Nový výzkum popisuje mechanismus, který umožňuje rakovinným buňkám šířit se do mozku. Zjištění by v budoucnu mohlo pomoci s vývojem cílené léčby i lepší diagnostikou. Informuje o tom web ČT 24.
Mezinárodní tým vedený vědci z Telavivské univerzity zkoumal, proč se některé nádory prsu šíří právě do mozku, kde jsou metastázy obzvlášť nebezpečné. Klíčovým faktorem se ukázala genetická změna spojená se ztrátou genu p53, který hraje zásadní roli v regulaci růstu buněk. Pokud tento „strážce genomu“ nefunguje správně, rakovinné buňky se v mozku množí výrazně rychleji.
Výzkum zároveň ukázal, že buňky bez funkčního p53 lépe využívají prostředí mozku. Produkují více mastných kyselin, které podporují jejich růst, a zároveň navazují intenzivnější interakci s astrocyty – podpůrnými buňkami mozku. Tyto buňky pak nevědomky poskytují látky, které nádor využívá jako stavební materiál.
Vědci se proto zaměřili na enzym SCD1, který se na tomto procesu podílí. Látky blokující jeho aktivitu, původně vyvíjené pro jiné nemoci, dokázaly v experimentech výrazně omezit růst metastáz – jak u myších modelů, tak u vzorků lidských tkání.
Objev by mohl pomoci nejen při vývoji nové léčby, ale i při odhadu rizika metastáz. Už v rané fázi onemocnění by totiž bylo možné zjistit, zda pacient patří do skupiny s vyšším rizikem šíření nádoru do mozku, a tomu přizpůsobit léčbu.
Podpořte Pozitivní zprávy pomocí Givt
GIVT promění vaše každodenní nákupy na internetu v dobrý skutek. Stačí využít Pomocníka nebo před…




Co inspiruje spisovatele k další tvorbě? Miroslav Hlaučo, autor úspěšného románu Letnice, nachází podněty ve všem, co čte, vidí, slyší i prožívá. V rozhovoru prozrazuje, proč nepíše podle pevné osnovy, jak ho překvapil mezinárodní zájem o jeho knihu a proč si na další dílo dává čas.
Inspirace z knihovny: Novinářky vykreslují ne vždy růžovou realitu médií, dodají ale sílu
Vídáme je každý den v televizi, čteme jejich články nebo hltáme zpravodajství z válečné fronty.…