oblými a měkkými obrysy. Velké nebo výrazné oči a hebkost, kterou si můžeme osahat nebo alespoň představit, je pak pomyslnou třešničkou na dortu.

Odeberte se do říše snů

Známé rčení, že je ráno moudřejší večera, má opravdu univerzální platnost. Vyspaní a odpočatí totiž máme mnohem bystřejší úsudek, realističtější pohled na svět a sílu postavit se každodenním výzvám. Spánek jednoduše třídí myšlenky a regeneruje tělo.

Jak se ale opravdu dobře vyspat? Odborníci doporučují spíše tvrdší, ale stále pohodlnou postel, stejně jako klidné a bezpečné prostředí s přísunem čerstvého vzduchu a teplotou okolo 17 až 20 stupni Celsia. Obzvlášť uspokojivý a uklidňující je pak spánek v láskyplném objetí, ať už s polštářem, dekou, plyšákem, partnerem, rodičem, potomkem nebo zvířecím mazlíčkem.

Takové to domácí žvýkání

Pravidelně zajídat stres, smutek a úzkostné stavy je jako vytloukat klín klínem zvaným emoční přejídání. Žvýkání však opravdu dokáže zklidnit a odvést pozornost od nepříjemných pocitů. Pohotovostním řešením tak může být žvýkačka, na jejíž žvýkání se plně soustředíme. Svěží dech je pak příjemným bonusem.

Sečteno, podtrženo

Jak tyto triky převést do praxe? Dbejte na kvalitní spánek, v mobilu si vytvořte galerii roztomilých obrázků a nevycházejte z domu bez žvýkaček v kapse nebo kabelce. Psychickou pohodu pak můžete podpořit dalšími osvědčenými tipy, jako je meditace, sport, zábavné filmy či knihy, milá společnost a každodenní vděčnost za zdánlivé maličkosti.

Nezapomínejte ani na své fyzické zdraví, které je s tím psychickým úzce spjato. A pokud nezabere prevence, nebo vás budou paralyzující úzkostné stavy doprovázet čím dál častěji, neostýchejte se a vyhledejte odborníka z řad psychologů a psychoterapeutů.

Článek vyšel ve spolupráci se serverem DreamLife.

„Náš výzkum ukázal, že socioekonomický status určuje, zda může změna pohledu na danou událost snížit míru prožívané úzkosti. To platí jak v krátkodobém, tak dlouhodobém časovém období,“ uvedla spoluautorka studie Claudia Haase z Northwesternské univerzity. Podobný přístup používají i psychoterapeuti po celém světě, když s klienty v terapii nahlížejí na to, zda může problematická situace přinést i něco dobrého.

„Jedinci s nižšími příjmy mohou mít menší přístup ke zdrojům, kterými by přímo ovlivnili stresující situaci,“ vysvětlila Haasová. „Z toho důvodu je pro ně efektivnější vyrovnat se z úzkostí tím, že se pokusí podívat na situaci z pozitivního úhlu pohledu.“