Výzkumníci z University of Rochester se zaměřili na bílkovinu CIRBP, která je u těchto velryb přítomná v mnohem vyšším množství než u jiných savců. Právě CIRBP pomáhá buňkám opravovat nebezpečné zlomy v DNA. Když vědci tuto bílkovinu testovali v lidských buňkách, oprava DNA se zlepšila. U octomilek navíc její zvýšené množství souviselo s delším životem a lepší odolností vůči záření.

Neznamená to, že lidé brzy budou žít 200 let. Objev ale nabízí slibnou indicii pro medicínu. Pokud se vědcům podaří bezpečně podpořit podobné opravné mechanismy i u člověka, mohlo by to jednou pomoci zpomalovat některé projevy stárnutí a lépe chránit tělo před nemocemi spojenými s poškozením DNA.

Mezinárodní tým vedený vědci z Telavivské univerzity zkoumal, proč se některé nádory prsu šíří právě do mozku, kde jsou metastázy obzvlášť nebezpečné. Klíčovým faktorem se ukázala genetická změna spojená se ztrátou genu p53, který hraje zásadní roli v regulaci růstu buněk. Pokud tento „strážce genomu“ nefunguje správně, rakovinné buňky se v mozku množí výrazně rychleji.

Výzkum zároveň ukázal, že buňky bez funkčního p53 lépe využívají prostředí mozku. Produkují více mastných kyselin, které podporují jejich růst, a zároveň navazují intenzivnější interakci s astrocyty – podpůrnými buňkami mozku. Tyto buňky pak nevědomky poskytují látky, které nádor využívá jako stavební materiál.

Vědci se proto zaměřili na enzym SCD1, který se na tomto procesu podílí. Látky blokující jeho aktivitu, původně vyvíjené pro jiné nemoci, dokázaly v experimentech výrazně omezit růst metastáz – jak u myších modelů, tak u vzorků lidských tkání.

Objev by mohl pomoci nejen při vývoji nové léčby, ale i při odhadu rizika metastáz. Už v rané fázi onemocnění by totiž bylo možné zjistit, zda pacient patří do skupiny s vyšším rizikem šíření nádoru do mozku, a tomu přizpůsobit léčbu.

Bývalá veterinární sestra neměla žádné zdravotní potíže, které by ji na nemoc upozornily. Fenka se však začala chovat zvláštně při tréninku i doma. Opakovaně se snažila přiblížit k obličeji své majitelky a očichávala její dech, přičemž působila nervózně a nechtěla přestat. Když se jedné noci Fergusonová probudila a našla ji sedět vedle postele s čumákem těsně u jejího nosu, rozhodla se raději podstoupit lékařské vyšetření.

Základní krevní testy žádné problémy neodhalily, ale žena se rozhodla pro detailní vyšetření na soukromé klinice. CT nakonec ukázalo nádor na plíci v prvním stadiu, který lékaři chirurgicky odstranili. Díky včasnému odhalení nemusela podstoupit chemoterapii ani ozařování a dnes říká, že jí její věrná fenka doslova zachránila život.

Podle odborníků se snížené riziko týká nádorů slinivky, prostaty, prsu, ledvin a mnohočetného myelomu. Vegetariáni obvykle přijímají více vlákniny, antioxidantů a dalších ochranných látek obsažených v ovoci, zelenině, luštěninách a celozrnných produktech. Zároveň mívají nižší příjem nasycených tuků. Tyto faktory mohou přispívat k lepší ochraně buněk před poškozením a podporovat celkové zdraví organismu.

Tato zpráva může být inspirací k drobným úpravám jídelníčku. Není nutné stát se ze dne na den vegetariánem, ale zařazení více rostlinných jídel může být prospěšné v každém věku. Vyvážená strava, dostatek pohybu a pravidelné preventivní prohlídky zůstávají klíčem k dlouhodobému zdraví a kvalitnímu životu.

Test je založený na analýze genetických a biologických markerů v krvi a dokáže identifikovat ženy s výrazně vyšším rizikem vzniku nemoci. To lékařům umožní sledovat ohrožené pacientky cíleněji a případně zasáhnout ještě před tím, než se rakovina rozvine do pokročilého stadia. Podle odborníků jde o průlom, který by mohl zachránit tisíce životů ročně.

Ačkoliv test zatím čeká na širší klinické využití, výsledky výzkumu vzbuzují velkou naději. Ukazují, že prevence a včasné odhalení mohou být stejně důležité jako samotná léčba. Pokud se metoda osvědčí v praxi, může se stát novým standardem péče a dát ženám větší kontrolu nad vlastním zdravím a hlavně více času.

Dále vědci objevili enzym, který zvířatům umožňuje obnovu končetin. A byť jsme zatím na začátku, otevírá se fascinující možnost, že jednou dokážeme regenerovat po úrazech mnohem víc, než si dnes umíme představit. K tomu přidejme úspěšné použití technologie CRISPR-Cas9 k opravě závažné genetické mutace u novorozenců a rázem jsme svědky okamžiků, které doslova mění budoucnost medicíny.

Pozitivních zpráv je ale ještě víc. Vznikají nové cesty k prevenci rakoviny, imunoterapie jsou stále přesnější a mezinárodní týmy vědců skládají nejdetailnější atlas lidského těla, jaký kdy vznikl. Všechny tyto objevy dávají naději, že onemocnění, která jsme dříve považovali za neřešitelná, budou jednou léčitelná nebo dokonce úplně vyléčitelná. Rok 2025 tak ukazuje, že budoucnost zdravotnictví může být nejen technologicky pokročilejší, ale také mnohem optimističtější.

Nedávná studie, která po dobu 18 let sledovala 82 297 dojíždějících, zjistila, že lidé, kteří dali přednost šlapání do pedálů před motorem, měli o 50 procent nižší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu nebo cerebrovaskulární onemocnění, což je termín, který zahrnuje mrtvici a další problémy s cévami v mozku. Stejný výzkum spojil každodenní jízdu na kole s mnohem lepšími zdravotními výsledky napříč všemi oblastmi – 47% pokles úmrtí z jakékoli příčiny a 24% pokles diagnóz rakoviny.

Výzkumníci čerpali data ze skotské longituduální studie, což je záznam ze sčítání lidu, který zahrnuje osoby ve věku 16 až 74 let. Účastníci v roce 2001 uvedli svůj hlavní způsob dojíždění. Výzkumníci je rozdělili do tří skupin: cyklisté, chodci a neaktivní cestovatelé. S každou osobou byly následně propojeny hospitalizace, záznamy o lékařských předpisech a úmrtní listy. Tento přístup umožnil týmu vypočítat poměr rizik, což je statistika, která porovnává pravděpodobnost události v jedné skupině s jinou v průběhu času. Cyklisté vykazovali poměr rizika 0,53 pro úmrtnost ze všech příčin, což znamená o 47 procent nižší riziko než řidiči automobilů nebo cestující hromadnou dopravou.

Výzkumníci z Oxfordské univerzity a amerického Národního institutu zdraví zanalyzoval pohyb více než 85 000 dospělých narozených ve Velké Británii. Odborníci respondenty sledovali téměř šest let. Zjistili přitom, že denní průměr 9 000 kroků ve srovnání s 5 000 odpovídal 16% snížení pravděpodobnosti vzniku 13 běžných typů rakoviny. Tento přínos se začal projevovat kolem 7 000 kroků, kdy bylo riziko o 11 procent nižší, a po hranici 9 000 kroků se ustálil.

Devět tisíc kroků je vzdálenost asi 7,2 kilometru, což je celkem zhruba 90 minut chůze za den. Nedávné studie přitom naznačují, že typický Američan udělá denně pouze asi 4 000 kroků, což je úroveň, kterou odborníci klasifikují jako sedavý způsob života. Práce z domova omezila počet kroků, které se dříve vynakládaly při dojíždění, a dlouhé videohovory podporují téměř nepřetržité sezení. Odborníci přitom díky studii zjistili, že nahrazení hodiny sezení jemnými domácími pracemi může snížit riziko rakoviny o šest procent.

Výzkumníci trénovali FaceAge na téměř 59 tisíců fotografiích domněle zdravých lidí z veřejných souborů dat. Poté algoritmus otestovali na více než 6 tisících pacientech s rakovinou, přičemž použili fotografie pořízené na začátku radioterapie. Studie následně zjistila, že pacienti s rakovinou vypadali v průměru asi o pět let starší, než byl jejich skutečný věk, a měli tendenci vykazovat vyšší hodnoty FaceAge než lidé bez rakoviny. Model také pomohl lékařům lépe předpovědět krátkodobou délku života pacientů s rakovinou, kteří podstupují paliativní péči. 

Výzkumníci uvedli, že tento nástroj by mohl pomoci lékařům i pacientům s onkologickým onemocněním při rozhodování o péči v závěru života. Zároveň by se dal využít i při řešení řady dalších zdravotních problémů.

Tai chi je starověká čínská praxe, která kombinuje jemné pohyby, meditaci a dýchací techniky. Často se nazývá „meditace v pohybu“ a vyznačuje se pomalými, plynulými pohyby prováděnými s relaxací a soustředěním. Podle nejnovějšího výzkumu může právě kombinace cvičení Tai Chi a kognitivně behaviorální terapie pomoci pacientkám, které přežily rakovinu prsu, lépe spát. Tyto prostředky mohou také snížit zánět a zlepšit antivirovou obranu.

Po dobu 15 měsíců výzkumníci z UCLA Health bedlivě sledovali 90 pacientů, kteří přežili rakovinu prsu, a analyzovali zánětlivé biomarkery ve vzorcích krve. Tai Chi vedlo k výraznému, trvalému snížení zánětu mezi účastníky ve srovnání s kognitivně behaviorální terapií. Na druhou stranu respondenti, kteří podstoupili kognitivně behaviorální terapii, prokázali větší transkripty antivirových genů. Posílili tedy obranyschopnost těla proti infekcím.

Obrovským průlomem je podle odborníků imunoterapie, špičkový přístup, který využívá vlastní obranyschopnost těla k vedení války proti rakovinným buňkám. Náš imunitní systém je komplexní obranná síť složená z různých typů buněk a orgánů. Neustále pracuje na detekci a odstraňování hrozeb, včetně škodlivých bakterií a virů. Rakovinové buňky bohužel vyvíjejí způsoby, jak se maskovat nebo potlačit reakci imunitního systému. To jim umožňuje nekontrolovaně růst a šířit se.

Imunoterapie má za cíl přelstít rakovinu posílením schopnosti imunitního systému rozpoznat a zničit rakovinné buňky. Zavádí látky, které buď přímo posilují imunitní buňky, nebo odstraňují převleky, kterými se rakovinné buňky skrývají. Na rozdíl od chemoterapie, která se zaměřuje na všechny rychle se dělící buňky (zdravé i rakovinné), je imunoterapie přesnější. To má často za následek méně nepříjemných vedlejších účinků pro pacienty.

Cytokiny jdou do boje

Cytokiny jsou malé proteiny, které fungují jako komunikační signály v rámci imunitního systému. Hrají klíčovou roli v koordinaci imunitní reakce, přitahují a aktivují různé imunitní buňky v boji proti hrozbám. „Cytokiny jsou silné a vysoce účinné při stimulaci imunitních buněk k odstranění rakovinných buněk,“ řekl profesor Rong Tong . „Problém je v tom, že jsou tak silné, že pokud se budou volně pohybovat po celém těle, aktivují každou imunitní buňku, se kterou se setkají, což může způsobit hyperaktivní imunitní odpověď a potenciálně fatální vedlejší účinky,“ doplnil.

Cílem vědců bylo využít sílu cytokinů v boji proti rakovině a zároveň minimalizovat jejich potenciální vedlejší účinky. To zahrnovalo vyvinutí metody, jak dopravit cytokiny specificky do místa nádoru, čímž se zabrání jejich nekontrolovanému šíření po těle. Výzkumníci z Virginia Tech se s touto výzvou vypořádali inovativním přístupem k lokalizované cytokinové terapii, ten poskytuje cílenější a kontrolovanější způsob, jak posílit imunitní systém proti rakovině.

Odborníci tedy vyvinuli drobné částice určené k přenášení cytokinových proteinů přímo do nádoru. Tyto částice fungují jako specializované nosiče. Částice mají na svém povrchu „kotvy“ – molekuly, které se mohou specificky vázat na složky v nádoru. Po injekci tyto kotvy pomáhají částicím pevně se přichytit v prostředí nádoru. Kotvící mechanismus zajišťuje, že cytokiny zůstávají primárně v nádoru. To jim brání v šíření po celém těle, což minimalizuje potenciální poškození zdravých buněk a zároveň jim umožňuje vysílat silné signály k přilákání imunitních buněk do místa nádoru.

Biomarkery rakoviny jsou molekuly na povrchu nebo vnitřku nádorových buněk. Jejich nadměrná přítomnost nebo mutace může značit právě výskyt rakoviny. Senzor využívá běžné komponenty, jako jsou glukózové testy, které diabetici používají k měření krevního cukru. Když kapka slin zasáhne testovací proužek, který je ošetřen protilátkami, vyšle elektrické signály do celého zařízení.

Výzkumníci uvedli, že zařízení by mohlo být levnou alternativou k invazivním postupům, jako jsou mamografie a ultrazvuky, pro detekci rakoviny prsu. Cena testu je v přepočtu okolo 120 korun (5 dolarů). Kromě ceny spatřují svědci výhodu právě v rychlosti měření a velikosti zařízení. „Naše zařízení je vynikající volbou, protože je přenosné –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ přibližně velké jako vaše ruka –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a opakovaně použitelné,“ vysvětluje autor studie Hsiao-Hsuan Wan z Floridské univerzity.

Než bude tato metoda testování dostupná všem pacientům, může to trvat ještě několik let, protože musí získat souhlas regulačních orgánů, mezi které patří například Agentura pro regulaci léčiv a zdravotnických prostředků (MHRA).

Rakovina prsu u žen celosvětově dlouhodobě narůstá. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR) bylo v roce 2018 právě toto onemocnění druhým nejčastějším diagnostikovaným novotvarem u žen.  V témže roce bylo v Česku zaznamenáno 7 182 případů, tedy přes 133 na 100 000 žen. Česko se tedy v mezinárodním žebříčku nachází na 21. místě  co se týče četnosti zhoubného novotvaru prsu u žen. Důležitá je zde prevence a pravidelné kontroly, ať už formou mamografu, či samovyšetření.

Štěně Tyson měl původně podstoupit zákrok čelisti kvůli rozštěpu patra na klinice orální chirurgie a stomatologie v ústavu veterinární medicíny Cornellovy univerzity. Veterináři si ale všimli, že má štěně také nádor v dolní čelisti. Jednalo se o papilární dlaždicobuněčný karcinom dutiny ústní, což je zhoubný nádor u psů. Kvůli němu tak Tysonovi levou dolní část čelisti veterináři zcela odstranili. Během rekonvalescence si při kontrole lékaři všimli, že štěněti začíná kost sama dorůstat.

Tysonova nová dolní čelist je téměř stejně funkční jako ta původní. Chybí jí sice zásobení hlavními cévami a nervy a pes v ní nemá zuby, ale svou velikostí odpovídá kosti, kterou mu lékaři museli odebrat. Podle současných výsledků také už jeho čelist nenese žádné známky nových nádorových buněk.

U psů je schopnost regenerace kostí velmi unikátní a dosud nebyla nikdy oficiálně zaznamenána ani sledována, ačkoliv neoficiálně už byly některé takové případy popsány. Přesto se podle odborníků nejedná o zázrak. Veterináři to vysvětlují tak, že štěněti zachovali během zákroku značné množství okostice čelisti, což je vazivová blána, která pokrývá kostní tkáň s krevními cévami a nervy, jež vyživují kost a podporují její růst. Důvod ale spíše odhadují.

Nejčastější případy rakoviny souvisejí s prsy, plícemi, tlustým střevem, prostatou, kůží a žaludkem. Ročně onemocní rakovinou přibližně 400 000 dětí. Nejběžnější typ rakoviny se napříč zeměmi poměrně liší, ale ve 23 zemích je nejčastějším onkologickým onemocněním rakovina děložního čípku.

Podle zprávy CNBC se tento nástroj umělé inteligence nazývá Augmented Reality Microscope (ARM) a díky odhadované ceně 90 000 až 100 000 dolarů by mohl být nadějným pomocníkem pro malé nemocnice a zařízení pro časnou detekci a léčbu rakoviny.

Google také podal patentovou žádost týkající se svého nejnovějšího nástroje umělé inteligence.

Ilustrační foto: Pixabay

Čím je mikroskop unikátní?

Fungování mikroskopu spočívá v zdokonalení zobrazení postižených buněk skrz „tepelnou mapu“, kdy se podezřelá rakovinná tkáň umístí na vzorkovací plochu a pozoruje se pod mikroskopem. Tepelná mapa pomáhá lékaři charakterizovat vzorek a upozorňuje na oblasti, kde se může vyskytovat nádorové postižení.

Role umělé inteligence spočívá v tom, že digitální snímky zachycené kamerou mikroskopu jsou předány do výpočetní jednotky. Výpočetní jednotka obsahuje systém strojového učení, který byl vyškolen na velkých datasetech mikroskopických snímků rakovinných vzorků. Tento systém je naučen rozpoznávat cílové oblasti na snímku, jako jsou nádorové buňky nebo tkáně, viry, bakterie, vajíčka parazitů atd.

Podle zprávy CNBC je ARM stále ve fázi vývoje, ale první výzkum je zatím slibný a mohl by být do budoucna cenným nástrojem pro patology.

Jedním z problémů s rakovinou je, že je často diagnostikována pozdě. Dokonce i v rozvinutých zemích s pokročilými zdravotními systémy bývá rakovina často detekována v pokročilém stádiu. To komplikuje práci lékařů, protože se jedná o onemocnění, které je léčitelnější, když je odhaleno včas.

Skupina vědců z University of Edinburgh vyvinula algoritmus umělé inteligence k prozkoumání sbírky více než 4 300 chemických sloučenin. Cílem jejich počínání bylo najít léky označované jako sloučeniny proti stárnutí. Mají totiž usmrtit stárnoucí buňky a tím zlepšit celkové zdraví jedinců. Tyto buňky jsou rozšířeným jevem u mnoha zdravotních stavů, které souvisejí se stárnutím, včetně zhoršení zraku, osteoartrózy, Alzheimerovy choroby nebo některých druhů rakoviny.

Umělá inteligence byla na své misi úspěšná – podařilo se jí identifikovat 21 kandidátů, kteří by mohli podporovat stárnutí buněk a jejich následné odumírání. Problém totiž mnohdy tkví v tom, že se defektní buňky přestávají množit, ale přetrvávají v těle místo toho, aby odumíraly. Buňky tak nadále vylučují chemikálie, které stimulují zánět. Ze zmíněných 21 kandidátů na léky se tým zaměřil na tři sloučeniny: ginkgetin, oleandrin a periplocin. Tyto látky působivě prokázaly schopnost eliminovat nefunkční buňky bez poškození zdravých buněk, když byly podrobeny testům na lidských buňkách.

Mnoho budov, zejména ve městech, je v současnosti vystaveno benzínovým výparům z okolních silnic a dálnic. Dýchání takto znečištěného vzduchu může způsobit podráždění plic, bolesti hlavy a nevolnost. Časem může dokonce vést ke zvýšenému riziku rakoviny, astmatu a dalších chronických onemocnění, což přispívá ke snížení průměrné délky života. Podle výzkumníků by mohlo výrazně pomoci obklopení se pokojovými rostlinami. Odborníci přišli na to, že tento druh zeleně je vysoce účinný při odstraňování škodlivých znečišťujících látek, přičemž 97 procent nejběžnějších toxických sloučenin je odstraněno z okolního vzduchu již za osm hodin. 

Zatímco předchozí výzkum ukázal, že pokojové rostliny dokážou odstranit širokou škálu nečistot ze vzduchu v interiéru, toto je první studie zkoumající schopnost rostlin čistit benzínové výpary. „Je to poprvé, co došlo k testování rostlin ohledně jejich schopnosti odstraňovat sloučeniny související s benzínem. Výsledky jsou ohromující,“ řekl hlavní autor studie Fraser Torpy, odborník na kvalitu vnitřního prostředí z UTS. „Zjistili jsme také, že čím více jsou toxiny ve vzduchu koncentrovanější, tím rychleji a efektivněji se rostliny zbavují toxinů, což ukazuje, že rostliny se přizpůsobují podmínkám, ve kterých rostou,“ doplnil.

Může to znít bizarně, ale fekální transplantace je budoucností úspěšné léčby různých onemocnění. U pacientů s rakovinou krve, kteří jsou léčeni dlouho, se často objevují problémy se střevní mikroflórou, protože se při léčbě potlačuje jejich imunita. Nemusejí pak tedy přijmout transplantaci kostní dřeně tak, aby jim to život zachránilo, naopak může dojít k až fatálním komplikacím. Nejčastěji dochází k reakci štěpu proti hostiteli (GvHD – graft versus host disease), jde o útok T-lymfocytů dárce proti buňkám příjemce.

V Austrálii nyní pod vedením doktorky Hendenové z Berghoferova lékařského výzkumného institutu zahajují klinické testy u pacientů, kteří transplantaci podstoupili a měli reakci. Nejdříve vyzkouší fekální transplantaci s mikroby od dárce se zdravým mikrobiomem 10 pacientů. Pokud se léčba osvědčí, budou ji testovat u dalšího vzorku. Výzkum by mohl vyřešit i problémy pacientů s Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou.

Chlapec se rozhodl poprvé přenocovat ve stanu doma na zahradě 28. března 2020, když mu bylo deset let. Chtěl tak uctít památku souseda, který zemřel na rakovinu. Díky tomu vybral sto liber (zhruba 2 700 korun) pro místní hospic. Pro tento způsob vzdání holdu se rozhodl proto, že stan mu dal ještě za života právě nemocný soused. „Řekl mi, abych si s tím stanem užil dobrodružství,“ vysvětlil Max pozadí svého netradičního výkonu.

Chlapec si nakonec založil na sociálních sítích účet The Boy in the Tent (Kluk ve stanu), který záhy začal nabírat na popularitě a neunikl ani pozornosti různých institucí. Max si tak mohl například postavit stan v londýnské zoologické zahradě, na ragbyovém stadionu Twickenham, jenž je největší svého druhu na světě, a dokonce i na zahradě sídla britských ministerských předsedů v Downing Street 10, kde se setkal s tehdejším premiérem Borisem Johnsonem. Vedle počtu fanoušků rostla i suma na jeho dobročinném účtu. Když tedy po přesně třech letech stanování definitivně ukončil, byla na něm částka přesahující v přepočtu 19 milionů korun, která zamířila na účet hospicu.

Vědci tímto výzkumem vytvořili dosud největší analýzu vztahu mezi úrovní fyzické aktivity a rizikem kardiovaskulárního onemocnění. Zabývali se daty uvedenými celkem ve 196 recenzovaných článcích, které zahrnovaly více než 30 milionů účastníků z 94 velkých studijních skupin. Výsledky ukazují, že určitý čas pohybu stačí ke snížení rizika srdečních chorob a mrtvice – hlavních příčin úmrtí na celém světě – a také řady rakovin.

Zmiňovaných jedenáct minut je však polovina z celku, který doporučuje anglická Národní zdravotní služba. Ta říká, že pro dospělé je vhodné věnovat se 2,5 hodiny týdně středně intenzivním aktivitám, případně 75 minut týdně intenzivním aktivitám.

I krátký pohyb může zabránit desetině z předčasných úmrtí

V případě „polovičního“ pohybu došlo podle studie ke snížení rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění o 17 % a rakoviny průměrně o 7 %. U některých specifických druhů rakoviny bylo snížení rizika větší (například u rakoviny hlavy či krku bylo riziko nižší až o 14–26 %), u některých naopak menší (3–11 % u rakoviny plic, jater, tlustého střeva či prsu).  

„Pokud jste někdo, komu se zdá představa 150 minut středně intenzivní fyzické aktivity týdně trochu odstrašující, pak by pro vás naše zjištění měla být dobrou zprávou. Dělat nějakou fyzickou aktivitu je lepší než nedělat žádnou. To je také dobrá výchozí pozice – pokud zjistíte, že 75 minut týdně se dá zvládnout, můžete je zkusit postupně navyšovat až na celou doporučenou míru,“ říká doktor Soren Bradge, který spolu s kolegy na výzkumu pracoval.

Kromě svižné chůze se mezi středně intenzivní fyzické aktivity počítá například tanec, jízda na kole či turistika. Během tohoto typu pohybu se zvyšuje vaše tepová frekvence a zrychluje dýchání, ale zůstává zde schopnost mluvit. „Někdy stačí nahradit některé návyky. Zkuste například na cestu do práce místo auta použít kolo nebo chodit pěšky. Nebo se zapojit do aktivní hry se svými dětmi nebo vnoučaty, dělat činnosti, které vás baví,“ radí doktor Leonardo Garcia z Královské univerzity v Belfastu.

Veverky zasahují

Že návykové látky mohou hledat jenom speciálně vycvičení psi? Ale kdeže. Policisté v čínském Čchung-čchingu chtějí do boje s dealery a pašeráky drog zapojit i jiný zvířecí druh – veverky. Jejich výcvik si vzalo na starost tamní policejní kynologické oddělení. To nyní trénuje první skupinu veverek vyšlechtěných speciálně pro tyto účely.

Veverky mají totiž velmi kvalitní čich, díky čemuž by mohly být velkou pomocí pro kriminalisty. Policisté už dokázali, že tato zvířata lze vycvičit. Celkem jich výcvikem úspěšně prošlo už šest. Na místě, kde cítí drogu, začnou veverky škrabat. Testy podle Jin Ťin, šéfky policejních cvičitelů, ukázaly, že se tito hlodavci v detekci vyrovnají psům. Navíc oproti nim mají výhodu, že jsou menší, rychlejší a dostanou se i do vysokých míst.

Brno má své prvenství: největší masožravé kachny severní polokoule

Zoo Brno nově chová i největší masožravé kachny severní polokoule, kajky mořské. V České republice v současné době chová kajky mořské pouze Hluboká a právě Brno. Tato zvířata mají robustní tělo velikosti menší husy. Hnízdí v přímořských oblastech severní polokoule. Samice se o mláďata stará sama, nicméně matky se mohou sdružovat do „školek“, ve kterých několik matek opečovává až 30 kachňat. Nejjižněji v Evropě hnízdí v severním Nizozemí.

Jedná se o tažné ptáky, kteří mohou velmi vzácně zimovat i na velkých vodních plochách v České republice. „Jejich jídelníček tvoří ryby a mořští bezobratlí, jako ježovky, krabi nebo mlži. V zoo je hlavní složkou jejich potravy hlavně granulované krmivo a rybičky. Kajky jsou citlivé na čistotu vody a ovzduší, takže se jejich chov nedaří úplně všude. Mezi jejich další specifika patří to, že se dokážou potopit až do 30 metrů,“ uvedl kurátor chovu ptáků brněnské zoo Petr Suvorov.

Mravenci detekují rakovinu

Jsou malí, ale šikovní. O kom je řeč? Přece o mravencích. Vědci už dříve odhalili, že několik typů rakoviny mění pach moči. Nyní však zjistili, že mravenci mají schopnost specifickou vůni rozpoznat a identifikovat nemocné. „Mravenci mohou být použiti jako biodetektory k rozlišení zdravých jedinců od těch s nádorem. Lze je snadno vycvičit, rychle se učí, jsou velmi efektivní a jejich chov není nákladný,“ uvedla autorka studie Patrizia d’Ettorreová z pařížské Sorbonny.

D’Ettorreová výzkumem navázala na svou předchozí studii, v níž se svými kolegy prokázala, že mravenci dokázali vystupovat po čichu lidské rakovinné buňky vypěstované v laboratoři. Nyní vystavili vědci 70 mravenců vzorkům moči odebraným od zdravých myší a hlodavců s nádorovým onemocněním. Po třech pokusech byli mravenci schopni rozlišit zápach moči zdravých jedinců od moči, která zapáchala rakovinou. Podle vědců je to dané tím, že mají velmi citlivý čichový systém. „Prokázali jsme, že mravenci dokážou rozlišit moč zdravých myší od moči myší s nádorem. To se více podobá reálné situaci než použití kultivovaných rakovinných buněk,“ dodala vědkyně d’Ettorreová s tím, že ji překvapilo, jak jsou mravenci efektivní a spolehliví. V rámci dalších výzkumů chtějí odborníci zjistit, zda mravenci dokážou totéž u lidské moči.