Hned čtyřikrát má Česká republika na seznamu kulturního dědictví zastoupena historická centra měst. Centra Prahy, Českého Krumlova a Telče byla v roce 1992 vůbec prvními zápisy na seznamu památek UNESCO. O tři roky později přibylo také historické jádro Kutné Hory, která má kromě centra města na seznamu zapsán také Chrám sv. Barbory a Katedrálu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci.

V roce 1994 dostal ocenění památka UNESCO i Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. Stavba ve stylu barokní gotiky pochází z počátku osmnáctého století a je charakteristická svým tvarem pěticípé hvězdy.

Dvakrát jsou na seznamu zastoupeny zámky. Starší z nich se nachází v Litomyšli a pochází z druhé poloviny šestnáctého století. Druhým je zámek v Kroměříži, kde jsou kromě barokní stavby oceněny také rozsáhlé zahrady. V souvislosti se zámky je pak třeba zmínit také Lednicko-valtický areál, což je panství sestávající z architektury zámků, drobných staveb v romantickém duchu a krajiny v anglickém stylu.  

Protipólem honosných zámků je vesnická rezervace v Holašovicích. V této tradiční středoevropské vesnici lze najít množství kvalitních venkovských staveb z osmnáctého a devatenáctého století, jež jsou postaveny ve stylu zvaném jihočeské selské baroko.

Z dalších historických staveb na seznamu figuruje pětatřicet metrů vysoký sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci či židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči, které symbolizují blízké soužití křesťanské a židovské kultury od středověku až do dvacátého století.

Novodobá architektura je pak zastoupena brněnskou vilou Tugendhat. Stavba z přelomu dvacátých a třicátých let dvacátého století představuje jedno z nejvýznamnějších funkcionalistických děl německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe.

Díky více než osm set let trvající soustavné těžbě a zpracování rud se oceněním UNESCO může chlubit také Hornický region Erzgebirge, česky Krušnohoří. Jedinečnost zdejší hornické krajiny tkví v množství památek v nadzemí i podzemí a s hustou sítí horních měst.

Jiná lidská činnost, a sice chov koní, je pak na seznamu zastoupena památkou nazvanou Krajina pro chov koní v Kladrubech nad Labem. Místo zahrnuje kromě hřebčínů také okolní pastviny včetně uměle zbudovaných vodních kanálů a přímých komunikací lemovanými alejemi. Hřebčín po staletí slouží k chovu takzvaných starokladrubských běloušů, kteří představují celosvětově unikátní podobu barokního koně, jenž se nevyskytuje nikde jinde na světě.

V letošním roce na seznam přibyl Západočeský lázeňský trojúhelník. Lázně Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně byly na seznam UNESCO zapsány spolu s dalšími osmi evropskými lázeňskými městy, a souhrnně se tak tyto přírůstky označují jako Slavné lázně Evropy.

Druhým letošním přírůstkem jsou Jizerskohorské bučiny. Území rozkládající se na necelých třiceti kilometrech čtverečných vyniká smíšenými a bukovými lesy na strmých svazích s unikátní geomorfologií. Jedná se o vůbec první českou přírodní lokalitu na tomto seznamu.

Zdroj: unesco-czech.cz, aktualne.cz

Čtyřicet zmrzlináren a nespočet méně či více tradičních příchutí. Za nejlepší brněnskou zmrzlinou se putuje už páté léto. „Pěšky, šalinou nebo na kole. S dětmi, prarodiči nebo kamarády. Brněnské putování za zmrzlinou je skvělé dobrodružství, které má vždy sladký konec. Účastníci poznají kromě skvělých zmrzlináren a cukráren třeba i dosud neobjevené kouty Brna,” uvedl první náměstek brněnské primátorky Petr Hladík, který nad akcí převzal záštitu.

O nejlepší brněnskou zmrzlinu pak mohou zájemci hlasovat on-line. „Každému zmrzlinovému zastavení mohou lidé udělit jeden až pět bodů, celkem je v soutěži čtyřicet cukráren. Hlasování probíhá přes formulář na webu zazmrzlinou.cz nebo na sociálních sítích, a to až do posledního srpnového dne,” dodal Hladík.

Jak už to u podobných projektů bývá, portál nabízející degustace vín vznikl z vlastní potřeby. Provozovatelka sklípku Tereza Halady totiž zjistila, že žádná stránka, která by nabídky jednotlivých vinařů sdružovala, neexistuje. „Sklípek u Terezky v sezóně navštěvovalo spoustu zákazníků a někteří se následně zajímali o soukromou degustaci. A vznikl problém. Nebylo v našich silách odpovědět na každý e-mail včas a domluva trvala dlouho, než jsme s klienty dohodli detaily spojené s degustací. Manželka proto začala přemýšlet nad tím, jak celý proces zjednodušit. Navíc ji napadlo, že něco podobného řeší pravděpodobně každé vinařství,“ popisuje na webových stránkách Marek Halady, který se do projektu spolu s manželkou pustil.

Portál Svět degustace funguje v podstatě stejně jako známé vyhledavače ubytování. Zákazník zvolí termín, lokalitu, případně další požadavky a z nabízených degustací si jedním kliknutím zarezervuje tu pro něj nejvhodnější. Také vinaři, kteří mají na stránce profil, ušetří spoustu času. Zákazníkovi jen potvrdí objednaný termín a přichystají vzorky vína.

Projekt, který manželé s láskou k vínu spustili na jaře letošního roku, má velké ambice. Pokud se osvědčí v tuzemských podmínkách, zakladatelé se chystají rozšířit službu i do zahraničí. Systém by v budoucnu mohl nabízet také degustace jiných oblíbených moků – třeba piva, rumů nebo kávy.

Nový svět

Navzdory svému názvu na vás v Novém světě dýchne spíš historie. Zamiřte sem od Hradu, nechte velkoměstský ruch za zády a ztrácejte se v pitoreskních uličkách této čtvrti. Navštívit můžete i místní útulnou kavárnu a posilnění pokračovat na Loretánské náměstí, kde je každou hodinu slyšet unikátní zvonkohra. Pokud nebudete mít dost, k petřínské rozhledně je to odtud, co by kamenem dohodil…

Vrtbovská zahrada

Pokud byste se přece jen rozhodli předchozí procházku prodloužit až na Petřín, můžete to rovnou spojit s naším dalším tipem. Terasová barokní zahrada italského typu nabízí mnoho zeleně, pečlivě udržované trávníky a ideální prostředí pro klidné rozjímání. Za to všechno je potřeba zaplatit stokorunové vstupné, ale litovat nebudete.

Kostel Panny Marie Sněžné

Je obrovský, přesto zdárně skrytý očím davů proudících po Václavském náměstí. Pokud se v samém centru Prahy ocitnete i vy, můžete zvolnit ve Františkánské zahradě přiléhající právě ke kostelu ze 14. století. Veřejnosti je přístupný denně stejně jako zmíněná zahrada. Až si zde užijete klidu a ticha do sytosti, budete připraveni nechat se znovu pohltit pulzujícím velkoměstem jen o pár kroků dál.

Rozhledna Doubravka XIV.

Svým vizuálem zaujme na první pohled. Netradiční rozhledna v Praze 14 zpřístupněná před třemi lety stojí na třech nohách z akátového dřeva. K vrcholu s výhledem nejen na přírodní park Čihadla vede 98 schodů, po kterých vystoupáte do výšky 20 metrů. Stavba předloni dokonce získala Národní cenu za architekturu. Kdybyste chtěli svůj rozhlednový zážitek umocnit, poblíž stojí taky Nejmenší pražská rozhledna. Prvek je součástí revitalizačního projektu, v rámci něhož v této lokalitě postupně vznikají prvky drobné architektury a odpočinková nebo pikniková místa.

Prokopské údolí

Krajina jako v lesích daleko od lidí, přesto stále zůstáváme v hlavním městě. Návštěvníky do Prokopského údolí na jihozápadě Prahy láká spousta zajímavých přírodních úkazů, jako jsou lomy, jezírka nebo skalní výběžky, ale najdou zde i klid a ticho. Ať už si sem zajdete vyčistit hlavu, nebo se vzdělat na naučné stezce, zklamaní odcházet nebudete.

Hrady a zámky

Hrady a zámky jsou turistická klasika s nespornou výhodou – neprší do nich! Romantické posezení v zámeckých zahradách sice budete muset oželet, ale i prohlídka interiérů má své kouzlo. Většinou je na výběr vícero okruhů, takže můžete zvolit podle toho, jak dlouhý déšť ještě předpověď slibuje.

Aquaparky

Vodními radovánkami pod střechou vezmou zavděk především děti, nicméně rodičům udělá několik pokořených bazénů nebo relax ve vířivce taky dobře. Barvu ze sluníčka tu sice nechytnete, ale jinak je to za den u rybníka obstojná náhrada.

Zastávky za jídlem

Návštěva příjemného bistra nebo kavárny asi nebude pro většinu lidí primární aktivita na celou dovolenou. I zde ale můžete strávit kvalitní čas, zvlášť pak v dešti. Čtěte si, povídejte nebo plánujte další program. Některé podniky mívají k zapůjčení i deskové hry, pak si zde můžete užít opravdu zábavné odpoledne. Jídlo a pití je vítaným bonusem.

Muzea a galerie

Galerie a muzea nemusejí být synonymem pro nudu. V Česku jich fungují stovky a nabídka je tak pestrá, že si musí vybrat každý. Muzea jsou zaměřená na techniku, historické objevy, policejní práci, sbírku panenek či životy známých osobností. Své muzeum ale mají i olomoucké tvarůžky, rekordy a kuriozity nebo Jára Cimrman.

Mimo komfortní zónu

Procházky v dešti asi nebudou pro každého, ale co to alespoň zkusit? Mají bezesporu hned několik výhod – nemusíte trávit čas uvnitř, místa budou téměř vylidněná, nebudete ztrácet čas focením… a oběd nebo večeře po návratu vám budou chutnat jako už dlouho ne.

A co dál?

Pořád nejsme u konce! Kvalitně čas během lijáku můžete strávit také na prohlídce podzemí, ve vědecko-zábavním parku, ve vnitřní části botanických zahrad nebo sklenících, v akváriích, v hernách a jumping arénách nebo v jeskyních. Zvláštní doporučení si pak zaslouží konkrétní místo – Vodní dům Hulice i švihovské přehrady. Nabízí interaktivní vodní expozici uvnitř i venku, takže vám ani nebude vadit, když se namočíte.

Seznam 42 neobjevených skvostů Česka sestavila agentura CzechTourism ve spolupráci s kraji České republiky a portálem Kudy z nudy. Každý ze čtrnácti krajů přitom nominoval tři zástupce. Figurují mezi nimi zámky, hrady, technické památky, přírodní skvosty, naučné stezky nebo rozhledny. Některé z nich jsou nové, jiné zrekonstruované nebo neprávem opomíjené.

„Rodinám s dětmi doporučuji vyrazit na zážitkovou prohlídku Pohádkového zámku Stránov, navštívit zábavní park Eden na Vysočině a mlynářské muzeum Mlýn Dřevíček v Horní Dřevíči nebo ochutnat čerstvě upečený chléb na Hamousově statku ve Zbečně. Na milovníky technických památek čeká unikátní Berlova vápenka, protiatomový kryt na renesančním zámku Rosice, nově zrekonstruovaný Vodní hamr Dobřív nebo větrný mlýn v Ruprechtově s unikátní Halladayovou turbínou,“ jmenuje některé z míst ředitel agentury CzechTourism Jan Herget.

A my z lákavé dvaačtyřicítky přihazujeme další. Naše doporučení si zaslouží třeba synagoga a muzeum v Hranicích, rozhledna Fajtův kopec, Kyjovské údolí v Českém Švýcarsku nebo klášter a poutní místo Hora Matky Boží v Králíkách. „Tipy od regionů jsou praktickým itinerářem pro nadcházející turistickou sezónu a skvělou alternativou k hojně navštěvovaným turistickým cílům,“ dodává Herget.

V Karlovarském kraji se oblibě těšil Motýlí dům, kde mohou návštěvníci spatřit tento pestrobarevně okřídlený hmyz z nejexotičtějších lokalit. Výhodou je možnost neomezeného fotografování a bezbariérový přístup – až dvaceticentimetrové motýly tak máte doslova na dlani.

Na Ústecku přilákala turisty jirkovská městská sklepení spolu s věží, obojí z druhé poloviny 16. století. Podzemní prostory jsou nejstarší v republice a připomínají slavnou historii města spojenou s těžbou břidlice a pivovarnictvím.

Dál na sever, v Libereckém kraji, zaznamenal největší nárůst zájmu Dům přírody Českého ráje v Dolánkách u Turnova. Jeho součástí je interaktivní expozice, která návštěvníky provede zdejšími pískovcovými městy, sopečnými útvary, lesy, lukami nebo hrady – vše od jejich vzniku až po současný vliv člověka.

Instituce vzdělávacího typu zaujala i ve Středočeském kraji, a to Muzeum Mladoboleslavska sídlící v místním gotickém hradě. V současné době nabízí výstavu o historii porodnictví, svědectví o životě dětí na venkově před 150 lety nebo díla několika regionálních malířů.

V pražské metropoli se propadla návštěvnost všech turistických perel. Stálá expozice starých mistrů ve Schwarzenberském paláci ale přilákala o polovinu více milovníků umění než dříve. Z architektonického hlediska je zážitkem i samotná renesanční budova v severoitalském stylu z 16. století se 150 let starou sgrafitovou výzdobou.

Dominantou Plzeňského kraje se stal hrad Kašperk nedaleko Kašperských Hor, který je nejvýše položeným hradem v Čechách a pochází z dob Karla IV. Oblíbený je zejména pro hrané noční prohlídky i letní divadelní a hudební představení na svých nádvořích.

Také na Vysočině turisty zaujal hrad, a to Kámen, který se chlubí výstavou historických motocyklů, především značky Jawa. Pro nemotoristy nabízí expozici o životním stylu a bydlení šlechty na přelomu 19. a 20. století.

Šlechtické sídlo si oblíbili i návštěvníci Pardubického kraje. Státní zámek Slatiňany se svým rozlehlým anglickým parkem a kvetoucí zahradou nabízí několik okruhů budovou včetně technického zázemí, ale i hipologické muzeum. Jedinečná koňská výstava je však v současné době uzavřena z důvodu rekonstrukce.

Vůbec největší nárůst návštěvníků zaznamenala nová architektonicky ceněná rozhledna na Velké Deštné v Orlických horách na východě Královéhradeckého kraje. Estetickou inspirací pro ni byl déšť, jehož proudy se promítly do podoby stavby. Umožňuje daleký panoramatický výhled a je dostupná pěšky i na kole.

Unikátní architektura a kruhové výhledy lákaly také na východě země. Ve Zlínském kraji bodovala rozhledna na Kelčském Javorníku. Věži dominuje dvanáct ohýbaných modřínových lamel, které spolu s dvanácti postupnými vyhlídkovými plošinami symbolizují hodinový ciferník.

Vyhlídky lákaly také na jihu země, ale z historických budov. Státní hrad Rožmberk si oblíbili výletníci v Jižních Čechách. Není divu – pohled na romanticky gotickou stavbu od řeky fascinuje zejména projíždějící vodáky. Ti, co si najdou cestu dovnitř, mohou obdivovat reprezentační místnosti rodu Buqoyů, kterým hrad do Druhé světové války patřil, nebo výhledy z věže Jakobínky na malebnou krajinu a řeku Vltavu.

V jihomoravském Znojmě nabízí rozhled zdejší radniční věž postavená v pozdně gotickém slohu. Špičky její charakteristické věžičkové střechy dosahují do výšky 66,58 metru. Za dobré viditelnosti z ní kromě Pálavských vrchů nebo Českomoravské vrchoviny můžete spatřit také Alpy.

V novogotickém stylu je postaven i Státní zámek Raduň na severu Moravskoslezského kraje. Jednou z jeho devíz je anglický park s unikátní oranžerií a soustava rybníků, které toto letní aristokratické sídlo obklopují a dotvářejí její atmosféru.

Na okrasnou notu přírody hraje také návštěvníky nejoblíbenější místo Olomouckého kraje, kterým jsou sbírkové skleníky, botanická zahrada a rozárium v Olomouci. Palmový skleník nabízí také fíkovníky, sukulentní rostliny nebo kvetoucí ibišky, dále je zde skleník kaktusový, tropický a subtropický. Smysly potěší také rozmanitá botanická zahrada a na třech a půl hektarech rozária si na své přijdou milovníci všech druhů růží.

A kam máte namířeno vy?

O zámky není nouze

Jednou z největších atrakcí regionu jsou zámky podél Divoké Orlice. Pro jejich návštěvu můžete zvolit jak auto, tak se přesunovat na kole, vlakem v kombinaci s pěší turistikou nebo netradičně lodí. Řeka je také jedním z oblíbených cílů vodáků.

Proti jejímu proudu stojí renesanční zámek v Častolovicích, který disponuje také minizvěřincem a oborou s bílými daňky a Dybovského jeleny. Nedaleko je Kostelec nad Orlicí se svým modernějším empírovým Novým zámkem. Dále se proti toku řeky nachází Doudleby nad Orlicí s dalším renesančním zámkem obklopeným parkem se zvířaty. Uvnitř je k vidění cenný dobový nábytek a zrcadlový sál. Potštejn pak nabízí jak zříceninu hradu, tak zámek s hranými prohlídkami. Blízké Litice nad Orlicí pak potěší středověké nadšence.

S úctou k řemeslu i válečné zkušenosti

Pokud jste naopak fanoušci novodobější architektury a vojenství, určitě oceníte hned několik tvrzí a zrestaurovaných bunkrů. Tvrz Hanička poblíž Rokytnice v Orlických horách je jednou z pěti dokončených tvrzí na našem území a nabízí stálou expozici. V Lichkově na východě regionu je k návštěvě vojenské muzeum a také tam začíná naučná stezka Betonová hranice, na níž stojí známá tvrz Bouda nebo převrácený řopík.

V pohraničí nestojí pouze předválečné opevnění, ale také další cenné stavby. Jednou z nich je obnovený barokní kostel se skleněnou střechou v Neratově. Nedaleký most v kaňonu Divoké Orlice zvaný Zemská brána je označován za nejromantičtější místo v regionu. Obě tyto zajímavosti najdete v okolí Rokytnice v Orlických horách, kde leží muzeum přírody a řemesel Sýpka. V jeho interaktivním podkroví si je můžete i vyzkoušet.

Obdivovatelé tradičních řemesel by neměli vynechat ani návštěvu Letohradu, kde se nachází jejich největší muzeum v republice. V zahradě místního barokního zámku se pak můžete setkat s klokany rudokrkými nebo papoušky. Na východ od města leží vodní nádrž Pastviny. Zdejší kempy nabídnou klid k relaxaci nebo turistice. Ideálním cílem jsou přilehlé Studenecké skály, které nabízí výhled do okolí – a pro ty, co si přivstanou, také skvělou příležitost k pozorování východu slunce.

Sportem k zážitkům

Příznivci sportovního vyžití si přijdou na své v okolí Deštného v Orlických horách. Přímo v obci je lanové centrum. Delší výlet na rozhlednu na Velké Deštné můžete protáhnout přes Šerlich až na rozhlednu na Vrchmezí. Zdejší hřebenové trasy a cyklotrasy nabízí mnoho variant výletů. Další vyhlídková věž stojí dále na sever na Feistově kopci nad Olešnicí v Orlických horách, kvůli vzdálenosti je ale vhodná spíše pro výlet na kole nebo vyjížďku autem.

Méně nároční cyklisté si oblíbí hlavně rovinatější jih regionu. Z Ústí nad Orlicí vede údolím Tiché Orlice cyklostezka, vhodná také pro bruslaře, až do Chocně. V okolí Lanškrouna mohou turisté na kolech brázdit cyklostezky podél zdejších unikátních rybníků nebo dojet k poutnímu místu na nedaleké Mariánské hoře. To je evropským rozvodím a voda z každé strany zdejšího kostela teče do jiného moře.

Region Orlických hor zkrátka nabízí možnosti vyžití pro široké spektrum turistů. Ať už sem zavítáte na jednodenní výlet, máte auto a navštěvujete penziony, vezete si na kole stan a objíždíte kempy, nebo si všechno nesete na zádech a spoléháte se na dobré počasí, nudit se rozhodně nebudete.

Příměstské lesy, významné sochy či stezky po ústředním hřbitově. Na webových stránkách brno.cz/kam-vyrazit najdou zájemci výběr několika aplikací s tipy na procházky přírodou i centrem města. „Jde o takový krátký přehled veřejných aplikací oddělení GIS, které ukazují různé stezky nebo jiná zajímavá přírodní i kulturní místa. Všechno včetně Brněnského architektonického manuálu tak lidé najdou pohodlně na jednom místě,“ uvedl brněnský zastupitel Ondřej Kotas.

Kromě toho město spustilo nový 3D model dostupný na adrese brno.cz/3d-model. Ten vychází ze dvou zdrojů dat a některé údaje, jako je výška budov nebo typ střechy, jsou spíše orientační. Zhruba sedmnáct tisíc budov v širším centru města je ale zobrazeno s větší mírou detailu. „Tento model obsahuje pečlivě vymodelované střechy spolu s komíny, výtahovými šachtami nebo věžemi,“ doplnil Kotas.

MILOVICKÁ REZERVACE

Přírodní rezervace Milovice leží ve Středočeském kraji mezi obcemi Milovice a Benátky nad Jizerou. Zdejší otevřené stepi obývané vzácnými živočichy i rostlinami spásají stáda divokých exmoorských koní, zubrů evropských a praturů taurus. Pratuři přitom vyhynuli v roce 1627, přítomní jedinci jsou výsledkem takzvaného zpětného šlechtění druhu.

Velcí kopytníci si zdatně poradili s agresivní vegetací a do oblasti se díky nim začaly vracet ohrožené rostliny. Jednou z nich je hořec křížatý – jediný zdroj živin pro vzácného modráska hořcového Rebelova, který se v oblasti usídlil. K vidění jsou zde kromě savců například vlhy pestré, které zbarvením připomínají papoušky. V rezervaci se díky výskytu kopytníků daří i řadě ohrožených druhů brouků.

HAVRANICKÉ VŘESOVIŠTĚ A MAŠOVICKÁ STŘELNICE

Exmoorští koně jsou ideálními pomocníky při ekologické údržbě chráněných oblastí. Celoročním spásáním hrubých porostů bez nutnosti příkrmu se starají o místní biodiverzitu a zabraňují zarůstání rezervací neprostupnými křovinami. Udržovat vhodné životní podmínky vzácným druhům pomáhá jedenáct koní také v národním parku Podyjí.

Kromě divokých koní můžete na Havranickém vřesovišti a na Mašovické střelnici potkat také ještěrku zelenou, dudka chocholatého, vydru říční či krásného ledňáčka říčního.

PŘÍRODNÍ LOKALITA NA PLACHTĚ

Na jihovýchodním okraji města Hradec Králové najdete přírodní lokalitu Na Plachtě. I zde pomáhají divocí koně přirozeným způsobem udržovat místní ekosystém. Živí se totiž rostlinami, které ostatní býložravci odmítají spásat. Nevadí jim suchá luční stařina, kopřivy, a dokonce ani ostružiní.

Oblast tvoří převážně vřesoviště, lesní a travnaté porosty, písčiny a tůně. Navštívit můžete i dva rybníky, kde je k vidění třeba vážka jednoskvrnná a další vzácné druhy hmyzu a obojživelníků.

OBORA HOLEDNÁ

Mezi brněnskými částmi Kohoutovice, Bystrc, Jundrov a Komín se rozprostírá Obora Holedná. Naučná stezka a tři turistické trasy různé náročnosti vás provedou příjemnou procházkou v hlubinách lesa, kde se mezi návštěvníky volně pohybují daňci, jeleni, mufloni či laně. V oplocené obůrce u jednoho ze vstupů do obory jsou také divoká prasata, která mohou lidé krmit mrkví či suchým chlebem.

Otevření centra je součástí projektu s názvem Udržitelný rozvoj včelařství v Gruzii. Ten pomáhá rozvíjet místní včelaře a podávat jim správné informace. Institut by se měl otevřít už v tomto roce. Hlavním cílem je pomoci malým začínajícím včelařům, kteří mnohdy neznají postupy, jak zajistit kvalitu medu při zpracování. V centru je v plánu pořádat alespoň šest akcí měsíčně.

Projekt má v Gruzii na starosti Člověk v tísni ve spolupráci s Laboratoří gruzínského ministerstva zemědělství a za podpory České rozvojové agentury. Výhodou gruzínského medu jsou tamní klimatické i přírodní podmínky, které jsou pro chov včel velmi příhodné díky pestrosti jednotlivých lokalit. Dalším benefitem je skutečnost, že řada z těchto oblastí není průmyslově znečištěna. Med tam včelaři vyrábějí také z kaštanů, akátů a dalších speciálních stromů nebo rostlin, které mají specifickou chuť.

Nová expozice vznikla rozšířením a přestavbou stávající Čínské zahrady a navazuje na sbírku bonsají a ornamentálních stromů. U vstupu do expozice zahrad Dálného východu návštěvníky čekají originální čínské keramické nádoby s vodními rostlinami a hejnem karasů zlatých. Po kamenné stezce lemované rostlinami se všichni mohou projít k novému jezírku s kriticky ohroženými jesetery ruskými a vyzou velkou. Expozici obývá také několik druhů ptáků – kachničky mandarinské, čápi černí a husy labutí.

Základními prvky čínského zahradního umění jsou kámen, voda a rostliny. Kámen je symbolem obdivovaných hor, voda působí povzbudivě a do zahrady přináší život, rostliny pak dovedou svými tvary a barvami stimulovat smysly. Čínské zahradní prostory jsou vytvářeny tak, aby zde žádný z prvků nebyl dominantní. Rozvržení kamenů, rostlin, budov a výzdoby vytváří dokonalou rovnováhu.